Obce se pojišťují proti katastrofám

24. července 2009, 00:00 - Jiří Němeček
24. července 2009, 00:00

Jen za poslední tři roky postihlo Česko několik živelních kalamit, které poznamenaly tisíce obyvatel, podnikatelů i obcí. „Minimalizovat riziko ztrát může pojištění,“ připomíná generální ředitel České pojišťovny Ivan Vodička.

Autor: Jakub Stadler

Živelní pohromy jsou mimo jiné i podnikatelským rizikem. Uvědomují si to čeští podnikatelé?

Právě v souvislosti s vichřicemi i tíhou sněhu si konečně někteří podnikatelé uvědomili, jak může jedna událost ovlivnit činnost jejich firem, případně celkovou existenci veškerého podnikání. A prozřeli i ti, kteří se z důvodu své vzdálené polohy od vodních toků nebáli záplav. Najednou zjistili, že vichřice nemá žádné mantinely a škody může napáchat přinejmenším stejné jako voda. To odráží i počet sjednaných podnikatelských pojištění, který meziročně vzrostl, nejvíce u pojištění přerušení provozu zhruba o 16 procent.

Pojišťujete také majetek obcí? Ty byly povodněmi asi postiženy nejvíce…

Česká pojišťovna má ve svém pojistném programu i pojištění majetku měst a obcí. Potřeba těchto pojištění se opět potvrdila při letošních povodních, kdy na majetku obcí vznikly poměrně velké škody. Finanční rozpočty měst a obcí neohrožují jednotlivé drobné škody, ale právě tyto katastrofické škody, které dosahují výše v řádech i několika desítek až stovek milionů korun. Do majetku obcí zpravidla nepatří jen budova radnice, bytové domy a třeba kino, ale také většina komunikací, sítí, ploch pro volný čas a podobně. Právě volné plochy bývají těmito živly často postiženy nejvíce. Obce si toto riziko uvědomují, a proto řádnému pojištění věnují velkou pozornost.

Proti čemu se obce pojišťují nejčastěji – mají nějaké specifické požadavky?

Obce se obávají zejména hromadných škod, které mohou postihnout značnou část jejich území. Pro pojištění obcí jsou ale příznačné i další specifické požadavky vyplývající ze struktury jejich majetku. Jedná se třeba o pojištění městského mobiliáře – lavičky, přístřešky, vybavení dětských hřišť, reklamní plochy. Také jde o městský rozhlas, internetové sítě, kamerové systémy, sochy, pomníky…

Uplavalo při povodních hodně soch? Bohužel většinu těchto věcí nepoškozují přírodní živly, ale vandalové nebo zloději, a obce mívají velké množství těchto, i když relativně malých škod. Další požadavky na pojištění plynou také z důvodu krytí úvěrů nebo dotací, kdy je často požadováno pojištění cyklostezek, parkových úprav, informačních tabulí či rozcestníků, které obec vybudovala právě z těchto finančních prostředků. Očekáváte, že se budou měnit pojistné povodňové mapy? Pokud ano, mohlo by to postihnout již uzavřené smlouvy, nebo jen ty nově uzavírané? Dramatické změny v souvislosti s aktuálními škodami nečekáme. Možná dojde k drobným úpravám v zasažených oblastech, ale nemělo by to výrazně ovlivnit cenu pojištění ani povodňové mapy. Existuje nějaký „zaručený“ recept, jak vybrat nejlepší pojištění? Univerzální recept není žádný, a pokud by se našel, velmi rychle by zastaral. Přesto každému mohu dát radu – aby ještě před sjednáním pojištění důkladně zvážil, jakými riziky je jeho majetek nejvíce ohrožen. To platí určitě obecně. Co byste poradil podnikatelům? Pojišťovny dnes nabízejí živnostníkům a firmám taková pojištění, která lze většinou sestavit podle individuálních potřeb. Je tedy jen na nich, jak bude ve finále pojistná smlouva vypadat. A hlavně podpisem smlouvy nic nekončí, ale začíná. Co konkrétního tím máte na mysli? Aby bylo pojištění skutečně efektivní a v kritické situaci zafungovalo tak, jak má, je důležité s ním stále pracovat a průběžně upravovat jeho parametry. Každým rokem rostou ceny zboží, služeb, nemovitostí i prací a nastavení pojištění by tento vývoj mělo reflektovat. Jednoduše řečeno: pojistná smlouva není třináctou komnatou, která se otvírá jen v případě, že dojde k nejhoršímu. Co by určitě v pojistné smlouvě nemělo nikdy chybět? Do základní výbavy by mělo v první řadě patřit živelní pojištění a také pojištění pro případ odcizení. Podnikatelé, jimž škoda může způsobit výpadek v jejich podnikání, by určitě neměli zapomínat na pojištění přerušení provozu – to znamená pojistit si finanční ztráty: ušlý zisk, nájemné, odpisy, mzdy a další náklady, které jim vzniknou v důsledku přerušení provozu. Co škody způsobené dalším subjektům? IVAN VODIČKA (45) Je generálním ředitelem České pojišťovny od loňského 1. srpna. Do pojišťovny přišel v září 2007 po desetiletém působení v řídicích funkcích v mezinárodní farmaceutické a potravinářské skupině Royal Numico. Předtím pracoval v Pražských pivovarech. Vystudoval kybernetiku na ČVUT, vzdělání si doplnil i ve Francii a USA na univerzitách École Nationale des Ponts et Chausseés a University of California at Berkeley. V situacích, kdy je způsobena škoda třetí osobě, a to na životě, zdraví, věci, nebo škoda finanční, chrání klienta pojištění odpovědnosti za škodu. Jeho důležitost stále v posledních letech stále roste a v zahraničí je zcela obvyklé, že bez tohoto pojištění nejsou klientům bank na realizaci staveb poskytovány úvěry; ani investoři nepřidělí zakázku takovému dodavateli, který nemá sjednáno patřičné odpovědnostní pojištění. I u nás se už postupně situace mění. Na výrazný posun v oblasti zajištění firem odpovědnostními pojištěními měly také vliv často mnohamilionové škody, které se v poslední době staly nepojištěným nebo špatně pojištěným subjektům a působily jako memento pro ostatní. Dnešní doba se nese ve znamení úspor všeho druhu. Lze si snížit výši pojistného, aniž tím utrpí kvalita jeho ochrany? Výši pojistného ovlivňuje nejen stanovená pojistná částka, ale i „rizikovost“ činnosti – provozu klienta a pojišťovaných věcí, rizikovost v místě pojištění z hlediska četnosti výskytu živelních událostí a také požadovaná výše spoluúčasti – to je jedna z možností, jak si lze částku zaplacenou na pojistném snížit. Ale určitě hlavním a jediným kritériem by neměla být výše placeného pojistného, mnohem důležitější je rozvaha o rozsahu krytých rizik a limitech pojistného plnění. Registrujete v důsledku hospodářské krize nějaké nové trendy v pojištění? Na krizi a její případné důsledky se Česká pojišťovna připravovala již od podzimu loňského roku. Například jednotlivé úseky podnikatelských pojištění upravily některé produkty a provedly segmentaci pro co nejužší oblasti podnikatelských činností. Jsou tahle pojištění finančních a dalších speciálních rizik těmi produkty, které mají budoucnost, nebo budou produktoví manažeři vymýšlet nějaké jiné novinky?**

Domnívám se, že to bude kombinace obojího. Podobně to probíhalo i letos v naší „dílně“ podnikatelského pojištění. Novinky, které vznikly, reagovaly jednak na krizovou situaci na trhu, ale zároveň byly inspi
rovány právě poptávkou našich klientů a byly operativně vytvořeny na základě jejich konkrétních požadavků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče