Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem, VII. část

21. září 2004, 00:00 - JUDr. Ladislav Jouza, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
21. září 2004, 00:00

Dokončení komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti

Dokončení komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti

§ 130

Zaměstnanci orgánu kontroly, vyjma zaměstnanců celního úřadu, kteří plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují své oprávnění k této činnosti služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Zaměstnanci celního úřadu se prokazují služebním průkazem podle zvláštního právního předpisu.65)

Komentář k § 130:

Toto ustanovení upravuje možnost vykonávat kontrolní činnost operativněji, než tomu bylo dosud, kdy bylo při zahájení kontroly nutno předložit pověření ke kontrole zaměstnavateli nebo jeho statutárnímu zástupci. Tím bylo znemožněno zjištění skutečné situace na pracovišti, zvláště v případech nelegální práce. Z toho důvodu mohou zaměstnanci orgánu kontroly prokazovat oprávnění ke kontrolní činnosti pouze služebním průkazem.

§ 131

Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, dále jsou oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytovat zaměstnancům orgánů kontroly potřebnou součinnost.

Komentář k § 131:

Dosavadní právní úprava se doplňuje o výslovné oprávnění požadovat informace k předmětu kontroly nejen od zaměstnanců zaměstnavatele, ale i od zaměstnavatelů samotných.

 

§ 132

(1) Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o osoby uvedené v § 13 odst. 3 písm. a), i frokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k /aměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu.

(2) Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti uvedené v odstavci 1.

Komentář k § 132:

Toto ustanovení je prvním krokem k legislativnímu řešení stále se rozšiřujícího negativního jevu na trhu práce – výkonu práce cizinců bez povolení nebo v rozporu s povolením a občanů České republiky mimo pracovněprávní vztah (tzv. práce na černo).

Účel a zaměření tohoto ustanovení je nutno posuzovat komplexně a ve vzájemné souvislosti s návrhem dalších ustanovení tohoto zákona, která směřují k potírání tzv. nelegální práce. Jde např. o § 13 (výkon práce pro zaměstnavatele, kromě výjimek, jen v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce), § 14 a následující (zprostředkování zaměstnání agenturami práce), § 30 (vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání), § 89 a následující (povolení k zaměstnání cizince) apod.

V tomto ustanovení jsou oprávnění orgánů kontroly a tomu odpovídající povinnosti kontrolovaných osob. Podle § 13 zákona je zaměstnavatel povinen (kromě v zákoně uvedených výjimek) plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v %racovněprávních vztazích. Půjde-li o cizince musí mít i povolení úřadu práce (§ 89).

Pokud úřad práce, který bude kontrolovat dodržování podmínek stanovených v návrhu

§ 132, v kontrolním řízení zjistí, že fyzická osoba nevykonává práci pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, výkon funkce v pracovněprávním vztahu) nebo jiné smlouvy (např. osoba samostatně výdělečně činná na základě živnostenského oprávnění) a cizinci v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, bude se jednat o nelegální práci (práci na černo). Vzhledem k tomu, že se bude při kontrole zabývat výkonem práce spojené nejen s plněním běžných úkolů, které vyplývají z předmětu činnosti zaměstnavatele, ale veškerou prací, která má prvky závislé činnosti vykonávané na pracovišti zaměstnavatele i mimo předmět jeho činnosti, bude muset úřad práce posuzovat kontrolní zjištění také v úzké souvislosti s § 13 (legislativní zábrany v uplatňování tzv. švarcsystému). Např. v autoopravně s předmětem činnosti „autoopravárenská činnost“ musí běžné úkoly, které vyplývají z „autoopravárenské činnosti“, plnit zaměstnanci v pracovněprávním vztahu. Ty fyzické osoby, které budou plnit pracovní úkoly nepatřící do předmětu činnosti (např. účetní), je nemusí vykonávat v pracovněprávním vztahu, ale mohou je vykonávat na základě jiné smlouvy, např. podle živnostenského oprávnění. Budou-li však běžné nebo ostatní úkoly plnit fyzické osoby bez jakékoliv smlouvy nebo živnostenského oprávnění, bude se jednat o nelegální práci.

Skutečnost, že práci vykonává fyzická osoba, včetně cizince, v pracovněprávním vztahu, musí prokázat tato osoba, případně zaměstnavatel. Půjde např. o prokázání existence tohoto vztahu pracovní smlouvou, dohodou o práci konané mimo pracovní poměr nebo smlouvou sjednanou osobou samostatně výdělečně činnou podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu. Jelikož nelze předpokládat, že by fyzické osoby měly výše uvedené doklady s sebou denně na pracovišti, je možné je doložit kdykoliv v průběhu kontroly.

Zjistí-li úřad práce porušení ustanovení § 132, vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence a přestane poskytovat podporu v nezaměstnanosti (§ 30 odstavec 1, písm. e). Úřad práce dále může fyzické osobě, která vykonává nelegální práci a zaměstnavateli, pro kterého je nelegální práce vykonávána, uložit sankce ve smyslu § 139 a následujících.

§ 133

Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů.

Komentář k § 133:

Toto ustanovení definuje, co se rozumí pracovištěm zaměstnavatele, což doposud v právní úpravě zaměstnanosti nebylo pregnantně vyjádřeno a působilo problémy zejména při výkladu spojeném s dodržováním tohoto ustanovení a kontrolní činností.

 

§ 134

Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat, je zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu provádí, povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách jím k tomu určených a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních.

Komentář k § 134:

Ustanovení umožňuje zajistit nápravu zjištěných nedostatků ve lhůtách stanovených orgánem kontroly a zpětné ověření účinnosti kontroly.

 

§ 135

Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud nepr
okáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.

Komentář k § 135:

Toto ustanovení rozšiřuje možnosti způsobu provedení kontroly. Zvláště u malých zaměstnavatelů, kteří nemají např. vlastní provozovnu, je to přitom jediný možný způsob provedení kontroly. V případě zaměstnavatelů s omezenými prostorovými možnostmi jedině takto nedojde k narušení jejich běžné činnosti kontrolou. Stanovení povinnosti kontrolované osobě uposlechnout v odůvodněných případech výzvy orgánu kontroly je nutné z toho důvodu, aby ze strany kontrolované osoby nedocházelo k maření kontroly. Za nesplnění této povinnosti nebude považováno, prokáže-li kontrolovaná osoba vážnou překážku, která jí neumožnila povinnost splnit.

§ 136

Zaměstnanci orgánů kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužívat znalosti těchto skutečností. Zaměstnance orgánu kontroly může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí orgánu kontroly. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.66)

Komentář k § 136:

Tímto ustanovením je zajištěna ochrana před zneužitím skutečností zjištěných při kontrole.

§ 137

Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.

Komentář k § 137:

Povinnost písemně informovat byla upravena zákonem č. 167/1999 Sb. a bude zachována i nadále. Ustanovení nově upravuje v souladu s požadavky EU informační povinnost speciálně pro případy, kdy se jedná o oblast diskriminace.

Zavedení principu rovného zacházení s muži a ženami současně předpokládá fungování institucí, u kterých se zaměstnanci mohou účinně domáhat odstranění diskriminace praktikované vůči nim zaměstnavateli. Na základě dlouholetých zkušeností se členské státy EU nespoléhají v tomto ohledu pouze na soudy, ale zřizují nebo posilují orgány pracovního dozoru, případně podporují odbory nebo jiné zainteresované veřejné instituce, které ověřují oprávněnost podnětů a stížností zaměstnanců na diskriminaci v zaměstnání, přispívají k nápravě nežádoucího stavu a vyvozují příslušné důsledky. Tento trend má původ v závazném požadavku, „aby členské státy EU zavedly nezbytná opatření k tomu, aby se umožnilo všem osobám, které se v zaměstnání cítí být poškozeny nerovným zacházením z důvodu příslušnosti k pohlaví, domáhat se svých nároků soudní cestou poté, co se mohly uchýlit k jiným kompetentním orgánům“ (čl. 2 směrnice 75/117/EHS o sladění zákonů členských států týkajících se rovné odměny pro muže a ženy a čl. 6 směrnice 76/207/EHS o rovném zacházení s muži a ženami v zaměstnání). Záměry posilovat instituce zajišťující prosazení rovnosti mužů a žen byly v konkrétní formě oficiálně Evropské komisi potvrzeny též vládou ČR, a to schválením Programu přípravy ČR na členství v EU, Národního plánu zaměstnanosti (opatření bodu 4.1.) a Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Stejná právní ochrana se zajišťuje i pro další skupiny fyzických osob, které mohou být diskriminovány z jiných důvodů než z důvodu pohlaví (směrnice Rady 2000/43/ES a směrnice Rady 2000/78/ES). Svým posláním a územním rozmístěním jsou k naplnění zmíněných vládních záměrů nejvhodnější kontrolní orgány zaměstnanosti, tj. úřady práce a ministerstvo.

§ 138

V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby jen se souhlasem jejich ředitele.

§ 139

Přestupky a správní delikty

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle tohoto zákona nebo dalších pracovněprávních předpisů,

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon,

c) umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší,

d) umožní fyzické osobě výkon nelegální práce, nebo

e) odmítne prokázat svoji totožnost nebo skutečnosti, které je orgán kontroly oprávněn vyžadovat podle § 132.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

a) poškodí práva zaměstnance, když

1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v Uracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny,

2. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek [§ 126 odst. 1 písm. a)] a náhrady škody,

3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo

4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik, změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných pracovních místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena, nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedené v § 80,

c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, nebo

d) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.

 

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 1.

(4) Cizinec se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 2.

(5) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

(6) Za přestupek

a) podle odstavce 1 písmene a) a podle odstavce 2 písmene a), b) a c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písmene b), c) a d) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,

c) podle odstavce 1 písmene e) lze uložit pokutu do 5000 Kč

d) podle odstavce 2 písmene d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

e) podle odstavců 3 a 4 lze uložit pokutu do 10 000 Kč,

f) podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 140

(1) Právnická osoba se správního deliktu dopustí tím, že

a) poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle tohoto zákona nebo dalších pracovněprávních předpisů,

b) nezajišťuje plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, pokud nejde o případ uvedený v § 13 odst. 3,

c) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon,

d) umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší, nebo

e) umožní fyzické osobě výkon nelegální práce.

(2) Právnická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel

a) poškodí práva zaměstnance, když

1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v Uracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny,

2. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek [§ 126 odst. 1 písm. a)] a náhrady škody,

3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo

4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik, změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena, nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedené v § 80,

c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, nebo

d) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.

(3) Za správní delikt lze právnické osobě uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písm. a) a podle odstavce 2 písm. a), b) a c),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e),

c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d)

§ 141

(1) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li jeden rok ode dne, kdy se kontrolní orgán o něm dověděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.

(3) Přestupky a správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3).

(4) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán.

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(6) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.48)

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislost s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Komentář k § 139 až 141:

V zákoně se nově upravuje odpovědnost fyzické osoby a právnické osoby za porušení pracovněprávních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů v souladu s novou koncepcí správního trestání. Ustanovení definují, jaké jednání se považuje za přestupek nebo správní delikt, a stanoví peněžité sankce. Rovněž se upravuje postup při ukládání pokut a stanoví orgán příslušný pro jejich vybírání a vymáhání, kterými jsou finanční úřady.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Hlava I

Společná ustanovení

§ 142

Na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob podle § 26 odst. 3, § 30 odst. 1 a 2, § 39 odst. 3, § 40 odst. 2, § 43 odst. 4 a 5, § 44 odst. 2, § 54 odst. 3, § 55 odst. 1 a 3, § 56 odst. 3, § 60 odst. 1, § 63 odst. 2, § 85 odst. 2, § 92 odst. 2, § 94 odst. 3, § 100 odst. 2, § 122 odst. 1, § 124 odst. 1, na rozhodování o uložení pokuty podle § 139 a 140 se vztahuje správní řád.67)

 

§ 143

Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5) nemá odkladný účinek.

Komentář k § 143:

Odejmutí odkladného účinku odvolání je pouze u těch rozhodnutí, která podmiňují nároky fyzických osob v oblasti sociální, která souvisí s legálností pobytu cizince na území ČR nebo s povolováním činnosti dítěte.

§ 144

Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání času stanovená ve zvláštním právním předpise.68) V případě, že pro splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.

Komentář k § 144:

Ustanovení by mělo v praxi přinést pro účely zaměstnanosti jednoznačnou úpravu počítání času tak, aby nedocházelo k rozdílným výkladům a aplikacím.

§ 145

Povolení k získávání cizinců nebo povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá úřad práce, který o povolení rozhoduje,69) po vyjádření úřadu práce, v jehož správním obvodu má být zaměstnání vykonáváno.

Komentář k § 145:

Místní příslušnost úřadu práce je obecně dána místem výkonu práce. Toto ustanovení řeší jednodušší postup v případech, kdy má mít cizinec více míst výkonu práce a tato místa se nacházejí ve správních obvodech několika úřadů práce.

§ 146

(1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle § 112, 115, 116 a 117, které jsou poskytovány zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů, a příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky poskytované podle § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, § 109, 110, 113 a hmotná podpora poskytovaná podle § 111 nemusí být vyčerpány v roc
e j ejich poskytnutí, musí však být čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.

(2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovali neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.46)

 

Komentář k § 146:

Toto ustanovení upravuje způsob a termíny vyúčtování prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a povinnost vrátit ve stanovené lhůtě nevyčerpanou část příspěvku poskytovateli.

§ 147

Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení § 35, 80, 81 a 85; povinnosti uvedené v § 35, 81 a 85 se nevztahují na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,70) pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 35 a 85 se nevztahují na místa obsazovaná volbou nebo jmenováním.71)

Komentář k § 147:

Právní úprava týkající se výjimek ze zákona o zaměstnanosti je obsažena i v dřívějším zákoně č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Má se za to, že některé složky, které působí jako zaměstnavatelé, by neměly být podřízeny obecnému režimu, neboť jsou natolik specifické, že vyžadují určité výjimky. Rovněž pracovní místa obsazovaná volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce musí splňovat určitá kritéria a nelze je podřadit obecně platné právní úpravě v plném rozsahu.

 

Hlava II

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 148

Přechodná ustanovení

(1) Nárok na hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené tímto zákonem.

(2) Výše hmotného zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(4) Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.

(5) Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické osobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po dobu, na kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může tato právnická nebo fyzická osoba na základě tohoto povolení zprostředkovávat zaměstnání i formou zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.

(6) Právnická nebo fyzická osoba je povinna vztahy vzniklé v souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě upravit podle tohoto zákona nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona.

(8) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona.

(9) Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona

č. 305/1991 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona

č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.

(10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe absolventům středních a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání kvalifikace mladistvým pracovníkům, uzavřené podle § 6a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona

č. 272/1992 Sb., které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.

(11) Pohledávky, které vznikly státu podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,

ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým osobám, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále se

neevidují.

(12) Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.

(13) Práva a povinnosti vzniklé na základě dohod sjednaných podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(14) Pokud dítě vykonává činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bude ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po dosažení věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po uplynutí 30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte povinen požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15) Požádal-li zákonný zástupce dítěte o povolení výkonu činnosti dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 15, může dítě vykonávat tuto činnost bez tohoto povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo sportovní činnosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(16) Nepožádal-li zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 15 o povolení výkonu činnosti dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.

(17) Cizinec, který jako společník, statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění běžných úkolů pro obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů pro družstvo, je povinen požádat o vyd

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče