Obráběcí stroje dobývají Rusko a Čínu

24. září 2007, 00:00 - Petr Bayer
24. září 2007, 00:00

Produkce obráběcích a tvářecích strojů se pomalu vrací na výsluní českého strojírenství. V celosvětovém srovnání si domácí producenti drží slušnou 14. příčku. Vývoz roste především na rychle se rozvíjející trhy Ruska a Číny.

Strojírenská výroba Produkce obráběcích a tvářecích strojů se pomalu vrací na výsluní českého strojírenství. V celosvětovém srovnání si domácí producenti drží slušnou 14. příčku. Vývoz roste především na rychle se rozvíjející trhy Ruska a Číny.

Výroba obráběcích a tvářecích strojů zažívá nyní v Česku renesanci. Tuzemské strojírenské firmy se postupně vracejí mezi světovou elitu a z hlediska objemu produkce si drží 14. příčku. Zásadní obrat k lepšímu nastal v roce 2003, kdy se podařilo zastavit propad z předchozích let. „Potěšitelné je, že současně roste i objem exportu českých strojů, a to i navzdory posilující koruně a neustále vzrůstajícím cenám energií a dalších vstupů,“ říká ředitel Svazu strojírenské technologie Zdeněk Holý. Výrobní závody vidí příčiny úspěchu rovněž v investicích do inovací. „Ročně do těchto aktivit vkládáme přes 170 milionů korun,“ poznamenal předseda představenstva podniku TOS Varnsdorf Jan Rýdl.

Závislost na Německu

Objem výroby obráběcích a tvářecích strojů se v loňském roce přehoupl přes deset miliard korun a dosáhl zhruba úrovně roku 2001. Jen loni vykázal růst o více než 13 procent. „V loňském roce naše společnost meziročně zvýšila tržby o 20 procent a vzhledem k objemu stávajících zakázek očekáváme obdobný růst i v roce 2007,“ potvrzuje trend generální ředitel zlínské společnosti Tajmac-ZPS Michele William Taiariol.

Vývoj v odvětví je přitom do značné míry závislý na největším exportním partnerovi, kterým je Německo. „Veškeré výkyvy na tomto teritoriu mají přímý dopad i na české strojírenství,“ tvrdí Holý. Právě propad výroby počátkem století se překrýval s ekonomickými potížemi západních sousedů. „Loni však začala růst i domácí poptávka, a to především u tvářecích strojů,“ dodává Holý. Významný vliv na spotřebu měl především dovoz, který loni rostl o sedm procent.

Vývoz roste hlavně do Ruska a Číny

Dominantním odběratelem českých strojů zůstává sousední Německo. Čeští výrobci se však v posledních letech snaží rozložit export do více teritorií. „Exportujeme do celkem 25 zemí světa. Největší objemy realizujeme v Německu, dále na Slovensku, v Polsku, Rusku, ve Španělsku, Finsku, v Severní Americe a Číně,“ vyjmenovává Rýdl.

Právě ruský a čínský trh nyní představují obrovský investiční potenciál. „Většina ruských strojírenských podniků má zastaralé vybavení. Proto jsou otevřené pro dodávky špičkových obráběcích strojů,“ vysvětluje Holý.

Významnější pozici odběratele českých obráběcích strojů si v posledních letech vydobyla rovněž Ukrajina. Společnost ČKD Blansko nyní například dojednává čtyřleté dodávky soustruhů do tamního závodu NKMZ v hodnotě kolem jedné miliardy korun. Letos již podepsala smlouvu na soustruh za 100 milionů korun. Tento obchod podle ředitele divize Václava Sváčka otevírá dveře k dalším zakázkám v postsovětských republikách.

Podle jeho slov mají místní firmy peníze a začínají investovat do nových technologií. O další zakázky za 400 milionů usiluje podnik též v Rusku. Nyní dodá jeden soustruh pro petrohradský koncern LMZ. Ten má závody také v dalších ruských městech a ČKD se chce dostat i tam. Východní trhy jsou tak pro strojírenské podniky velmi perspektivní. Blanenský závod však má už zkušenosti i s brazilskými, kolumbijskými nebo argentinskými zákazníky. Nyní podnik zaměstnává téměř 600 lidí. Loni snížil ztrátu ze 79,4 milionu korun na 45 milionů. Tržby dosáhly 370 milionů korun.

Cizí kapitál přichází

Pro firmy neexistoval univerzální recept, jak přežít výrazný útlum v oboru, který přišel na přelomu století. Některým zachránily život injekce zahraničního kapitálu, jiné prorazily ryze „českou cestou“, jako třeba TOS Varnsdorf. Silné zázemí známého světového matadora postavilo na nohy výrobce soustružnických automatů ZPS. Firma, která vyrobila svůj první obuvnický stroj již v roce 1905, spadla v roce 1999 do konkurzu a o rok později ji převzal Tajmac. Loni společnost Tajmac-ZPS dosáhla tržeb 1,6 miliardy korun, což bylo o 22 procent více než rok předtím. Export se na hospodaření firmy podílel téměř 80 procenty, přičemž tento údaj je ještě zkreslen nepřímým vývozem do Ruska a na Ukrajinu přes jiné subjekty.

Hlavními přímými odbytišti byly Itálie, Japonsko, USA a Německo. Rostou však prodeje i na tuzemském trhu. Zisk společnosti se loni meziročně zvýšil na 89 milionů korun.

Firmy se však rovněž vracejí na vyspělé trhy, jako například Kovosvit MAS. Jihočeský podnik v letošním roce po třech letech opět pronikl do Spojených států, kam dodal deset obráběcích strojů a ve hře jsou další zakázky. „Dodávky do Ameriky jsou pro nás vítaným rozšířením teritoriálního působení,“ říká generální ředitel Libor Kuchař. Hlavní odbytiště má firma v Evropské unii, desetina výroby směřuje do zemí bývalého SSSR. Kovosvit loni zvýšil tržby téměř o třetinu na více než 1,5 miliardy korun, přes polovinu produkce vyváží do

20 zemí světa.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče