Od hledání odbytu k poptávce přesahující kapacitu

11. října 2004, 00:00 - ZUZANA VLČKOVÁ
11. října 2004, 00:00

RATIBOŘICKÁ BIOFARMA Rodinná farma přistoupila k ekologickém u hospodářství zejména kvůli neprostupnému trhu. Dnes je špičkou ve svém oboru. Do Ratibořic se rodina Pavla Dobrovolného vrátila v roce 1992, kdy jí byl statek navrácen v rámci restitucí.

**RATIBOŘICKÁ BIOFARMA

Rodinná farma přistoupila k ekologickém u hospodářství zejména kvůli neprostupnému trhu. Dnes je špičkou ve svém oboru.

Do Ratibořic se rodina Pavla Dobrovolného vrátila v roce 1992, kdy jí byl statek navrácen v rámci restitucí. Při jeho postupné rekonstrukci zároveň přemýšlela nad podnikáním, bylo jasné, že na tradici statku není možné navázat a také, že pro produkty z chovu dobytka bude obtížné hledat odbytiště. „Trh klasické masné i rostlinné výroby je velmi obsazený, a proto jsme začali hledat netradiční cesty,“ vzpomíná na svém statku na Vysočině držitel ocenění Česká biopotravina roku 2003. „Na začátku jsme měli dvě kozy a deset ovcí, dnes máme ovcí přes sto a koz dokonce více než dvě stě. Rádi bychom naše stavy ještě rozšiřovali, poptávka je, ale kapacita prostoru i výroby je téměř naplněna,“ uvádí Dobrovolný. Úspěch zaznamenala farma díky mléčným kozím výrobkům, z celého sortimentu patří k jejich specialitě zejména tvrdý eidam zrající tři měsíce v místním malém sklípku, jehož atmosféra mu dodává neopakovatelné aroma. Ale cesta k jejich rozšíření nebyla jednoduchá. O kozích produktech panovala zažitá představa jako o ne příliš chutné potravě chudých. Postupně bylo nutné přesvědčit zákazníky, že se jedná o hodnotné výrobky. Zároveň s tím musela firma shánět odbytiště a také dopravu na ně. Právě tento problém označuje i mnoho jiných farmářů za klíčový. V současnosti mají tyto starosti už za sebou. S většími odběrateli jsou dojednány kontrakty, ty malé vítají v sobotu při akci „otevřená vrata“, kdy je také možné do farmy nahlédnout. I v tom může být budoucnost. Takové návštěvy zvenčí nejsou jen dobrý marketing, ale přímo nový trend. Praxe od nás na západ dokazuje, že agroturistika má budoucnost. Veškerou produkci zajišťuje farma sama díky malé mlékárně zbudované v areálu a rostlinné výrobě. V ní produkují, oproti živočišné výrobě, dvěma způsoby. Bioprodukce je určena pro vlastní potřebu, zatímco konvenční výpěstky jsou určeny k prodeji. Pavel Dobrovolný připouští, že i když jsou zavedenou fungující farmou, která nestíhá uspokojovat poptávku, neustálá propagace je nutná. Nejen kvůli odbytištím, ale také kvůli osvětě. Ohledně bioprodukce panuje stále mnoho mýtů a nejasností, všem není zcela zřejmé, proč jsou produkty označené jako bio dražší a v čem tkví jejich přednosti. „Zúčastňujeme se proto veškerých akcí spojených s ekologií, přijímáme na stáž a praxi studenty a samozřejmě umožňujeme exkurze - třeba i pro školky nebo důchodce.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče