Obchod, to je hra!

31. prosince 2007, 00:00 - Robert Šimek
31. prosince 2007, 00:00

JOSEF ANDER - Mezi nejslavnější české prvorepublikové obchodníky patřil olomoucký podnikatel Josef Ander. Vybudoval rozsáhlou síť obchodních domů po celém Československu a některé pobočky měl i v zahraničí. Tu nejvzdálenější až v peruánské Limě.

Příznivci českého fotbalu dobře znají klub Sigma Olomouc. Je tradičním účastníkem 1. Gambrinus ligy a roku 1996 se dokonce stal vicemistrem republiky za pražskou Slavií.

Původně však v Olomouci sídlil jiný fotbalový klub – SK Olomouc ASO. O jeho úspěchy se velkorysou podporou zasloužil místní podnikatel Josef Ander mladší. Jeho největším počinem bylo vybudování nového stadionu, na kterém tým v roce 1940 získal historicky první Český pohár.

Po druhé světové válce sice klub zanikl, místní funkcionáři ale na štědrého mecenáše nezapomněli a po roce 1989 se k jeho odkazu vrátili. Domácí hřiště Sigmy Olomouc tak dnes opět nese název Andrův stadion.

JOSEF ANDER (1865-1933)

Olomoucký obchodník Josef Ander se narodil roku 1865. S podnikáním začal ve čtyřiadvaceti letech, kdy si na Svatém Kopečku otevřel krámek se suvenýry. Postupně se vypracoval a roku 1906 již vlastnil malý obchod s galanterním zbožím v Olomouci. Sortiment neustále rozšiřoval a firma Josef J. Ander začala expandovat i do dalších měst. Vznikl řetězec obchodních domů, který obstál i proti silné konkurenci.

Josef Ander později zapojil do firmy všech pět synů a z veřejného života se stáhl. Zemřel roku 1933.

Vítej, poutníku!

Podnikatelské začátky rodiny Anderů ale rozhodně nebyly snadné. Za první republiky vzniklo na území Československa hned několik velkých obchodních řetězců, které o další konkurenci nestály. Známé byly například společnosti Baťa, Te-Ta, Jepa či Brouk a Babka (více v Profitu č. 51-52/2006).

Josef Ander také zpočátku neměl ambice s těmito řetězci soupeřit. Začínal skromně, jako drobný prodejce suvenýrů na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1889 zde vlastnil malý krámek, ve kterém prodával svaté obrázky, svíčky a další věci, které si návštěvníci žádali.

Dařilo se mu dobře a brzy začal objíždět i další poutní místa. Opravdový zlom ale nastal roku 1906, kdy si přímo v Olomouci otevřel vlastní obchod s galanterním zbožím a hračkami s názvem Josef J. Ander.

Sláva funkcionalismu

Firma vzkvétala a do jejího vedení se postupně zapojilo i pět Anderových synů. Od roku 1926 pak začaly vznikat filiálky – nejprve v Brně, poté v Košicích a Luhačovicích a roku 1929 také v Moravské Ostravě.

Rychlý rozvoj podniku si žádal stále nové moderní prostory. Firma proto oslovila zkušeného moravského architekta Bohumíra Čermáka, jehož specializací byly právě obchodní domy.

Pro Andera vybudoval zmíněnou pobočku v Ostravě a také administrativní a skladištní budovu v Olomouci, která se stala jednou z nejvýraznějších funkcionalistických staveb ve městě. Sestává ze dvou částí, z nichž první má tvar elegantního oblouku zvýrazněného okenními pásy. Druhou část tvoří vysoká vertikální stavba, která s nižší budovou ostře kontrastuje. Zajímavým aerodynamickým tvarem objekt připomíná některé berlínské realizace slavného architekta Ludwiga Hilberseimera.

JOSEF ANDER ML. (1888-1976)

Syn Josefa Andera se narodil roku 1888. Do společnosti Josef J. Ander vstoupil po roce 1920 a brzy se stal vrchním ředitelem. Podílel se na budování filiálek v Československu i v zahraničí a roku 1933 firmu přejmenoval na ASO.

Kromě podnikání byl také sběratelem, mecenášem umění a podporovatelem sportu. Vlastnil fotbalový klub SK Olomouc ASO, pro který nechal v letech 1938 až 1940 vybudovat moderní stadion (nyní na něm hraje Sigma Olomouc).

Po roce 1948 byl i s rodinou pronásledován. Zemřel roku 1976.

Troufl si na Olomoucký Tugendhat

Architekt Čermák se pro velký úspěch později podílel i na přestavbě Anderovy vily na Svatém Kopečku. Cílem bylo upravit a rozšířit původní secesní dům s přilehlým hospodářstvím a zahradou na letní byt členů rozvětvené rodiny.

Čermák se ani tentokrát nebál experimentovat. Pro hlavní obytné prostory si vybral dvorní křídlo obrácené do zahrady a opět využil svůj oblíbený funkcionalistický styl. Navíc velmi neortodoxně. Pokusil se původní romantickou stavbu se sedlovou střechou a dřevěnými okenicemi propojit s moderními prvky. Komfortní obytnou halu s krbem tak například odvážně zakončil skleněnou stěnou. Prosklené schodiště vedlo k sluneční terase a v zahradě vzniklo i několik drobných staveb a altánů.

Vila se stala jedinečnou ukázkou funkcionalistického reprezentativního obytného domu. Někteří odborníci ji dokonce dnes srovnávají i se slavnou brněnskou vilou Tugendhat.

Stadion pro Hanou

Po smrti Josefa Andera v roce 1933 převzal vedení firmy syn Josef Ander mladší, který již v podniku několik let působil. Název společnosti se změnil na ASO (Ander a syn Olomouc) a nastal další velký rozvoj. Počet poboček se zvýšil na dvacet a nebyly jen v Československu. Jedna vznikla například ve Vídni a další dokonce v peruánské Limě. Zvyšoval se i počet zaměstnanců. Pro firmu jich brzy pracovalo 1500.

Josef Ander mladší se ale nevěnoval jen vedení podniku. Byl známý také jako sběratel, mecenáš umění a podporovatel sportu, zejména fotbalu. V Olomouci se rozhodl vybudovat kvalitní fotbalové mužstvo (již zmíněný klub SK Olomouc ASO) a postavit moderní stadion, který ve městě do té doby chyběl.

Fotbalový stadion se začal stavět až roku 1938 a již za dva roky proběhlo slavnostní otevření. Stadion měl kapacitu 20 tisíc míst a jeho ozdobou byla velká železobetonová tribuna. Jistě by divákům sloužila řadu let, kdyby ji koncem druhé světové války ustupující němečtí vojáci nevyhodili do povětří.

Brutální Prior

Společnost ASO fungovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna. Členové rodiny Josefa Andera byli jako nepřátelé režimu pronásledováni a přišli o veškerý majetek včetně rodinné vily. Do ní byla na čas umístěna mateřská školka, později ale zůstal objekt bez využití a výrazně zchátral. Dnes je někdejší slavná stavba v dezolátním stavu a hrozí její zřícení.

Olomoucký obchodní dům ASO, stojící v ulici 28. října, existoval až do roku 1972. Poté byl zbořen a na jeho místě vyrostla budova obchodního domu Prior. Vznikla ve stylu takzvaného brutalismu, bez jakéhokoliv ohledu k okolní historické zástavbě.

Pouze Čermákova administrativní a skladištní budova v Legionářské ulici výrazné devastaci nebo přestavbě zatím uniká. Nedávno bylo sice drobně narušeno její přízemí, stále je ale důstojnou vzpomínkou na prvorepublikovou slávu jedné zajímavé a slavné firmy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče