Obětní svatyně

07. září 2007, 12:41 - Martin Rychlík
07. září 2007, 12:41

Po pražské Spartě se na nádheru rudého pekla může chystat i Slavia

perex místo podtitulku Je 19.05 hodin a do výkopu pohárového utkání zbývá hodina. Nedaleko londýnské stanice metra Holloway Road je typická anglická hospoda pro tento večer zcela plná. Schyluje se k fotbalu – na Arsenal přijela pražská Sparta, která se pokusí o zázrak v podobě postupu do hlavní části Ligy mistrů. Mezi Angličany, nastrojenými v dresech se jmenovkami Fabrégase, Tourého či Rosického stojí ve sparťanském i jeden Zabavník. Směs je to úžasná: mladí kluci se šálami, starší pánové v oblecích, ti všichni usrkávají piva a debatují. A stačí popojet podzemkou, vystoupit v zastávce Arsenal a kolem stařičkého stánku Highbury, na němž Gunners (Kanonýři) od roku 1913 odehráli plných 2010 zápasů, z nichž 1196 vyhráli, a s nímž se rozloučili až loni 7. května, se v tisícihlavé červené řece svést až do nového chrámu – na velkolepý Emirates Stadium.

Sedačky, samé sedačky

Impozantní aréna s lehce prohnutou střechou je dílem architektonické kanceláře HOK Sport, o stavbu se postarala společnost Sir Robert McAlpine, jež zbudovala rovněž Hampden Park v Glasgowě. Kapacita stadionu je 60 342 sedících diváků. Přejete si permanentku? Pro aktuální sezonu byste museli našetřit částku v rozmezí 885 až 1825 liber. Nadstandardem je 150 VIP boxů a „diamantový klub“ čili luxusní prostory, kam se podívají jen ti pozvaní. „Nejzajímavější je šíře celého projektu, který neřeší pouze výstavbu stadionu, ale mění podobu čtvrtě Islington. Předpokládaná investice kolem půl miliardy liber je dosti ojedinělým projektem regenerace města,“ řekl týdeníku EURO český architekt Štěpán Abt, jenž pracuje v londýnském ateliéru Evy Jiřičné a zápasu Sparty přihlížel.
„V plánech se počítalo i s výstavbou stovek bytů či recyklačního centra. Přestavby se také dočkalo stařičké Highbury, jež se má přeměnit na bytový komplex. A proslýchá se, že řadu apartmá si již koupili současní i bývalí hráči Arsenalu,“ říká Abt a naznačuje, jakou hodnotu má někdejší svatostánek pro Londýňany. „Jakmile jste prošli branou, zmocnil se vás vždy zvláštní, mrazivý pocit,“ řekl před posledním zápasem na „Bury“ střelec Charlie George, jenž se v Islingtonu narodil, Arsenalu fandil a v letech 1968 až 1975 za něj hrál.
Na místě Highbury, z nějž byla zachována východní tribuna ve stylu art deka z roku 1936, má do roku 2008 vyrůst 711 příbytků dle návrhu ateliéru Allies & Morrison plus nákupní zóna, bazén, restaurace či zdravotní středisko. Ceny se prý vyšplhaly i na třičtvrtě milionu liber za byt. A není divu. Když bylo ve staré aréně dohráno poslední utkání proti Wiganu, v němž nejlepší střelec klubové historie Thierry Henry vsítil hattrick, začala sháňka po artefaktech z památného místa. „Díky za vzpomínky,“ bylo mottem. Klub plánoval rozprodat i 36 500 sedadel. Plán však zhatila nepříjemnost, neboť v letitých sedačkách byly nalezeny stopy toxického kadmia. Z prodeje sešlo.

Od nudy k mladým puškám

„Nejvíc na mě zapůsobilo, jak většina mužů dávala najevo nechuť, nefalšovanou nechuť z toho, že tu jsou. Do několika minut po výkopu všichni načisto zuřili…“ píše spisovatel Nick Hornby v knize Fotbalová horečka, jež je jednou z nejopravdovějších fotbalových zpovědí. „No ano, ano, znám všechny ty vtipy. Co jiného jsem mohl čekat na Highbury? Jenomže já byl i na Chelsea a na Tottenhamu a na Rangers a viděl jsem tam totéž: přirozeným duševním stavem fotbalového fandy je hořké, zhrzené zklamání, a to bez ohledu na skóre. My fanoušci Arsenalu víme, že fotbal na Highbury nebyl často krásný, a že tudíž naše pověst jakožto nejnudnějšího týmu v dějinách vesmíru není zase až tak matoucí, jak předstíráme,“ pokračuje Hornby. Psal však o Arsenalu svého mládí. Doba se změnila. Arsenal FC, třináctinásobný mistr ligy, majitel deseti FA Cupů a nedávný finalista Ligy mistrů, patří ke světové špičce – na loňském mistrovství světa byl rovněž klubem, jenž zúčastněným reprezentacím dodal vůbec nejvíce hráčů. Šestnáct! A v žádném případě nejde o vysloužilé veterány. Záložník Francesco Fabrégas, jemuž může herní přehled závidět kdejaký rutinér, oslavil letos dvacetiny a je vůbec nejmladším hráčem, který kdy za Gunners nastoupil (debutoval v šestnácti letech a 177 dnech). Osmnáctiletý středopolař Theo Walcott je zase hochem, který si v nejranějším věku oblékl anglický seniorský dres – při loňské premiéře mu bylo sedmnáct let a 75 dní. Další příklad? Šikovný bek Gael Clichy (22 let) se v roce 2004 stal nejmladším vítězem Premier League vůbec. „Je to nadějný tým, ale připadá mi nevyzrálý,“ prohlásil sparťanský tvrďák Tomáš Řepka, jako by kopíroval předchozí vyjádření Dennise Rommedahla z Ajaxu. Ten utrousil: „Jsou malí, sice techničtí, ale lehce se dají pokopat.“ Na rozdíl od svěřenců kouče Arsèna Wengera, který v Arsenalu působí jedenáctou sezonu a brzy prý podepíše další několikaletou smlouvu, si však už oba „rejpalové“ zahrají pouze v Poháru UEFA.

Vyzbrojeni na přestřelku

Než začne fotbalový svátek, vyplatí se nasát něco z klubové historie. Ideální je k tomu místní muzeum, kde jsou vystaveny odrbané kopačky šutérů, ušpiněné tričko Alana Smithe či Georgův dres z finále FA Cupu ´71 spolu s medailemi, fotografiemi, hráčskými kontrakty, poháry, vlaječkami soků (včetně té sparťanské), interaktivními hejblátky, ale i kousky trávníku. Ráj. „Arsenal má přebohaté dějiny. I sami hráči nás štědře zásobují artefakty,“ tvrdí klubový historik Iain Cook. Nový stadion rovněž vzdává hold slavné minulosti – z Highbury se přestěhovala i busta klubového šéfa Herberta Chapmana.
Druhým místem, které připomene, jak si klub dokáže budovat vlastní mytický status, je obchod se suvenýry. Na zápas Kanonýrů je zapotřebí se řádně vyzbrojit. Nahlédněme tedy do The Armoury (Zbrojírny), kde si lze zakoupit vše od kojeneckých dupaček až po šály v klubových barvách. Oživení merchandisingu bylo svěřeno Georgovi Daviesovi, jenž coby retailový guru pozvedl oděvní značky Next či Marks & Spencer.
Pověsti o stadionu nelžou, vypadá skvěle. „Přestože se v případě Emirates dá říci, že jde o 'klasiku' a co do originality se nemůže srovnávat s arénami navrženými pro letní olympijské hry v Pekingu 2008 nebo z Alianz Arenou od ateliéru Herzog & de Meuron, jeho kvalita spočívá v komplexnosti zpracování. Design je všeprostupující. Důraz je kladen i na šetrnost k životnímu prostředí, zmiňme sluneční kolektory. Líbí se mi zvlněná tribuna, která nejenže umožňuje pasivní provětrávání stadionu, ale také se vymaňuje ze stereotypu anglických obdélníkových schémat. Nabízí i krásný výhled na Londýn. Myslím, že ve srovnání s letos otevřeným Wembley je to určitě zajímavější dílo,“ hodnotí architekt Abt.

Letu zdar za sto milionů

Nový domov našli Gunners v Emirates loni 22. července, kdy byl při rozlučce Dennise Bergkampa odehrán premiérový „mač“. Éru svatostánku, jemuž daly jméno aerolinie, tedy paradoxně odstartoval muž, jenž se po celou kariéru vyhýbal létání. Arsenal zvítězil nad Ajaxem 2:1. Prvním střelcem byl Klaas Jan Huntelaar ze soupeřova týmu. Za domácí se prvně trefil (jak jinak) snajpr Henry, jenž už ale hájí barvy CF Barcelona. A že rudí neradi a málo prohrávají, dokazuje údaj, jenž připomíná první prohru Arsenalu až z letošního 7. dubna. Teprve ve čtyřiadvacátém utkání hraném na svatostánku Emirates.
Kde se název vzal? Je to prosté. Aerolinkám ze SAE před třemi lety „postačilo“ na koupi jména sto milionů liber (asi 4,1 miliardy korun), což se v případě stadionu týká let 2006 až 2021 a zahrnuje též osmiletý kontrakt na práva k umístění loga na hráčských hrudích. Šejk Ahmad bin Saíd Maktúm, šéf letecké společnosti, při podpisu uvedl: „Šance sponzorovat tak velký stadion a úspěšný klub přichází jednou za život.“ Sponzorské názvy však UEFA neuznává, a proto vede londýnský stadion pod prostým názvem Arsenal Stadium.

Arsenal ve stopách Chelsea?

Velké peníze, to už ke klubu patří. Zbudování ocelové nádhery vyšlo na 390 milionů liber, což je zhruba šestnáct miliard korun. Částka sice astronomická, ale v porovnání s předraženou výstavbou pražské Sazka Areny, nikterak šokující. Stadion na Ashburton Grove byl financován úvěrem ve výši 260 milionů liber, který poskytlo bankovní uskupení Royal Bank of Scotland, Espirito Santo Investment, The Bank of Ireland, Allied Irish Banks, CIT Group Structured Finance a HSH Nordbank. Splatnost je čtrnáct let. „To není dlouhá doba, uvážíme-li, že jde o investici na 50 či 75 let,“ uvedl manažer Keith Edelman.
V poslední srpnový den přinesla agentura AP zprávu, že se jedním z akcionářů Arsenalu stal miliardář Ališer Usmanov, rodák z Uzbekistánu, jenž koupil 14,6 procenta od bývalého viceprezidenta klubu Davida Deina za 75 milionů liber. Rus, který získal jmění díky aktivitám v hutním průmyslu, plánuje rozšíření své klubové působnosti. „Je to obchod. Arsenal je nedoceněná organizace, jejíž cena brzy vyletí nahoru. Klub pro to má všechny předpoklady,“ vzkázal Usmanov. Osmnáctý nejbohatší Rus dle Forbesu je přítelem prezidenta Vladimira Putina a přátelí se i s Romanem Abramovičem, majitelem londýnské Chelsea FC.

Usaďte se, kanonáda začíná

Přesně ve 20.05 hodin foukl belgický sudí De Bleeckere do píšťalky a sedm minut nato už Tomáš Rosický propálil Poštulku ve sparťanské bráně. Příliš se „Rosa“ neradoval, vždyť právě oba zmiňovaní byli jedinými Čechy a ex-kolegy, kteří pamatují vzájemný zápas na Highbury před sedmi lety. Sparta tehdy prohrála 2:4. I tentokrát uštědřili rudí svým pražským sokům, s nimiž je pojí dresy i společná stopa v dávné historii, lekci z produktivity. A když v 82. minutě přesně zacílil Fabrégas, začali se spokojení angličtí diváci zvedat. Jejich Arsenal ukázal sílu, více už nepotřebovali. Hřála je jistá výhra.
„Vím, že být šťastný trvalejším způsobem nezávisí na fotbale. Fotbal ti však umožňuje cítit se šťastný,“ napsal Eduardo P. Archetti, antropolog a nadšený fanoušek, jenž se zabýval společenskou rolí fotbalu a nacházel v něm otázky prestiže, sebeúcty, morálky, ale i lidských obav a nadějí. Ty sparťanské zhasly už o dost dříve, než aktivní Eduardo navýšil skóre na 3:0. Po dvaceti minutách od chvíle, kdy utkání skončilo, už nebylo po sešlosti 58 462 lidí ani památky, neboť Emirates má nejlepší dopravní dostupnost v anglické lize – přes 70 procent fanoušků se do ochozů dostává MHD. Žádné zácpy. Klid. Rituál skončil. Ale jen pro tentokrát, protože už 23. října tu nejspíše obětují dalšího českého návštěvníka: pražskou Slavii.

box
Z tradice do přepychu (Cesta Arsenalu FC na Emirates Stadium)
1886 – zbrojařští dělníci založili Dial Square FC
1891 – profesionalizace a název Woolwich Arsenal
1913 – první zápas Arsenalu na Highbury
1999 – oddíl oznámil stěhování na Ashburton Grove
2001 – referendum v Islingtonu souhlasilo se stavbou
2002 – na vybraných pozemcích začaly demolice
2004 – budovaný stadion pojmenován Emirates Stadium
2006 – slavností otevření princem Philipem
Pramen: Arsenal.com, Sportsvenue-technology.com

box
Emirates v číslech 390 prostavěných milionů liber (asi 16 miliard korun)
60 342 divácká kapacita (250 míst pro vozíčkáře)
10 000 tun ocelových podpěr
2500 smluv a právních dokumentů
2000 plánovaných bytů v okolí
2000 dveří v celém objektu
1800 nových pracovních míst ve čtvrti Islington
900 toalet (113 pro invalidní spoluobčany)
250 kiosků a míst s občerstvením
150 VIP boxů plus Diamond Club jen pro zvané
100 schodišť, 13 výtahů a pět eskalátorů
105 × 68 metrů rozměry hřiště (nejvíce v Premier League)
41,9 metru výšky od trávníku po střechu
Pramen: Arsenal.com

Praporky:
Kapacita stadionu je 60 342 sedících diváků. Přejete si permanentku? Pro aktuální sezonu byste museli našetřit částku v rozmezí 885 až 1825 liber.

Emirates Stadium se v originalitě nemůže srovnávat s arénami navrženými pro LOH v Pekingu nebo s Allianz Arenou od ateliéru Herzog & de Meuron, ale jeho kvalita spočívá v komplexnosti zpracování. Design je všeprostupující, říká architekt Štěpán Abt.

Arsenal FC, třináctinásobný mistr ligy, majitel deseti FA Cupů a nedávný finalista Ligy mistrů, patří ke světové špičce – na loňském mistrovství světa byl rovněž klubem, jenž zúčastněným reprezentacím dodal vůbec nejvíce hráčů

Popisky:
Prošel a skóroval. Tomáše Rosického se v londýnském „pekle“ pokouší zastavit Zdeněk Pospěch, jenž na Arsenalu patřil k těm rychlejším Pražanům.
Smutný „pan Nula“. V chrámu Kanonýrů vytahují míče ze sítě i nejlepší gólmani světa včetně Petra Čecha, jenž chytá za konkurenční klub Chelsea FC.
Travička & Hi-tech. Předzápasové kropení nemají na starosti muži s hadicí, nýbrž automatické kropiče, které se jaksi mimoděk vystrčí z dokonale zeleného pažitu.
Nový domov. Na stavbu stadionu ve čtvrti Islington dohlédl i hlavní trenér Arsène Wenger, jenž je bez nadsázky tím, kdo klubu přinesl během jedenáctiletého angažmá spoustu úspěchů.
Sbohem! V neděli 7. května 2006 vyhrál Arsenal nad Wiganem Athletic 4:2 a navždy se rozloučil s legendárním Highbury, kde sídlil plných 93 let. Vzpomínky zůstaly.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče