Nyní by si to už ČNB nedovolila

18. dubna 2006, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
18. dubna 2006, 00:00

LIBOR PROCHÁZKA, BÝVALÝ PRVNÍ NÁMĚSTEK ŘEDITELE IPB: Česká republika před nedávnem prohrála londýnskou arbitráž s Nomurou, která požaduje za zmařenou investici do Investiční a Poštovní banky (IPB) 40 miliard korun. Naopak Česko žaluje Nomuru u arbitrážního tribunálu v Curychu.

LIBOR PROCHÁZKA, BÝVALÝ PRVNÍ NÁMĚSTEK ŘEDITELE IPB: Česká republika před nedávnem prohrála londýnskou arbitráž s Nomurou, která požaduje za zmařenou investici do Investiční a Poštovní banky (IPB) 40 miliard korun. Naopak Česko žaluje Nomuru u arbitrážního tribunálu v Curychu. O okolnostech pádu IPB jsme si povídali s bývalým prvním náměstkem ředitele banky Liborem Procházkou. * Podle arbitrážního rozhodnutí český stát neochránil investici Nomury do IPB. Nomura vstoupila do banky v roce 1998 jako portfoliový investor. Tehdy dala slib, že do konce roku 1999 sežene strategického partnera. To se nepodařilo. Nicméně, jednání probíhala?

„Nabídka, kterou státu podala Allianz a UniCredito, a která měla proběhnout bez nucené správy, by stát vyšla podstatně levněji,“ tvrdí o prodeji IPB Libor Procházka.

Jednání probíhalo s více investory, ale největší zájem projevovala skupina Allianz, která měla zájem o Pojišťovnu IPB a pak o minoritní podíl v IPB, a koordinovala svůj postup s bankou UniCredito, která měla zájem o majoritní podíl v IPB. Nakonec Allianz s UniCredito předložily státu v červnu 2000 společný návrh na koupi podílu v IPB.

* Podle téměř ukončeného auditu Ernst and Young počátkem roku 2000 měla banka vytvořit navíc 21 miliardu korun rezerv. Případná pomoc státu by tedy nijak nepřevyšovala tu, kterou poskytl ostatním velkým bankám. Stát ji odmítal s tím, že nedrží v bance majoritu. IPB a Nomura nabízely ještě před jednáním s Allianz myslím i variantu prodeje Komerční bance? Není pravda, že by banka na poslední chvíli přišla za státem. O pomoc požádala mnohem dříve a chtěla obdobnou, jakou poskytl ostatním bankám. IPB se snažila pomoct si také sama, valná hromada v prosinci 1999 schválila navýšení kapitálu banky o 13,5 miliardy korun, ale zablokoval je jeden z malých akcionářů. Banka spolu s Nomurou hledala strategického partnera od léta 1999. Jednali jsme i o možném spojení IPB s Českou spořitelnou nebo Komerční bankou. Návrhy jsme předkládali tehdejšímu guvernérovi ČNB Tošovskému i premiéru Zemanovi. Stačilo by, kdyby od IPB tehdy stát odkoupil špatné úvěry v hodnotě deseti miliard korun. * V průběhu května a června 2000 přišla Nomura se čtyřmi návrhy. Byly v podstatě kombinací varianty navýšení kapitálu a prodeje akcií IPB Konsolidační bance a poté vybranému investorovi, Komerční bance, Allianz a UniCredito nebo skupině ČSOB/KBC. Kajmanské fondy si chtěla Nomura ponechat?

Ano. Na základě tlaku především tehdejšího náměstka ministra financí Jana Mládka, který vedl státní vyjednávací tým, přistoupila Nomura na to, že prodá IPB s celou sítí a se všemi jejími dcerami Konsolidační bance za jedno euro. Pokud by ji ta pak prodala vybranému investorovi se ztrátou, Nomura by jí doplatila tuto ztrátu z peněz, které by získala prodejem aktiv z Kajmanských fondů.

* Na to tehdejší vláda byla ochotna přistoupit?

Tento postup a návrh smlouvy o koupi IPB do rukou Konsolidační banky již státní vyjednávací tým odsouhlasil a podle svého pozdějšího prohlášení ji preferoval i tehdejší guvernér ČNB. Ještě ve čtvrtek večer, den před vyhlášením nucené správy, jsme s panem Mládkem projednávali poslední podrobnosti a nejasnosti. V sobotu pak mělo proběhnout mimořádné jednání vlády v Kolodějích, kde mělo dojít k podpisu smlouvy.

* V tom případě jste v pátek při příchodu policie do banky a vyhlášení nucené správy musel být poměrně překvapený.

Byl jsem v šoku. Zástupci vlády nás ujišťovali, že krize IPB bude řešena konsenzuálně. Pamatuji si na to, že i Mládek jako šéf vyjednávacího týmu nás ujišťoval, že řešení zahrnující nucenou správu IPB nepřichází v úvahu, protože by bylo minimálně o sto miliard korun dražší. Dokonce ještě poté, kdy byla nucená správa vyhlášena, šli zástupci Allianz a UniCredito za zástupci vlády a centrální banky s návrhem majetkově vstoupit do IPB, ale nikdo se s nimi už nebavil.

* To muselo být hodně narychlo, vždyť nucená správa byla vyhlášena v pátek odpoledne, a v pondělí již ČSOB oznámila, že kupuje IPB za korunu a se stoprocentními státními zárukami.

Ano, přijeli o víkendu. Ale stát i přesto, že se později tvářil, jakoby uspořádal nějaké krátké výběrové řízení, byl předem rozhodnut, že IPB předá do rukou ČSOB. Přitom nabídka, kterou mu již dříve podala Allianz a UniCredito, a která měla proběhnout bez nucené správy, by stát vyšla podstatně levněji. I po vyhlášení nucené správy by krátký tendr uskutečněný alespoň mezi ČSOB a Allianz s UniCredito, mohl státu umožnit řešit situaci v IPB s dopady na státní kasu o mnoha desítek miliard korun nižšími.

* Myslím že pokud pomineme osobní vztahy, tak centrální bance a ministerstvu financí vadily především Kajmanské fondy. Byla to struktura, do které neviděly, nevěděly přesně, co Nomura do fondů přesunula a mohla přesunout dál.

To možná mohlo vadit premiéru Zemanovi, ale ne lidem, kteří bankovnímu světu rozuměli. Kajmanské fondy znamenaly jenom přetvoření aktiv banky do jiné podoby, která z hlediska tržní hodnoty umožňovala oceňovat majetkové účasti držené v cenných papírech. Centrální banka totiž v té době vydala několik opatření, kterými silně zahýbala s bankovním světem. To, které nás donutilo založit Kajmanské fondy, bylo o podhodnocování akciových podílů. Kromě akcií obchodovaných v dostatečném množství na burze jsme najednou měli povinnost všechny ostatní akciové podíly ocenit nulou.

* Jaká další opatření?

Vůbec první vydala centrální banka v roce 1996. Tehdy ekonomika rostla poměrně rychlým tempem - podobným tomu dnešnímu, ale centrální banka s tvrzením, že je už přehřátá, výrazně zvedla ze dne na den základní úrokové sazby a nařídila bankám vytvářet vysoké povinné minimální rezervy, které musely uložit bezúročně u centrální banky. Tyto kroky ČNB vyvolaly krizi v české ekonomice a její výrazný pokles. Tak razantní, necitlivý a škodlivý zásah by si dnes už její guvernér zcela jistě nedovolil. Druhým opatřením ČNB nařídila ke všem pohledávkám zajištěným nemovitostí, které banka vymáhala déle než rok, vytvářet stoprocentní rezervy, protože hodnotu nemovitosti bylo nutné vyjádřit jako nula. To mělo silně negativní vliv na celý bankovní sektor, protože musel vytvářet obrovské množství opravných položek.

* Proč podle vás stát IPB nepomohl? Co říkáte argumentu, že stát v bance neměl majoritní podíl?

To není argument. Všechny banky byly akciové společnosti, akcionářem nebyl jen stát, ale i drobní investoři. Proč se některým minoritním akcionářům bank hodnota investice díky státní pomoci několikanásobně zvedla, a jinému díky odmítnutí poskytnutí obdobné státní pomoci klesla na nulu? To v žádném případě nelze považovat za férový přístup. Do očí bijící je však postup státu, kdy IPB jeden den v podstatě odmítl jakoukoli pomoc, a den poté poskytl zcela soukromé ČSOB vlastně neomezené garance.

* Myslíte si, že vládě vadila vaše poměrně neprůhledná vlastnická struktura? V době, kdy se jednalo o možné pomoci státu, nebyla nijak neprůhledná. Centrální banka i vládní vyjednávací tým si od nás vyžádaly seznam akcionářů a my jsme jim jej poskytli, včetně těch opravdu drobných akcionářů. Podíl v IPB držela Nomura, investiční fondy, Česká pojišťovna, Česká pošta, ale také přes sto tisíc drobných diků. * Hovořil jste o tom, že Kajmanské fondy jste založili kvůli povinnosti ocenit nulou většinu vašich akciových podílů. Co všechno bylo v majetku fondů Tritton a Accord? Šlo o otevřené podílové fondy, které tím pádem auditoři mohli ocenit podle tržní hodnoty jejich majetkových účastí. Kromě Českého piva v nich byly podíly v Setuze, Českém skle, největší slovinské papírně ICEC Krško a dalších společnostech, ale i dluhopisy a hotovost na účtech za prodané cenné papíry. * Přešla tam tedy většina akciových podílů, které držela IPB? Kolik to bylo? Ano. Hodnota akciových podílů, které držela banka, byla kolem 40 miliard korun. * Podle názoru parlamentní vyšetřovací komise ke kauze IPB bylo České pivo, kam patřily především pivovary Plzeňský Prazdroj a Radegast, tím hlavním, o co Nomuře šlo. Prodala je nakonec za zhruba 24 miliardy korun. Jaký jí to mohlo přinést čistý zisk? Kolem Nomury panuje spoustu fám. Tohle je jedna z nich. Například Radegast získala Nomura ještě před vstupem do IPB, a to v soutěži s Baasem, kde nabídla vyšší cenu. IPB vlastnila podíl v Prazdroji, ovšem ČNB tehdy kromě opatření, o kterých jsem již hovořil, nutila banky, aby nedržely více než deset procent v majetkových podílech jedné firmy, a navíc nás ČNB nutila dotvořit k akciím Prazdroje velké opravné položky. Tak jako tak by jej tedy musela prodat. Čistý zisk z prodeje pro Nomuru mohl činit jen kolem patnácti procent z dosažené prodejní ceny. Šlo tedy o běžný obchod s normální výnosností. * Ovšem na nákup akcií si půjčila od Bankovního holdingu, tedy v podstatě od samotné IPB, již vlastnila. Ano, část peněz si půjčila, ale i vrátila. Dvě mezinárodní arbitráže a jeden mezinárodní soud, které celou transakci zkoumaly, potvrdily, že byla v pořádku. To, že někdo znehodnotil akcie IPB, jež byly součástí celého uspořádání, je jiná věc, ale rozhodně to nebyla Nomura, kdo to způsobil. * Co si myslíte o posledním požadavku ODS na to, aby se český stát co nejdříve dohodl s Nomurou? Myslím si, že stát má nyní skutečně ještě čas domluvit se s Nomurou na nějakém pro něj přijatelném řešení. To však již bude mnohem méně výhodné než to, které mu nabízela Nomura před rozhodnutím londýnské arbitráže. (komentář na straně 24) **LIBOR PROCHÁZKA (48) Bývalý místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele Investiční a Poštovní banky. Byl považován za hlavní řídící mozek banky. Před příchodem do IPB v roce 1990 pracoval ve Státní bance československé. Od roku 2000 působí v oblasti poradenství. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče