O čem sní podnikatelé?

12. listopadu 2007, 00:00 - Eva Marzini; Jaroslav Schejbal, Hospodářské noviny
12. listopadu 2007, 00:00

Přemýšlíte o tom, v čem byste začali podnikat? Dnes vám přinášíme několik tipů od podnikatelů, kteří již svůj byznys provozují několik let. Co takhle postavit si továrnu na čokoládu nebo střelnici?

Přemýšlíte o tom, v čem byste začali podnikat? Dnes vám přinášíme několik tipů od podnikatelů, kteří již svůj byznys provozují několik let. Co takhle postavit si továrnu na čokoládu nebo střelnici?

Jaké vidíte mezery na dnes již relativně přeplněném českém trhu? V jakém oboru by vás lákalo podnikat a do čeho byste se pustili, kdybyste znovu začínali? To jsou otázky, které jsme v říjnu položili účastníkům podnikatelského seriálu Sedm statečných. Ukázalo se, že úspěchu nedosáhli naši podnikatelé jen tak náhodou a že se jim hlavou neustále míhají další a další nápady.

Je libo čokoládu nebo květiny

„Pokud bych měla hodně peněz, chtěla bych mít továrnu na čokoládu. Pokud bych měla peněz málo, pořídila bych si stánek s květinami,“ zasní se na chvíli obchodnice se zážitky Linda Vavříková. Právě její obor podnikání inspiroval dalšího účastníka seriálu Zdeňka Rydygra, výrobce karnevalových masek ze severočeských Zákup. „Zprostředkovával bych třeba pro různé městské slavnosti historický program,“ upřesňuje svoji vizi milovník dějin Rydygr.

Hlavu plnou nových nápadů má také brněnský dopravní magnát Radim Jančura. Ten čerpal inspiraci také například o letošních prázdninách, když se vydal na výlet s přítelkyní do Kroměříže a Telče. „Jsou to určitě krásná města, stěží tam však najdete útulnou a stylovou hospodu, která by vám pobyt nějak zpříjemnila,“ říká Jančura.

Karel Palán, který na menším městě restauraci provozuje, se však zatím nové konkurence asi obávat nemusí. Naopak. Brněnský podnikatel ho inspiroval k úvahám o koupi autobusu. „Rád bych měl jednou nějakou malou cestovní kancelář a nabízel bych zájezdy. U mě je možné ubytovat celý autobus lidí. Vyžadovalo by to také vybudovat zázemí pro turisty. Tím mám na mysli tenisové kurty, líbilo by se mi též mít rybníky, kde bych provozoval sportovní rybolov. K zahození by nebyla ani stáj pro koně či střelnice,“ představuje svoje plány do budoucna Palán, který tak nezapře svoji slabost pro myslivost a přírodu obecně.

Kdybych to věděl dřív

Do přírody to táhne také majitele strojírenského podniku Wikov Industry Martina Wichterle. „Sním o tom, koupit si velký kus lesa nebo rybník, ve kterém bych choval ryby, či mít malou vodní elektrárnu a koukat se, jak se točí. Láká mě také stát se správcem na horské chatě. Třeba bych ale nakonec zjistil, že by mě ta poklidnější práce nebavila nebo bych naopak poznal, že to tak poklidná práce není,“ filozofuje Wichterle.

Hospodský Palán trochu lituje toho, že nevěděl při začátku podnikání to, co ví teď. „To bych šel do daleko větších úvěrů a snažil bych se restauraci a penzion rozjet na plné obrátky už od začátku. Nevypadalo to v té době tak růžově z toho pohledu, jestli budou mít lidé peníze na to jít na jídlo nebo za zábavou do hospody,“ říká Palán.

To Zdeněk Rydygr dokonce někdy ve slabší chvilce zalituje toho, že se do víru podnikání vůbec vrhl. „Když dnes vidím své spolužáky, kteří jsou u policie nebo u armády, tak nemají tolik starostí jako já, mají vybudovanou kariéru a mají třeba dvakrát větší peníze než já,“ uleví si zákupský podnikatel. Vzápětí však ze sebe vychrlí konkrétní plány, jak tradiční výrobu masek v severních Čechách zachovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče