Obce a regiony nemají cyklistům příliš co nabídnout

24. května 2004, 00:00 - JAKUB TUREK
24. května 2004, 00:00

Systém cyklistických stezek je v ČR nastavený špatně, nefunguje jejich propagace, a proto také zatím nepomáhají vydělávat podnikatelům.Slova Petra Ďoubalíka mají váhu, protože v minulých letech vyhledával trasy pro mapy nakladatelství Shocart v celém Česku a připravoval projekty pro oblasti Orlické hory a Hradecké lesy.

Projektant cyklotras Petr Ďoubalík

Systém cyklistických stezek je v ČR nastavený špatně, nefunguje jejich propagace, a proto také zatím nepomáhají vydělávat podnikatelům.

Slova Petra Ďoubalíka mají váhu, protože v minulých letech vyhledával trasy pro mapy nakladatelství Shocart v celém Česku a připravoval projekty pro oblasti Orlické hory a Hradecké lesy. Dnes pracuje na projektu cyklotras v Krkonoších a Podkrkonoší.

Jaký je stav budování cyklistických tras v Česku?

Je v tom neuvěřitelná džungle.

Z vnějšku to spíše vypadá jako boj o peníze z tuzemských a evropských fondů.

To také. Je v tom teď takový chaos. Do pěších tras se nehrne téměř nikdo jiný než Klub českých turistů, který v něm udržuje pořádek. Do cyklistických tras se teď montuje každý. Spousta lidí (a já také) říká, že by se to mělo udělat jinak.

Když se obec rozhodne, že si vyznačí v lese okruh pro kola nebo pro pěšáky, udělá to. A nemusí při tom navazovat na sousedy okolo ani na nějaké centrální trasy. Pokud se o značky a cedule nikdo průběžně nestará, za pár let jsou k nepotřebě.

Dost soukromníků se zase živí naopak přehnanou údržbou. Jedna směrová tabulka Klubu českých turistů totiž vyjde na osm set korun.

Proč do cyklostezek obce vůbec investují? Vidí v tom možnost turistického rozmachu, rozkvět penzionů a plné hospody cyklistů?

Na některých obcích je vidět, zeje to opravdu zajímá. Není to ovšem záruka rychlého zbohatnutí regionu. Je to jenom jedna z nabídek, aby se k nim turisté přijeli podívat a případně se častěji vraceli.

Jaká je tedy budoucnost cyklotras?

Všechny komunikace, kde jezdí málo aut, jsou vhodné pro kolo. Lesních asfaltek a štěrkovaných cest je strašně moc. Každý to po nich může „valit“, co to dá.

Jestliže lidem obtáhnu fixkou okresní silnice, takjim nedám žádnou novou kvalitu. Když pověsím na každý metr žlutý billboard, že tudy vede cyklotrasa, tak jim nedám nic jiného než jízdu po nebezpečných silnicích. Ale jestliže jim vyznačím jednu jedinou krásnou lesní silnici, třeba pouhých deset kilometrů lesním údolím, udělám pro ně mnohem víc. Česká republika disponuje mnoha tisíci kilometry takových cest.

Co to konkrétně znamená pro tvůrce cyklotras?

Pokud navazuje několik sjízdných cest, vyplatí seje propojit, dát do toho třeba i peníze a udělat alternativní tah k silnici pro auta. Pro cykloturisty není potřeba budovat nákladné komunikace, jsou nejšťastnější na lesácké cestě, než na asraltce. Každý kilometr asfaltu navíc stojí obrovské peníze.

Stává se, že když někde už cyklo-trasy mají vybudované, tak je ostatní chtějí také. Slyším to často a jsem z toho už nešťastný. Vysoce postavený člověk v rámci okresu klidně řekne: „Vybudovali jsme další 150 km cyklotras v našem okolí.“ A já vím, že to znamenalo pověsit na každý pátý kilometr silnice velké drahé žluté cedule vedle normálních modrých pro auta. Přitom všechny silnice jsou víceméně kvalitně vyznačené za státní peníze.

Vyplatí se to obcím a podnikatelům?

Cyklistické komunikace jsou trojí: Stezky jsou určené především pro denní dopravu na cestovních kolech. Musí být co nejkratší, oddělené od pěších i automobilů a pokud možno po rovině. Trasy jsou vyznačené tahy v přírodě, kudy jezdí především cykloturisté o víkendech a dovolených. Měly by být sjízdné bez obtíží i pro trekingová kola. Speciální dráhy a trasy jsou určené pro sportovce na speciálních kolech. Stezky i trasy mohou mít pro obce smysl, jen pokud se stanou dopravními tepnami. Dnešní generace je vychovaná, že na kole nejde jezdit. Časem by se tedy mohla naučit, že nemusí jezdit autem, nebo čekat na autobus, ale jsou situace, kdy je lepší vyrazit na bicyklu.

Existují nějaké výzkumy, zda by šlo vydělat na cyklostezkách i v Česku?

Zkušenosti jsou zatím tristní. Starostové říkají každý rok: Viděli jste to, jak cyklistů přibývá? Jenže velká studie ukázala, že regiony jim nemají co nabídnout. Lidi přijedou, pojezdí a zase odjedou.

Podnikatelé a obce si slibují, že lidé přijedou, ubytují se na dva či tři dny, sjezdí si cyklotrasy a zase pojedou dál. Jenže proč by to dělali? Těsně vedle cyklostezky pod Krkonošemi mám známého, který vlastní malý penzion a kemp. Vloni 20. srpna mi říkal, že od začátku roku měl jediného pasanta. Byl jím osamělý Holanďan na zahradě ve stanu. Manželka majitele se musela zaměstnat jinde, protože neměla co na práci.

Jisté je, že čím více bude cyklistů, tím lépe pro životní prostředí. Já se ale ptám spíše na peníze.

Ze žádné cyklostezky se nám užitek v penězích asi nevrátí rychle nebo dokonce hned. V tuzemsku se mnozí bláhově domnívají, že vybudují cyklo-trasu a přijedou k nim Holandani. Jestli si někdo myslí, že budou poznávat naše hory po rozbitých nebezpečných silnicích plných smrdutých aut, tak je na velkém omylu. A ještě na větším omylu je ten, kdo si myslí, že cyklostezka mu automaticky přivede hosty do hospody nebo penzionu.

Ale v Rakousku na cyklistice vydělávají. V čem se od něj tak odlišujeme?

Jeden z omylů plánovačů českých a moravských cyklostezek byl, že se podívali na mapu v Rakousku a chtěli jejich systém napodobit. Jenže při podrobnějším pohledu se ukazuje, že tam žádná cyklostezka po silnici nevede. Na mapě jedna ku milionu to tak možná vypadá, ale automobilista se tam s cyklistou potká leda na přechodu. Stezky pro místní dopravu vedou po vlastním chodníku souběžně se silnicemi a turistické cyklotrasy křižují krajinu po polních a lesních cestách.

Je tedy nějaká naděje na komerční využití cyklistického značení?

Cykloturistika je součástí turistického průmyslu. Základem prezentace regionu je, aby tam mělo smysl vůbec jet. Krajina, památky i služby tam musejí být na úrovni. Potom je potřeba propagovat jednu trasu, vyšperkovat ji, instalovat lavičky, rozmístit informační tabule na památných místech. K tomu je nutné vydat mapy, letáky, reklamní skládačky a třeba katalogy ubytování.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče