O muži, který rozběhal Prahu

01. května 2011, 10:30 - Tomáš Nohejl
01. května 2011, 10:30

Čísla rekordů a pochval stoupají. Jen při jedné otázce se charismatický Čechoital Carlo Capalbo nenápadně zastydí. Sám maraton ještě nikdy neběžel. „Ne, ne… loni jsem byl dvakrát na operaci s meniskem. Teď jsem měl mikrofrakturu. Po pauze zase začínám. Ale už běhám, opravdu,“ řekl muž, který rozběhal Prahu.

Foto: Martin Sidorjak

První květnovou sobotu se poběží pražský maraton v jeho režii už posedmnácté. Vrací se na Karlův most. A znovu přitáhne do města 9 500 běžců z celého světa. Už jich přivedl celkem přes půl milionu… S nimi statisíce dalších návštěvníků.

Vyprodáno, revoluce…

Tehdy v roce 1994 přišel dravý manažer Capalbo z Ameriky do Prahy pracovat pro Evropskou unii. A po dvou pivech s krajanem Gelindem Borlindem, olympijským vítězem ze Soulu 1988, se rozhodli uspořádat maraton. O rok později se vydala na trať dlouhou 42 195 metrů v centru metropole necelá tisícovka běžců. „Stálo mě to 12 milionů korun,“ usmívá se. „Šest jsem musel dávat ze svého. Další rok už jen čtyři. Teprve předloni jsme se dostali v součtu do černých čísel. Nula. Poprrrvé (česky).

Nyní má roční budget 90 milionů korun, pořádá pět velkých běhů po celé zemi a ve firmě Prague International Marathon zaměstnává 23 lidí, desítky spolupracovníků a stovku dobrovolníků. Přesto měl před pár týdny obrovský problém. „Dvěma tisícům lidí, kteří chtěli běžet náš půlmaraton, jsem musel říct: Ne. Vyprodáno. To byla revoluce…“ Pražské ulice podle jeho výpočtů pojmou najednou maximálně 10 tisíc běžců. „Nemůžeme konkurovat Berlínu a Londýnu množstvím. Chceme zachovat kvalitu, prestiž,“ vysvětluje. Proto vyráží do dalších měst. Loni očaroval Olomouc, letos chce dobýt Ústí nad Labem. „Příští rok další dvě, asi Budějovice a Vary, ty mají potenciál. Pak možná Brno, Plzeň, Ostrava…“ Chystá se vytvořit okruh masových městských běhů. Různých vzdáleností, ale s jednotným organizačním konceptem. „Pak sestavíme žebříčky běžců podle profesí, lidi je budou dostávat do smartphonů,“ těší se.

Pražský mezinárodní maraton

• firma založena roku 1995

• šéf Carlo Capalbo, původem Ital, 53 let

• nyní asi 23 stálých zaměstnanců

• pořádá 5 velkých běhů (maraton, půlmaraton a desítku v Praze, půlmaraton v Olomouci a Ústí nad Labem)

• roční budget asi 90 milionů korun

• v roce 2010 do Česka přijelo asi 6,3 milionu cizinců, z toho 4,1 do Prahy a z toho jen 7 800 přímo za pražským maratonem

• jeden cizinec tu strávil v průměru 3,9 dne/maratonec 3,5 dne

• jeden cizinec tu utratil v průměru 100 eur za den/maratonec 190 eur

• pražský maraton přinesl městu asi 780 milionů korun

Zdroje: PIM, Czech Tourism, výzkum Hamburské univerzity Učí cizince jezdit do Česka**

To potvrzují zajímavá čísla. Pražský maraton stále běhá víc než polovina lidí ze zahraničí, nejvíc ze Slovenska, Francie či Velké Británie. „A já jim chci ukázat i jiná česká města, nemusejí hned odjet až do Budapešti. Přibývají stabilně. Ale Čechů se hlásí víc a víc, až okolo 15 procent.“ Kolik všichni přispějí českému turistickému ruchu, najdete v boxu. „Většinou patří mezi lépe vydělávající lidi,“ dodává Filip Remenec, vedoucí PR oddělení Czech Tourism. Jen na startovném utratí okolo 20 milionů korun. K tomu 35 až 40 milionů získá Capalbo od sponzorů cash. Za dalších 30 milionů služby jako dopravu, ubytování, materiál…

A opět – platí celý svět. „Je pro vás Volkswagen (titulární sponzor maratonu, pozn. red.) cizí?“ Možná víc než Škoda… „Ale je to mezinárodní firma, která prezentuje mama-logo. Jsme součástí Evropy. Pro mě znamená totéž Londýn nebo Brno, místo, kde máme partnery. Za cizí beru možná Japonce, Američany,“ říká světoběžník z Neapole. Každý měsíc lítá za třemi dorůstajícími dětmi do Milána, kde zůstala i jeho bývalá žena. Na prázdniny vyrážejí na čundr do Kordiller, jezdí tam stopem a spí pod širákem.

On sám ale zahraniční expanzi nechystá, přestože třeba švédští pořadatelé legendárního lyžařského běhu Vasaloppet vyvezli svůj produkt až do Číny. A kupříkladu dosud nedotčená Moskva nabízí potenciálně ohromný trh. „Spolupracujeme s 15 velkými maratony po celém světě v různých formách. Měli jsme nabídky z Bejrútu, Jeruzaléma, Buenos Aires i odjinud. Ale organizovat závod musí místní. Znají jazyk, dopravu, každodenní záležitosti. S pražským policajtem se prostě potřebujete bavit česky,“ usmívá se. „A musím tady ještě pořád přesvědčovat politiky, jak důležitá investice naše běhy pro ně jsou.“ Ještě loni chtěl radní Filip Dvořák dostat půlmaraton z centra… „To je demokracie, rozdílné názory,“ jen se usměje Capalbo. „Maraton je velmi zábavná záležitost. Podívejte, jediný sport, v němž můžete vyhrát, i když skutečně nevyhrajete. Kompletně mění celý obraz. Země, města, člověka,“ rozplývá se. „Pořád investujeme. Neřídím Ferrari, nebydlím ve velkém domě. Stavíme firmu, která má morální kód.

Zaměstnanci PIMu mají na vizitkách heslo: One goal, one team, one mission. Capalbo ho překládá: Přijeď sem, něco tady dokaž a pobav se… „Trošku blázen na svobodě, ale věřím mu,“ řekl o něm asi nejlepší bílý běžec všech dob Emil Zátopek na zahradě svého trojského domku po jeho prvním pražském podniku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče