O svá práva bojujte hned od začátku

05. února 2007, 00:00 - JAROSLAV NOVOTNÝ, PETR KUČERA
05. února 2007, 00:00

Lidé často jen pasivně čekají, až úřad rozhodne a teprve potom podají odvolání. Už během samotného správního řízení však existuje plno možností. Víte o nich?ned na začátku správního řádu jsou uvedena základní pravidla pro rozhodování úřadů. Lidé si často myslí, že o formální úvod bez využitelného obsahu.

JEDNÁNÍ S ÚŘADY

Lidé často jen pasivně čekají, až úřad rozhodne a teprve potom podají odvolání. Už během samotného správního řízení však existuje plno možností. Víte o nich?

ned na začátku správního řádu jsou uvedena základní pravidla pro rozhodování úřadů. Lidé si často myslí, že

o formální úvod bez využitelného obsahu. Nepochybně tu hrají roli vzpomínky na dobu socialismu, kdy byly podobné principy jen prázdnými deklaracemi.

Přitom právě tyto obecné zásady jsou z celého správního řádu tím nejdůležitějším. Všechny činnosti úřadu, popsané v desítkách dalších paragrafů, se jimi musí řídit. A to i v případě, že samotný průběh řízení je upraven speciálním zákonem (například stavebním řádem) - stále totiž jde o správní řízení. Navíc podobné principy stanoví i ústava, nadřazená všem tuzemským zákonům.

ODKAZUJTE NA ZÁKLADNÍ PRINCIPY

Právě odkaz na zmíněná základní pravidla může být silnou zbraní už při samotném jednání s úřady, předcházejícím vydání rozhodnutí. Správní orgán vás například musí informovat o právech a povinnostech, které během jednání máte. To nemůže odbýt jen obecným poukazem na správní řád, zvláště pokud na této informaci výslovně trváte. Úřad musí upozornit hlavně na lhůty, v nichž lze učinit určité úkony.

Zjednodušeně řečeno, zákon vychází z toho, že úřad je tu pro vás, ne vy pro něj. Nemůže tedy odmítnout podání jen kvůli formálním nedostatkům bez toho, aby poradil, jak tuto chybu napravit. Stejně tak musí posuzovat podání podle skutečného obsahu (podle zamýšleného cíle) a ne třeba podle chybného označení nebo neodpovídající formy. Není-li žádost podána na příslušném formuláři, nemůže ji úřad ignorovat. Maximálně může v odůvodněných případech vyzvat k novému podání už se všemi formálními náležitostmi.

Velice důležitou povinností úřadu je postupovat tak, aby „nikomu“ (tedy nejen jemu, ale ani vám!) nevznikaly zbytečné náklady a aby zvolený postup a jeho řešení co možná nejméně zatěžovaly dotčené osoby. Zákon výslovně mluví o tom, že lze-li potřebné podklady k rozhodnutí získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, musí si jejich obstarání zajistit sám (byť k tomu potřebuje souhlas klienta). Podobně se také můžete bránit, když vám správní orgán „nařídí“ povinnost zajít kvůli banálnímu rozhodnutí pětkrát na úřad, šlo-li by při troše snahy vše vyřídit dvěma návštěvami.

DO KDY ROZHODNOUT? NEJLÉPE HNED

Základní zásadou - nejen správního řádu, ale i ústavní Listiny základních práv a svobod - je ustanovení, že úřad vyřizuje věci bez zbytečných průtahů.

V naprosté většině správních řízení se použijí lhůty uvedené v § 71 správního řádu: Rozhodnutí by mělo být vydáno bez zbytečného odkladu. Přesnější definice není možná, ale v praxi se tím rozumí rozhodnout co nejrychleji, „obratem“, okamžitě. Nestane-li se tak, musí úřad vysvětlit, proč. Přičemž vy s ním samozřejmě můžete polemizovat.

Nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, musí být učiněno do 30 dnů. Typicky jde o situaci, kdy určitý případ nelze rozhodnout jen podle vámi předložených listin, a úřad tedy musí zjistit „skutkový stav“, oslovit další dotčené osoby a podobně. O 30 dnů lze lhůtu dále prodloužit, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se předvolání prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o „zvlášť složitý případ“.

BRAŇTE SE PROTI NEČINNOSTI

Zatím jen málokdo ví, že proti nečinnosti se lze bránit. Uplyne-li stanovená lhůta a úřad ještě nerozhodl (nebo dokonce ani nezahájil řízení), můžete požádat o „uplatnění opatření proti nečinnosti“.

Rozhoduje pak o něm nadřízený správní orgán, žádost byste tedy měli adresovat jemu. Není to však podmínkou - nikdo vás nemůže nutit, abyste si na něj zjišťovali kontakt. Proto podáte-li žádost přímo úřadu, proti jehož nečinnosti si stěžujete, musí ji bezodkladně postoupit nadřízenému orgánu. A to i v případě, že by právě tato stížnost konečně přinutila úřad rozhodnout - ani tehdy nesmí vaši „urgenci“ zamlčet a nepřeposlat výš. Nadřízený orgán pak musí rozhodnout sám nebo pověřit jiný úřad nebo lhůtu přiměřeně prodloužit; nebo přikázat nečinnému podřízenému úřadu, aby do určité doby rozhodl.

Před nečinností jsou občané chráněni i tehdy, když sami žádnou „urgenci“ nepodají. Nadřízený orgán je totiž ze zákona povinen učinit opatření proti nečinnosti, jakmile se o ní dozví. Dokonce ani nemusí čekat na uplynutí lhůty. Stačí, když je z okolností zjevné, že ji nižší správní orgán nedodrží.

POŽADUJTE ČÁSTEČNÉ ROZHODNUTÍ

Málo známá je i další možnost, kterou při pomalém jednání úřadů máte. Ať už jde o zdržení zaviněné nečinností či objektivně dané složitostí případu, můžete žádat o takzvané mezitímní rozhodnutí. Tím úřad rozhodne o základu celého sporu s tím, že další podrobnosti vyřeší později.

Jinou možností je rozhodnutí „v části věci“. Zpravidla se dotkne jen některých účastníků či některých sporných skutečností s tím, že o zbylých osobách (či skutečnostech) se rozhodne později.

Oba postupy jsou podle § 148 správního řádu možné pouze tehdy, jestliže to umožňuje povaha věci a jestliže je to účelné. Úřad si ale tuto podmínku nemůže vykládat svévolně - musí mít přitom na zřeteli zmíněné základní zásady správního řízení!

UPLATNĚTE NÁMITKU PODJATOSTI

Narazíte-li například ve sporu o stavební povolení na úředníka, který vlastní sousední nemovitost, lze použít námitku podjatosti. Oproti dřívějšímu správnímu řádu však musíte odůvodnit jeho skutečný poměr k případu a jeho předpokládaný zájem na určitém rozhodnutí - nestačí už tedy pouze „pochybnost“.

Námitku přitom musíte uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co jste se o možné podjatosti dozvěděli. Nelze tedy čekat, jak úředník rozhodne, a teprve nelíbí-li se vám výsledek, pokusíte se vše zpětně zvrátit poukazem na podjatost. O případném vyloučení úředníka z určitých úkonů pak rozhoduje jeho nadřízený.

KDYŽ JE NEJHŮŘ, ZKUSTE STÍŽNOST Během správního řízení mohou nastat komplikace, proti nimž se výše uvedenými prostředky bránit nelze. Typicky třeba nevhodné chování úředníka nebo podezřelý dílčí úkon. V takových případech můžete podat stížnost. O jejím vyřízení musíte být informováni do 60 dnů. Stížnost sice adresujete příslušnému úřadu (tedy nikoliv nadřízenému orgánu), kvůli podjatosti ale o ní samozřejmě rozhoduje jiný než napadnutý úředník. Teprve když nejste spokojeni s vyřízením stížnosti, obraťte se na nadřízený orgán. TRVEJTE NA ODŮVODNĚNÍ K hlavním principům správního řízení mimo jiné patří, že rozhodnutí může zasahovat do práv občanů jen v nezbytném rozsahu a v souladu s veřejným zájmem. Výslovně stanoví, že při shodných nebo podobných případech nemohou vznikat bezdůvodné rozdíly. Samozřejmě, že taková obecná pravidla jsou hodně široká. Úřad proto musí být schopen vysvětlit, proč rozhodl zrovna takto. Na podrobné a písemné odůvodnění máte nárok, je dokonce nezbytnou náležitostí rozhodnutí (s výjimkou toho, které vyhoví všem zúčastněným). Odůvodnění musí být dostatečně konkrétní, nestačí tedy jen odkázat na příslušná ustanovení zákona. Úřad musí popsat skutkový stav, včetně způsobu jak ho zjistil a proč dal některým důkazům přednost před jinými (typicky existují-li různé znalecké posudky). Velice důležitou součástí musí být vysvětlení, jak se úřad vypořádal s námitkami a důkazními návrhy účastníků - například proč neprovedl nějaký úkon, navržený stranou, která poté v řízení neuspěla. POSLEDNÍ ŠANCE: OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí se lze proti němu odvolat (kromě zákonem stanovených výjimek). Včas podané odvolání má v zásadě odkladný účinek - rozhodnutí tedy nemůže nabýt právní moci. S cílem zamezit účelovým zdržováním či nezodpovědnému přístupu účastníků stanovil nový správní řád přísnější pravidlo: Námitkou, o níž jste již věděli, a mohli ji tak uplatnit v předchozím řízení, se už nelze v odvolání zabývat. Šanci na projednání mají jen ty nové skutečnosti nebo důkazy, které jste skutečně nemohli uplatnit dříve. Lhůty pro rozhodnutí o odvolání jsou stejné jako v prvoinstančním řízení. Speciálním druhem odvolání je takzvaný rozklad, pravidla pro něj jsou však prakticky stejná. NADĚJE UMÍRÁ NAPOSLED

Teprve, když vyčerpáte všechny řádné opravné prostředky, můžete proti rozhodnutí podat žalobu ke správnímu soudu. Lze tak učinit do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání. Podrobnosti upravuje soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.). Ani rozhodnutí správního soudu nemusí být definitivní - lze se proti němu odvolat až k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pro úplnost ještě připomeňme, že již pravomocné rozhodnutí úřadu nemusí v budoucnu změnit jen soud. Může dojít i na mimořádný opravný prostředek - přezkumné řízení. Správní orgán v něm z vlastní iniciativy přezkoumává rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že je v souladu s právními předpisy.

Podobně výjimečná je také obnova řízení. Tu může úřad zahájit nejen z vlastní iniciativy, ale také z podnětu účastníka řízení. Možné to je, když vyšly najevo nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé, nebo když rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem (typicky podvodem, vydíráním či korupcí). Důvodem je i změna nebo zrušení rozhodnutí, které bylo základem pro rozhodnutí, které má být podrobeno obnově řízení.

ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1) Úřad může zasahovat do práv občanů jen za podmínek stanovených zákonem.

2) Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu.

3) Úřad musí dbát, aby při rozhodování podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

4) Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.

5) Úřad s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu.

6) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

7) Úřad vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Není-li lhůta stanovena přímo zákonem, musí jít o „přiměřenou lhůtu“. Proti nečinnosti úřadu lze podniknout kroky stanovené zákonem.

8) Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit.

Pramen: Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče