Jistě není třeba připomínat, že toto slovo má několik významů, které jako by ani neměly nic společného. Nejčastější jsou dva: „1. soutěž na obsazení některých pracovních míst, na vykonávaní určitých prací, dodání zboží nebo zařízení ap., 2. soudem prováděné řízení na vyrovnání dlužníkových závazků likvidací jeho majetku.
Na slovíčko
Jistě není třeba připomínat, že toto slovo má několik významů, které jako by ani neměly nic společného. Nejčastější jsou dva: „1. soutěž na obsazení některých pracovních míst, na vykonávaní určitých prací, dodání zboží nebo zařízení ap., 2. soudem prováděné řízení na vyrovnání dlužníkových závazků likvidací jeho majetku.“
Tajemství příbuznosti odkrývá zjištění: termíny vycházejí ze stejného kořenu. V etymologii se občas stane, že cesta k němu může být poněkud překvapivá. A to platí i při naší dnešní úvaze. Nutno přitáhnout otěže logice a povolit je etymologické fantazii. Ke společnému východisku se dostaneme jistou objížďkou, takříkajíc metonymií. (Což je název přenesení významu slova na základě nějaké souvislosti, běžný třeba v obrazném jazyku básníků.) V tomto konkrétním případě se také odehrálo cosi podobného. Východiskem je latinské concursus se smyslem „sběh, srocení“. Řečeno naplno, i pro ty méně pozorné z poslední lavice: V obou případech dochází ke „shluku, shromáždění, srocení“; jak zájemců o pracovní místo, práci či dodávku, tak těch, co hodlají vymáhat svůj dluh.
Základem je latinské sloveso currere, „běžet“, zdroj četných internacionalismů. Především slova kurz s více významy: „1. soubor přednášek, 2. stanovený směr pohybu, 3. směr, ráz (zvláště politický), 4. hodnota peněz a cenných papírů, 5. doba platnosti.“ Z aktuálních odvozenin pak nelze pominout kurzor z výpočetní techniky: „pohyblivá světelná značka na stínítku displeje“ či „snímací čidlo“.