Od porodních bolestí k respektované instituci

21. dubna 2008, 00:00 - Libuše Frantová
21. dubna 2008, 00:00

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA - Hospodářská komora se rodila těžce, z darů a příspěvků svých budoucích členů. Dnes však už patří k respektovanému sdružení, které zastupuje podnikatele, chrání jejich zájmy doma a ve světě a podílí se i na tvorbě českých zákonů.

V jednotě je síla. To si velice rychle uvědomili podnikatelé, kteří po pádu totality těžce rozjížděli své soukromé firmy. Když jim stát místo pomoci často spíš házel klacky pod nohy, pochopili, že nemohou naivně spoléhat jen na sliby politiků. Proto začali na počátku devadesátých let vytvářet organizaci, která bude hájit jejich zájmy.

Cesta ke zřízení organizace, která by sdružovala podnikatele, nebyla vůbec jednoduchá. Problémy při jejím zrodu popsal před patnácti lety v Profitu autor Bohuslav Zajkr v rozhovoru s tehdejším předsedou přípravného výboru Zdeňkem Sommerem. V článku Na prahu Hospodářské komory v jedenáctém čísle Profitu předseda Sommer říká: „Příprava je v lepším stadiu, než se dalo čekat vzhledem k přístupu vlády. Ta jmenovala 25členný přípravný výbor, a dál se o nic nestarala. Nesplnila ani formální věci, o které jsme žádali. Neposkytla záruku na úvěr, který by si výbor vzal. Potřeboval finanční prostředky na vytvoření orgánů komory. Přitom dluh by komora musela po svém ustavení splatit. Takhle se rodila z darů a příspěvků budoucích členů komory. Následky byly především menší informovanost na okresech. I tak už jsou téměř ve všech regionech okresní výbory komory ustaveny a probíhají volby do shromáždění delegátů. Hospodářská komora tak může zahájit činnost.“

Proč platit poplatek?

Ne všichni podnikatelé ale zprvu chápali, jaký smysl pro ně komora bude vlastně mít. Některým hlavně vadilo, že budou muset povinně za členství platit ze svých někdy těžce vydělaných peněz. „Mnozí podnikatelé poukazují na to, že nevědí, kdy a kam se hlásit, a vlastně ani proč. Zároveň se pozastavují nad tím, že by měli odvádět někam další peníze,“ líčí námitky autor článku. „Ze zákona jsou členy komory podnikatelské subjekty na území ČR. Členství jim vznikne dnem zisku oprávnění k podnikatelské činnosti. O výši příspěvků rozhodne republikový sněm komory. Předpokládá se, že živnostníci by měli platit asi 250 až 300 korun ročně. Hospodaření komory bude zcela nezávislé,“ vysvětlil Zdeněk Sommer podmínky, které nastavil zákon.

Komora byla připravena i na to, že někdo odmítne požadovanou částku zaplatit, třeba právě proto, že je to povinné. „Členy komory bude několik tisíc firem. Proto několik neplatičů chod komory neohrozí. Je však třeba vidět, že komora se bude snažit zahrnout celé spektrum podnikatelských aktivit. I ten nejmenší živnostník bude mít zastoupení ve vedení komory. Komora by měla nabízet široký sortiment služeb. Ty však budou dostupné jen poctivým členům komory. Je pak na komoře, aby případně přijala sankce proti neplatičům,“ řekl Sommer.

Povinné členství vydrželo jen tři měsíce

VÝHODY ČLENSTVÍ V HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE

Prestiž – členství v obchodních a hospodářských komorách je ve světě vnímáno jako potvrzení solidnosti

Jednota – prostřednictvím komory se členové stávají součástí velkého a silného společenství

Kontakty – komora organizuje setkávání s podnikateli, představiteli vlády, státní správy a samosprávy

Informace – každý člen automaticky získává měsíčně zdarma komorový časopis Komora.cz, je informován o dění prostřednictvím elektronických zpravodajů, odborných časopisů a dalších materiálů

Připomínkování – každý člen komory se může zapojit do ovlivňování podnikatelského prostředí formou připomínek k zákonům a vyhláškám

Odbornost – komora pořádá školení a vzdělávací akce

Export – exportní manažeři v regionech nabídnou podnikatelské mise těm, ktěří chtějí proniknout na zahraniční trhy

Na tom, zda by členství v komoře mělo být povinné, se neshodovali ani všichni zástupci přípravného výboru. Byla mezi nimi řada zastánců nepovinného členství. Ale ke sporům nedošlo, protože dilema za podnikatele vyřešili politici. „Výbor nejedná o povinném nebo nepovinném členství. To rozhodl zákon,“ upozornil předseda přípravného výboru. To však podle něj neznamenalo, že komora vzniká na základě rozhodnutí shora. „Stačí si jen přiblížit vznik přípravných výborů okresních hospodářských komor. Jde o dobrovolně volené orgány, které vznikly bez jakékoli finanční podpory. Rozběh okresní komory financovali podnikatelé z vlastních zdrojů. Jde tedy o jejich vlastní vůli. Zároveň dokážou odborně oponovat a spolupracovat i při přípravě norem, týkajících se podnikání. Bylo by velmi nešťastné tuto vůli zpochybňovat. Kolem 8000 lidí na vlastní náklady ve vlastním volném čase, kromě práce ve vlastních firmách, dělá vše pro to, aby komora vznikla,“ vyprávěl předseda přípravného výboru.

Nabízí se otázka, proč politici vlastně rozhodli, aby členství v komoře bylo povinné. „Hlavní smysl povinného členství – dočasného – je, aby byly hospodářské komory brány vážně. Jde o sdružení všech podnikatelů regionu. Samotný zaměstnavatelský svaz nemá odbornou sílu, která by dokázala číselně dokázat, že regionální situace vypadá právě tak, jak vypadá. Bude to orgán, který bude pracovat pro všechny. Zatím je povinné členství podle mě potřebné a výhodné. Až bude komora konstituována dostatečně, jednejme o tom, co dál. V této chvíli máme jednu komoru, která zajistí pro všechny stejně dostupný servis,“ obhajoval rozhodnutí Sommer. Přes tyto argumenty nevydrželo Hospodářské komoře povinné členství dlouho. Po třech měsících ho politici novelou zákona zase zrušili.

Dnes Hospodářská komora sdružuje 13 605 členů. Je tvořena dvěma složkami – regionální a oborovou. Oborovou část Hospodářské komory tvoří dvaasedmdesát živnostenských společenstev. V regionech je komora zastoupena čtrnácti krajskými hospodářskými komorami a okresními a regionálními komorami, které sídlí ve dvaašedesáti městech a obcích České republiky. Podporuje podnikatelské aktivity, prosazuje zájmy svých členů, zastupuje podnikatelskou veřejnosti, poskytuje poradenské a konzultační služby a vzdělávání. Úřad Hospodářské komory zaměstnává zhruba tři stovky zaměstnanců v Praze i při jednotlivých komorách v regionech.

Podnikatelům poradí i pomůže

Hospodářská komora už od roku 2003 nabízí projekt Informační místa pro podnikatele, který je součástí programu na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků ministerstva průmyslu a obchodu. Na informační místa se mohou podnikatelé se svými problémy obrátit osobně, telefonicky nebo elektronickou cestou.

„V regionech máme 150 informačních míst pro podnikatele, jsou nejen ve všech krajských a okresních městech, ale i v řadě obcí s rozšířenou působností,“ uvádí mluvčí komory Viktorie Plívová. „Informační místa jsou pro české podnikatele přínosná, protože jim ve všech regionech napomáhají při získávání informací, které pro své podnikání potřebují. Jsem si jist, že zejména malí a střední podnikatelé oceňují poskytování aktuálních informací, což může napomoci zvyšování jejich pozici na trhu a konkurenceschopnosti,“ prohlásil v roce 2006 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Projekt Informační místa pro podnikatele oceňuje i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek: „Projektu nelze upřít přínos pro českou ekonomiku. Prokazatelně zvyšuje počty pracovních míst a snižuje počty nezaměstnaných, zvyšuje absorpční schopnost českých firem při čerpání prostředků z programu podpor národních i evropských a zvyšuje odbornost podnikatelů.“

Podnikatelé získají pomoc i informace nejen o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech v Česku, ale i v Evropské unii. Komora totiž rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí a je členem sdružení evropských obchodních komor. Stala se také jedním ze zakladatelů CEBRE – České podnikatelské reprezentace při Evropské unii, která zastupuje české podnikatele přímo v Bruselu.

Čas přinesl respekt

Na některých pracovištích Hospodářské komory jsou také kontaktní místa pro komunikaci s úřady Czech Point, kde mohou zájemci získat výpisy z katastru nemovitostí a z obchodního a živnostenského rejstříku. Na kontaktní místa komory se mohou od letošního dubna obracet také spotřebitelé či podnikatelé, kteří chtějí vyřešit spotřebitelský spor mimosoudní cestou.

Postupem let si komora získávala čím dál větší respekt i ze strany politiků a státních institucí. I když je samostatnou a nezávislou organizací, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv a organizuje podnikatelská setkání v zahraničí s cílem nalézt strategické partnery pro české podnikatele. Od roku 2004 je například komora povinným připomínkovým místem při tvorbě podnikatelské legislativy a má tak významný vliv na konečnou podobu zákonů.

Roční rozpočet komory, která je neziskovou organizací, je tři sta milionů korun. Výhody, které může podnikatel svým členstvím v komoře získat, nejsou drahé. Za členství zaplatí fyzická osoba ročně 500, právnická osoba 5000 korun. „Příspěvky od členů tvoří jen zlomek rozpočtu, většina peněz pochází z financování jednotlivých služeb a projektů ze strany státu nebo Evropské unie,“ vysvětluje mluvčí komory Plívová.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče