Ochrana trhu po česku příliš nevyšla

19. dubna 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
19. dubna 2004, 00:00

ČESKO ANTIDUMPINGOVÝ ZÁKON MÁ, ALE TUZEMSKÉ FIRMY HO MOC NEVYUŽÍVAJÍ - JE PRO NĚ PŘÍLIŠ NÁROČNÝ A SLOŽITÝ. I JEDNOTNÝ TRH EU CHRÁNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ. DOMOCI SE JICH NENÍ O NIC SNAZŠÍ NEŽ V ČESKU.

Při vstupu na jednotný trh převezme Česko i platná antidumpingová opatření EU vůči dovozcům televizorů z jihovýchodní Asie. Za šest let zahájilo ministerstvo průmyslu a obchodu jen tři antidumpingová řízení. Změní se to?

UNIJNÍM VÝROBCŮM SE TO VŠAK ZŘEJMĚ VYPLÁCÍ.

Při pronikání na zahraniční trhy volí někteří výrobci a dovozci nekalou obchodní praxi zvanou dumping. Společnost prodává stejný výrobek za rozdílné ceny na domácím trhu a pro vývoz. Dumpingové rozpětí představuje rozdíl mezi vyšší cenou na domácím trhu (tzv. normální hodnotou) a nižší exportní cenou. Státy se pod tlakem svých domácích výrobců snaží takovým praktikám zabránit a zavádějí antidumpingová opatření, která mají chránit dotčené producenty. Jde zejména o dodatečná cla či kvóty.

JEDNOU ZA DVA ROKY

Zákon č. 152/1997 Sb., který měl chránit vnitřní český trh před dovozem dumpingových výrobků, začal platit ve druhé polovině roku 1997. Představy, že jeho okamžitá aplikace vzahraničním obchodě zastaví dovozy za nízké či poddeklarované ceny a vyřeší hospodářské problémy tuzemských výrobních odvětví, zůstaly nenaplněny. Stejně tak obavy ze silného uplatňování státního protekcionizmu. Za šest let platnosti české antidumpingové legislativy zahájilo ministerstvo průmyslu a obchodu tři antidumpingová šetření. V prvním případě předkladatel z potravinářského průmyslu stáhl podnět k zahájení řízení a šetření skončilo. Ve druhém pak byl podnět odložen z důvodu státní regulace údajně dumpingových cen dovážených výrobků, konkrétně infúzních roztoků. Do třetice mělo šetření výsledek v podobě přijetí antidumpingových cel na dovoz čtyř druhů výrobků potravinářské soli původem z N ěmecka. Vychází to tedy na jedno šetření za dva roky, z toho jedno zastavené, druhé odložené. Vnucuje se proto neodbytná otázka, zda vůbec nějakou antidumpingovou ochranu český trh potřebuje.

NEZNALOST A NEOCHOTA VYUŽÍT PRÁVNÍKY

Mezi důvody, které bránily širšímu využití zákona v praxi, uvádějí podnikatelé například poměrně vysoké nároky na předkladatele podnětu k zahájení antidumpingového řízení. Přes zákonem deklarovaný požadavek důkazních prostředků v rozumně dostupné míře bylo pro mnohé z nich téměř nemožné obstarat si například potřebné údaje o cenách příslušných výrobků na zahraničních trzích. V antidumpingovém řízení musí domácí podnikatel také prokazovat, že mu vznikla újma kvůli cenově podbízivému dovozu. Pro domácí výrobce to znamenalo často příliš obtížnou překážku. V některých případech bylo „podtržení“ cen navíc tak malé, že by antidumpingové clo problém vyřešit stejně nemohlo. Ochranářského zákona se dovolávali i někteří producenti zvyklí na své monopolní tržní postavení, kteří znervózněli zahraniční konkurencí. Za tím, že antidumpingový zákon v Česku za šest let svého trvání nijak viditelně svou užitečnost neprokázal, stojí i jeho přetrvávající nedostatečná znalost a pramalá ochota podniků využít služeb právních kanceláří. Podle odborníků se tak mezi tuzemskými právníky nevytvořilo mnoho kvalitních znalců antidumpingového práva. Antidumping je prostě v povědomí většiny manažerů tuzemských firem poměrně složitou ekonomickou a právní disciplínou.

HUTNÍCI VĚDÍ SVÉ

Odlišný pohled na zmiňovanou problematiku má řada českých, především hutnických, podniků. Ty se staly účastníky antidumpingových procesů, které proti nim vedly unijní, americké, indické nebo kanadské úřady. Vývozní aktivity více než dvacítky českých firem tak postihla antidumpingová opatření. Více než polovina z nich se týká EU a Polska. V souvislosti se vstupem ČR na jednotný trh a přijetím společné obchodní politiky nastane v antidumpingové praxi zásadní průlom. Čeští výrobci se stanou součástí příslušného komunitárního výrobního odvětví a v jeho rámci budou moci uplatňovat své požadavky na ochranu před dumpingovými dovozy ze států, které nejsou členy EU. Antidumpingová šetření bude provádět Evropská komise. Vedle zkoumání existence dumpingu a podstatné materiální újmy, popřípadě hrozby materiální újmy komunitárnímu výrobnímu odvětví vzniklé kvůli podbízivým dovozům, se bude zabývat i unijními zájmy. Ty bude představovat například stanovisko uživatelů nebo spotřebitelů. Z vysoké četnosti a významu, který v Unii antidumpingovým opatřením připisují, se dá předpokládat, že v obhajobě podnikatelských zájmů svých členů se budou muset podstatně významněji angažovat i tuzemské podnikatelské svazy a asociace. Český antidumpingový zákon a příslušná cla na dovoz německé potravinářské soli přestanou platit stejně jako účinnost unijních a polských antidumpingových opatření na dovozy z České republiky. Antidumping začne hrát v obchodních vztazích Česka zcela novou roli.

PROTI DOVOZŮM ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Společná obchodní politika v oblasti antidumpingu neznamená jen převzetí procesní komunitární legislativy (pravidel pro řízení, v němž Evropská komise přijímá antidumpingová opatření). Při vstupu na jednotný trh převezme Česko i platná antidumpingová opatření EU vůči dovozům ze třetích zemí. Začneme-li tím příjemnějším, k datu vstupu do Unie skončí platnost opatření vůči nově přistupujícím státům (viz tab. 1). Na druhou stranu bude třeba počítat s ochranou jednotného trhu u řady výrobků, které se zatím na tuzemský trh dovážely a prodávaly na něm bez jakéhokoli omezení či znevýhodnění (např. viz tab. 2 a 3). V podmínkách jednotného vnitřního trhu a celního území EU se antidumping stane pro mnohé tuzemské podnikatele novým oborem, vněmž budou muset zvládnout nejen teorii, ale ipraktické znalosti. Ostatně není třeba čekat ani na vstup na jednotný trh, i když ten je už za dveřmi. Komunitární antidumpingová opatření mohou mít podstatný dopad na výrobní, vývozní i dovozní aktivity mnoha českých firem. Ten příznivý mohou pocítit tuzemští výrobci, pokud budou profitovat z antidumpingových cel proti importům výrobků, které sami produkují. Nelze však zapomínat ani na negativní dopady na producenty a dovozce, kteří budou výrobky zatížené unijními antidumpingovými cly ze třetích zemí dovážet.

TŘETÍ ZEMĚ PROTI DOVOZŮM Z EU

Antidumpingové nástroje užívají také třetí země vůči komunitárním výrobcům a dovozcům. Mezi ty se zařadí i tuzemské firmy datem rozšíření Evropské unie. Bude na jejich zvážení, zda chtějí v exportu své produkce do bránících se teritorií pokračovat. N epochybně dobrou zprávou je, že opatření třetích států vůči Unii není zase tolik. Vedle nich totiž existuje téměř dvojnásobek antidumpingových opatření těchto zemí vůči dovozům jednotlivých členských států EU, která se Česka týkat nebudou.

Antidumpingová opatření EU proti Česku  |Výrobek |výše cla  |původní datum ukončení platnosti  |
|Vybrané bezešvé trubky  |5,1 %-28,6 % | probíhá revize  |
|Ocelová splétaná lanka a lana  |30,7 %-47,1 % |5. 8. 2006  |
|Příslušenství pro trubky lité z kujné litiny  |0,261 % |19. 8. 2005  |
|Vybraná příslušenství pro trubky ze železa nebo oceli  |17,6 %-22,4 % | 25. 8. 2007  |
|Vybrané svařované trubky  |17,9 %-52, 6 % |28. 9. 2007  |
|Vázací nebo balicí motouz /z polypropylenu  |0,248 % |21. 3. 2004  |
Pramen: CzechTrade
Antidumpingová opatření EU proti třetím zemím - elektronika |Výrobek |země dovozu / původu|výše antidump. opatření |datum ukončení platnosti |
|Média pro záznam zvuku  |Tchaj-wan  |17,7-38,5 %  |18. 6. 2007  |
|Váhy používané v prodejnách, zatížení do 30 kg  |Japonsko |15,3-31,6 %  |10. 3. 2005  |
| |Singapur |15,4-31,0 % |10. 3. 2005  |
| |Čína |0-30,7 % |1. 12. 2005 |
| |Korea |0-4,9 % |1. 12. 2005  |
| |Tchaj-wan  |5,5-13,4 % |1. 12. 2005  |
|Výbojky fluorescenční s horkou katodou  |Čína |0-66,1 % |20. 7. 2006  |
|Disky magnetické  |Čína |35,6-39,4 % |22. 2. 2006  |
| |Japonsko |6,1-40,9 % |22. 2. 2006  |
| |Korea |8,1 % |22. 2. 2006  |
| |Hongkong |6,7-27,4 %|22. 2. 2006  |
|One Dye Black 1 |Japonsko |18,9 % |14. 10. 2005  |
|One Dye Black 2 |Japonsko |18,9 % |14. 10. 2005  |
|Obrazovky televizní, monitory barevné  |Indie |20,5 % |21. 10. 2005  |
| |Korea  |19,7 % |21. 10. 2005  |
|Kamery televizní |Japonsko |52,7-200,3 % |30. 9. 2005  |
|Televizory barevné  |Čína |24,5-44,6 % |30. 8. 2007  |
| |Korea |0-15,0 % |30. 8. 2007  |
| |Malajsie |0-25,4 % |30. 8. 2007  |
| |Thajsko |29,8 % |30. 8. 2007  |
|Elektrody (používané pro pece a ostatní)|Indie |- |šetření zahájeno  |
Pramen: CzechTrade
Antidumpingová opatření EU proti třetím zemím - textilní výrobky |Výrobek |země dovozu / původu |výše antidump. opatření |datum ukončení plarnosti** |

Ložní prádlo z bavlny  Pákistán 13,1 % 5. 3. 2009  
Polyesterová vlákna  Bělorusko 21,0 % 2007  
Syntetická střížová polyester. vlákna  Tchaj-wan  5,9-13 %  5. 8. 2004* 
Austrálie  12 %15. 7. 2005  
 Indonésie 8,4-15,8 % 15. 7. 2005  
 Thajsko 15,5-17,7 % 15. 7. 2005  
 Indie 14,7-35,4 % 29. 12. 2005  
 Korea  0-20,2 % 29. 12. 2005* 
 Bělorusko 21 % 12. 10. 2007  
 Čína  šetření zahájeno  
 Saúd. Arábie   šetření zahájeno  
Vysokopevnostní nitě z polyesterů  Bělorusko  šetření zahájeno  
 Korea  šetření zahájeno  
 Tchaj-wan   šetření zahájeno  
Tvarované nitě z polyesterů  Indie 3,7-7,9 % 29. 11. 2007  
Provazy syntetické splétané  Indie 53-82 % 27. 6. 2003* 

 * (probíhá revize)

Pramen: MPO

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče