Od lokomotiv po sušenky

05. června 2006, 00:00 - Dvoustranu připravil JAROSLAV SCHEJBAL, Vilnius<br />
05. června 2006, 00:00

LITEVSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Litva nabízí příležitosti zejména ve stavebnictví, potravinářství a nábytkářství. Aby tyto možnosti nezůstaly nevyužity, musí si české firmy zvyknout na některé tamní zvláštnosti. Litevci jsou například mnohem okázalejší než Češi. Velké auto, luxusní hodinky či drahý hotel tak mohou obchodu výrazně pomoci.

LITEVSKÉ PŘÍLEŽITOSTI Litva nabízí příležitosti zejména ve stavebnictví, potravinářství a nábytkářství. Aby tyto možnosti nezůstaly nevyužity, musí si české firmy zvyknout na některé tamní zvláštnosti. Litevci jsou například mnohem okázalejší než Češi. Velké auto, luxusní hodinky či drahý hotel tak mohou obchodu výrazně pomoci.

Kromě stavebnictví je podle vedoucího zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vilniusu Martina Hlavničky dalším perspektivním artiklem exportu do Litvy potravinářství a nábytkářský průmysl. Možnosti dodávek nejsou vyčerpány zejména u cukrovinek, bioproduktů a speciálních potravin. Příkladem je firma Hamé, která prorazila na litevský trh řadou svých konzervovaných salátů, ale i kečupů.

Prostor je i v dodávkách alkoholických nápojů, přestože na trhu je extrémně velká konkurence. V souvislosti se vstupem do Evropské unie totiž došlo k liberalizaci trhu alkoholických nápojů. „Vzhledem k vysokým cenám, které zde v tomto sektoru panují, lze předpokládat, že šance našich výrobců existují. Vstup na trh je zatím limitován skutečností, že české firmy zde svoje výrobky neinzerují. Bez investic do reklamy se potravinářské výrobky jen obtížně prosazují,“ říká český velvyslanec v Litvě Alois Buchta.

Neustálou modernizací prochází litevská železnice. Vzhledem k tradici dodávaného českého zboží od lokomotiv po výhybky lze i zde najít řadu zakázek.

„Dnes se veškeré dodávky uskutečňují prostřednictvím výběrových řízení. Naše zkušenost je však taková, že výběrová řízení jsou vystavena zásadně jen v litevštině, termín mezi vypsáním tendru a odevzdáním nabídek je velice krátký. Kdo zde nemá svého zástupce, jen obtížně se může tendru účastnit,“ upozorňuje na možná úskalí Buchta.

Litva má také velké dluhy v oblasti ochrany životního prostředí. Veškeré odpady se zde skladují, recyklace je velice nízká. Neexistuje zde ani jedna spalovna odpadů, ani jedna drtička plastických hmot. „V oblasti ochrany životního prostředí má Litva zpoždění oproti západní Evropě zhruba 30 let. Tyto oblasti tak bude nutné řešit co nejdříve,“ míní Buchta.

Při vstupu na litevský trh je nutno mít na paměti, že jde o trh malý. Přestože je v Litvě kolem 3,5 milionu obyvatel, podle odhadu českého velvyslance jde v oblasti spotřebního zboží o trh dvou milionů lidí. Obyvatelé venkova totiž mají tak nízkou životní úroveň, že nakupují jen minimální množství a již vůbec ne zboží české, které nepatří mezi zboží nejlevnější.

„Pobaltí bereme jako jeden trh, protože trhy Estonska, Litvy a Lotyšska jsou samy o sobě příliš malé,“ dodává k tomu obchodní manažer společnosti Morfico Ivo Vašek. Podle něho není na tamním trhu ještě taková konkurence jako v západní Evropě.

„Nikdo zde však na nikoho nečeká, to znamená, že promyšleným, až agresivním marketingem lze získat na trhu příslušný podíl,“ upozorňuje však Buchta.

Litevci stejně jako obyvatelé ostatních pobaltských zemí nepatří mezi slovanské národy. „Litevci jsou pragmatičtí, uzavření, je s nimi na rozdíl od Rusů obtížnější navázat osobnější vztah,“ říká Hlavnička. Mladí Litevci už také oproti minulosti tolik nepijí tvrdý alkohol, přebírají západní způsoby a více konzumují pivo.

Při kontaktu s litevským partnerem se vyplatí rychlá reakce a pružnost. Doporučuje se také formální oblečení, spíše konzervativní, to znamená tmavší. Dárek i při první schůzce je přijat s potěšením. Běžné používání křestního jména není znakem familiárnosti a přátelství, ale zvyk v litevských obchodních kruzích. Důvodem je i fakt, že litevská příjmení jsou pro mnohé cizince těžko zapamatovatelná. Velké auto, luxusní hodinky a pobyt v drahém hotelu nejsou v Litvě hodnoceny jako rozhazování peněz. Jsou spíše předmětem obdivu a dodávají prestiž. Nejsou však nezbytně nutné. Jednání o cenách a dodacích podmínkách je ale v každém případě úporné a obchodní marže je v Litvě výrazně vyšší než v západní Evropě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče