Nový insolvenční zákon slibuje snazší život dlužníkům

11. února 2009, 00:00 - Petra Sýkorová
11. února 2009, 00:00

Ministerstvo spravedlnosti přehodnotilo svůj plán na novelizaci insolvenčního zákona. Nově se v něm objeví i body, které bezprostředně reagují na současnou krizi.

Podnikatelům mají přinést lepší podmínky pro řešení ekonomických problémů jejich firem. Výsledkem by měla být záchrana co možná největšího počtu fungujících podniků.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády novelu insolvenčního zákona reagující na ekonomickou krizi. V rámci těchto příprav bylo navrženo a projednáno celkem čtrnáct konkrétních kroků. Jejich cílem je zachovat co nejvíce fungujících firem, důsledně chránit práva jejich zaměstnanců a současně respektovat zájmy dlužníkových věřitelů. Definitivní podoba návrhu ještě nebyla oficiálně vyhlášena. Ministerstvo ji proto zatím nechce komentovat.

Lépe motivovaní zaměstnanci

Pět ze čtrnácti opatření by mělo být pouze dočasného charakteru. Reagují totiž bezprostředně na předpokládané negativní dopady krize. Proto budou omezeny na dobu nezbytně nutnou k překonání ekonomické deprese. Prozatím se předpokládá, že budou platit jen do konce roku 2011. Zbývajících devět plánovaných změn vzešlo z dlouhodobějšího prověřování a vyhodnocovaní dopadů reformy úpadkového práva. Nereagují přímo na současnou situaci a do českého právního řádu by měly být začleněny natrvalo.

První z krizových – a tedy dočasných opatření – se vztahuje k době trvání moratoria sloužícího k ochraně dlužníků. Jejich povinnost platit za zaměstnance splátky pojistného na sociální zabezpečení bude v tomto období odložena. Další změna spočívá v tom, že úrok z úvěru, jež firma získá i v době trvání moratoria, banka nebude muset danit. Tento návrh by měl podle odůvodnění svých autorů věřitele motivovat k financování provozu dlužníkova podniku. „Vyhodnocení rizika poskytnutí úvěru závisí na rozhodnutí příslušného finančního ústavu tak jako i v jiných případech. Jistý druh motivace to však bezesporu je,“ připouští Martin Lukáš z advokátní kanceláře Weinhold Legal. Třetí dočasný krok se týká opět zaměstnanců dlužníka. Stát jim bude vyplácet podporu již od zahájení ochrany dlužníka.

Předlužení nemusí znamenat krach

NOVINKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

1. Po dobu trvání moratoria bude dlužníku – podnikateli odložena povinnost platit za zaměstnance příslušné splátky pojistného na sociální zabezpečení.

2. Úrokový výnos z úvěru poskytnutého v rámci úvěrového financování, jež bude poskytnuto za trvání moratoria, se nebude zahrnovat do vyměřovacího základu daně z příjmů.

3. Stát bude vyplácet podporu zaměstnancům dlužníka již v době trvání moratoria.

4. Věřitelé dlužníka budou po dobu trvání moratoria zákonem omezeni v možnosti jednostranného započítávání svých pohledávek proti vzájemným pohledávkám dlužníka. Totéž bude platit v době od zveřejnění návrhu na povolení reorganizace dlužníkova podniku do schválení reorganizačního plánu nebo rozhodnutí o prohlášení konkurzu.

5. Dlužník nebude mít povinnost podat na sebe insolvenční návrh při předlužení.

6. Oddlužení formou splátkového kalendáře bude upraveno tak, aby podporovalo řešení úpadku dlužníky – fyzickými osobami, dovolující alespoň částečné zachování jejich sociálního statusu. Soud bude moci na návrh dlužníka ve vymezeném rozsahu upravit výši splátek při oddlužení.

7. Oddlužení formou splátkového kalendáře u dlužníka, jehož další majetek slouží k zajištění pohledávek věřitelů, nepovede automaticky ke zpeněžení takového dlužníkova majetku (tak jako tomu bylo dosud).

8. Vytvoření jednotné informační platformy pro evidenci zpeněžování (předmětů zpeněžování či konání dražeb) v rámci insolvenčních i exekučních řízení.

9. Úprava minimální výše odměny garantované insolvenčnímu správci při malé reorganizaci v relaci na velikost reorganizovaného podniku. Tímto způsobem má být institut reorganizace zpřístupněn i malým podnikům.

10. Zrušení soudního poplatku pro podání návrhu na moratorium. To odstraní finanční zátěž účastníků (výše poplatku je v současné době 50 000 korun) využívajících tento ochranný institut pro účely takzvaných malých reorganizací.

11. Zákonem stanovená povinnost využívat v insolvenčním řízení znalecké posudky má být omezena. Pokud o vyhotovení znaleckého posudku neprojeví zájem věřitelé, nebude jej třeba.

12. Insolvenční řízení u společností tvořících koncern bude řešit jeden soudce a případně i jeden správce.

13. Dlužník a věřitelé budou moci závazně navrhnout soudu osobu správce již v předloženém reorganizačním plánu.

14. Zajištění organizační a materiální podpory insolvenčních soudů a dokončení procesu profesionalizace a organizace činnosti insolvenčních správců.

Poznámka.: Kroky 1, 2, 3, 5 a 9 jsou pouze dočasná opatření. Pramen: ministerstvo spravedlnosti

Čtvrtým opatřením, které by mělo vzít za své s koncem roku 2011, je zánik povinnosti předluženého podnikatele podat na sebe insolvenční návrh. Do insolvenčních řízení tak nebudou muset vstupovat subjekty, vykazující předlužení jen v důsledku nahodilých a časově omezených výkyvů trhu. Spolehlivým a dostatečným testem dlužníkovy insolvence díky tomu na pár let zůstane jen jeho platební (ne)schopnost.

„Zrušení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při předlužení může hrát ekonomickou roli,“ připouští místopředseda Krajského soudu v Praze Luboš Dörfl. Četnost návrhů podávaných to však podle něj příliš neovlivní. Předlužení se totiž stává důvodem podání návrhu pouze zřídka. „Drtivou většinu návrhů na zahájení řízení dlužníci podávají z důvodů neschopnosti plnit splatné závazky,“ konstatuje Dörfl. Zjišťování předlužení je navíc často velmi složité. „Dlužník může být v nejistotě, zda mu povinnost podat na sebe insolvenční návrh vznikla nebo ne. Při zjišťování předlužení totiž musíte aktiva ocenit na reálnou hodnotu, tedy nikoliv na tu, která je uvedena v účetnictví, a to je často velice obtížné,“ doplňuje Dušan Sedláček, partner advokátní kanceláře Havel & Holásek. Posledním plánovaným opatřením dočasného charakteru je úprava minimální výše odměny garantované insolvenčnímu správci při malé reorganizaci v závislosti na velikosti podniku. Tímto krokem má být institut reorganizace zpřístupněn i malým podnikům.

Omezené zápočty

Ostatní kroky by měly podle plánu přežít i rok 2011. První z nich se nepříjemně dotkne některých věřitelů. „Jedná se o omezení práv těch, kteří mají pohledávky způsobilé k započtení. Jejich pozice se zhorší. V případě věřitelů, kteří takové pohledávky nemají, může ale naopak jít o zlepšení postavení,“ říká Lukáš.

Věřitelé totiž budou po dobu trvání moratoria zákonem omezeni v možnosti jednostranného započítávání svých pohledávek proti vzájemným pohled
ávkám dlužníka. Totéž bude platit v době od zveřejnění návrhu na povolení reorganizace podniku do schválení jejího plánu nebo rozhodnutí o prohlášení konkurzu. Cílem je zajistit, aby dlužník nebyl zápočty zbavován prostředků na bankovních účtech, které jsou nezbytné k zajištění chodu firmy.

„Toto opatření zvýhodňuje dlužníka na úkor věřitelů. Zasahuje především banky. Jedině ty totiž mohou provádět zápočty prostředků na účtech, jež pro dlužníka vedou. Výsledkem však může být i nebezpečí, že pokud věřitel dlužníka nebude moci započítat vzájemnou pohledávku, ale bude ji muset uhradit do majetkové podstaty, může se sám dostat do problémů s placením,“ míní Sedláček. To podle něj může vést k rozšíření druhotné platební neschopnosti a dokonce i k úpadku věřitelů.

Procesní novinkou bude pravidlo, podle nějž má u společností tvořících koncern řešit jednotlivá insolvenční řízení jediný soudce a případně i jediný správce. Zamýšleným výsledkem tohoto kroku je lepší koordinace celého řízení. „Opatření je výhodné,“ hodnotí Sedláček. „Dosud úpadek společností tvořících koncern řešily různí soudci i různí správci. Vzhledem k tomu, že jsou společnosti v rámci koncernu často značně propojeny, lze toto opatření přivítat.“

Chystanou změnou je také vytvoření jednotné informační platformy pro evidenci zpeněžování majetku v rámci insolvenčních i exekučních řízení. „Takové opatření mělo být zavedeno už dávno. Případy, kdy exekutor nařídí dražbu nemovitosti a prakticky se o tom dozví pouze dlužník a věřitel, který navrhl zahájení exekuce, jsou tristní,“ říká Lukáš. Exekutor je sice motivován dosáhnout co nejvyššího výnosu zpeněžením draženého majetku, avšak efektivita této motivace podle něj není zrovna vysoká. „Svědčí o tom například současný vzhled webových stránek exekutorů. Informace o dražbách majetku se tam buď vůbec nevyskytují, nebo se jejich úroveň blíží zpracování nejposlednější realitní kanceláře. A insolvenční správci jsou na tom s publicitou snad ještě hůř,“ konstatuje Lukáš.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče