Menu Zavřít

O právnickém názvosloví

30. 1. 2006
Autor: Euro.cz

NA SLOVÍČKODost často bývá vyjadřování juristů pomlouváno, že je zbytečně šroubované a normálním smrtelníkům těžko srozumitelné. Co se mu totiž nedostává na kráse, musí nahradit přesností. Takže laikům často nezbývá než nahlédnout do slovníků či příruček, chtějí-li do detailu pochopit, oč vlastně běží.

NA SLOVÍČKO

BRAND24

Dost často bývá vyjadřování juristů pomlouváno, že je zbytečně šroubované a normálním smrtelníkům těžko srozumitelné. Co se mu totiž nedostává na kráse, musí nahradit přesností. Takže laikům často nezbývá než nahlédnout do slovníků či příruček, chtějí-li do detailu pochopit, oč vlastně běží. Právnická terminologie se předává po věky jako součást kulturního dědictví. Etymologie převážné většiny slov má kořeny v latině. U běžně užívaného jurista v substantivu ius, „právo, pravomoc“. Činitelské jméno - jakož i další tvary - je odvozeno od genitivu iuris (třeba jurisdikce, „úřední, zejména soudní pravomoc“, jurisprudence, „znalost práva“ apod.). Ze stejného jazyka pocházejí například též internacionalismy legální a legislativa, kde je základním slovem lex, „zákon, právo“ (opět od genitivu légis).

Poslední dobou budí značnou pozornost nejen odborné veřejnosti vládní návrh zákoníku práce. Žádný div, je to dokument, jehož význam nelze podceňovat. Rovněž v Profitu jsme tomuto aktuálnímu problému věnovali a budeme nadále věnovat patřičnou pozornost. Nedá se přitom ovšem vyhnout některým termínům, které nejsou v češtině docela běžné. Tentokrát se zaměříme na dva z nich, na přídavná jména dispozitivní a kogentní. Připomínají se nejčastěji v souvislosti se zásadou: „Co není zakázáno, je dovoleno“. Dispozitivní norma dovoluje stranám volně upravovat podrobnosti právního poměru, kdežto kogentní znamená, že je norma závazná a strany se od ní odchýlit nemohou. 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).