Ocelové srdce republiky buší i dnes

24. října 2005, 00:00 - PŘEMYSL HOUŽVIČKA
24. října 2005, 00:00

Poměrně vysoká nezaměstnanost a neexistence dálnice do Ostravy. To jsou v současnosti zřejmě hlavní prokletí Moravskoslezského kraje. Od poloviny předminulého století patří Moravskoslezský kraj k nejvýznamnějším průmyslovým regionům ve střední Evropě.

Poměrně vysoká nezaměstnanost a neexistence dálnice do Ostravy. To jsou v současnosti zřejmě hlavní prokletí Moravskoslezského kraje. Od poloviny předminulého století patří Moravskoslezský kraj k nejvýznamnějším průmyslovým regionům ve střední Evropě. V současnosti je v rámci České republiky centrem hutní výroby, když jeho podíl na výrobě surového železa činí sto procent. U oceli to je o osm procent méně, u koksu podíl Moravskoslezského kraje na celkové výrobě představuje 98 procent. Dále je v něm soustředěna téměř veškerá těžba černého uhlí, přestože její objem klesá. HISTORICKÝ RÁMEC Významným mezníkem rozvoje Moravskoslezského kraje byl rok 1763, kdy byla v údolí Burňa (dnešní Slezská Ostrava) objevena první ložiska uhlí. Dalším stimulem bylo založení vysokých pecí ve Vítkovicích v roce 1828. Tehdejší Rudolfova huť (psali jsme o ní v Profitu č. 42/2005) vytvořila základ pro budoucí Vítkovické železárny. Rozšiřování průmyslové výroby podmínilo v 19. a na počátku dvacátého století nárůst populace vlivem migrace za prací z velké části Rakouska-Uherska, Uher (Slovenska) a Haliče. Po komunistickém převratu v roce 1948 zahájil na Ostravsku mohutný rozvoj těžkého průmyslu a těžby. Zvlášť vznik Nové huti v roce 1951, hutního a ocelářského kolosu postaveného „na zelené louce“, udělal z Ostravy „ocelové srdce republiky“. Vystupňování průmyslové výroby vedlo v posledních desetiletích k velkým dopadům na životní prostředí Ostravska. Rovněž samotný vzhled krajiny se v důsledku poddolování změnil k horšímu. Důsledkem migrace zaměstnanců do Moravskoslezského kraje byl i vznik rozsáhlých urbanistických celků nebo i nových měst, například Havířova. NYNĚJŠÍ STAV Dopad na region po roce 1990 má zejména restrukturalizace a revitalizace průmyslu - tedy hlavně omezení těžby černého uhlí (v Ostravě se netěží už jedenáct let) a útlum Nové huti, Vítkovic a dalších podniků. Právě to vedlo k nárůstu nezaměstnanosti, která v současnosti osciluje na hranici třinácti procent. Naopak plusem útlumu je zlepšení regionálního životního prostředí. Velkým problémem je stále odkládaná výstavba dálnice D 47, která má spojit Ostravu s Prahou. Její výstavba se totiž neustále komplikuje, zejména v úseku od Bělotína do Hladkých Životic. Původně plánovaný termín zprovoznění, konec roku 2008, se zřejmě nepodaří dodržet. Ekonomiku Ostravska oživují i zahraniční či domácí investoři. K dispozici mají 12 průmyslových zón s celkovou rozlohou 310 hektarů. Deset z nich je akreditováno v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón, další dvě jsou rovněž připraveny na příchod investora. Zvláštní postavení má ostravský Vědecko-technický park, který sice není tradiční průmyslovou zónou, ale vznikl na podporu technologií a aplikovaného výzkumu v oblasti hi-tech. Do zón a podnikatelských parků přišly do loňského září peníze již od 44 investorů, ať již domácích, nebo zahraničních. Nejlépe jsou využity lokality v Karviné (Shimano, Mölnlycke Health Care, Stant Manufacturing a další), Kopřivnici (Dura Automotive Systems, Cirex BV, Brose Group), Krnově (IVG Colbachini), Ostravě-Hrabové (ASUSTeK Computer, CTP Project Invest) a Třinci (Vesuvius Solar Crucible, KERN a podobně). Kraj nyní připravuje realizaci multifunkční budovy v rámci Vědecko-technologického parku. DALŠÍ MOŽNOSTI K využití čekají v Moravskoslezském kraji také takzvané brownfields, tedy opuštěné průmyslové komplexy -zejména někdejší důlní areály. Jejich obsazení je ale komplikováno ekologickými zátěžemi a majetkoprávními vztahy. K významným komplexům tohoto druhu kraj řadí dolní oblast Vítkovic (153 hektarů), Důl František v Horní Suché (25 hektarů), ostravský areál Hrušov (46 hektarů), Vagónku-Thrall ve Studénce (25 hektarů) nebo plochu Nad Porubkou v Ostravě (deset hektarů). Vstupní branou pro investory je internetový portál Dynamic Region (www.dynamicregion.cz). V jeho rámci najdou zájemci komplexní zdroj informací o možnostech a podmínkách podnikání v kraji. | Rozloha kraje|5445 km2  |
| Počet obyvatel |1 255 910  |
| Sídelní město|Ostrava |
| Míra nezaměstnanosti |14,3 % (9/2005) |
| HDP na obyvatele|197 650 Kč (2002)|
 
PODNIKÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

(údaje k 31. 12. 2004) EKONOMICKÉ SUBJEKTY |počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem|225 357|
| z toho 1):|soukromí podnikatelé |191 031|
| |státní podniky  |73|
| |obchodní společnosti |17 708|
| |družstva |1 149 |
1) pouze výběr subjektů pramen: ČSÚ
NEJVĚTŠÍ MĚSTA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE**

(podle počtu obyvatel)

 1. Ostrava340 124  
 2. Frýdek-Místek108 517 
 3. Opava101 472 
 4. Havířov99 185  
 5. Karviná74 143 
 6. Třinec54 545 
 7. Nový Jičín52 634 
 8. Orlová47 592 
 9. Bruntál43 088 
 10. Krnov42 881 
 11. Kopřivnice 20 986 
 12. Hlučín39 636 
 13. Bohumín29 846  
 14. Český Těšín28 599 
 15. Bílovec 26 642 

Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče