Nový daňový řád přináší malou revoluci

31. ledna 2011, 15:20 - Tomáš Johánek
31. ledna 2011, 15:20

Na počátku ledna začal platit nový daňový řád. Navazuje na již dlouhodobě nevyhovující zákon, který fungoval jako procesní předpis v oblasti správy daní a poplatků už od roku 1993. Nový daňový řád přináší řadu změn, které se dotknou každého podnikatele.

Foto: Profimedia

Už od roku 1993 vycházeli čeští podnikatelé ve svém účetnictví ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis však již dávno přestal vyhovovat, a proto od letošního ledna vstoupil v platnost nový daňový řád.

Změn je mnoho. Mění se například některé pojmy. Osoba, se kterou jednáme u správce daně (například finančního úřadu), je nově označována jako úřední osoba.

Nově se zavádí termín daňové tvrzení. Zahrnuje daňové přiznání, hlášení a vyúčtování, tedy nástroje jak poplatníka, tak plátce daně. Daňové tvrzení může být řádné a dodatečné (následné). Dodatečné daňové tvrzení je povinen daňový subjekt podat, pokud má být jeho daň vyšší nebo odpočet (u DPH) nižší než poslední známá daň.

Na druhé straně je daňový subjekt oprávněn ve stejné lhůtě podat dodatečné daňové tvrzení na daň nižší nebo odpočet vyšší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Mění se některé lhůty

Lhůty se i nadále dělí na zákonné, stanovené příslušným hmotně právním nebo procesním předpisem, a lhůty stanovené správcem daně. Lhůtu kratší než osm dnů lze stanovit jen výjimečně, a to pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Novinkou je, že lze stanovit i lhůtu kratší než jeden den, ale jen se souhlasem osoby zúčastněné na správě daní – poplatníka nebo plátce daně.

Změní se počítání lhůty pro dodatečné stanovení daně. Kdysi se počítal konec lhůty systémem „3+1“, tedy tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat přiznání. Od roku 2008 se na základě nálezu Ústavního soudu lhůta zkrátila na „3+0“. Počítaly se tedy tři roky od konce zdaňovacího období, za které se přiznání podávalo.

Nyní se počátek základní tříleté lhůty počítá od posledního dne lhůty pro podání řádného daňového tvrzení nebo ode dne, v němž se stala daň splatnou, pokud se nepodává řádné daňové tvrzení (daň z nemovitostí). Například daň z příjmů za rok 2010 přiznávanou ve lhůtě do 31. března 2011 lze doměřit do 31. března 2014.

Nová pravidla pro doručování dokumentů

V oblasti doručování správcem daně se objevují nová pravidla. Některá jsou dost diskutabilní. Obecně platí, že se doručuje při ústním jednání, při jiných úkonech nebo elektronicky. Teprve pokud tento postup nelze dodržet, doručuje se provozovatelem poštovních služeb, úřední osobou pověřenou doručováním nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zvláštní zákon.

Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, dále u písemnosti, která souvisí s její podnikatelskou činností, na adresu místa podnikání, popřípadě na žádost daňového subjektu na jinou adresu v České republice.

Právnické osobě se doručuje na adresu jejího sídla (platí i pro organizační složky zahraniční osoby) nebo na žádost na jinou adresu v České republice. Písemnosti určené do vlastních rukou adresáta se doručují přímo adresátovi. Písemnosti nedoručované do vlastních rukou, jejichž převzetí má být potvrzeno, se doručují přímo adresátovi nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že písemnost adresátovi odevzdá.

Písemnost adresovaná právnické osobě, jež není určena do vlastních rukou, se může doručit kterémukoli zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Písemnosti nedoručované do vlastních rukou nebo jejichž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, se doručují i vložením do domovní nebo jiné, adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo. Nedoručitelná písemnost se ukládá na 10 dnů a adresát je vhodným způsobem upozorněn, aby si ji v této lhůtě vyzvedl. Poté nastává fikce doručení.

Jasnější daňová kontrola

Vyjasní se problémy kolem daňové kontroly. Daňový řád již neobsahuje dlouholetou povinnost oznamování úhrad fyzickým osobám (takzvané „udavačenky“), které se zasílaly vždy do 15. února například jako přehled zaplaceného nájemného pronajímateli – fyzické osobě.

Zcela jistě nový daňový řád přináší vyjasnění do oblasti daňové kontroly. Ta se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu upřesnit a rozšířit. Daňová kontrola může být celková (jedna daň a jedno zdaňovací období) a dílčí (například jen prověření oprávněnosti nároku na odpočty slev na dani), současně lze daňovou kontrolu provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu (více zdaňovacích období, více daní). Řád stanoví přesná pravidla pro opakování daňové kontroly.

Některé pokuty mohou být vyšší

Jistě stojí za zmínku i sankce. Jednotlivé sankce se mění co do názvu i výše, mírně i co do rozsahu, k jakému porušení povinností se vztahují. Pořádková pokuta se ukládá při závažném ztěžování průběhu řízení. Pokuta za opožděné tvrzení daně se uplatní, podá-li poplatník pozdě (o více než pět dnů) nebo nepodá-li vůbec daňové přiznání. Sankce činí 0,05 procenta daně nebo daňového odpočtu za každý den prodlení, maximálně ale pět procent stanovené daně nebo odpočtu.

Při vykázání daňové ztráty je výše pokuty 0,01 procenta daňové ztráty za každý den prodlení, maximálně pět procent stanovené daňové ztráty. Plátce daně je sankcionován ve výši 0,05 procenta z celkové částky daně uváděné v hlášení nebo vyúčtování za každý den prodlení, maximálně 0,5 procenta z celkové částky daně. Pokuta za opožděné tvrzení daně činí minimálně 500 korun, maximálně 300 tisíc korun.

Připomeňme si, že dosavadní zvýšení daně činilo maximálně 10 procent celkové daně, omezení minimální a maximální částkou nebyla stanovena. Penále se vyměřuje při zvýšení daně, snížení nadměrného odpočtu DPH a při snížení daňové ztráty (u daní z příjmů) z moci úřední. Činí 20 procent z doměrku při zvýšení daně nebo snížení daňového odpočtu, respektive jedno procento při snížení daňové ztráty. Úrok z prodlení se týká prodlení s platbou nebo plateb v nesprávné nižší výši. Za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, se počítá úrok ve výši „roční repo sazba ČNB + 14 procentních bodů“, platný pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení.

Zítra si budete moci přečíst o tom, že za chybu v účetnictví může vždy podnikatel.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče