Obchod není politika

04. září 2008, 13:41 - Luděk Bednář
04. září 2008, 13:41

Většina manažerů je přesvědčena, že investicím českých firem v Rusku nic nehrozí

Domníváte se, že investice českých firem v Rusku jsou nadále perspektivní?

  • Ano 86,2 %
  • Ne 6,9 %
  • Nevím 6,9 %

Ruská federace je trhem, na němž existuje velký potenciál pro zahraniční investice – i pro ty české. A několik českých firem již na tento trh vstoupilo. V důsledku dohody ČR a USA o vybudování radaru na našem území a kritiky Ruska naší vládou za jeho chování v rusko-gruzínském válečném konfliktu však vzniká otázka, zda tyto záležitosti budou mít nějaký dopad na investice českých firem na ruském trhu. Dle 86,2 procenta manažerů se to nijak neprojeví.
Zcela jasná je odpověď: „Obchod je obchod, a nikoli politické hrátky.“ Podobný názor zastává respondent: „Rusko je a bude příjemcem přesunu bohatství kvůli rostoucím cenám surovin, zejména strategických (ropa, plyn, železná ruda). Jedinou cestou, jak participovat na tomto bohatství, je spolupráce, například formou strategických investic.“
Podporuje ho manažer: „Investice většiny středně velkých českých firem v Rusku jsou prováděné zpravidla na základě důkladné znalosti situace a místních poměrů, často ve spolupráci s místními lidmi, a proto jejich perspektiva a návratnost jsou vysoké. Příkladem může být velmi úspěšná společnost ALTA.
Velké investice, například PPF do Ingosstrachu, však ohroženy být mohou, neboť narážejí ve vysoce konkurenčním prostředí na místní, pro malý český trh až ,nepředstavitelně obrovské žraloky‘ typu Olega Děripasky. Nadnárodní společnosti, jako je Generali, si pak zakusí na vlastní kůži, že na ně na ruském trhu nikdo nečeká a že jejich mezinárodní know-how je jim v Rusku úplně k ničemu. A pokud nepochopí místní situaci a zvyklosti, nemají žádnou šanci na úspěch ani v krátkodobém, ani v dlouhodobém horizontu. Na počátku devadesátých let se zahraniční firmy chovaly podobně v české kotlině. Poté, co mnohé z nich narazily a musely se kvůli neúspěchům z českého trhu stáhnout (Delvita, Carrefour a podobně), managementy jiných firem rychle vystřízlivěly a podobnou taktiku už v ČR nezkoušely. Překvapuje, že si top managementy západoevropských společností stále myslí, že Rusko je nějaká banánová republika, a pak se diví, že s touto strategií neuspěly. O každou investici, a to nejen v Rusku, je třeba se starat a pracovat na ní.“
Opačný postoj zaujímá respondent: „Rusko čeká období zvýšeného nacionalismu. To znamená, že neruské firmy budou skrytě i otevřeně diskriminovány. Všechno ruské bude dobré a ostatní je třeba oškubat a vypudit. Je to sice zcela neracionální chování a nejvíc na ně doplatí Rusko, Rusové se však cítí být poníženi, a dokonce i ohroženi Západem, a tyto emoce ovlivňují jejich politická a ekonomická rozhodnutí. Nejlepší, co v této situaci můžeme dělat, je chovat se korektně, nereagovat nepřiměřeně a čekat, až to Rusy přejde. Doufám, že to bude dříve než za dvacet let.“
S otázkou si neví rady manažer: „Každopádně je nutné počítat s tím, že konflikt v Gruzii vyvolal lehký závan studené války a prohloubil odstup Ruska od západního světa. Evropská unie, která je na Rusku energeticky závislá, se zjevně omezí na opatrné zaštěkání. USA však mají mnohem vyhraněnější postoj a vztahy mezi nimi a Ruskem na delší dobu ochladnou – zejména, pokud se oproti všem předpokladům stane novým americkým prezidentem John McCain. Česká republika a Polsko jsou s ohledem na protiraketový systém nyní v Rusku vnímáné jako spojenci USA, a proto nelze vyloučit, že pod vlivem mediální prezentace bude ruské prostředí vůči českým firmám podezíravější.“
Velmi přesvědčivá je pak kladná odpověď: „Tyto investice jsou v každém případě perspektivní a těžko na tom něco může změnit současná situace v Gruzii. Lépe řečeno, bylo by dost krátkozraké, neprozíravé a hloupé od obou zemí (Ruska a Česka), kdyby současnou politickou situaci vzaly jako záminku spolu ekonomicky nespolupracovat. Rusko skýtá pro všechny potenciální dodavatele a partnery obrovské možnosti, ať už v oblasti obchodu nebo kooperace ve výzkumu, vývoji a výrobě. Pokud tuto příležitost nevyužijí naše firmy (mají-li potřebné kompetence), chopí se jí společnosti z jiných zemí. Výjimku bych učinil pouze pro oblast zbrojního průmyslu. Tato výjimka se však týká nejen Ruska, ale i ostatních zemí.“

Odpovídalo 145 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít