Menu Zavřít

Očekáváme návrat na trhy Latinské Ameriky

16. 1. 2006
Autor: Euro.cz

GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY JOSEF TAUBER: Z více než 18 miliard korun úvěrů a záruk, které loni poskytla Česká exportní banka, dosáhly největších objemů kontrakty v bývalých zemích Sovětského svazu. Stále více se však začíná objevovat poptávka po expanzi na Balkán a nové možnosti se rýsují ve Vietnamu, v Mongolsku či Latinské Americe.

GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY JOSEF TAUBER: Z více než 18 miliard korun úvěrů a záruk, které loni poskytla Česká exportní banka, dosáhly největších objemů kontrakty v bývalých zemích Sovětského svazu. Stále více se však začíná objevovat poptávka po expanzi na Balkán a nové možnosti se rýsují ve Vietnamu, v Mongolsku či Latinské Americe. * Česká exportní banka je specializovanou státní bankou na podporu exportu. Co to pro její klienty znamená a jaké je její postavení mezi ostatními bankami v Česku?

Naším úkolem je financování exportu se státní podporou, a to především do zemí s vyšší nebo vysokou mírou teritoriálního rizika. Dále do zemí, které jsou v prioritním zájmu České republiky v rámci proexportní politiky. Uzavíráme tedy smlouvy o financování aktivit našich klientů v cílových teritoriích jako je Rusko, Ukrajina, Írán, Uzbekistán, Ázerbájdžán, Bělorusko, Černá Hora. Uzavíráme smlouvy, které umožňují našim klientům působit na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, ve Vietnamu či v Mongolsku, ale i Jižní Koreji, Latinské Americe, Indii, Kanadě a USA, či spolu s tamními firmami a jejich bankami společně financovat projekty i na takzvaných třetích trzích. Jsme schopni spolufinancovat i účast českých firem v projektech Světové banky, Evropské investiční banky nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

* V popředí vašeho zájmu jsou více než dva roky práce na novele zákona č. 58/1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, kterou již parlament schválil a nyní čeká na podpis prezidenta. V čem je pro Českou exportní banku tak důležitá?

Stručně řečeno, reflektuje změny, k nimž za více než deset let v českém exportu došlo, a vytváří pro banku podmínky, aby mohla lépe vyjít vstříc potřebám a očekávání dnešních exportérů a investorů.

* Novela v sobě obsahuje pět základních oblastí změn. O které jde?

Jedná se o dvě změny ohledně Exportní a garanční pojišťovny (EGAP), dvě se týkající České exportní banky a jedna se dotýká obou. Rozšiřuje možnosti EGAP, která podle ní může pojišťovat i vyšší rizika. Tím může jako jediná více otevřít dveře vývozu do rizikovějších teritorií, které byly dříve cílem našeho vývozu, a kam se nyní obtížně vracíme, protože již sem začaly vyvážet jiné země. Druhou změnou je vyčlenění komerčního pojištění a jeho oddělení od pojištění se státní podporou.

* Změny týkající se exportní banky mají také podpořit český vývoz do rizikovějších oblastí?

V podstatě ano. Dosavadní zákon, který je deset let starý, nám nařizoval pojišťovat veškeré poskytované úvěry a transakce u EGAP. To ale začalo být v oblasti financování exportu se státní podporou jistým anachronismem. Například u transakcí, které EGAP ze zákona nemůže pojistit a přesto je zájem podpořit vývoz do dané oblasti. Nebo mezinárodní transakce, jichž se účastní mezinárodní finanční instituce a kde již pojištění ze strany státní instituce nehraje takovou roli.

* Můžete uvést nějaký příklad?

Třeba Rusko. Dneska již velké evropské banky spolupracují minimálně s pětkou největších ruských bank i bez zajištění ze strany exportních pojišťoven. Kdežto Česká exportní banka musí stále podle zákona úvěry poskytované nejbonitnějším ruským bankám pro jejich klienty - dovozce českého zboží - pojišťovat u EGAP, což pro klienta samozřejmě znamená dražší úvěr. A nižší atraktivitu české nabídky. Podle novely zákona bude exportní banka moci zajišťovat úvěrová rizika i jiným způsobem, než jen u EGAP, což pro vývozce nebo dovozce bude levnější.

* Neznamená to ale, že úvěry u EGAP přestanete zcela využívat?

To vůbec ne. Vždyť nám dává možnost poskytovat více úvěrů, protože je nemusíme stoprocentně všechny krýt vlastním kapitálem. Naše kapitálová síla se tak výrazně multiplikuje.

* Novela by vám tedy měla dát větší prostor pro financování vlastních aktivit banky a její expanze.

To je druhá oblast změn navrhovaných v novele. Naše banka dosud kryje podle zákona svoje náklady pouze z výnosů z investování vlastního kapitálu. Ovšem před deseti roky byly úrokové sazby na čtrnácti procentech, nyní jsou v řádu procent, nižší jsou tedy i výnosy, a tím i provozní zdroje. Smyslem naší činnosti není generovat zisk na úkor podporovaných podniků, z něčeho však banka své náklady pokrýt musí. Dosavadní systém je nestandardní i v rámci státních institucí, protože například Českomoravská záruční a rozvojová banka má od státu odměnu za to, jaké služby odvádí. Novela by nám měla dát možnost krýt část našeho financování z minimální části úrokových výnosů, a tím tedy dosáhnout toho, o čem jste hovořila.

* Jak ČEB, tak EGAP by měla novela přinést změnu způsobu řízení. Mělo by to i urychlit schvalovací proceduru při poskytování úvěrů?

Jistě. Už bylo poměrně komplikované řídit obě instituce, tedy ČEB i EGAP, přes neexekutivní představenstvo složené ze zástupců akcionáře - státu, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, financí, zahraničních věcí a zemědělství; dozorčí radu tvořenou podle stejného klíče a exekutivní vedení. Podle novely bude ČEB řízena představenstvem složeným ze zaměstnanců banky, což ostatně odpovídá i zákonu o bankách. Zástupci akcionářů, tedy zmíněných ministerstev a EGAP, usednou v dozorčí radě. Díky pružnějšímu řízení společnosti dosáhneme zjednodušení úvěrového procesu, růstu spektra produktů, a tím dojde k vyšší podpoře zahraniční expanze českých podniků.

* Česká exportní banka hraje samozřejmě důležitou roli i v nové proexportní politice. Ta doporučuje vaše širší zapojení, banka by se měla podílet na financování investic v zahraničí, podporovat vznik společných podniků a dlouhodobých výrobních programů.

To, co již nyní děláme, a dobře, je podpora prodeje českého zboží na světových trzích. Ale je potřeba jít dál, musíme podporovat přímo vývoz kapitálu, přenášet výrobní obory tam, kde se více zhodnotí. A naše banka na to má připravené produkty. My dnes otevřeně říkáme středním a větším firmám: investuje v zahraničí, kupujte firmy, stavte na zelené louce, je to v zájmu naší ekonomiky. Samozřejmě v každém oboru a teritoriu vždy rozráží dveře velké firmy, ale za nimi by měly následovat další, menší.

* Máte v této oblasti dostatek zkušeností?

Umíme financovat i investice na zelené louce, i vstupy do existujících struktur. Například máme klienta, který dnes ovládá většinu alternativních energetických zdrojů v Bulharsku.

* O jaké produkty konkrétně jde?

Jde o úvěry na investice, tedy s pojištěním „I“ EGAP, které kryjí politická rizika investice v dané zemi, a rizika selhání zahraničního účastníka kontraktu, pokud je ovšem jeho vlastníkem daný stát. Ekonomická rizika již nese český investor a banka, která jej kofinancuje. Kromě úvěrování investic se nejvíce rozvíjejí na druhé straně úvěry na výrobu pro export, které dnes tvoří více než třetinu našich úvěrů. Mám na mysli financování výroby na českém území. Jde o firmy, které mají přístup k tomu domluvit reálný kontrakt, mají i zájemce, ale nemají dostatek kapacit, tedy financí na výrobu dodávek. My tedy pokrýváme vlastně stabilizační rizika výrobce.

* Počítáte s tím zaměřit se více na financování projektů spolu s jinými bankami?

Ano, ovšem nikoliv proto, že by tyto finanční domy neměly dostatek vlastních zdrojů - vždyť jsou většinou součástí nadnárodních celků - ale prostě jsme pro ně na financování investic do některých teritorií vhodnější než vlastní zdroje. Tím vlastně na státní podporu exportu může dosáhnout i klient jiné banky, než je ČEB. Pro ilustraci ještě v roce 2000 jsme přes 90 procent našich úvěrů poskytovali bankám, ať už šlo o banku vývozce, či dovozce. V současné době stejný podíl úvěrů směřuje ke konkrétním firmám. Ovšem z druhé strany pro financování těchto firem více vyhledáváme spolupráci s ostatními bankami, pokud jde o zmíněnou spolupráci na třetích trzích, bude taková aktivita přímo nezbytností.

* Jaká je teritoriální struktura obchodů a investic podpořených Českou exportní bankou?

Z vyspělých ekonomik mimo Evropskou unii - do ní samozřejmě není potřeba export podporovat státem - směřovalo v roce 2004 přes dvacet procent našich úvěrů do Turecka. Stejně tak do Číny, tedy do oblasti státní ekonomiky, a do Ruska. Z rozvojových ekonomik devět procent úvěrů směřovalo do Íránu a pět procent na Filipíny. Za prvních deset let své existence podpořila Česká exportní banka obchody s 52 zeměmi.

* Jaké země jsou nováčky a o kterých jako budoucích nováčcích z hlediska možností českého exportu uvažujete?

Ve Vietnamu stejně jako v Číně mají čeští vývozci již dobré jméno. Důležitou zemí bude pro nás Mongolsko, ale i střední Asie či například Balkán. V horizontu let se dá hovořit o Laosu a Kambodži, očekáváme návrat na trhy Latinské Ameriky.

* Můžete uvést některé příklady financování dlouhodobých projektů či společných podniků?

Nejdelší a největší v minulosti byly projekty v Číně v oblasti energetiky, v Rusku v plynárenství a v Bělorusku v automobilovém průmyslu. Do budoucna? Velmi výrazně roste český export do Vietnamu, jde o velmi atraktivní teritorium pro vývoz investičních celků, hlavně cementáren. V současné době zde pracujeme na čtyřech velkých projektech v řádu desítek milionů dolarů. Na stole máme rovněž hodně projektů z oblasti energetiky. Poměrně dost se prosazují české firmy v budování infrastruktury v Rusku a vůbec v zemích SNS, v Kazachstánu, Uzbekistánu. Jde i o dodávky celých železničních tratí. Usilujeme o získání projektů na financování komunikací mezi Moskvou a Petěrburkem, na Ukrajině. Právě jsme například podepsali financování projektu ŽS Brno na obnovu železnice v Černé Hoře za 50 milionů eur.

BRAND24

* Jak konkrétně můžete českému exportérovi v cizí zemi pomoci? Teď nemám na mysli jen úvěrové financování… Především tím, že s ním jsme od počátku, pomáháme koncipovat jeho nabídku financování tak, aby byla pro dovozce zajímavá a aby odpovídala pravidlům pro poskytnutí státní podpory. To, že v případě kontraktu zajistíme ostatní produkty a nástroje od záruk, přes akreditivy či platební styk, je samozřejmostí. Známe většinou teritorium, máme vztahy s bankami, dokážeme poradit, se kterou má náš klient spolupracovat. V řadě zemí výrazně pomáhá, je-li klient doprovázen bankou se státní účastí. Náš rating na úrovni České republiky pomáhá klientovi při jeho obchodních jednáních. Technická a cenová stránka je vždy na klientovi, my mu však garantujeme, že v podmínkách financování, které nabízí, je srovnatelný se světovou konkurencí. „Investujte v zahraničí, kupujte firmy, stavte na zelené louce - je to v zájmu české ekonomiky,“ vzkazuje Česká exportní banka středním a větším firmám. foto: Profit - Jakub Stadler Ing. JOSEF TAUBER**

Generální ředitel a druhý místopředseda představenstva České exportní banky se narodil v roce 1947. Po absolvování VŠE v roce 1973 pracoval v ČSOB v různých funkcích 28 let. Mimo jiné zakládal první českou banku v zahraničí -Prager Handelsbank AG ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 2001 až 2003 pracoval v Interbance. Generálním ředitelem ČEB byl jmenován v červnu 2003. Je zároveň členem představenstva EGAP, předsedou správní rady Fondu pojištění vkladů a členem výkonného výboru Mezinárodní asociace pojistitelů (International Association of Deposits Insurers-IADI).

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).