Objevitel pramene třináctého

21. března 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
21. března 2005, 00:00

JOSEF VITUS BECHER Když byl v roce 1965 na hlavní karlovarské kolonádě otevřen nový léčivý pramen, zůstal bez tradičního číselného označení. Měl být totiž pramenem třináctým, ale takto se mezi lidmi již více než sto padesát let říkalo známému bylinnému likéru - Becherovce.

JOSEF VITUS BECHER

Když byl v roce 1965 na hlavní karlovarské kolonádě otevřen nový léčivý pramen, zůstal bez tradičního číselného označení. Měl být totiž pramenem třináctým, ale takto se mezi lidmi již více než sto padesát let říkalo známému bylinnému likéru - Becherovce.

V roce 1805 přijel do Karlových Varů na léčení říšský hrabě PlettenbergMietingen. Jak bylo tenkrát zvykem, doprovázel ho jeho osobní lékař, Angličan Frobrig. Oba muži se ubytovali v domě U Tří skřivanů, který patřil karlovarskému lékárníkovi Josefu Becherovi, s nímž se doktor Frobrig brzy spřátelil. Oba totiž sdíleli stejnou vášeň: míchání bylin, aromatických olejů a alkoholu. Když Frobrig po čase Karlovy Vary opouštěl, zanechal Josefu Becherovi recepturu, kterou považoval za zajímavou. Stala se základem jednoho z nejznámějších českých likérů.

BECHEROVY ŽALUDEČNÍ KAPKY

Roku 1807 zdokonalil Josef Becher získaný recept natolik, že jej začal nabízet coby originální likér podporující trávení. Prodával ho jako žaludeční kapky pod názvem Englishbitter čili Anglická hořká. Jako obal používal zpočátku klasické skleněné lékovky, do větších půllitrových lahví nápoj plnil až od roku 1810.

Josef Becher brzy přešel k tovární výrobě svého likéru. Ten si rázem získal evropskou popularitu a vešel ve známost pod názvem Karlsbader Becherbitter, tedy Karlovarská Becherova hořká. Lékárník vedl svůj podnik do roku 1840. Tajemství receptury svěřil svému synovi a dědici Johannovi až těsně před svou smrtí.

Johann Becher se brzy projevil nejen jako dobrý správce receptu, ale také jako zdatný obchodník. V roce 1867 dal postavit novou továrnu, kterou vybavil moderními stroji. Postaral se také o propagaci firmy, když roku 1876 pověřil svého švagra Karla Lauba, aby navrhl originální lahev a nové viněty. Laubovy ploché lahve jsou pro značku typické dodnes.

ZNAČKA JOHANN BECHER

Za Johanna Bechera se karlovarský likér prodával pod značkou English Bitter nebo také Becher Bitter. Různé názvy sjednotil až Johannův syn Gustav, který dal prozřetelně zaregistrovat obchodní značku Johann Becher, protože již v té době čelil Becherův likér řadě laciných a nedokonalých napodobenin.

Gustava Bechera lze také označit za jednoho z prvních zastánců marketingové taktiky „umělého nedostatku“. Zavedl totiž obchodní strategii, založenou na principu většího počtu zákazníků a menších dodávek. Každý zákazník, kterých bylo na přelomu století úctyhodných dvanáct tisíc, tak nedostal více než pět litrů Becherovky měsíčně.

Gustav Becher stihl za svého vedení továrnu ještě rozšířit. Dal také podnět k výrobě porcelánových kalíšků, které se prodávaly jako doplněk k likéru.

BECHEROVI DĚDICOVÉ

Roku 1901 převzal firmu Gustavův bratr Rudolf, který v čele podniku zůstal až do první světové války. Za jeho vedení se Becherovka začala ve velkém vyvážet, mimo jiné do Francie, Itálie, Španělska nebo Egypta. V Paříži a Vídni vybudovala firma dokonce vlastní závody.

V roce 1915 nastoupil do čela podniku Alfred Becher. Bylinný likér přežil první světovou válku a díky dodávkám pro armádu se stal ještě populárnějším. Alfredovým cílem bylo posílit pozici Becherovky v zahraničí, zejména když Československo zasáhla ve 30. letech hospodářská krize. Podařilo se mu vstoupit na trh ve Spojených státech, na kterém ale kvůli vyhlášení prohibice vydržel pouhé tři roky. Svých plánů na expanzi se však nevzdal a v roce 1938 získal alespoň odbyt v Anglii.

Nedlouho poté začala druhá světová válka. Do čela rodinné firmy se poprvé v historii postavila žena, Heda Becherová, dcera Alfreda Bechera. Nastaly těžké časy - válka omezila možnost výroby a po osvobození republiky pak byla společnost roku 1945 znárodněna.

BOJ S DOBOU A PADĚLATELI

Po roce 1945 začala výroba likéru upadat. Ve druhé polovině padesátých let se dokonce začalo uvažovat o tom, že karlovarský podnik zanikne. Nový ředitel Václav Lupínek však tehdy do výroby chytře zavedl i nealkoholické nápoje a likérku tak vlastně zachránil. V 80. letech již Becherovka opět patřila mezi nejsilnější československé značky.

Po revoluci v roce 1989 začala vláda uvažovat o privatizaci podniku. Ta se uskutečnila v roce 1997, kdy firmu získal nadnárodní nápojový koncern Pernod Ricard, třetí největší výrobce vína a destilátů na světě.

Ani silný vlastník však nezabránil pokusům o padělání likéru. Ve druhé polovině roku 2000 začal podnikatel Josef Slavík vyrábět vlastní bylinný likér a společně s firmou Portimex Brno ho také prodával. Hájil se tím, že má recepturu od dalšího podnikatele Zdeňka Hoffmanna, který ji údajně získal na základě darovací smlouvy od Alfreda Bechera. Tuto smlouvu však kriminalisté označili za padělek a soud uznal výhradním majitelem ochranných známek souvisejících s Becherovkou společnost Jan Becher - Karlovarská Becherovka.

* JOSEF VITUS BECHER (1769 - 1840)

Lékárník Josef Vitus Becher se narodil 17. záfií 1769.

Byl synovcem proslulého karlovarského lázeňského lékaře Davida Bechera, který vědecky analyzoval složení místních léčivých vod a vypracoval na něm svou léčebnou terapii.

Výrobu bylinných likérů zahájil již v roce 1794, ale teprve roku 1807 se mu podařilo upravit recepturu anglického lékaře Frobriga, podle níž ještě téhož roku vyrobil Englishbitter, neboli Anglickou hořkou.

Brzy přešel k tovární výrobě likéru, který si rázem získal evropskou popularitu a vešel ve známost pod názvem Karlsbader Becherbitter, tedy Karlovarská Becherova hořká, zkráceně Becherovka. Josef Vitus Becher zemřel 27. července 1840. Těsně před smrtí předal recepturu na výrobu likéru svému synu Johannovi.

* JOHANN BECHER (1813 - 1895)

Továrník Johann Becher se narodil 5. dubna 1813 a od mládí pracoval v rodinné firmě. Po smrti otce převzal vedení podniku a stal se i úspěšným obchodníkem.

V roce 1867 postavil novou továrnu a nakoupil moderní stroje. O devět let později pověřil svého švagra Karla Lauba návrhem nové lahve s originálními vinětami.

Tyto ploché lahve se používají dodnes, jen v roce 1907 byla změněna jejich barva z čiré na zelenou.

Johann Becher zemřel 1. dubna 1895 ve věku nedožitých dvaaosmdesáti let. Vedení firmy převzal již předtím jeho syn Gustav, který nechal na počest svého otce u obchodní komory v Chebu zaregistrovat ochrannou známku Johann Becher.

Foto popis| Současnost.

Foto popis| Dobové reklamní plakáty.

Foto autor| foto: MultiSign

Foto popis| 1810

Foto popis| 1907-1918

Foto popis| Export 80-90.léta

Foto popis| 2002

Foto autor| foto: Multi-Sign

Foto popis| Továrna v roce 1928.

Foto autor| foto: Becher

Foto popis| slavní podnikatelé

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče