Od lampy ke stolu

12. března 2007, 00:00 - PETR BÝM
12. března 2007, 00:00

FIRMA TECHO Na počátku devadesátých let začínala pražská firma Techo s výrobou technického osvětlení. Časem svůj sortiment rozšířila o kancelářský nábytek. Dnes je v tomto oboru v Česku jedničkou. Společnost Techo má v současné době sto padesát kmenových pracovníků a podle potřeby zaměstnává desítky brigádníků.

FIRMA TECHO Na počátku devadesátých let začínala pražská firma Techo s výrobou technického osvětlení. Časem svůj sortiment rozšířila o kancelářský nábytek. Dnes je v tomto oboru v Česku jedničkou.

Společnost Techo má v současné době sto padesát kmenových pracovníků a podle potřeby zaměstnává desítky brigádníků. Všichni dohromady loni vytvořili obrat 850 milionů a zisk 46 milionů korun. Dvě třetiny své produkce společnost exportuje. Místo „produkce“ by přitom bylo více na místě slovo „zakázka“. Společnost totiž už dávno nežije z prodeje sériově vyráběných židlí či stolů, ale z komplexního vybavování kancelářských interiérů.

K zákazníkům firmy patří řada renomovaných firem a institucí. Z těch domácích jmenujme Českou národní banku, ČSOB a její novou radlickou centrálu, ruzyňské letiště a Sazka Arenu, ze zahraničních kromě nadnárodních koncernů třeba atomovou elektrárnu v maďarském Paksi, University of London, rumunský Romtelecom a také muzeum voskových figur Madame Tussaud’s.

NEJDŘÍVE BYLO SVĚTLO

V roce 1990 začínalo Techo doslova od nuly. Dva kamarádi, Jiří Kejval a Martin Kulík, právě ukončili vysokoškolská studia. „Tehdy se otevřely ohromné možnosti a my jsme je chtěli využít. Trochu paradoxní je, že jsme začali jinde, než jsme skončili,“ vypráví Jiří Kejval. Původním záměrem podnikatelského dua totiž byla výroba osvětlovací techniky -Techo znamená technické osvětlení.

„Byla to jakási manufaktura. Někde v kovolisovně nám vyrobili stínítka a držáky, jinde je nalakovali a zase někde jinde se všechno montovalo dohromady. Z místa na místo a nakonec do obchodů jsme to vozili vlastními auty,“ vzpomíná Kejval. Pionýrské doby ale brzo skončily. Moderního kancelářského nábytku bylo počátkem devadesátých let jako šafránu, konkurence ještě slabá, a tak se firma rozrůstala.

ZAČALO TO V BANCE „Prvním naším skutečně velkým kontraktem bylo vybavení centrály Komerční banky - to nás posunulo do skupiny evropských výrobců,“ vzpomíná na důležitý milník v historii firmy Kejval. O dva roky později se její zákaznické portfolio rozšířilo o dalšího klienta zvučného jména. Centrální banka a její pražské sídlo znamenaly pro Techo zakázku v hodnotě 340 milionů korun. Někdy v té době společnost začala budovat síť vlastních zahraničních poboček - první vznikla na Slovensku, druhá v Rumunsku. Dnes jich je už celkem pět a brzo vzniknou další tři. Na zahraniční trhy vedou ještě jiné cesty. „Velmi nám v tomto ohledu pomáhají rámcové smlouvy. Jednu máme s rakouskou Erste. Díky ní se dostaneme do šesti východoevropských zemí,“ říká Kejval. Techo nedávno podobný kontrakt uzavřelo také se skupinou PPF, takže se mimo jiné chystá i na ohromný trh Ruska a do exotického Vietnamu. MALÉ STOLY A ŽÁDNÉ SKŘÍNĚ

Spoluzakladatel firmy Techo vidí hlavní problém českého nábytkářství v omezených odbytových možnostech na domácím trhu. A samozřejmě také v silné konkurenci. „Největší světoví výrobci - v oblasti kancelářského nábytku jsou to jednoznačně Američané, třeba společnost Steel Case - jsou u nás už dobře etablováni, vedle toho jsou tady samozřejmě desítky domácích dodavatelů,“ líčí tržní poměry Kejval. Současný boom výstavby moderních velkoprostorových administrativních paláců na tom podle něj mnoho nemění: „Jistě, kanceláří přibývá - počet bílých límečků roste stejný tempem, jako ubývá modrých. Jenže styl a systém kancelářské práce se mění raketovou rychlostí.“ Všechny tyto změny, které umožňuje všeobecná komputerizace byrokratických procesů, jsou charakteristické stále menšími nároky na místo i vybavení. „Odhaduji, že jenom v tomto desetiletí se potřeba kancelářských skříní snížila o 70 procent. Tradičních šanonů ubývá, počet databází v počítačích naopak roste,“ vysvětluje. Totéž platí i pro kancelářské stoly. „Dříve se nejčastěji prodávaly stoly ve tvaru T, což představovalo prostor 180 x 180 centimetrů. Dnes standardně postačí stůl 180 x 80 nebo dokonce jen 180 x 60,“ vysvětluje.

DO RUKOU NIZOZEMCŮ

Poptávka tedy roste jenom opticky, takže stejně jako jiní musí i výrobci kancelářského nábytku začít exportovat. Pro středně velkou firmu, která na tomto poli začíná od nuly, ovšem představuje zahraniční expanze značné náklady. „Už v druhé polovině devadesátých let jsme začali hledat silného finančního partnera. V roce 1998 se tak spolumajiteli naší firmy staly dva investiční fondy, k jejichž podílníkům patří i Evropská banka pro obnovu a rozvoj,“ popisuje majetkové posuny ve firmě Kejval. Tato transakce firmě Techo vynesla 80 milionů korun a díky jim společnost pronikla na další trhy, mimo jiné například založila pobočky ve Velké Británii a Maďarsku.

Proces globalizace firmy skončil až před dvěma lety. V roce 2005 se Techo stalo součástí nizozemské skupiny Royal Ahrend, která na evropském kontinentu patří do pětky největších výrobců kancelářského nábytku. Nizozemci se v průběhu krátkého času stanou výhradním majitelem firmy. Ztráta vlastnických práv Jiřího Kejvala nijak neznepokojuje: „Nejde o to, komu firma patří. Jde o značku. Tu jsme vybudovali a myslím, že pro její vývoj je začlenění do významné evropské skupiny nejlepším předpokladem dalšího rozvoje.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče