Od měnové reformy uplynulo 50 let

02. června 2003, 00:00 - Jan Patočka, publicista
02. června 2003, 00:00

Přeměnit přes noc vklady třinácti milionů občanů někdejšího Československa - vázané i nevázané - na částku blížící se nule a ještě tuto akci nazvat "měnovou reformou", to je pozoruhodný výkon. Komunisté to dokázali právě před padesáti lety. Po "znárodnění" to bylo další synonymum pro docela obyčejnou krádež.

Na začátku cesty komunistické ekonomiky po únoru 1948 bylo naprosté přijetí koncepce sovětské: znamenalo to prioritu těžkého průmyslu a těžby uhlí. Horlivost československých poskoků neznala mezí. Ničil se tzv. lehký průmysl (tradiční sklo, textil), omezovala se výroba spotřebního zboží, další vlny znárodňování postihly sféru služeb - živnostníky. Kolektivizace zemědělství měla v počáteční fázi za následek nedostatek potravin. Přídělový lístkový systém zavedený za války Němci byl stále při životě. Na volném trhu (lístky nesměli mít lidé označení komunisty za nežádoucí) byly ceny přinejmenším trojnásobné. Pokud zboží vůbec bylo. Za poznámku stojí, že v r. 1953 už v žádné důležité zemi Evropy lístkový systém nebyl. Včetně poraženého Německa. Netrvalo dlouho, a za okolností, kdy se ignorovaly základní hospodářské vztahy, docházelo k jevům, které se blížily státnímu krachu. Ještě je v paměti tzv. „výroba pro výrobu“ - více uhlí pro hutě, více železa pro těžbu uhlí, další výstavba hutí, dolů (odnesla to stavba nových bytů), přelévání pracovních sil, kvalifikovaných na nekvalifikovaná místa, růst dělnických mezd v preferovaném těžkém průmyslu, rozestavěnost, zadluženost podniků atd. atd. Kvalitní zboží z omezeného lehkého průmyslu v podstatě dodáváno, ne prodáváno do SSSR. Uran těžený pro sověty byl jejich majetkem už od roku 45 jako daň za osvobození. Zadluženost podniků bankám neustále stoupala, k tomu dlužno připočítat resty mezi dodavateli a odběrateli. Pro komunistickou nomenklaturu tu stála nade vším tabuizovaná základní marxistická poučka: v socialistickém zřízení neexistuje bankrot, nemůže dojít k hospodářskému chaosu! Jedinou logickou cestou k vybřednutí z krize bylo tedy sjednocení volného trhu s lístkovým a znehodnocení měny. Odnést to měly vklady obyvatelstva měněné v nevýhodném kurzu a v omezené částce. V ázané vklady s peněžními převody měly po reformě zmizet úplně. Záštitu nad celou akcí převzala státní bezpečnost, armáda a lidové milice. Úmornou práci s distribucí nových platidel i s organizačními zmatky nechali ovšem na pracovnících státní banky. Akce dostala krycí název Kulomet. Zároveň nasadila KSČ do boje propagandu. Před reformou neustále opakovala, že se žádná peněžní reforma nepřipravuje. Nejdále zašel prezident Zápotocký, který těsně před reformou vystoupil v rozhlase a kategoricky prohlásil: „Naše měna je pevná.“ Po reformě propaganda hlásala, že tímto činem byly konečně odebrány někdejším kapitalistům jejich zisky a bylo jim znemožněno ovlivňování finančních toků. Lež neuvěřitelná, zastírající pravdu, že veškeré obyvatelstvo muselo začínat s úsporami od bodu nula. Své odnesly i poslední výplaty: měnit se mohla jen částka 300 Kč v poměru 5:1, další peníze v poměru 50:1. V ýše vkladů, pojistek a splátek dopadly ještě v horším poměru. Ovšem důstojníci, partajní špička a bezpečnost si pro sebe udělali poměr 3:1. Po měnové reformě se odvíjí už zcela jiný poměr i dosud loajálních vrstev obyvatelstva k vládě. Dělnické bouře v Plzni vzápětí poté by nám měly připomínat - a v historii komunistické Evropy se na to zapomíná - že to bylo první veřejné vystoupení proti komunistické moci. Ale především bychom si měli v těchto dnech připomenout, čeho všeho jsou komunisté schopni.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče