Ochočte si bruselskou administrativu!

21. srpna 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
21. srpna 2006, 00:00

LOBBING Lobbování je v Česku stále ještě hanlivý pojem. Centrem Evropské unie se přitom prohání asi 15 tisíc registrovaných lobbistů. Svým klientům zasílají cenné informace, upozorňují na rodící se problémy a prosazují jejich zájmy.

LOBBING

Lobbování je v Česku stále ještě hanlivý pojem.

Centrem Evropské unie se přitom prohání asi 15 tisíc registrovaných lobbistů. Svým klientům zasílají cenné informace, upozorňují na rodící se problémy a prosazují jejich zájmy. Hlavně podnikatelé ze starých členských zemí dobře vědí, že dnešní nápad unijního úředníka může už za pár měsíců zásadně ovlivnit právě jejich byznys.

Přidávání vitaminů do potravin, snížení emisí CO2 a zvýšení palivové účinnosti aut, úpravy trhu s obligacemi či změny ve fungování drobného bankovnictví. To jsou témata jen několika diskuzí, které v těchto dnech v Bruselu probíhají. Pokud bude v jejich závěru schválena směrnice, pak ta může ovlivnit například právě drobnou potravinářskou výrobu. Přestože je rozhodování unijních orgánů zdánlivě vzdálené a běžným českým podnikatelům cizí, ignorováním těchto procesů si příslovečně podřezávají větev, na které sedí.

Blanka Jakubcová, ředitelka České podnikatelské reprezentace při Evropské unii - CEBRE, komentuje celou situaci jednoznačně: „Je jasné, že většina podnikatelů má až nad hlavu starostí s každodenním fungováním své firmy. Na dění v Bruselu prostě nemají čas. Minimálně by se však touto agendou měly zabývat asociace, jejichž jsou členy. Je prostě faktem, že podstatná část každodenní agendy bruselských úředníků se v průběhu několika málo let objeví v legislativě jednotlivých členských zemí.“

KDO, KDE A ZA KÝM

Přesto ale Brusel není z hlediska českých firem pole neorané. Přijetí Česka do sjednocené Evropy nastartovalo zvýšenou poptávku po unijních informacích a s tím související volání po odbornících na danou problematiku. A to nejen těch, kteří budou z České republiky analyzovat tamní dění, ale i takových, kteří se přímo na místě zapojí do jeho ovlivňování.

Bruselskou adresou se proto dnes může pochlubit několik poradenských a lobbistických firem. Do svého zastoupení v samotném centru dění investovala nemalé prostředky i část krajů a také profesních asociací. Ty všechny svým členům a klientům poskytují širokou škálu služeb, počínaje monitoringem evropské legislativy a aktivním hájením jejich zájmů konče. Pracují s klientelou pohybující se od silných mezinárodních korporací, přes profesní asociace a sdružení až po zastupování jednotlivých menších a středních firem. Stačí si jen vybrat, je z čeho.

Z DIPLOMATŮ SCHOPNÍ LOBBISTÉ

„Naše společnost poskytuje strategické poradenství převážně pro větší korporace - jak české, tak zahraniční. Například tak zjišťujeme, kam se vyvíjí ta která politika a legislativa, rýsuje-li se nějaký nový liberalizační balík, co bude nejspíše obsahovat a co by klient případně chtěl, aby v něm bylo či nebylo. Nebo naopak jednáme se subjektem, který má nějaký konkrétní problém, například potřebuje zjistit názor Evropské komise na připravovanou fúzi,“ přibližuje svou práci ředitel bruselské kanceláře firmy BXL Consulting Pavel Telička.

Tento zkušený evropský matador a dlouholetý diplomat zastupující zájmy České republiky zúročil své zkušenosti právě založením privátní poradenské a lobbistické firmy. O jejím úspěchu svědčí dlouhý seznam klientů, mezi nimiž figurují například Microsoft, OKD či RWE. Jako zajímavé výjimky z obvyklé klientely uvádí Telička práci na kauze kubánských disidentů nebo ukrajinské vlády. Přestože spolupráci se středně velkými firmami se nebrání, i on vidí v jejich vztahu k unijnímu dění určité mezery. „Neříkáme, že nemáme zájem například o spolupráci s asociacemi menších a středních firem. Řekl bych ale, že z jejich strany je ještě pořád problém v tom, že nevidí unijní dění jako zásadní otázku. Mnohé z nich nepodnikají v zahraničí. Často jim také chybí pocit, že je dění v Bruselu může vážným způsobem ovlivnit - myslí si, že pro ně jednoduše tolik neznamená,“ shrnuje Telička.

K možné spolupráci se staví s určitou rezervou: „Dovedu si představit, že se budeme zabývat například nějakým problémem horského hotelu se sedmdesáti zaměstnanci, typicky třeba v oblasti evropských fondů. Ale naším hlavním cílem a prioritou je působit do určité míry exkluzivně, nezapadnout mezi řadu firem, zabývajících se běžnými problémy. Ten případ by musel být něčím velmi zajímavý, specifický, musel by pro nás znamenat určitý posun kupředu, musí to být pro nás i radost. Rozhodně to ale není čistě otázka peněz.“ Poněkud jiným směrem cílí další bývalý úspěšný diplomat, ředitel společnosti Interel Karel Firla. Ten se kromě klasického ovlivňování bruselského dění více soustřeďuje na jeho monitoring a podrobnou analýzu.

„Sledujeme a vyhodnocujeme veškerou evropskou aktivitu, která se našeho klienta týká. Kontrolujeme vše podstatné, co se děje, co se kde projednává a o čem běží zvěsti. A na základě těchto informací poskytujeme takzvané včasné varování. Hned jak detekujeme nějaký problém, varujeme našeho klienta - blíží se skutečnost, která může zkomplikovat vaše pracovněprávní vztahy, která bude ztěžovat spolupráci se zahraničními partnery a podobně. Vytváříme tak jakési síto, kterým propadnou věci, jež jsou pro našeho zaměstnavatele z evropského hlediska zásadní a důležité. A na základě tohoto varování potom klient samozřejmě může dospět k názoru, že je třeba do dění aktivně zasáhnout a požádá nás o prozkoumání možností jak situaci ovlivnit,“ říká Firla.

Také skladba klientů se do značné míry liší - Interel často spolupracuje s některým z krajů, s regionálními institucemi a různými asociacemi. V poslední době navíc se zajímavými problémy přicházejí i některé charitativní a církevní organizace.

JEMNĚ, DISKRÉTNĚ, ALE ČISTĚ

Při práci samozřejmě představitelé obou firem využívají svých hojných kontaktů mezi bruselskými institucemi a jejich zaměstnanci. Nakonec známosti a detailní přehled o unijním dění patří k jejich základnímu profesnímu vybavení. Za lobbisty se však označují neradi, hlavně kvůli negativnímu obrazu, který tento pojem v Česku na rozdíl od Evropy má. Z jejich projevu i jednání je navíc vidět až úzkostlivá snaha udržet si dobré jméno a vysoký kredit.

„Není pro nás únosné například přijmout klienta, který by nás tlačil do přímého a zbytečného konfliktu s Evropskou komisí. Bez ohledu na peníze, které by byl ochoten investovat, takovéto případy brát nelze. Naší snahou a potřebou je pracovat se všemi subjekty dlouhodobě, jak s unijními orgány, tak s klienty. Není možné vyplýtvat všechen dlouze získávaný vyjednávací kapitál na ztracené věci. Bylo by to špatné jak pro nás, tak pro našeho zákazníka,“ vymezuje hranice svých možností Pavel Telička.

Do střízlivějšího světla se také lobbisté působící na evropské úrovni snaží postavit lobbing samotný. Na rozdíl od v Česku vžitých negativních představ, interpretují jej v zásadě jako předkládání různých pohledů na daný problém lidem, kteří o něm budou rozhodovat.

„Například v současné době se projednává Zelená kniha, tedy určitý návrh dlouhodobé strategie v energetické politice. A mnozí unijní úředníci prostě o dané problematice nemají odborný přehled a znalosti, takže se snadno nechají ovlivnit hlasy, které prosazují masivní přechod na výrobu čisté energie z uhlí, typicky prostřednictvím ukládání CO2 do podzemních úložišť. A našim úkolem je vybalancovat tento pohled, předložit analýzy a odborné posudky tvrdící ano, tato možnost existuje, ale dosažitelná je v horizontu několika let, s takto vysokými náklady, v tomto rozsahu a s následujícími omezeními. Cílem v tomto případě může být uklidnění celé situace, dosáhnutí toho, že Evropská unie dá jasný politický signál, kam bude její energetická politika v budoucnu směřovat. Až teprve potom si mohou případní investoři plánovat způsob, jakým se do celého sektoru zapojí,“ ukazuje jednu z cest aktivního lobbování Firla.

MALÍ A STŘEDNÍ, TO JE NÁŠ CÍL

„V zásadě se vyhýbáme práci s velkými firmami, prioritní je pro nás sektor malých a středních firem a jejich asociací. Právě jejich hlas bychom rádi prosadili na unijní úrovni, jsme pyšní na to, že takzvaně reprezentujeme ty, kteří opravdu vytvářejí konkrétní hodnoty,“ shrnuje zaměření své mise Blanka Jakubcová, ředitelka kanceláře CEBRE. Tedy společného projektu Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Tříčlenný expertní tým, který tato kancelář v Bruselu stabilně udržuje, plní v zásadě dva úkoly. V prvé řadě zastupuje a aktivně lobbuje za zájmy svých zakládajících organizací. „Samozřejmě, naší výhodou je, že v Bruselu můžeme vystupovat jako zástupci celého daného sektoru. Od našich asociací získáváme odborné podklady a studie, ty potom využíváme při jednáních s unijními orgány, což značně zvyšuje náš vyjednávací a lobbovací potenciál,“ představuje některé aspekty svého působení Jakubcová. Sílu jednotlivých členských asociací také zvyšuje jejich členství v celoevropských sdruženích, jejichž názor se odrazí takřka v každé normě vycházející z unijní byrokratické mašinerie.

Mimo tyto aktivity ale kancelář CEBRE nabízí širokou škálu komerčních poradenských a konzultační služeb cílených právě na menší a střední podniky, navíc za poměrně velmi lidové ceny. „Hodně zajímavé může být pro řadu firem například vyslání jejich zaměstnance přímo do Bruselu. Pokud firma řeší určitý konkrétní problém, nebo se chystá být v Unii aktivní v nějakém sektoru, připravíme pro jejího zástupce vhodný a na míru šitý program,“ popisuje Jakubcová jednu z mnoha aktivit, kterou je se svými spolupracovníky schopna nabídnout. Za tuto službu přitom podnikatel zaplatí zhruba patnáct až dvacet tisíc korun za tři až pět dní.

KDO CHVÍLI STÁL, JIŽ STOJÍ OPODÁL

Nikdy neustávající kolotoč vytváření nových norem, upravování a novelizování starších, zveřejňování závazných prováděcích pokynů a vydávání rozsudků Evropského soudního dvora - všechny tyto nové prvky denně ovlivňují i českou hospodářskou sféru. Jen některé firmy mají potenciál a zájem toto dění přímo ovlivňovat, nicméně pro stále více podnikatelů se stává nezbytným standardem pozorně jej sledovat a pružně a předvídavě se mu přizpůsobovat.

***

JAK NA BRUSEL

  • Základem je jasný a rozumný cíl.

Podnikatel by měl vědět, čeho chce v Bruselu dosáhnout a jaký čas a prostředky je na to ochoten vynaložit. Konzultantská nebo lobbistická firma mu potom tuto představu pomůže doladit a zkonkretizovat.

  • Možnosti těchto firem jsou rozsáhlé, nikoliv ale neomezené. V případě aktivního lobbingu prakticky nelze dosáhnout sta procent svého požadavku, v drtivé většině lze prosadit jen určitý kompromis. Šance razantním způsobem stoupají s nárůstem počtu spojenců.
  • V případě, že je váš byznys ovlivňován bruselským děním, je dobré investovat do více či méně podrobného monitoringu tamních aktivit.
  • Pečlivě vybírejte firmu nebo kancelář tak, aby její zaměření odpovídalo vašim záměrům. Řadu problémů lze vyřešit například prostřednictvím CEBRE, některé kauzy si vyžadují pomoc jiného typu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče