Nový model pro ochranu přírody

21. května 2010, 14:01 - Petr Havel, autor je agrární analytik
21. května 2010, 14:01

Přísnější režim ochrany přírody než v chráněné krajinné oblasti, mírnější režim oproti národnímu parku. To je stručná charakteristika zcela nového pojetí hospodaření na území takzvaných lesnických parků. Prvním z nich je Křivoklátsko.

Autor: Jakub Hněvkovský

Minulý týden vznikl první lesnický park na území České republiky – Křivoklátsko. Zatímco lesníci tento krok vesměs vítají, zastánci ochrany přírody by raději viděli na území Křivoklátska národní park (NP). Podle Ministerstva životního prostředí dosavadní statut chráněné krajinné oblasti (CHKO) neumožňoval odpovídající ochranu cenných ekosystémů a bylo nutné omezit hospodaření na tomto území. Prostředkem mělo být vyhlášení NP. Podle náměstka ministra zemědělství pro lesní hospodářství Jiřího Nováka ale představuje vyšší stupeň ochrany vůči CHKO také lesnický park. Pro své tvrzení má oporu vedle ministra Jakuba Šebesty také u Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a největšího vlastníka lesů v dotčeném území – státního podniku Lesy České republiky (LČR).

Naopak bývalý náměstek hejtmana Středočeského kraje Vilém Žák se domnívá, že území Křivoklátska je natolik ekologicky cenné, že by si statut národního parku zasloužilo více. „V tomto území nebyl, není a nikdy nebude hospodářský les a lesní porosty tam mají především meliorační, protierozní a rekreační funkci. Kdyby byl na tomto území vyhlášen národní park, zvýšilo by to jeho prestiž a bylo by spíše možné získat peníze na dobudování vodohospodářské infrastruktury,“ podotýká Žák. Podle jeho slov má idea národního parku také podporu obcí v jeho okolí.

Vlastníci lesů chtěli park

Podle Nováka ale nemá být vyhlášení lesnického parku chápáno jako krok proti národnímu parku. „Vyhlašování lesnických parků obecně vnímám jako dobrovolný postoj vlastníků lesů, kteří svým přihlášením k principům lesnického parku vyjadřují vstřícnost k zachování přírodních, produkčních a sociálních hodnot krajiny, kterou obhospodařují bez toho, aby k takovému postoji byli nuceni státními orgány,“ konstatuje náměstek.

Největším vlastníkem lesních porostů v uvedeném území je přitom stát. K vyhlášení parku se ale připojením svého majetku přihlásil i největší soukromý majitel lesů v Česku Coloredo Mannsfeld. To v praxi potvrzuje Novákova slova o výhodnosti lesnického parku jak pro ochranu přírody, tak pro vlastníky, kteří se hlásí k šetrnému hospodaření v lesích v duchu historických tradic. „Jestliže je dnes toto území tak cenné, pak je to především zásluhou těch vlastníků, kteří se o něj starali v minulosti,“ tvrdí Novák.

Na území budou i bezzásahové zóny

Základní výhodou lesnického parku pro podnikatele v lesním hospodářství i v jiných oborech je nižší míra regulace oproti národním parkům. Ty jsou na rozdíl od lesnických parků vyhlašovány zákonem a zákon stanovuje také míru omezení, například výrazný, nadpoloviční podíl takzvaných bezzásahových zón. Nejde ale jen o těžbu dřeva. Podle šéfa největší tuzemské lesnicko-dřevařské společnosti LESS Jana Mičánka je v národním parku prakticky nemožné získat nejen stavební povolení, ale třeba i zemědělsky hospodařit.

„Osobně ideu lesnického parku vítám a jsem přesvědčen o tom, že nejde o žádné pokoutní úmysly,“ podotýká Mičánek. Podle jeho názoru je například pro místní obce vyhlášení lesnického parku lepší variantou než park národní. Samotné Křivoklátsko je navíc podle Nováka územím, kde se historicky lesnicky a myslivecky hospodařilo a na tyto tradice bude park navazovat. To v praxi znamená, že se v lesnickém parku i nadále bude těžit dřevo. „Počítáme s tím, že se na větší části bude hospodařit tradičním způsobem jako v minulých stoletích, případně o něco více ekologickým způsobem, na území budou i bezzásahové zóny. Jejich podíl nebude v desítkách procent,“ zdůrazňuje náměstek. Pro státní rozpočet je pak největším přínosem, že existence lesnického parku nemá žádné finanční dopady na stát. „Není nutno zřizovat žádnou instituci, která by v případě Křivoklátska stála ročně několik desítek milionů korun,“ vysvětluje Novák.

Vzniká síť modelových lesů Díky tomu, že je vyhlášení lesnického parku dobrovolným rozhodnutím vlastníků a není k tomu nutný speciální zákon, stane se zřejmě Křivoklátsko inspirací pro další obdobné projekty. O vyhlášení lesnických parků uvažují v současné době také státní Vojenské lesy nebo Školní lesní podnik Křtiny na jižní Moravě. Tím by vnikl na území České republiky zárodek sítě takzvaných modelových lesů, která by se mohla stát součástí světové sítě těchto lesů. V rámci Evropské unie jsou součástí světové sítě modelových lesů například lesy ve Španělsku či Švédsku, ve světě pak především porosty v Jižní Americe. Mezinárodní síť modelových lesů (The International Model Forest Network – IMFN) je dobrovolným sdružením partnerů z celého světa, jejichž společným cílem je udržitelné hospodaření a využití krajiny. Jednotlivé lesy v IMFN vytvářejí komplexní vztah mezi lidmi, komunitami, podnikateli, státními institucemi, neziskovými subjekty a vlastníky. Co lze od lesnického parku očekávat**

Pro návštěvníky lesnických parků je zřejmě nejdůležitější informací, že nebudou prakticky omezeni ve svém pohybu. Do lesnického parku je tak možné chodit na houby či v něm sbírat lesní plody, to vše ale v souladu s lesním zákonem. Ne­jsou zde na druhou stranu omezení vyplývající z režimu národních parků. V lesnických parcích se předpokládá větší servis pro návštěvníky prostřednictvím informačních tabulí, ale i projekty jako ptačí stezky a podobně. Pro obce přitom neznamená existence parku ztrátu plnohodnotné samosprávy a současně jim nezaniká možnost čerpání dotací určených pro rozvoj obcí ve velkoplošných chráněných územích.

Pro občany žijící v regionu parku a lesnické firmy znamená park zachování objemu produkce dřevní hmoty i ostatních lesnických činností včetně možnosti zásobování obyvatel palivovým dřívím formou samovýroby. Pro rybáře a vodáky pak zachování volného využívání celého toku řeky Berounky ve stejném režimu jako doposud.

Na první pohled se tak současný stav prakticky nezmění. Jak bude přitom v praxi hospodaření v křivoklátských lesích vypadat, ukáže samozřejmě čas. Pro podnikatele v této oblasti by ale měl být lesnický park přínosem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče