Ocelový král Lakšmí Mittal ukončil českou válku

11. května 2009, 00:00 - Renata Lichtenegerová
11. května 2009, 00:00

Miliardář Lakšmí Mittal, šéf a majitel ocelářské skupiny ArcelorMittal, patří mezi nejúspěšnější podnikatele světa. Nebojí se kupovat zadlužené společnosti, za svou rodinu utrácí miliardy dolarů. Minulý týden ukončil spory s Českou republikou ohledně Vítkovických železáren.

Autor: Isifa

Osmapadesátiletý indický král oceli Lakšmí Mittal je v současné době osmým nejbohatším člověkem na světě. Jeho majetek odhadl časopis Forbes na 19,3 miliardy dolarů. Lakšmího rodina, v níž má hlavní slovo, vlastní více než 43 procent akcií největšího světového producenta oceli, skupiny ArcelorMittal. Z českého pohledu je důležité, že součástí tohoto kolosu je od roku 2003 i bývalá Nová huť v Ostravě.

Mittalovi, který v současné době žije v Anglii, se kromě profesních úspěchů daří i v osobním životě. Již více než třicet let žije s manželkou Ushou, dcerou významného indického bankéře. Mají spolu dva potomky – syna Adityu a dceru Vanishu. Obě děti v současné době pracují v otcově firmě. Aditya by ji jednou měl po otci převzít.

Své peníze si Lakšmí Mittal umí náležitě užít. Vlastní například britský fotbalový klub Queens Park Rangers. V roce 2004 pokořil světový rekord v útratě za dům, když za sídlo na londýnské ulici Kensington Palace Gardens neváhal zaplatit 57 milionů liber. Za tuto cenu získal kromě prestižní adresy také luxusní sídlo ve viktoriánském stylu s garážemi pro svých dvacet automobilů. Dům zdobí stejný mramor jako Tádž Mahal, sloupky bazénu jsou obloženy drahokamy. Až loni podle britského deníku The Times „trumfl“ Lakšmího ruský oligarcha Roman Abramovič, který za luxusní vilu La Leopolda na francouzské Riviéře zaplatil 500 milionů eur.

Ve stejném roce, kdy Mittal kupoval své londýnské sídlo, vdával také dceru Vanishu. Brala si britského finančníka Amitu Bhatiu. Za šestidenní okázalé veselí zaplatil Lakšmí 55 milionů dolarů.

ARCELORMITTAL

Skupina ArcelorMittal je největším producentem oceli na světě. V loňském roce vyprodukovala 103,3 milionů tun oceli a její příjmy činily 124,9 miliard dolarů. Firma zaměstnává více než 326 tisíc lidí ve více než šedesáti zemích světa. ArcelorMittal Ostrava (bývalá Nová huť) je součástí skupiny od roku 2003.

Miliardy a politika

Lakšmí Mittal neváhá investovat ani do svých vztahů na poli politickém. V minulosti přišel v médiích na přetřes jeho dar Labouristické straně a podpora britského premiéra Tonyho Blaira. Čelní britští představitelé se pak podle zahraničního tisku měli snažit ovlivnit privatizaci železáren a oceláren v několika zemích, mimo jiné i v Česku.

V USA zase Lakšmí přispíval nadaci bývalého demokratického prezidenta Billa Clintona, která mimo jiné podporuje boj proti chudobě a nemoci AIDS ve světě. Nyní, když je Hillary Clintonová ministryní zahraničí, bude mít Mittal šanci těžit z dobrých vztahů s novou americkou vládou. Ocelářský magnát se ovšem v USA prosazuje i na mnoha dalších frontách. Zastává například funkci nezávislého ředitele a působí ve správní radě americké investiční banky Goldman Sachs.

Ani tím ale výčet Mittalových pracovních povinností nekončí. V rodné Indii se podílí na řízení největší tamní soukromé banky ICICI Bank. Je také členem řídicího týmu evropské skupiny EADS, která působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu.

Recese dopadá i na bohaté

I na mocného ocelářského magnáta dopadla světová finanční krize a s ní spojená snížená poptávka po oceli ze strany automobilek a strojírenských podniků. Skupina ArcelorMittal vykázala za poslední čtvrtletí loňského roku ztrátu 2,6 miliardy dolarů. Za celý loňský rok oznámila skupina zisk 9,4 miliardy dolarů, což je o dvě procenta méně než v roce 2007. Kvůli krizi byla společnost nucena rapidně přiškrtit náklady a propouštět zaměstnance. To se podepsalo i na její ostravské „dceři“. Během prvního letošního čtvrtletí odešlo z ArcelorMittal Ostrava 950 z původních 7450 zaměstnanců. Výroba v ostravském hutním gigantu je v současné chvíli na třetinové úrovni oproti loňskému roku.

V médiích se dokonce objevily spekulace, že se Mittal chystá ostravský podnik prodat. Podnik přistoupil v posledních měsících k mnoha úsporným opatřením. Mezi ně patří omezení provozu jen na jedinou vysokou pec a dvě koksárenské baterie. Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová však informace o prodeji popírá. „Je pravda, že krize nás silně zasáhla. Bylo by ale nesmyslné přistupovat k nákladným úsporným opatřením, kdyby se jednalo o prodeji firmy,“ konstatuje.

Nepříznivá ekonomická situace se dotkla i soukromého účtu Lakšmího Mittala. Ve zmíněném žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes se propadl z loňského čtvrtého místa na letošní osmé. Zchudl prý o 25,7 miliardy dolarů.

Vizionář, který jedná rychle Lidé, kteří se s Mittalem pracovně setkali, o něm hovoří jako o velice schopném a sympatickém člověku. „Lakšmí Mittal na mě udělal velký dojem. Očekával jsem někoho, kdo bude všem dávat najevo, kdo je, a potrpí si na projevy hluboké úcty. Místo toho nás překvapil svou otevřeností, pracovním nasazením, znalostí detailů o naší firmě a snahou skutečně posunout věci dopředu. Cítil jsem z něj sílu vizionáře,“ přibližuje ředitel pro vnější vztahy společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. V říjnu 2007 organizoval Lakšmího návštěvu v Česku, jednu ze dvou, které podnikatel v souvislosti s ostravskými hutěmi podnikl. Česko-slovenský finančník a někdejší privatizační poradce Gabriel Eichler v loňském rozhovoru pro Hospodářské noviny ocenil Mittalovu ráznost a schopnost rychle jednat. „Když jsme prodávali Východoslovenské železárny Košice, jednali jsme s americkou US Steel dva roky. A kdybychom jim to doslova nevtlačili do úst, byli by to snad nevzali. Když přijel o středoevropské ocelárně jednat Lakšmí Mittal, do večera byl obchod hotov,“ uvedl Eichler. LAKŠMÍ MITTAL Narodil se v roce 1950 v Sadulpuru v indickém Rádžanstánu. Studoval ekonomii na Univerzitě sv. Xaviera v Kalkatě, kde získal bakalářský titul. Svou společnost založil v roce 1976 (tehdy pod názvem LNM Group). V současné době žije v Londýně. S manželkou Ushou má dvě dospělé děti, syna Adityu a dceru Vanishu. Skromné poměry a movitá bohyně Král oceli vybudoval své impérium prakticky od píky. Narodil se v roce 1950 v Sadulpuru v indickém Rádžanstánu do skromných poměrů. Rodiče, jako by tušili budoucí synkův úspěch, mu dali křestní jméno po bohyni hojnosti, bohatství a rodinného štěstí. Lakšmího otec Mohan Mittal byl nepříliš úspěšným obchodníkem. Ve skromném domě žilo jednu dobu i dvacet členů širší rodiny. Později dostal Mohan Mittal nabídku, aby se stal partnerem ocelárny v Kalkatě. Rodina se do města přestěhovala a Lakšmí dostal možnost studovat ekonomii na tamní Univerzitě sv. Xaviera. Po dosažení bakalářského titulu vstoupil do otcova podniku, kde měl na starosti expanzi do Indonésie a dalších zemí. V roce 1994 se po neshodách s otcem rozhodl jít vlastní „ocelovou cestou“. Část firmy, zaměřenou na zahraniční obchod, odtrhl a začal rozjíždět vlastní podnik. Dluhy nejsou překážkou Povahu neshod, které vedly k Lakšmího osamostatnění, rodina přísně tají. Zahraniční média v minulosti spekulovala o tom, že se otec obával, aby přílišná expanze firmu nepoložila. Lakšmí měl ale o své budoucnosti jasnou představu a nebál se riskovat. Věře svému mottu „časy se mění, ocel je věčná“, vsadil na oživování upadajících oceláren. Jeho strategie se dá stručně shrnout do tří bodů – levně koupit, investovat, vydělávat. Mittal je proslulý tím, že ho od investice neodradí ani velká zadluženost podniku, o který má zájem. Mezi jeho slavné obchodní transakce patří koupě ocelárny v Irsku. Podnik byl tak zadlužen, že Mittalovi k jeho získání stačila symbolická jedna libra. Z dalších jeho vyhlášených „kousků“ je možné zmínit například koupi naprosto ztrátové ocelárny v Temirtau v Kazachstánu, která v jeho rukách produkuje kolem sedmi milionů tun oceli ročně. Od roku 2005, kdy koupila americkou International Steel Group, se Mittalova společnost těší přívlastku „největší producent oceli na světě“. V dalším roce firma svou pozici ještě upevnila díky akvizici „světové ocelářské dvojky“, společnosti Arcelor. Mittal za ni zaplatil 33 miliard dolarů. Spojením společností Mittal Steel a Arcelor vznikla skupina ArcelorMittal, která v současnosti produkuje 103 milionů tun oceli ročně. Lakšmí Mittal od začátku svého podnikání myslel také na suroviny. Jeho snahou bylo zakoupit co nejvíce dolů na železnou rudu a uhlí. Dnes jsou jeho podniky až ze čtyřiceti procent zásobovány ze zdrojů skupiny, což je v oboru nevídaný jev. Lakšmího „české války“ **

V Česku provázejí Mittalovo podnikání různé konflikty. Největší začal v roce 2005, kdy zažaloval český stát za to, že byl, podle něj neprávem, vyloučen z privatizace železáren Vítkovice Steel. Státu hrozila arbitráž. Spor se nakonec podařilo vyřešit smírem. Ministr financí Miroslav Kalousek koncem minulého týdne podepsal dohodu mezi Českou republikou a společností ArcelorMittal. Podpisem dohody definitivně končí arbitráž o třicet milionů korun. Dohoda vychází z memoranda mezi Českou republikou a společností ArcelorMittal, které vloni v červenci schválila vláda. Ocelářský gigant podle něj stáhne veškeré žaloby.

Česká republika Mittalovi na oplátku odprodá 11procentní podíl ve firmě ArcelorMittal Ostrava za téměř sedm miliard korun. Dosud držel v největší české hutní společnosti více než 71 procent.

Tím ale potíže nekončí. ArcelorMittal Ostrava je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v České republice. Podle mluvčí společnosti Věry Breiové je i přes současnou složitou ekonomickou situaci pro ArcelorMittal Ostrava snížení vlivu na ovzduší regionu prioritou.

Pokračuje proto projekt odprášení aglomerací (zařízení na spékání rudy) za celkem 1,4 miliardy korun. Jedná se o jednu z nejvyšších ekologických investic v Moravskoslezském kraji. „Tkaninové filtry, které budou instalovány na aglomeracích, jsou nejlepší dostupnou technologií, která sníží prašnost spékacích pásů o sedmdesát procent proti současnému stavu. Tak kvalitní tkaninové filtry, jaké bude mít Ostrava, má v celém světě jen několik málo hutí. A tam, kde je toto zařízení nainstalováno, jsou zcela minimální emise, kouř tam již neznají,“ konstatuje Věra Breiová.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče