Nových přílepků ubude, starším hrozí zrušení

26. února 2007, 00:00 - PETR KUČERA
26. února 2007, 00:00

REAKCE NA ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU Kontroverzní vyvlastňování minoritních akcionářů možná brzy skončí. Ústavní soud by totiž mohl rozhodnout podobně jako předminulý týden. Důvod? Novela totiž prošla skrytě, formou takzvaného přílepku.

REAKCE NA ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU Kontroverzní vyvlastňování minoritních akcionářů možná brzy skončí. Ústavní soud by totiž mohl rozhodnout podobně jako předminulý týden. Důvod? Novela totiž prošla skrytě, formou takzvaného přílepku.

Přelomové rozhodnutí Ústavního soudu z předminulého týdne dodalo energii kritikům takzvaných legislativních přílepků. Soud zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalé Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň. Nezabýval se přitom samotnou správností odškodnění. Normu zrušil kvůli nestandardnímu způsobu přijetí - formou přílepku jej loni ke zcela nesouvisejícímu zákonu přidal poslanec Michal Doktor (ODS). Podrobněji jsme o rozhodnutí psali v minulém čísle Profitu.

Od senátorky Soni Paukrtové, autorky návrhu na zrušení uvedeného přílepku, přitom u Ústavního soudu leží ještě jedna stížnost. Týká se vytěsňování drobných akcionářů (squeeze-out). Ústavní soud na začátku letošního ledna rozhodnutí odložil. Podle Paukrtové nyní právníci zkoumají, zda by nešlo i v tomto případě argumentovat způsobem, jakým byla sporná novela v roce 2005 přijata: Také vytěsnění drobných akcionářů totiž prošlo skrytě formou přílepku ve zcela nesouvisejícím zákoně.

Podle novely, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Vytěsňování v posledních měsících opět nabralo na síle (podrobněji v Profitu č. 3/2007). Mnohdy se přitom uskutečnilo proti vůli menších akcionářů, kteří si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie.

NOVÉ ZÁKONY OHLÍDAJÍ SENÁTOŘI?

Paukrtová, předsedkyně senátního Klubu otevřené demokracie, nyní mapuje další případné přílepky, jejichž přezkoumání by Ústavnímu soudu doporučila. „Zatím je předčasné mluvit o konkrétních zákonech,“ řekla. Ústavní soud před pár dny naznačil: Pokud někdo napadne starší normu schválenou stejným způsobem, bude ji soud hodnotit podle takzvaného principu proporcionality - zváží, jaký by měl zásah ústavních soudců dopad, a zda by nenapáchal více škody než vadná norma.

Spíše než na otevírání starších zákonů se ale Paukrtová chce soustředit na to, aby Senátem neprocházely žádné nové přílepky. „Pokud k nám takový zákon ze sněmovny přijde, měli bychom jej rozdělit či z něho vyjmout přílepek, a vrátit poslancům. Jestliže by nás pak přehlasovali a normu znovu schválili v původní podobě, obrátili bychom se na Ústavní soud,“ říká.

Problémem však je, že Paukrtová není členkou žádné politické strany a „její“ Klub otevřené demokracie má pouze sedm členů (mimo jiné Jaromíra Štětinu, Martina Mejstříka, Karla Schwarzenberga a Jiřího Zlatušku). V uplynulém volebním období totiž přílepky ve sněmovně prosazovali zástupci prakticky všech stran.

„Chápu, že někdy skutečně existuje vážný důvod k rychlému přijetí nějakého zákona. Ale k tomu přece poslanci mají možnost zrychleného projednání. Pro přílepky by se tedy měly rozhodovat jen v opravdu krajních situacích,“ upozorňuje.

JDE HLAVNĚ O VAROVÁNÍ DO BUDOUCNA

Ústavní soud předminulý týden uvedl, že poslanci musejí propříště klást větší důraz na správnou legislativní proceduru. „Nevhodné je novelizování zákonů jinými normami, které s nimi věcně nesouvisejí. Právní řád se tak mění v nepřehledný a zmatečný systém. Právo se pak stává pro své adresáty zcela nepředvídatelným,“ uvádí se v nálezu soudu. Zákon prý nelze chápat jako pouhý nosič změn napříč právním řádem.

Podle expertů jde především o varování do budoucna - spíše než o signál k hromadnému rušení již existujících „přílepkových“ zákonů.

„Z toho, co doposud vím, se o tom hovořilo jako o příkazu do budoucna,“ domnívá se Václav Pavlíček, profesor ústavního práva na Univerzitě Karlově. Ústavní soud podle něj na problém „přílepků“ již několikrát upozorňoval, ke zrušení dotčené normy se ale dosud neodhodlal. „Protože poslanecká sněmovna se z toho nepoučila, tak teď o tom soud rozhodl právě proto, aby dal najevo, že ten trend je potřeba zastavit,“ řekl. Dodává ale, že jestliže soud již dříve před „přílepky“ pouze varoval a nerušil je, je málo pravděpodobné, že by nyní měnil už platné normy. Podobný názor má i ústavní expert ČSSD Zdeněk Jičínský.

„Je to zdvižený prst Ústavního soudu, který říká: Už to nedělejte, a z tohoto hlediska to vítám,“ říká předseda sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS). „Pokud by se ale v důsledku rozhodnutí objevily desítky stížností na,přílepky‘ v již platných normách, musel by soud reagovat,“ dodává. Podle Bendy by však takový návrat ke starým věcem mohl vyvolat značný chaos. Podobně reagoval také šéf ústavněprávního výboru Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

WAGNEROVÁ: NA PŘÍLEPKY MÁ DOHLÍŽET ŠÉF SNĚMOVNY

Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové by na to, aby přílepky neprocházely, měl v prvé řadě dohlížet předseda sněmovny, respektive předsedající schůze. „Dalšími pojistkami jsou Senát a prezident. Pak teprve přichází ke slovu Ústavní soud,“ řekla minulý týden v Českém rozhlase.

O možnostech, jak čelit přílepkům, by se podle předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) měli poradit legislativní odborníci a politici. „Budu iniciovat jednání všech zainteresovaných parlamentních i mimo parlamentních subjektů, abychom se společně domluvili na změnách stávající situace,“ slíbil. Podle Miloslava Vlčka je možné uvažovat například o změně jednacího řádu.

Vlček však nesouhlasí s Wagnerovou, že právě on by měl být hlavní pojistkou: „Nemohu bránit poslancům v podávání pozměňovacích návrhů. Je na každém poslanci, jaký pozměňovací návrh podá, a na celé dolní komoře, zda takový návrh přijme či nikoliv,“ prohlásil. S tím souhlasí také někdejší předseda sněmovny a její současný místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Myslím, že to je trošku nerealistické,“ řekl na adresu Wagnerové. Také předseda Senátu Přemysla Sobotka (ODS) to označil za „nepochopení systému parlamentu“. „Každý z nás má jeden jediný hlas, nic více, a předsedající tomu neumí zabránit,“ připomíná.

NOVINKA: SOULADNÉ VETO

Přehlednější zákony pro podnikatele má přinést také návrh na legislativní stop stav, připravený senátorkou Paukrtovou a podporovaný mimo jiné také Hospodářskou komorou. Vloni na podzim jej projednávala senátní komise pro ústavu. Radikální část návrhu, tedy aby se na pět let zastavil nárůst celkového počtu přijímaných zákonů a platil stop stav, většina senátorů odmítla. Další koncepční plány ale prošly nyní o nich komise dále jedná. Jasněji by mělo být do konce března.

Cílem návrhu je omezení „poslanecké tvořivosti“, tedy nekoncepčních úprav zákonů během závěrečného projednávání ve sněmovně. Podle Paukrtové by pozměňovací návrhy mohla navrhovat skupina nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů, nikoli jednotlivci jako dosud.

Úplnou novinkou v tuzemském právním řádu by se mohlo stát i takzvané souladné veto. Má zabránit dosavadní praxi, kdy sněmovně stačí jen 101 hlasů k přehlasování prezidentského veta. K přijetí zákonů, které by vetoval prezident, by nově byl nutný ještě souhlas Senátu. Nyní má poslední slovo jen sněmovna. „Hovoř
ili jsme o tom s prezidentem republiky Václavem Klausem a ten tento návrh podporuje,“ říká Paukrtová.

Po slovenském vzoru chce Paukrtová také rozšířit možnost připomínkování připravovaných zákonů. Pokud alespoň 500 občanů vznese takzvanou hromadnou připomínku k určité předloze, musí ji navrhovatelé respektovat na stejné úrovni jako názor jakéhokoliv z dalších připomínkových míst.

ČASOVANÁ BOMBA

Kritikům přílepků zdaleka nejde jen o formální pořádek v zákonech. Dosavadní zmatek totiž způsobuje velké škody třeba firmám, které si musí najímat právníky na to, aby se v zákonech vůbec vyznali (mnohdy se v nich už ale nevyznají ani sami právníci). „Přitom nikdo nemůže po menších podnikatelích nebo běžných občanech spravedlivě vyžadovat, aby každý den detailně pročítali texty zákonů se zcela nesouvisejícími názvy a zjišťovali, jestli v nich náhodou není ukryto něco, co by se jich týkalo,“ říká firemní právník Jan Beneš.

Přílepky představují - cynicky řečeno -nejsnadnější možnost, jak mohou podnikatelé a různé lobbistické skupiny ovlivnit znění zákona. I jediný člověk, dokáže-li přesvědčit „svého“ poslance, totiž jejich pomocí může snadno a rychle prosadit změnu, na níž předtím neměly sílu ani podnikatelské svazy během klasického připomínkového řízení.

„Kvůli tomu se ale do právního řádu dostanou pod tlakem nějaké lobbistické skupiny změny, které mohou mít nedozírné následky,“ domnívá se senátorka Paukrtová. Nenápadně ukrytých změn si často nevšimnou ani ostatní poslanci, natož odborníci z oboru. Teprve po přijetí zákona se pak zjistí, že si nová norma odporuje s jinou, nebo že obsahuje něco, co téměř nikdo netušil. „Škody a komplikace jsou znatelné už nyní. Mohou ale přijít daleko závažnější následky - například až se kvůli tomuto nepřehlednému přijímání novel dostane do právního řádu něco, co může výrazně poškodit Českou republiku,“ vysvětluje senátorka důvody svého boje s přílepky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče