Obchodníci s horkou vodou

 Gallistl 14. dubna, 09:00  -  Vladan Gallistl
14. dubna, 09:00

Ve městě Trebur nedaleko Frankfurtu nad Mohanem se nedávno slavnostně zahajoval nový geotermální vrt. Komunální firma ÜWG na místě hledá horkou vodu, pomocí níž by mohla vyrábět elektřinu. Pokud se předpovědi potvrdí, vznikne v Treburu první hesenská geotermální elektrárna. Vrtné práce provádí česká firma MND Drilling & Services (MND DS) miliardáře Karla Komárka.

Zhruba čtyřkilometrový vrt by měl odhalit zdroj geotermální vody, který má teplotu kolem 160 až 180 stupňů Celsia. Rychlost průtoku by měla být asi sedmdesát litrů za vteřinu. „Za tři měsíce, po ukončení prvního vrtu, budeme vědět, kolik energie dřímá pod našima nohama,“ prohlásil Detlev Höhne, šéf firmy ÜWG, která patří městu Mohuč a zajišťuje distribuci energie, tepla i vody.

Geotermální elektrárny si i přes dotace na sebe vydělají teprve zadlouho.

Pro firmu Karla Komárka půjde teprve o druhý vrt v oblasti geotermální energetiky. Účast tuzemské firmy na německém projektu zároveň ukazuje, jak se kvůli nízkým cenám ropy mění celé odvětví drillingu (vrtných služeb). V minulých letech firmy vrtaly především pro těžaře ropy a zemního plynu, nyní ale usilují i o zakázky z oblasti geotermální energetiky.

Menší investice za miliardu

Obnovitelné zdroje energie jsou v Německu v kurzu a po větrných a solárních parcích se nyní začínají rozvíjet i projekty geotermálních elektráren. Jde o – na české poměry – velké investice. „Naše společnost investuje mezi čtyřiceti až padesáti miliony eur, a to v závislosti na technologii využívající geotermální energii,“ uvádí šéf projektu Florian Spath z ÜWG. V korunách jde o zhruba jednu až 1,4 miliardy korun. Na německé poměry se přitom jedná spíše o menší investici.

Z proinvestovaných peněz získá část i MND DS. „Obecně se dá říct, že se na celkové částce podílíme někde kolem patnácti procent,“ říká René Kachyňa, předseda představenstva MND Drilling & Services, společnosti, která je nejvýznamnějším dodavatelem prací spojených s vrtem.

První vrty se mají ukončit v létě. Pokud budou úspěšné, předpokládá se, že elektrárna se postaví v příštím roce. Obnovitelné zdroje elektřiny se financují prostřednictvím takzvaných feed-in tarifů, jinými slovy výrobce dostává fixní sumu za každou vyrobenou kilowatthodinu.

Dotace na zelené zdroje se pak odráží ve vyšších cenách energie, které platí německé domácnosti. Geotermální elektrárny si i přes dotace na sebe vydělají teprve zadlouho. „Doufáme, že se nám investice vrátí zhruba do patnácti let,“ upozorňuje Spath.

V současnosti se Komárkova firma uchází o čtyři další zakázky v oblasti geotermální energetiky. Kromě Německa rovněž v Rakousku a Nizozemsku. Pro německou Stadtwerke München by chtěla provést čtyři geotermální vrty o hloubce zhruba 4400 metrů, a další možnou německou zakázkou je dokonce šest vrtů v regionu Weilheim pro Enel Green Power. V Rakousku jde o dva vrty. V Nizozemsku o dva do hloubky čtyř kilometrů.

Geotermální energie je však v současnosti v Německu popelkou ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji, jako jsou například solární a větrné elektrárny. „Je zde stále velmi málo geotermálních elektráren. Geotermální energie činí méně než jedno procento,“ sděluje Spath. Důvodem je dlouhá příprava komplexních projektů, k nimž jsou nutná rovněž povolení báňských úřadů.

Oproti ropným vrtům jsou ty geotermální navíc dražší. Jdou do velkých hloubek a vrt musí mít zároveň větší průměr, aby se dostalo velké množství horké vody rychle na povrch a mohlo se využít pro výrobu energie. To znamená, že se pro zapažení vrtu použije více materiálu, což celou investici prodražuje.

Geotermální vrty proto vyžadují nasazení výkonnějších vrtných souprav, jako je Bentec 450, která je vysoká 55 metrů. Číslovka v názvu soupravy znamená, že unese trubní materiál o hmotnosti až 450 tun. „Je to jedna z nejmodernějších souprav v Evropě,“ tvrdí Kachyňa. Podobné soupravy stojí patnáct až osmnáct milionů eur.

Velká investice do soupravy se MND DS vyplácí v době, kdy jsou nízké ceny ropy, což dramaticky mění tvář celého odvětví drillingu. Na propad cen suroviny těžaři zareagovali ukončením nákladných průzkumů. „Měli jsme kontrakt na dva a půl roku se společností ExxonMobil v Německu. Po prvním vrtu na konci roku 2014 ho ukončili s vysvětlením, že přišla krize a musejí osekat investice. Přišli jsme o zásadní zakázku,“ upozorňuje Kachyňa s tím, že podobně dopadl kontrakt s OMV.

Více vrtných společností nyní bojuje o méně zakázek, což se promítlo rovněž do cen. „Denní sazby klesly ve srovnání s rokem 2014 o třetinu. Jde o naprosto zásadní snížení,“ uvádí šéf představenstva MND DS René Kachyňa. „Konkurence snížila ceny na samotné dno,“ dodává.

Klíč k úspěchu je ropa

Komárkovu společnost nicméně krize v ropném průmyslu nezaskočila. Výpadek zakázek nahrazuje vrtem v Treburu či prací v Itálii, kde se podílí na budování zásobníků plynu.

O využití soupravy v geotermii firma podle Kachyni počítala již v roce 2013.

Dostat se na západoevropské trhy včetně německého ale nebylo zřejmě zcela jednoduché. Komárkově společnosti k tomu pomohla spolupráce s těžařskými giganty ve střední a východní Evropě. V roce 2010 totiž začala pracovat pro ropné kolosy ExxonMobil v Maďarsku a Polsku nebo ConocoPhillips v Polsku. „Díky těmto aktivitám se tyto společnosti rozhodly, že nás vezmou s sebou do Německa, protože jsme pro ně dělali dobrou práci ve východní Evropě,“ popisuje zlom Kachyňa. V roce 2014 se tak firma MND DS dostala na západní trhy.

Zhruba čtyřkilometrový vrt by měl odhalit zdroj geotermální vody, který má teplotu kolem 160 až 180 stupňů Celsia. Rychlost průtoku by měla být asi sedmdesát litrů za vteřinu.

Právě působení v sektoru oil & gas dalo vrtné firmě výhodu. V těžbě ropy jsou totiž větší nároky na technologické procesy a bezpečnost než v geotermii. „Při vrtání na ropu a plyn se jde do větších hloubek, do větších tlaků. Hrozí tam neustále riziko výronu ropy a zemního plynu atd.,“ srovnává Kachyňa.

Nízká cena ropy ale způsobuje nejen snahu vrtných firem hledat nové příležitosti například v geotermální energetice, ale rovněž tlačí celé odvětví ke konsolidaci. Při ní budou silnější firmy přebírat slabší rivaly. „Některé společnosti vytvářejí velké ztráty a jejich vlastníci uvažují o jejich prodeji. Už jsme byli osloveni, jestli nemáme zájem,“ uvádí Kachyňa, „ale ještě není ten správný čas, protože krize nižších cen bude trvat déle.“ Společnosti podle něj nejsou dostatečně pod tlakem.

Krize chce Komárkova skupina využít nejen k převzetí rivalů, ale i k nákupu souprav, které budou firmy rozprodávat pod tlakem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče