O vylité vaničce. I s robětem

03. srpna 2007, 23:16 - Ivan Pilný
03. srpna 2007, 23:16

Glosy postaršího technokrata

Stává se málokdy, že Evropská unie ocení nějaký český projekt. Zvláště na poli informačních technologií, kde nám v unijních rozborech a statistikách rozhodně nepatří přední příčky. Evropo, div se: Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) postoupil v soutěži European eGovernment Awards 2007 až do finále. Vybráno bylo 52 projektů ze 311, ČR byla zastoupena jako jediná z „nových“ evropských zemí. I takové Německo má jen dva oceněné projekty. Navíc v kategorii, kde je přihlášen projekt z ČR, je pouze sedm finalistů, takže naděje na skvělé umístění jsou vysoké.
Zajímalo by mne, zda se tak stalo pod tlakem lobbistů, nebo jsme prostě přišli na řadu. Skutečnost je taková, že do projektu NPPG se za čtyři roky zapojilo 101 856 posluchačů, kteří se zúčastnili 254 146 kurzů. Kurz běžel ve třech cyklech: základy práce s počítačem, texty v počítači a internet a email. V pár hodinách, které stát stály 417 korun na účastníka (a je samé stovku), zvládli účastníci to nejzákladnější, co v IT existuje. Posluchači patřili především do věkové skupiny nad 40 let, kde je to s (ne)gramotností nejpalčivější. Nejmladšímu bylo 8 let, nejstaršímu 92. Ohlasy v dotaznících byly nadšené: „Konečně pro nás ministerstvo něco udělalo, už se toho nebojím, bylo to výborné, hodně mi to dalo, mělo by být pokračování.“ Absolventi známkovali projekt, lektory a učební materiály jako ve škole, a průměrné známky se pohybují kolem 1,03! To, že by v Čechách někdo něco platil, šel na to dobrovolně a ještě si to pochvaloval, je tedy vskutku výjimečné.
Dá se tedy říci, že se něco povedlo. Počítačová gramotnost stoupla, stírá se obávaný digital divide a zejména starší populace dohání to, co té mladší přijde jako samozřejmé. Na začátku roku 2007 stálo ve frontě přihlášených víc než deset tisíc lidí. Zdálo by se, že je vše v pořádku. Ouha! Se zrušením ministerstva informatiky peníze na projekt nezmizely, byly převedeny pod nástupnický resort vnitra, který převzal gesci nad aktivitami MIČR. Zmizela ovšem ochota v projektu pokračovat. Proč? Nikdo neví. To vše v zemi, kde statistiky vykazují jednu z nejnižších počítačových gramotností včetně úředníků. Vše v době, kdy unijní strategie a peníze výrazně preferují vzdělávání seniorů, matek na mateřské a hendikepovaných. Stát valí peníze do IT, které tři čtvrtiny občanů ani neumějí efektivně používat. Likvidace „starých struktur“ musí být ovšem důsledná. Sto tisíc spokojených občanů stát evidentně nezajímá. Páni ministři, jak by asi dopadlo známkování jiných aktivit, jež pro nás stát připravuje?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče