Nový zákon o platebním styku přichází

27. října 2009, 12:19 - Tomáš Skolek, <a href="http://www.finance.cz">Finance.cz</a>
27. října 2009, 12:19

Nastal konec poplatků za blokaci platební karty, či zrušení bankovního účtu? Dočkáme se u všech bank rychlejších plateb a vyšší ochrany? Nový zákon začne platit už v neděli.

Autor: Profit

O novém zákoně o platebním styku jsme si povídali s Františkem Klufou, finančním arbitrem ČR a Františkem Pavelkou, vedoucím Katedry finančních obchodů Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ).

1. listopadu vstupuje v platnost nový zákon o platebním styku. Jaké byly podle vás hlavní důvody, kvůli kterým tato novela vznikla?

František Klufa: Nejedná se o novelu zákona, ale o zákon nahrazující předcházející, a to z titulu toho, že rozsah a změny, které nový zákona přináší, jsou tak rozsáhlé, že byl logicky zvolen tento legislativní způsob. Připomínám, že současný zákon o platebním styku čítá 36 paragrafů, a ten nový má paragrafů 147. Hlavním důvodem vzniku tohoto nového zákona byla nutnost transponovat směrnici Evropské komise a Rady. Tato směrnice pak byla především motivována sjednocením trhu platebních služeb v EU a dalších vybraných zemích. Novýn zákon tuto směrnici plně respetuje. František Pavelka: Mám za to, že hlavní důvody jsou dva. Prvním je zvýšení ochrany uživatele platebního styku, zejména tzv. spotřebitelů (tedy občanů při platebním styku nesouvisejícím s podnikáním a drobných podnikatelů). Zvýšená ochrana je zahrnuta zejména v části čtvrté zákona o platebním styku. Druhým důvodem je pak sjednocení podmínek a postupů při platebním styku v jednotlivých zemích Evropské unie. Direktiva EU a její implementace se odvíjejí v tzv. režimu plné harmonizace, který v podstatě neumožňuje nějaké výraznější odchylky od záměrů direktivy. Může to napomoci i hladkému vstupu dalších zemí do Eurozóny, do platebního systému SEPA apod.

Změn přináší zákon mnoho. Které tři jsou podle vás nejzajímavější pro běžného klienta finančních institucí? František Klufa: K nejzajímavějším z hlediska klienta se mi jeví omezená odpovědnost klientů za neautorizované transakce do částky 150 EUR; zkrácení lhůt pro provádění platebních transakcí a možnost vrácení autorizované platební transakce.

František Pavelka: Mám pocit, že běžný klient v podstatě ani nějakou podstatnější změnu nezaznamená. Pokud banky např. nezačnou se změnami smluv (zákon např. zavádí pojmy „Rámcová smlouva“, „smlouva o jednorázové platební transakci“, ale to vše může fungovat dál, protože současná smluvní úprava platebního styku se pod tyto oba dokumenty vejde). Pro klienty může být zajímavá skutečnost, že např. poskytovatelé platebních služeb u povinností, které jim ukládá zákon, nesmějí vybírat poplatky. Tyto služby musí být zdarma. Já považuji za velmi zajímavé pro spotřebitele i instituce, že důsledkem této právní úpravy je i změna zákona o finančním arbitrovi, kde se podstatným způsobem mění a rozšiřuje jeho pravomoci.

Novela prý obsahuje i některé sporné body. O jaké se jedná a proč jsou podle vás diskutabilní?

František Klufa: Nejedná se ani tak o sporné body, jako o nejednoznačné formulace a z toho plynoucí možný nejednotný výklad některých ustanovení nového zákona. Tento výklad není shodný jak na úrovni evropsko-národní, tak i na úrovni národních institucí. Mezi ustanovení, která nejsou jednotná ve svém výkladu, patří třeba výjimky z působnosti zákona, otázka informačních povinností (tzv. poskytnutí a zpřístupnění informací) nebo třeba i otázka odpovědnosti za neautorizované platební transakce. Nový zákona o platebním styku je psán velmi komplikovaným legislativním stylem. Toto je ale důsledek nutnosti provést transpozici výše zmíněné směrnice principem plné harmonizace. Věřím však, že se tyto nejasnosti podaří v rozumně krátké době odstranit, a spotřebitel, ale i instituce budou mít zcela jasno, co se pod kterým ustanovením rozumí.

František Pavelka: Myslím si, že nejde ani tak o sporné body, jako o body, jejichž výklad není plně jasný a jednotný. K jejich výkladu byla např. sestavena i pracovní, tzv. transpoziční skupina při EK (vnitřní trh). Co může být opravdu problém, je zejména výklad odpovědnosti uživatele za škodu, která mu vznikne, kdy v určitých případech se má škodě z transakce podílet do výše 150 EUR. Zda jde o podíl při každé transakci, nebo za součet transakcí do doby nahlášení škody.

Znamená novela možnost státu převzít banku v případě, že se ocitne ve vážných finančních potížích a jak by takové převzetí vypadalo? František Klufa: Nový zákon o platebním styku v sobě takovéto ustanovení neobsahuje. Takovéto ustanovení je obsaženo v novém zákoně o bankách, kde je tato možnost nově zakotvena.

František Pavelka: Možnost, aby stát na základě nového zákona o platebním styku převzal banku, která je v potížích, z tohoto zákona nevyplývá, ale je nově definována v jiném zákonu. Nelze tedy dnes vyloučit možnost, aby stát, po dohodě s Českou národní bankou, do banky v potížích vstoupil, například přes odkup akcií příslušné banky.

Získává novelou ČNB nějaké nové kompetence? Je to podle vás dobře či špatně?

František Klufa: ČNB bude dohlížet všechny regulované subjekty a dále bude provádět kontrolu a ukládat sankce za porušování soukromoprávních povinností dle tohoto zákona. Dle nového znění zákona o platebním styku ČNB bude např. také vést seznamy platebních institucí i institucí elektronick&ya
cute;ch peněz, registr poskytovatelů platebních služeb tzv. malého rozsahu i vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. V rozsahu takto stanovených kompetencí nevidím rozpor, tedy vnímám je spíše pozitivně.
František Pavelka: Zavedením možnosti, aby i nebankovní instituce poskytovaly platební služby, se samozřejmě rozšiřují i kompetence ČNB. Jinak z hlediska výkonu dohledu nevidím nic mimořádného oproti dřívějšímu stavu, kdy jsem sám stál v čele jedné z bank a změny kompetence ČNB jsou v tomto případě ve prospěch prosazování nového zákona, ale finanční instituce a banky zásadním způsobem neomezují. Jaké změny pro české banky znamenalo zavedení Jednotné bankovní licence v rámci harmonizace s EU? František Klufa: Zavedení tohoto tzv. „jednotného pasu“ především otevřelo trh celé bankovní Evropy a odstranilo legislativní bariéry možnosti podnikat i na jiných než na národních trzích. Již není tak administrativně náročné začít poskytovat své služby v jiných zemích, jako tomu bylo před zavedením Jednotné bankovní licence.

František Pavelka: Pro banky obecně je jednotná bankovní licence výhrou z hlediska možností působení na finančních trzích, protože jim to bez větších komplikací podstatným způsobem rozšiřuje prostorový akční rádius. Jiná věc je v tom, že české banky, respektive banky, které mají bankovní licenci od ČNB, jsou většinou ve vlastnictví zahraničních bank, takže jejich expanze do mateřských zemí asi moc velká nebude. Jednotná bankovní licence má v současnosti příznivé dopady spíše pro české občany – viz např. nedávný průnik BRE bank na český trh a její služby v oblast platebního styku.

Jaký je váš názor na poplatkovou politiku českých bank. Dala, nebo měla by se tato oblast regulovat? František Klufa: Každý trh poskytuje takové bankovní poplatky, jaký mu jeho účastníci trhu dovolí … Když už bych doporučoval něco regulovat, tak pouze výrazně nevýhodné podmínky, podmínky přesahující výrazně obvyklou úroveň na daném trhu a podmínky amorální. I takové lze dnes bohužel na trhu najít. Nutné je se věnovat rozumné mikroregulaci na úrovni vybraných finančních produktů, a to především v oblasti smluvních podmínek. Výsledky průzkumů ukazují, že v této oblasti skutečně spotřebitel není dobře ochráněn.

František Pavelka: Nový zákon o platebním styku už přináší některé změny do poplatkové politiky bank a jejich regulace (např. služby stanovené zákonem poskytovat bezplatně). Jako bývalý šéf banky musím se ale bank zastat. Každá bankovní služba přináší bance náklady. A ne všechno lze pokrýt z úrokové marže. Konkurence mezi bankami a tlak organizací na ochranu spotřebitele by měly být dostatečným regulátorem. Dohled by se však mohl více zaměřovat na případné zneužívání postavení bank na trhu a na tzv. poctivé (fair) obchodování.

Více na Finance.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče