Obrácená perspektiva

21. července 2008, 19:03 - Dana Langášková
21. července 2008, 19:03

Rozpačité posezení na koženkové pohovce

Jíst se dá různě – buď do sebe doma u lednice něco rychle naházíte, odbudete se ve fast-foodu, zajdete se spolupracovníky do závodní jídelny, anebo se necháte obsloužit v restauraci, na kterou vám stačí rozpočet. Nechat se ale zároveň vystavit coby součást mobiliáře podniku a ještě za to draze zaplatit, to se vám nepoštěstí jen tak někde. Musíte totiž přistoupit na hru s krycím názvem fashion dining. Nasadíte lehce znuděný výraz (pokud to přes skla povinných slunečních brýlí vůbec půjde) a jakoby mimochodem zaujmete místo u jednoho ze stolků na chodníku (tak vás spatří větší počet očí), či uvnitř lokálu (tam zas lépe vstřebáte potřebné ambiente).
Usilujeme o co nejautentičtější ponor, a tak hurá rovnou do jámy lvové. Některým lidem zřejmě lépe chutná, shlíží-li na ně ze stěny nadživotní podobizna celebrity či modelky v koženém korzetu nebo mohou-li se alespoň zrakem popást na dráždivých záběrech co nejobnaženějších těl a vyplazených jazyků. Dusná smyslnost je patrná i na toaletách, alespoň dámských – černé stěny, hořící svíce, květy růží, vedro k zalknutí… Ještě že jsou velká skleněná okna na chodník otevřená dokořán. Interiér je ale tak jako tak v zajetí klimatizace nastavené na teplotu, jež vás nutí navléknout si svetr a ještě trpce litovat, že nemáte na nohách ponožky…
Z reklamní brožurky se dozvídáme, že působením zdejšího interiéru přestane host pošilhávat po dění venku, před nímž je takto vzniklou magií spolehlivě chráněn.V Barocku totiž dochází k jakémusi obrácení perspektivy: zatímco jinde se lidé s oblibou uvelebují u okna, aby jím mohli vyhlížet ven, nezaujatě pozorovat okolní dění (případně zcela legitimně zírat do blba) a na okamžik se tak vymanit z neúprosného plynutí času, poodstoupit od vlastního života a příjemně si odpočinout, zde se děje pravý opak. Host nejprve vstoupí do jakéhosi změněného stavu vědomí a jako takový se vzápětí stane součástí podniku. Jedinou starostí slabších jedinců může být otázka, zda v něm vůbec obstojí, ti sebevědomější se mohou oddávat srovnávacímu studiu ostatních – živých i neživých – exponátů. V tuto chvíli už v podstatě přestává záležet na tom, co vám bude zanedlouho naservírováno.
Obsluhuje nás mladý pohledný číšník v trendy provedení; umí podržet židli, ví, kdy se usmát a kdy si dovolit trochu asertivnější poznámku. Nejprve si mu říkáme o předkrmy – rukolový salát s parmezánem, loupanými rajčaty a balsamikovým dresinkem a lehce pečené mušle sv. Jakuba s avokádovým pyré, balsamikovou redukcí a pečenými cherry rajčátky.
V mezidobí nám nezbývá, než chroupat umělohmotně působící krabí chipsy s pálivým dipem, zdá se, že svou odlehčenou, ale přitom dráždivou sterilností dokonale vystihují image podniku.
Rukolovému salátu na obrovitém bílém talíři se ovšem podaří shodit laťku dřív, než se soutěž stačí pořádně rozběhnout. Rukola, hrající v tomto partu první housle, je přerostlá a tuhá a chová se nanejvýš jako nepoddajné roští. Po typické oříškově jemně palčivé chuti ani památky. K vrcholu neštěstí jsme si na ni - nic zlého netušíce - vyklopily celou polovinu balsamikového dresinku, který nám obsluha donesla v bílém porcelánovém pohárku spolu s talířem. Výsledkem je děsivé překyselení rukolového lupení a tím pádem i útrob. Nic nepomáhají vločky parmezánu, jímž byl předkrm v kuchyni posypán, natož rajčata. Jde vlastně o jeden velký plod, pokrájený na tři dílky a vzorně oloupaný (orosený povrch prozrazuje, že se tak stalo už dávno a že byl do poslední chvíle uchováván v lednici), ovšem skleníkově nezdravé barvy a „chuti“. Při ceně 295 Kč se nestačíme divit.
Další předkrm dostáváme na dlouhém obdélníkovém talíři, který obsahuje tři kusy mírně opečených mušlí sv. Jakuba, vedle nichž kuchař naaranžoval světle zelené kupky avokádového pyré. V pravém segmentu talíře nacházíme vedle balsamikového čárance tři celá pečená cherry rajčátka. Jedinou ozdobou jsou tři stonky pažitky, položené napříč. Kreace působí minimalisticky, ale rozhodně ne zle. Mušle jsou měkké, uprostřed dokonce prakticky syrové, není divu, že jejich poněkud rosolovitá konzistence naše patro příliš nehýčká. Po krátkém převalování v ústech navíc cítíme nečekaně nahořklou chuť – podezíráme avokádové pyré, avšak záhy zjišťujeme, že to evidentně pachatelem není. Je jemné a chutná opravdu jen po avokádu. Vzhledem k jeho spíše fádnější chuti bychom uvítaly ještě nějakou doplňující ingredienci – například trochu česneku. Zkoušíme tedy mušle smočit v balsamikové redukci, která nepříjemně nahořklou chuť skoro přehluší, ale poslední mušli přece jen vzdáváme. Přišly jsme si pochutnat, a ne jídlo dojíst za každou cenu. Nakonec se jako nejpovedenější ukázala cherry rajčátka, která pečením ještě o poznání zesládla, a tak si chuť spravujeme aspoň jimi. Je zbytečné dodávat, že jsme od předkrmu čekaly mnohem a mnohem více, vždyť jakubky dokážou být opravdu lahodné. Skutečnost, že na náš stůl nezabloudil ani olej, ani sůl, ba ani kousek bagety (krevetové lupínky se středozemskou kuchyní jaksi neladí…) nám na náladě rozhodně nepřidala.
Hlavní chody už očekáváme poměrně stoicky. Pečené srnčí je v důsledku toho poměrně pozitivním zážitkem. Obdélníkový talíř tentokrát obsahuje osm tenkých plátků medium provedené zvěřiny (šťavnaté, měkoučké), obklopené zálivem tmavé omáčky, jejíž složení nám trendy číšník slíbil ověřit, leč nějak pozapomněl, a tak pátráme samy: objevujeme v ní vlašské ořechy, kešú, mandle, rozinky, badyán, anýz, ne-li kompletní perníkové koření. Omáčka nebyla zjemněna smetanou ani přílišně pasírována, což je nezvyklé a velmi zajímavé. K masu se hodí perfektně. Škoda, že karlovarský knedlík (spíše knedlíček), též trendy tvaru dvou skrojených špalíčků, je oschlý a tuhý. Proč ho v kuchyni vůbec krájejí v takovém předstihu, pakliže do okamžiku podávání stihne takto nepříjemně okorat a zkazit výsledný dojem z celého jídla? Nic naplat, že z něho trčí půvabná snítka rozmarýnu a společnost mu dělá titěrná pošírovaná hruštička!
Jako další hlavní chod jsme si vybraly francouzská kachní prsa marinovaná v zázvoru a tymiánu, jež v kuchyni nakrájeli na několik tenkých plátků, a to i s kůžičkou. Ta je dozlatova opečená a chutná výborně. Prsíčka ve znění medium vykazují ve svém středu něžně růžovou barvu a jsou díky této úpravě křehká a měkoučká. Sladkokyselá omáčka, v níž kousky kachny smáčíme, se rovněž podařila – cítíme v ní inzerované švestky, pikantnost jí dodávají maličké kousíčky feferonky. Kontrast sladké a pálivé chuti rozhodně vítáme. Naše počáteční obavy z velemastných jarních závitků se naštěstí ukazují jako zcela liché, v reálu jsou vynikající. Těsto se při krájení rozpadá na tenoučké křupavé lístky, uvnitř nacházíme směs skleněných nudlí, zelí, mrkve a zázvoru, který ovšem ostatní ingredience neválcuje, nýbrž jim pouze dodává akcent. Zelené stonky fazolek jsou vítaným barevným i rostlinným osvěžením a pečený ananas funguje jako zlatá tečka. Už nám zase trochu otrnulo, a tak chutě studujeme dezertní lístek.
Vzhledem k omezeným možnostem útrob se nakonec usnášíme na jediném vzorku čokoládové millefeuille (zde ovšem figurující pod názvem millefuile) s bílou čokoládovou pěnou, banánem, mandlovou sušenkou a jahodovou omáčkou. Netrvá dlouho a máme ho před sebou na stole. Velký bílý talíř je v polovině rozdělen červeným pruhem s hnědými lemy. Jak záhy zjišťujeme, jde zřejmě o rozmrazený jahodový protlak (v sezóně jahod bychom rozhodně čekaly čerstvé plody), který je olemován čokoládovou polevou. Uprostřed talíře trůní úhledná hranička, jejíž základnu představuje mandlová sušenka, potom následují tři tenoučké plátky hořké čokolády, mezi nimiž nacházíme krém z bílé čokolády pokladený tenkými kolečky banánu. Ozdobu tvoří rozkrojená jahoda, čepička bílého krému a snítka máty. Bereme to odshora – čokoláda se vyznačuje kvalitou, světlý krém je hladký, možná jen kapku přeslazený, zato sušenka ze zkaramelizovaných mandlí nemá chybu, optimisticky křupe a jen se rozplývá. Banán se projevuje prostě jako banán, ale celou kreaci vcelku příjemně doplňuje, jahoda chutná svěže. Výsledný dojem je v zásadě pozitivní, od fashion restaurace a za 295 korun k tomu bychom ale možná čekaly odvážnější kouzla.
Platíme horentních 3190 korun, odlepujeme zadek od koženkové pohovky (věru nepříjemný pocit) a odcházíme s neodbytným pocitem frustrace: navzdory „designově magickému“ interiéru se nám jaksi přece jen nepodařilo nevnímat, co nám usměvavý personál naservíroval…

Barock Restaurant
Adresa: Pařížská 22/24, Praha 1
Tel.: +420 222 329 221
www.barock.restaurant.cz Otevírací doba: denně 10.00 – 1.00
Druh kuchyně: středomořská, asijská a sushi
Platební karty: všechny běžné
Země původu nabízených vín: ČR, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, JAR, Austrálie, Nový Zéland, USA, Chile
Hodnocení restaurace:
jídlo 32 bodů z 50
obsluha 17 bodů z 20
nápoje 7 bodů z 10
prostředí 7 bodů z 10
Kvalita/cena 5 bodů z 10
Celkem 68 bodů z 100

VALUE FOR MONEY 5/10

+ kuchyně otevřena do 23.45 - předražená vína

Výběr z jídelního lístku:
Salát s marinovanými tygřími krevetami podávaný s míchaným salátem, ananasem,
mangem a sójovo-citrusovým dresinkem 335 Kč
Rýžové rolky plněné kuřecím masem, zeleninou, koriandrem a křupavou cibulkou,
podávané se sójovo-chilli omáčkou 355 Kč
Tom Yam – ostrá thajská polévka s rybami, tygří krevetou, koriandrem, zeleninou a chilli papričkou 365 Kč
Grilovaný steak z brazilské svíčkové, podávaný s restovanou hlívou ústřičnou, cuketou,
červenou paprikou, grenailemi ve smetaně a smržové omáčce 595 Kč
Chilský mořský vlk marinovaný v česneku, podávaný s restovanou cuketou, červenou paprikou, sladkými hrášky, šťouchanými bramborami vařenými s libečkem a bylinkovo-zeleninovým máslem a s pečeným česnekem 595 Kč
„Barock“ sushi & sashimi set (8 x maki, 4 x nigiri, 2 x sashimi) 765 Kč
Vanilkový sýrový dortík podávaný s lesním ovocem v karamelovém košíčku a omáčkou z lesních jahod 295 Kč

Výběr z vinného lístku:
Sauvignon Blanc Opuka, Dobrá vinice 1275 Kč
Chablis Grand Cru Vaudésir, Domaine William Fevre 2895 Kč
Soave Clasico Superiore D.O.C. Le Bine, Veneto 1175 Kč
Chardonnay, Cono Sur 20 Barrels 1895 Kč
Haut Medoc Cru Bourgeois, Chateau Beaumont, 1990, Bordeaux 1990 Kč
Muga reserva, Bodegas Muga, Rioja 1645 Kč
Piper-Heidsieck, Blanc de Blanc 2545 Kč
Dom Perignon, Rosé 95/96 13995 Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče