Oběť, která se vyplatí

26. února 2009, 17:43 - Tomáš Hořejší
26. února 2009, 17:43

Eurokomisaři budou přesluhovat za plný plat, měsíce navíc se jim připíší k důchodu

Možnost, že současní členové Evropské komise (EK) budou muset kvůli nejasnostem s Lisabonskou smlouvou několik měsíců „přesluhovat“, je stále reálnější. Co to pro Vladimíra Špidlu a spol. vlastně v praxi znamená? Kromě toho, že se budou muset „obětovat pro evropskou věc“? Jak týdeníku EURO potvrdil mluvčí Evropské komise Dale Kidd, za každý měsíc v křesle navíc budou dostávat běžný komisařský plat 19 909 eur. Plus příplatek na bydlení, maximálně 2986 eur. Plus příspěvek na zábavu 607 eur. K tomu se jim za každý další odsloužený měsíc připíše 71 eur měsíčně k důchodu. Ten po čtyřech letech ve funkci činí 3404 eur měsíčně (od 65 let až do smrti). To už se vyplatí trochu obětovat. Tím spíš, že EK nebude mít po letošním říjnu co na práci.

Žádná práce, žádný plat?

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (plat 24 422 eur, příplatek na bydlení 3663 a příspěvek na zábavu 1418 eur) už své kolegy požádal, aby počítali s tím, že budou muset několik měsíců „přesluhovat“. Mandát Barrosova týmu vyprší posledního října. Pak nastane provizorium. Eurokomisaři budou zahřívat židle svým nástupcům, než začne platit Lisabonská smlouva. Nebo než bude definitivně jasné, že platit nezačne. Záleží na Irech.
Dle Barrosa bude EK v té době fungovat jen jako jakýsi „nouzový správce“. Jeho právníci se totiž celkem oprávněně obávají, že rozhodnutí, jež eurokomise provede v listopadu a prosinci nebo i později, mohou být poměrně snadno zpochybněná. Například právní zástupci velkých nadnárodních korporací by je mohli rozcupovat na kousky, kdyby jim právě v té době zamítli třeba žádost o fúzi. Za běžného provozu přitom EK projednává více než sto takových žádostí měsíčně a zhruba 80 jich schválí (za dvacet lednových dnů to bylo 83 případů).
Komisaři proto budou nejspíše objíždět různé konference a pronášet nezávazné projevy. Nebo psát paměti. Přitom jim poběží plat a budou nabíhat různé finanční i další výhody. Proto se už v Bruselu začínají ozývat hlasy, že by komisaři snad ani žádný plat brát neměli.

Slušná částka

Jak již bylo řečeno, členové eurokomise budou dostávat za každý měsíc navíc svůj do té doby běžný plat (19 909 eur) plus nejrůznější další – nemalé – příspěvky (na bydlení, na nezaopatřené děti, sociální a zdravotní pojištění a tak dále). To však není vše. Každý měsíc se jim připíše 71 eur k už tak dost vysokému důchodu od EK a navíc získají i o pět procent vyšší výsluhový příspěvek. Ten jim Evropská komise bude vyplácet po dobu tří let od odchodu z Bruselu. Za předpokladu, že v EK sloužili více než pět let (což bude díky „přesluhování“ snadné splnit), budou dalších 36 měsíců dostávat 55 procent základního platu. Tedy 10 950 eur měsíčně. Členové Evropské komise mají dále nárok na služební mobilní telefon a automobil s řidičem. Stálé bodyguardy nemají, ochranka je jim přidělovaná pouze v případě potřeby, vysvětluje mluvčí EK Dale Kidd.

Tlačenice začíná

Je pravděpodobné, že eurokomisařům žádost jejich šéfa, aby pracovali „přes mandát“, ani moc nevadila. Tím spíš, že většina z nich nemá velkou šanci na znovuzvolení.
Německý komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen (místopředseda Evropské komise, plat 22 122 eur, příplatek na bydlení 3318 a příspěvek na zábavu 911 eur) už oznámil odchod z politiky. Křestanskodemokratická unie německé kancléřky Angely Merkelové dala najevo, že by do Bruselu místo Verheugena nejraději vyslala státního sekretáře z ministerstva hospodářství Petera Hintze. Šanci však má i současný předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering nebo nejvlivnější současný německý lobbista, prezident německé Asociace automobilového průmyslu Matthias Wissmann.
Odejde i místopředsedkyně EK a komisařka pro vztahy s institucemi a komunikační strategii, Švédka Margot Wallströmová (plat 22 122 eur, příplatek na bydlení 3318 a příspěvek na zábavu 911 eur). Pravděpodobně ji nahradí někdo ze švédské středo-pravicové vládní koalice. Největší šance má momentálně ministryně pro Evropu Cecilia Malmströmová. Skončí i další místopředseda Evropské komise, Francouz Jacques Barrot, eurokomisař pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy by namísto něho mohl do Bruselu vyslat státního tajemníka pro evropské záležitosti Jeana-Pierra Jouyeta (bývalého šéfa kabinetu předsedy EK Jacquese Delorse) a požadovat elitnější post komisaře pro hospodářskou soutěž.

Další možné změny

Do belgického hlavního města se už zřejmě nevrátí ani italský komisař pro dopravu Antonio Tajini. Italský premiér Silvio Berslusconi ho chce nazpět do své vlády. Brusel opustí i španělský komisař pro hospodářské a měnové věci Joaquín Almunia a komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství Benita Ferrerová Waldnerová. „Oběťmi“ domácích politických změn se – vedle Vladimíra Špidly, kterého do Bruselu vyslala levice, zatímco nyní v Česku vládne pravice – zřejmě stanou i Polka Danuta Hübnerová (komisařka pro regionální politiku) a Slovák Ján Figel’ (komisař pro výchovu, vzdělávání a kulturu), kterého do Evropské komise vyslala ještě vláda bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy. Hübnerová i Figel’ už oznámili kandidaturu do Evropského parlamentu. A také belgický eurokomisař pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel (toho by mohl nahradit buď ministr zahraničí Karl de Gucht nebo expremiér Yves Leterm), Slovinec Janez Potočnik (komisař pro vědu a výzkum) a lucemburská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová. Ta však dala najevo, že v případě neúspěchu ve volbách by místo v Evropské komisi přijala. Už potřetí. To by znamenalo, že její výsluhový příspěvek a důchod by se přiblížily maximální možné výši.
Oproti tomu britský komisař pro mezinárodní obchod Peter Mandelson nabídku na druhý mandát od vlády premiéra Gordona Browna nečeká. Smířeni s osudem jsou i dánská eurokomisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová a Litevec Andris Piebalgs, komisař pro energetiku. Ira Charlieho McCreevyho, komisaře pro vnitřní trh a služby, který se nikdy netajil tím, že chce v Bruselu strávit maximálně pět let, zřejmě vystřídá ministr dopravy Noel Dempsey.

Chtějí zůstat

Několik současných komisařů zřejmě zůstane i v nové EK – tedy až vznikne. O druhý mandát má zájem především současný šéf Evropské komise, Portugalec José Manuel Barroso. Má za sebou silnou pravicovou Evropskou lidovou stranu a představitele mocných evropských států, například Angelu Merkelovou. Žít v Bruselu nadále by si přál i Estonec Siim Kallas (další z místopředsedů EK, odpovědný za administrativní záležitosti, audit a boj proti podvodům), Řek Stavros Dimas (komisař pro životní prostředí) a Fin Olli Rehn (komisař pro rozšíření). V bruselské kariéře by ráda pokračovala i eurokomisařka pro zdraví Androula Vassiliouová z Kypru. Svého předchůdce Markose Kyprianoua – který se vrátil do vlády jako šéf diplomacie – vystřídala až loni v dubnu.
Šance a zájem zůstat má i Holanďanka Neelie Kroesová (komisařka pro hospodářskou soutěž), komisař pro daně a celní unii László Kovács, komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaité z Litvy, Joe Borg z Malty (komisař pro rybářství a námořní záležitosti) a Bulharka Meglena Kunevová (komisařka pro ochranu spotřebitelů).

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče