O střevu prorokově

13. září 2007, 14:48 - Jan Schneider
13. září 2007, 14:48

Američtí politici by měli věnovat pozornost prognózám zpravodajských služeb

V červenci 2007 se v amerických médiích téměř současně objevila tři zajímavá vyjádření k válce v Iráku, respektive k protiteroristickému úsilí USA. Reprezentant zpravodajské komunity Mike McConnell publikoval zprávu o tom, že al-Káida je opět v plné síle, což zvyšuje ohrožení vlastního území USA teroristickými útoky. Ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff došel až k závěru, že území Spojených států bude al-Káidou napadeno v létě. Prezident George W. Bush oproti tomu veřejně prohlásil, že ve válce proti terorismu bylo dosaženo pokroku. Jak to vše může jít dohromady, když notabene Usáma bin Ládin ještě zveřejnil další díl svých videoposelství?

Zpravodajské prognózy.

National Intelligence Estimates (Národní zpravodajské prognózy, NIE) představují zásadní stanoviska americké zpravodajské komunity. Nejvyšší představitel americké zpravodajské komunity (The Director of National Intelligence, DNI) McConnell publikoval ve spolupráci se střechovou organizací americké zpravodajské komunity pro komunikaci s politiky (National Intelligence Council, NIC - Rada pro národní zpravodajství) prognózu, týkající se možného ohrožení území USA teroristickými útoky (NIE, The Terrorist Threat to the US Homeland). Podle ní bude v příštích třech letech území USA čelit trvale se zvyšující teroristické hrozbě.

Stále al-Káida.

Ta má být hlavním aktérem, vedeným nezmenšenou snahou zaútočit na území USA, k čemuž přizpůsobuje a zvyšuje své možnosti. Kapacitně je prý už na tom podobně jako před 11. zářím 2001. Ačkoli zpravodajci od 11. září 2001 identifikovali na území USA skutečně jen hrstku osob s vazbami na vyšší vedení al-Káidy, předpokládají, že al-Káida znásobí své úsilí se tam dostat. K tomu bude spolupracovat s regionálními teroristickými organizacemi, zejména sunnitskými v Iráku. Irácká al-Káida jako jediná totiž vyjádřila přání zaútočit na území USA. Američtí zpravodajci soudí, že al-Káida zamýšlí zaútočit na významné hospodářské a politické cíle a na kritickou infrastrukturu USA. Současně však konstatují, že tito teroristé ovládají pouze lehké zbraně a umějí vyrábět improvizované výbušné nálože. Nicméně jsou přesvědčeni, že al-Káida bude i nadále usilovat o získání zbraní hromadného ničení a nebude se zdráhat jich použít. K útoku na území USA by se mohl odhodlat i Hizballáh, nicméně podle odhadu amerických zpravodajců až v okamžiku, kdy Spojené státy americké budou přímo ohrožovat Hizballáh či Írán.

Radikální internet.

Stále se množí počet internetových stránek s agresivní protiamerickou rétorikou. V západních zemích roste počet nezávisle vzniklých radikálních teroristických buněk, které však představují větší nebezpečí v Evropě než v USA. Pozoruhodné je, že vzrůstá počet nemuslimských teroristických skupin, i když v současnosti nepředstavují velké nebezpečí. Globalizační trendy (sdílení zkušeností) a technický pokrok však umožní, aby se zkontaktovali lidé podobného smýšlení a osnovali společně útoky - a to vše bez potřeby mít centralizovanou teroristickou organizaci, výcvikový tábor či velitele. To vše nesmírně ztíží odhalování různých teroristických uskupení a zamezování jejich aktivitám.

Pocit nebezpečí.

Americký ministr vnitřní bezpečnosti Chertoff řekl novinářům z Chicago Tribune, že „cítí ve střevech“ („gut feeling“) novou etapu zvýšeného rizika letního útoku al-Káidy v USA. Připustil sice, že nedisponuje žádnou konkrétní zpravodajskou informací o podobných signálech nebo o existenci teroristického spiknutí, ale dovodil, že teroristé mají rádi spíše léto. Nadto bere v potaz způsob provedení posledních teroristických útoků ve světě, prohlášení al-Káidy a další, blíže nespecifikované informace. Úroveň ohrožení přirovnává k té, jež byla před 11. zářím 2001.

Čára přes rozpočet?

Doslova čárou přes (zpravodajské) rozpočty by se mohlo stát prohlášení amerického prezidenta G. W. Bushe z tiskové konference k situaci v Iráku několik dnů poté. Prezident totiž zcela jednoznačně prohlásil, že ve válce proti terorismu bylo dosaženo pokroku. Jak to všechno může jít dohromady? Mluví všichni o tomtéž problému? Stejnou řečí? Jestli ano, znamená to tedy, že čím více úspěchů Američané v Iráku dosahují, tím je al-Káida silnější a nebezpečí jejího útoku na území Spojených států roste?

Špatná koordinace.

Jedním z vysvětlení zjevného nesouladu ve výrocích americké administrativy může být katastrofální nekoordinovanost, projevující se naprosto odlišným prožíváním času. Zpravodajci (a v tomto případě i ministr) žijí z ruky do úst, tedy od rozpočtu do rozpočtu, a nějaké nadčasové ideové horizonty jsou jim opravdu hodně vzdálené. Každý podzim začíná nový fiskální rok, je tedy před schvalováním rozpočtu. Nebezpečí tudíž stoupá, a proto je třeba navýšit rozpočtové kapitoly zpravodajských služeb, aby národ měl klid na práci a boj za ještě vyšší růst HDP. Oproti tomu prezident nežije v předrozpočtové, ale v předvolební době. I když se ho to osobně již netýká, v podstatě rozjíždí republikánům kampaň před prezidentskými volbami. Z tohoto pohledu je zase nutné zmínit nějaké úspěchy republikánské administrativy v boji proti terorismu - tudíž nebezpečí klesá.

Obojí je pravda?

Faktem je, že o jistých úspěších v boji proti terorismu je možné mluvit. Od 11. září 2001 se žádný podobný atak na území USA nestal. Mudžahedíni (al-Káida) byli vytlačeni z území Afghánistánu. K tomu je ale nutné hned učinit několik korigujících poznámek. Kolem útoků z 11. září 2001 panuje čím dál větší nejasno, co se vlastně přesně odehrálo a kdo za to může. Jisté je, že slovutní publicisté dnes opatrně uvádějí, že „útoky z 11. září jsou připisovány al-Káidě a Usámovi bin Ládininovi“. Možná se v tom polostínu, evokujícím vzpomínky na Pearl Harbor, skrývají i důvody, proč se podobné věci již neopakovaly. A k tomu vytlačení mudžahedínů z Afghánistánu? Kam byli vytlačeni? Do sousedního Pákistánu, spojence USA, držitele jaderných zbraní, kde přebývají již ukrutnou dobu. Zvyšují již tak značnou nestabilitu země. V podstatě lze říct, že usiluje-li al-Káida o zbraně hromadného ničení, má k nim zde nejblíže. Výsledkem je, že Pákistán se vbrzku může stát (není-li tomu již tak) mnohem větším problémem než celý Írán!

Nitro vnitra.

Chertoff kontemploval jako správný ministr vnitra se svým nitrem. Možná zná verše undergroundového básníka Fandy Pánka: „…proto zpověď mého nitra / patří ministerstvu vnitra“, a hodně dá na pohyby svých (prorockých) střev. Otázka je, zdali se z toho dá vyvodit něco kvalitativně jiného, než co způsobuje jejich pohyb. Ony střevní pohyby mohou také být, doslova i obrazně, pouze fatální předzvěstí velmi prozaických, téměř bezprostředně následujících událostí. Jistě jsou namístě polehčující úvahy o tom, že Chertoff pouze nešikovně popsal situaci, kdy se spolehl na svou intuici. To je situace představitelná, ale pouze u lidí, jejichž intuice se může opřít o letité zpravodajsko-analytické zkušenosti. Michael Chertoff je však minulostí advokát a vyšetřovatel, přítomností politik.

Terminologický zmatek.

Značný zmatek činí stálé odkazy na al-Káidu. Nadužívaný název brzy ztratil jasné kontury a obsah - rychle se nafoukl a současně vyprázdnil (podobně fenoménu shell-company). Někomu to však vyhovuje. Tak se stane, že zpravodajci vyhodnotí, že se al-Káida etablovala v Pákistánu a získává na síle. V Pákistánu jsou výcvikové tábory, které cvičí polní bojovníky, spíše však podobné Tálibánu než těm, kteří provedli útoky na Světové obchodní centrum (WTC). Nejde tedy o výcvik v tajných operacích, jako například, jak nepozorovaně přijet do Spojených států, absolvovat letecký výcvik a úspěšně zakončit misi. Polní bojovníci absolvují výcvik, jak se nepozorovaně přesunout terénem, zamaskovat, střílet a vyrábět improvizované výbušné nálože. Říkají si také al-Káida, ale to je v lepším případě asi něco jako franšízing. Většinou se tak nazývají sami, na znamení ideové spřízněnosti s al-Káidou, bez jakéhokoli jiného (třeba organizačního) vztahu. Na rozdíl od zpravodajců však politici, když slyší „al-Káida“, přemýšlejí v souvislostech útoku z 11. září 2001 o speciálně vycvičených teroristech na území Spojených států. Tak se stane, že zpravodajská informace o zvýšených aktivitách ve výcvikových táborech pouštních bojovníků je interpretována jako zvýšené ohrožení vlastního území Spojených států.

Samopohyb.

Jádra teroristických organizací stojí po určité době, během níž logicky zaznamenají určité ztráty, před otázkou, zda je nahrazovat nebo nikoli. Chtějí-li udržet akceschopnost, musejí se určitým způsobem otevřít a doplnit síly. Tento bod je kritickým z hlediska možnosti zpravodajského průniku do organizace. V případě al-Káidy zřejmě nastává druhý případ. Její představitelé mohou být spokojeni s vývojem, který (spolu)iniciovali, a přijímat nové členy (a riskovat zpravodajský průnik) zřejmě nehodlají. Samovolně totiž vznikají nové a nové ideově spřízněné teroristické buňky v množství a se zápalem, který by byl v centralizované organizaci těžko myslitelný. Z původních představitelů se pak začínají stávat legendy, neboť zůstávají jako symbol určitého, celý svět poznamenávajícího vývoje, aniž by byli polapeni. To jenom posiluje ideovou přitažlivost tohoto jevu.

Paradoxy.

Spojené státy šest let pořádají hon na bosého šejka. Jsou sice schopny s určitou pravděpodobností sestřelit raketou jinou raketu nebo satelit, zasypat poušť miliony elektronických štěnic, zjistit z Marsu číslo Putinových bot, ale kletý šejk jim stále uniká. Pomineme-li možnost, že Usáma pro Američany nikdy nepřestal dělat a všechno to je jen trochu překombinovaná hra, pak mohou být na vině jisté paradoxní skutečnosti. Něco na ten způsob, co se vloni stalo Izraelcům: byli připraveni na všelijaké sofistikované útoky, ale Hizballáh po nich začal střílet rachejtlemi tak předpotopními, že se moderní obranné systémy (včetně raket Patriot) prostě „nechytaly“. Je možné, že i Usáma využívá prostředků tak primitivních, že všechny drahé elektronické systémy jsou paradoxně neúčinné. A o tom zřejmě nedávno mluvil ředitel CIA před ctihodnou Radou pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations). Nejničivější ruské zbraně, transkontinentální rakety a tanky, bylo poměrně snadné odhalit, avšak poměrně těžké by bylo je zničit, řekl generál Michael Hayden, a nejdůležitější věcí byla naše palebná síla. Válka proti terorismu nás paradoxně přivedla do opačné situace. Naše cíle by bylo možné snadno zničit, je však nesmírně zatěžko je najít. Proto je podstatnou věcí kvalitní zpravodajství a porozumění tomu, co se vůbec děje.

Nejde o náboženství.

Vyplatí se mít odborníky. Na rozdíl od politiků jsou placeni za přesnost - a v případě generála Haydena stojí za to se zaposlouchat do jeho zjištění. Prohlásil totiž opakovaně, aby o významu jeho sdělení nebylo pochyb, že v celém tomto konfliktu s terorismem nejde o náboženství. Je to válka fanatických idejí, nikoli islámu nebo s islámem. Nejhorší možnou variantou, dodejme k tomu, je, když jsou obě strany konfliktu vedeny fanatiky. A právě proto dodává šéf CIA, že chce dodat kuráže „našim přátelům v muslimském světě“, aby převzali aktivitu a zahnali al-Káidu, mrzačící jejich víru.

Jde o Pákistán!

S ohledem na stanovisko generála Haydena se zdá být zřejmým, že poněkud extrémně alarmující vyznění zpravodajské prognózy (NIE) má to nejdůležitější v podtextu. Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf na jaře 2004 zamezil velké americké operaci na vyčištění kmenových oblastí severozápadního Pákistánu slibem, že to provede sám. Skutečně něco podnikl, ale polovičatě a ve svém výsledku neúčinně. Zveřejněná zpráva má zřejmě vyjádřit velké americké znepokojení nad situací v této oblasti a vyvinout tlak na pakistánského prezidenta, aby podnikl účinnou operaci. A jestliže se prokáže, že nedávno zatčení teroristé v Německu byli instruováni nikoli z Iráku, ani z Afghánistánu, ale ani z Íránu, nýbrž skutečně z Pákistánu, bude o pádný důvod více.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče