O chybách v zákoníku se jenom mluví

27. listopadu 2006, 00:00 - PETR KUČERA
27. listopadu 2006, 00:00

ŠÉF ODBOROVÉ CENTRÁLY MILAN ŠTĚCH:„S údajnými chybami v novém zákoníku práce je to jako se sněžným mužem yettim - všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

ŠÉF ODBOROVÉ CENTRÁLY MILAN ŠTĚCH: „S údajnými chybami v novém zákoníku práce je to jako se sněžným mužem yettim - všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Co je na novém zákoníku práce tak výrazně lepšího, že jste odmítli přistoupit na třeba jen tříměsíční odklad? Vždyť při odkladu by zatím platil dosavadní zákoník.

Ten dosavadní je v kolizi s ústavní Listinou základních práv a svobod. Ústava říká, že se může vše, co zákon nezakazuje, zatímco podle zákoníku z roku 1965 se mohlo jenom to, co výslovně dovoloval. Nový zákoník tedy vytváří větší prostor pro smluvní volnost. Pozitivem je také, že sjednocuje do jednoho kodexu i dosud samostatné pracovněprávní předpisy.

Jde ale skutečně o zásadní změny?

V hmotněprávní oblasti - tedy ohledně nároků zaměstnanců, pracovních podmínek, působení odborů a podobně - de facto zůstává zákoník v hlavních bodech stejný. Myslím, že Česká republika v tomto smyslu ani nepotřebuje žádné překotné změny. Vše je v souladu s evropským právem. Na současné pracovněprávní podmínky v Česku si nestěžují ani zahraniční investoři.

O rekodifikaci pracovního práva se jedná už od začátku 90. let. Proč nakonec nedošlo ke shodě?

Až do roku 2004 jsme při těchto přípravách byli se zaměstnavateli celkem ve shodě. Ale s příchodem nového vedení Svazu průmyslu se to vše začalo zpochybňovat. Myslím, že tu šlo o vztahové spory nového vedení z jejich předchozího působení směrem k tehdejším vládním představitelům. Nám přitom šlo o to, připravit takový kodex, který bude stabilně garantovat právní prostředí na mnoho dalších let.

Právě proto - proč nechcete počkat ještě pár měsíců, aby se mohly odstranit legislativně-technické chyby nového zákoníku?

Protože při původním projednávání zákoníku měli ODS a zaměstnavatelé enormně mnoho připomínek. ODS, hlavně poslankyně Páralová, tehdy předkládala ve sněmovně asi 180 pozměňovacích návrhů. Mimo jiné šlo o rozvázání pracovního poměru bez udání důvodu, příliš dlouhou zkušební dobu, či snížení zákonných příplatků.

Ministr Petr Nečas ale před pár dny nabídl, že tyto ideové neshody by ODS už znovu neotvírala. Má jít jen o nejnutnější opravy, na jejichž odstranění by se shodla tripartita.

Ale kde je garance, že současná vláda, která nám to nabízí, tady ještě za měsíc či dva bude? A když jsme se se zaměstnavateli neshodli tři roky, najednou se máme shodnout za čtvrt roku? Když se neshodneme, zůstane tu otevřený prostor pro takové návrhy, jaké měl ještě před měsícem ministr Říman: zvážit rozpuštění zákoníku práce do občanského.

Co by vám vadilo na tomto, podle některých názorů spíše formálním přesunu?

To by byla úplná degradace pracovněprávních vztahů. Občanský zákoník je založen na principu rovnosti subjektů. Přitom v pracovněprávních vztazích vždy existuje nějaký nadřízený, který zaměstnancům přiděluje práci, dává pokyny a řídí je.

SEZNAM CHYB JSME NEDOSTALI Zůstaňme u jasných legislativně-technických chyb, které připouští i bývalý ministr Zdeněk Škromach. Za jak dlouho byste se v tripartitě dokázali shodnout na urychlené novele? Ono je otázkou, jestli tam vůbec nějaké velké chyby jsou. Podle ministra Nečase obsahuje zákoník přes 80 chyb. Ale jejich seznam nám zatím nikdo nepředložil. Je to jako ten sněžný muž yetti - všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Ministra Nečase jsem přitom o zmiňovaný seznam žádal už několikrát. A pokud by seznam předložil? Pak ať v rámci tripartity zasednou experti a o těch legislativně-technických věcech jednají. V takovém případě dohodneme třeba i rychlejší průchod sněmovnou. Ani my nemáme podrobný seznam, pár nedostatků už ale bylo zveřejněno. Ale i kdyby šlo jenom o dva z nich, není to důvodem počkat tři měsíce a připravit zákoník bez chyb? Konkrétně jde třeba o odkaz na chybějící antidiskriminační zákon. Antidiskriminační zákon byl ve sněmovně připraven. Neprošel kvůli komunistům -těm se nelíbily věci kolem lustračního zákona - a kvůli ODS. Naštěstí je zákaz diskriminace přijatelným způsobem ošetřen v zákoně o zaměstnanosti, takže po 1. lednu nebude chybět. ODS, která nepřijetí tohoto zákona způsobila, teď křičí: Chyťte zloděje. To je nefér. Ať tedy občanští demokraté udělají všechno pro to, aby se antidiskriminační zákon přijal, místo aby házeli klacky pod nohy, a pak se na to vymlouvali. Další nejasnost je kolem možnosti uzavírat pracovněprávní smlouvy i podle občanského zákoníku. To může vést k obcházení úzce vymezených výpovědních důvodů. O tom se začalo mluvit teprve minulý týden v souvislosti s ústavní stížností. Myslíme si, že to tak není. A pokud ano, tak je povinností ministra Nečase navrhnout nějaké řešení. Kéž by pan Nečas místo péče a peněz, jaké věnuje její přípravě, raději připravil nějaký konstruktivní návrh. Odpůrci zákoníku přicházejí s takovými pseudoproblémy - alespoň je vidět, jak slabé mají argumenty a jak těžce hledají něco, aby přijatou normu zpochybnili. Jenom straší lidi. Zmínil jste nové vedení Svazu průmyslu. Je právě ono hybnou silou nejnovější kritiky zákoníku? Ještě na začátku září Petr Nečas tvrdil, že na zákoník práce už nebude sahat. Názor změnil až po valné hromadě Svazu průmyslu. Trvá teď hlavně na tom, co navrhuje prezident svazu Jaroslav Míl. Firmy se obávají, že jim zákoník zvýší náklady třeba kvůli novým evidenčním povinnostem… Domníváme se, že to žádné vícenáklady nepřinese. Dělali jste nějaké propočty? Nedělali. Ale bez úspěchu jsme je chtěli po těch, kdo tvrdí, že ty náklady vzrostou. Co zvýšení příplatků za noční a víkendovou práci? To nepočítám za vícenáklady - vždyť tato zákonem garantovaná minima se zvýšila po mnoha letech. Jde tedy jen o valorizaci, a to ještě nedostatečnou. V běžné praxi na základě kolektivních smluv se už nyní v 95 procentech případů vyplácejí vyšší příplatky, než požaduje zákon. Za návrat před rok 1989 je považováno ustanovení, že firmy jsou povinny vytvářet zaměstnancům podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýfoto: chovných potřeb a zájmů. To nepřinese vyšší náklady? Obdobná ustanovení jsou v současném zákoníku. Není to nic neobvyklého ani v zahraničí. Samozřejmě je nutná dohoda. Na druhou stranu nový zákoník vytváří v některých oblastech i lepší daňové podmínky při nárocích, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům. Zvláště menší firmy se ale bojí, co všechno po nich lze kvůli tomuto paragrafu vyžadovat. Zmíněný paragraf není závazný, záleží na dohodě. Navíc v západní Evropě jde o běžnou věc. To jen u nás se vše sociální považuje za socialistické a dává se před rok 1989. JDE O ŽIVOT Odbory mohou kontrolovat bezpečnost práce a případně i zastavit činnost firmy. Proč k tomu nestačí státní inspekce, která je, na rozdíl od zaměstnanců, nepodjatá?

Myslíte, že zaměstnanci jsou podjatí?

Řekněme, že mohou mít k zastavení výroby i jinou motivaci.

Zaměstnanci mají zájem na tom, aby jejich firma fungovala, protože si chtějí vydělat. Ale mají taky zájem, aby tam oni nebo jejich kamarádi nepřišli o své životy. I pro firmy je taková spolupráce v oblasti bezpečnosti většinou přínosná. Skutečně dobří zaměstnavatelé toto ustanovení vůbec nenapadají, například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Kulhánek.

Zákoník jde ale nad unijní úpravu. Mechanismus kontroly vychází z unijních směrnic. V Česku je navíc jen to, že pokud odbory zjistí, že hrozí přímé - zdůrazňuji přímé - ohrožení života nebo zdraví, mohou samy vydat pokyn k zastavení práce. A to jen na nezbytně nutnou dobu, než se ověří a sjedná náprava. Jakou mají odpovědnost za zneužití této možnosti nebo za chybu?

Zaměstnavatel se může obrátit na soud a žádat i náhrady škody. V praxi se ale samotné zastavení práce používá velice málo. Vloni šlo jen o 40 případů - a to ještě často ve školství, třeba dočasný zákaz používat v tělocvičně vadné náčiní.

Proč nemohou odbory jen kontrolovat, zatímco zákaz by vydala až inspekce?

Nejsme zas tak zásadně proti, ale taková změna by byla ke škodě zaměstnanců i zaměstnavatelů. Výhodou odborů je, že jsou přímo na pracovišti a mohou okamžitě zachránit život či zdraví. Na každém pracovišti přece nemůže být zástupce státu.

Zákoník prý také zvýhodňuje firmy, u nichž působí odbory.

Ne, pouze ve výjimečných případech, které jsou uvedeny v zákoně.

Například delší posuzovací období pro přesčasy lze dohodnout jen v kolektivní smlouvě. Když ve firmě odbory nejsou, nemají zaměstnanec a zaměstnavatel možnost se dohodnout. Ano, to společně s konty pracovní doby jsou dva případy, kde je potřeba účast odborů. Máte na zákoník nějaké pozitivní reakce přímo z firem? V celé řadě firem už probíhá kolektivní vyjednávání podle nového zákoníku - třeba ve Škodě Auto. Někde ho považují za lepší než dosavadní normu - zejména co se týče kont pracovní doby. NESMÍ SE ZTRÁCET LIDSKOST

Ve funkci jste pátý rok, nedávno jste byl znovu zvolen. Co se vám nejvíce povedlo? Konfederace je seskupení samostatných odborových svazů, které mají různé názory a zájmy. Po celou dobu mého působení se v zásadních věcech vždy podařilo najít shodu. Daří se nám snad také reagovat na světové trendy - musíme se jim přizpůsobovat, ale nesmí se ztrácet lidskost a spojení pracovních záležitostí s rodinnými a civilními. Co se naopak nepovedlo? Mrzí mne, že odborovým svazům v minulosti klesala členská základna. Teď se to už začíná stabilizovat. Byl bych rád, kdyby do odborů vstupovalo více mladých lidí. Jsou členové aktivnější než dříve, nebo se příliš nechtějí angažovat? Přibývá lidí s vyšším vzděláním. Jsou lépe uplatnitelní na trhu práce a nemusí se bát, takže jsou sebejistější a víc se hlásí o svá práva. Jinak jsou lidé v Česku bohužel mnohdy až příliš váhající, spíš chtějí, abychom to vyřídili u jednacích stolů. Nejsme prostě Francouzi, Španělé či Italové. Potěšil mne průzkum veřejného mínění z minulého týdne. Jen 11 procent lidí si myslí, že odbory mají příliš velké pravomoci. Naopak přes 40 procent by bylo pro jejich zvýšení. Jak by měla růst minimální mzda? Sociální demokracii se jí podařilo dostat na 40 procent průměrného republikového výdělku. Teď se snažíme o postupné zvýšení na 50 procent, což je obvyklé v Evropě. A platy? Nárůst reálné produktivity práce je nějakých čtyři až pět procent. Když počítáme s inflací kolem tří procent, tak jsme pro nominální růst mezd o sedm procent, reálně tedy o čtyři procenta. Pořád je to ale málo -jestli chceme skutečně přejít na euro, tak musí mít občané dostatečnou kupní sílu. Jste pro otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům?

Sami jsme chtěli, aby nám okolní země otevřely trh, takže neříkáme, že ne. Zvlášť když půjde o profese, kde není dost tuzemských zájemců. Nejsme ale nadšeni benevolentním přístupem současného ministerstva a úřadů - musí tu být přijata opatření proti masivnímu zneužívání této otevřenosti. Nesmí docházet k „otrokářské práci“, dumpingu či švarcsystému. Velkým nešvarem je také expanze agenturního zaměstnávání: Působí tu přes 1400 agentur a samo ministerstvo vnitra varuje, že někdy jde o kanál pro přítok organizovaného zločinu.

Na jaře se odborům nelíbilo, že někteří zaměstnavatelé propagovali na pracovištích program ODS. Odbory prý mají být apolitické. Jdete dobrým příkladem, když jako jejich šéf jste zároveň senátorem za sociální demokracii?

Samozřejmě, že levicové strany mívají k zaměstnancům blíž. Jsem sociálně orientován, je mi blízký program ČSSD, nestydím se za to, nechci nic skrývat. Ale jsem odborář v ČSSD, nikoliv sociální demokrat v odborech. Nikdo ze strany si mne nedovolil a nedovolí úkolovat, co mám v odborech dělat.

Jste tedy v Senátu spíše zástupcem odborů než ČSSD? Jsem především zástupcem svých voličů. Využívám toho, že díky odborářské praxi mám dost informací z „terénu“. Myslím, že podobní lidé jsou v Senátu potřeba, nemá-li být jen kopií stranické sněmovny. V některých případech jsem nehlasoval společně s ČSSD, byl jsem například proti posílení většinového systému u volebního zákona. MILAN ŠTĚCH**

Narodil se 13. listopadu 1953 v Českých Budějovicích. Vyučil se strojním zámečníkem a vystudoval střední průmyslovou školu. Do roku 1990 pracoval ve Škodě České Budějovice jako strojní zámečník, dílenský dispečer, mistr a předseda odborů. V roce 1990 byl zvolen do předsednictva Odborového svazu KOVO. V roce 1994 se stal místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, o osm let později předsedou. Od roku 1996 je senátorem za volební obvod Pelhřimov-Jindřichův Hradec. V roce 1974 se oženil, má dvě děti - absolventy Vysoké školy ekonomické. Je členem ČSSD. Připravovaný zákoník začalo zpochybňovat až nové vedení Svazu průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče