Nový český hit: kogenerace

16. února 2011, 16:29 - Vadim Fojtík
16. února 2011, 16:29

Firmy se pustily do souboje o miliardové kontrakty

Česká energetika má podobně jako ta světová nový hit, malé kogenerační jednotky instalované přímo v místě spotřeby. Zjednodušeně řečeno lokální elektrárničky, které kromě elektřiny vyrábějí i teplo. V současné době zhruba pětadevadesát procent elektřiny produkují velké, především jaderné, uhelné a vodní elektrárny. Jen pět procent z celkové výroby obstarají menší lokální kogenerační jednotky. Tenhle poměr se má ale v budoucnu výrazně změnit. Generální ředitel ČKD Group Jan Musil odhaduje, že do roku 2020 se lokální energetické bloky budou podílet na produkci elektřiny přibližně z pětatřiceti až čtyřiceti procent. „Již zhruba před dvěma lety jsme při přípravě firemní rozvojové strategie tento obor definovali jako velmi perspektivní a začali chystat koncepci, která bude na takový trend reagovat,“ říká Musil. Dnes firma úspěšně dokončila několik prvních projektů lokálních energetických zdrojů.
ČKD Group ale není jedinou společností, která se na očekávaný boom chystá. „V polovině letošního roku jsme vyčlenili několik milionů korun především na vývoj komponentů, abychom byli schopni prosadit se v tomto novém oboru,“ tvrdí šéf další z nich. Jméno firmy zveřejnit nechce, protože jak říká, chce překvapit konkurenci. Současné odhady hovoří o tom, že jen v Česku by v následujících deseti letech měly začít vyrábět současně elektřinu a teplo desítky až stovky nových lokálních energetických zařízení. Pro jejich producenty je to skvělá zpráva, otevírá se zcela nový trh, na kterém lze v následujících letech získat kontrakty za desítky miliard korun. „Menší kogenerační jednotky nebo jejich části mohou být zajímavou příležitostí i pro menší strojírenské podniky,“ soudí generální ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Michal Pastušek. Ostravská společnost také zvažovala možnosti, zda se tomuto sektoru výrazněji věnovat. „Firma však dala přednost velkým pomaluběžným dvoutaktním motorům, pro které vyrábíme klikové hřídele a další komponenty. Tyto motory ve spojení s generátorem mohou běžně nahradit zdroj o výkonu čtyř až čtyřiceti megawattů,“ dodal Pastušek. Současně je přesvědčen, že pro českou energetiku je budování malých kogeneračních jednotek mnohem lepším řešením než třeba tolik diskutovaná fotovoltaika.

Úsporná samostatnost

Důvodů, proč o menší lokální energetické zdroje v Česku začíná být takový zájem, je několik. Jedním z nich je, že průmyslové firmy s výraznou spotřebou elektřiny a tepla nechtějí být závislé na velkých dodavatelích. Což ostatně potvrzuje i majitel středně velké průmyslové firmy. „Rozhodli jsme se postavit vlastní energetický zdroj. Je lepší investovat pár milionů korun než se každý rok obávat, jak se bude vyvíjet cena elektřiny od dodavatelů a jak to ovlivní ceny naší finální produkce. Navíc jsme nechtěli placením faktur za odběr elektřiny přispívat na takové státní experimenty, jako je podpora fotovoltaiky a další podobné nesmysly. Máme spočítáno, že se nám investice do několika let vrátí.“ Malé kogenerační jednotky mají v porovnání s velkými energetickými zdroji i další výhody. Provoz je například mnohem spolehlivější a provozní náklady jsou minimálně o pětinu nižší než standardní uhelné zdroje. Navíc jsou vysoce účinné. „V tomto segmentu vidíme velký růstový potenciál,“ řekl týdeníku EURO ředitel společnosti ČEZ Energo Michal Rzyman. Kogenerační jednotky o výkonu stovek kilowattů až jednotek megawattů jsou takřka výhradně poháněny zemním plynem, který je přitom dostupný takřka ve všech místech Česka. „Zároveň je to posílení naší pozice v oblasti teplárenství a decentralizované výroby energie, což je v souladu se strategií ČEZ,“ dodal Rzyman. Pro velké energetické firmy, kromě jiných třeba již zmíněný ČEZ, může ale rozmach v budování kogeneračních jednotek znamenat velký problém. I kvůli snaze spotřebitelů elektřiny a tepla zajistit si dodávky z vlastních spolehlivějších lokálních zdrojů totiž může citelně klesnout celkový podíl dominantních producentů na trhu s energiemi. V následujících letech až o několik desítek procent. „Jde samozřejmě o jeden z trendů,“ souhlasí Rzyman. Současně ale malé kogenerační jednotky nepovažuje za plnohodnotnou náhradu velkých systémových zdrojů, tedy velkých elektráren, jako třeba Temelína. „Je nutné počítat se stále rostoucí poptávkou po elektřině, kterou v budoucnu pokryjí určitým dílem jak konvenční nové nebo obnovené zdroje, tak i alternativní producenti,“ vysvětluje šéf společnosti ČEZ Energo. Mateřská firma ČEZ předpokládá, že celkový instalovaný výkon jí vlastněných malých kogeneračních jednotek bude do roku 2020 dosahovat výše 200 megawattů, což odpovídá zhruba desetiprocentnímu podílu na tuzemském trhu. I proto ČEZ před nedávnem založil joint venture se společností Tedom. Nově vzniklé uskupení se bude starat nejen o budování, ale i provoz kogeneračních jednotek. ČEZ v této souvislosti nedávno vypsal tendr na dodávku několika kogeneračních jednotek celkem za 4,5 miliardy korun.

Náhrada za uhlí

Významným hráčem v oblasti kogeneračních jednotek se chce stát také společnost RWE. Firma považuje tento segment za jeden z klíčových pro svůj další rozvoj. „Je to pro nás dlouhodobě jedna z priorit,“ potvrzuje mluvčí RWE Martin Chalupský. Firma v letošním roce dokončila několik větších projektů na výstavbu kogeneračních jednotek, kromě jiného pro nový obytný komplex s 650 bytovými jednotkami v pražské Tróji. „Aktuálně máme rozpracovány desítky projektů,“ tvrdí Chalupský. RWE mimo jiné vyjednává s developerskou firmou o výstavbě malé kogenerační jednotky pro bytový a kancelářský komplex v Praze, stejně tak s menšími teplárnami. „Kogenerační jednotky řeší problémy se zásobováním energiemi především v malých lokalitách,“ vysvětluje Chalupský. Kteří klienti mají o malé kogenerační jednotky největší zájem? „Především nezávislé městské teplárny, obchodní centra, banky, velké nemocnice, metalurgické a chemické komplexy, plynařské a ropné firmy a podobně,“ říká šéf ČKD Group Musil. V době, kdy – jak alespoň tvrdí těžařské firmy – na tuzemském trhu hrozí nedostatek hnědého uhlí, je kogenerace spalující především zemní plyn i jednou z možností, jak hrozící nouzi alespoň částečně utlumit. Není ale samospasitelná. Dle odborníků oslovených týdeníkem EURO budou i nadále hrát rozhodující roli v české energetice především jaderné elektrárny, i kvůli svému bezemisnímu provozu. „Samozřejmě budování lokálních zdrojů má svůj význam, ale nemyslím si, že by byly schopny nahradit nějakým významným způsobem další energetické zdroje,“ tvrdí náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Jan Musil Směr východ Rusko potřebuje opravit a zmodernizovat tisíce kotelen, tvrdí šéf společnosti ČKD Group

EURO: Společnost ČKD Group je kromě Česka velmi aktivní především na ruském trhu, potažmo v zemích bývalého Sovětského svazu… MUSIL: Určitě. Export se na našich tržbách podílí zhruba pětašedesáti procenty a Rusko společně s ostatními zeměmi SNS z toho tvoří téměř sedmdesát procent. Tyto země považujeme za velmi perspektivní, i proto se zde snažíme být velmi aktivní, čemuž jsme ostatně uzpůsobili i naši obchodní strategii. Nechceme a nebudeme spoléhat na nestabilní ekonomiky a trhy především v Evropské unii.

EURO: Můžete uvést konkrétní příklady vašich zakázek v tomto teritoriu? MUSIL: Skupina ČKD Group dodala a dodává své technologie a výrobky ve formě investičních celků pro velké ruské plynařské a naftařské firmy, například Gazprom a Lukoil, nebo významné ruské hutní a ocelářské podniky, jako je MMK Magnitogorsk nebo ukrajinský závod Jenakijevo.
Krize některé velké projekty přibrzdila, ale již se opět začínají rozjíždět. Ruští partneři ocenili, že jsme na ně z titulu smluvních podmínek netlačili kvůli dodržení časových harmonogramů.

EURO: V Česku se dostává do módy výstavba takzvaných lokálních kogeneračních jednotek. Je podobná situace i v Rusku? MUSIL: Ano, máme zde rozpracováno sedm podobných projektů. Jde o lokální kogenerační jednotky výkonového rozsahu 10–55 megawattů, které využívají soustrojí s plynovým motorem nebo plynovou turbínou. Dále se koncentrujeme na projekty rekonstrukce teplárenských jednotek. Pro informaci, v současné době Rusko potřebuje opravit a zmodernizovat přibližně 5800 kotelen.

EURO: Jak velký podíl na obnově ruského teplárenství chcete získat? MUSIL: Nechci hovořit o konkrétních číslech, ale téměř šest tisíc kotelen, které čekají na rekonstrukci, je pořádný balík. Objem je zajímavý a pro všechny firmy, které dnes působí na českém trhu, ať jako dodavatelé energetických zařízení, případně inženýrských prací, je to velká šance. Ale znovu opakuji, nechci říkat, jak velký podíl na takových zakázkách by měl komu patřit. Vím, kolik chceme získat my, ti další ať si plánují podle sebe.

EURO: Rusové ale již v minulosti vyhlásili několik stejně velkolepých plánů na obnovu energetiky. Zatím jich ale moc neuskutečnili. MUSIL: Nejvýraznější nenaplněné předpovědi byly doposud v Číně a Indii. Před pěti lety vyhlásila Čína, že chce každoročně postavit nové elektrárny o celkovém výkonu 39 gigawattů, z toho 18 gigawattů měly dodat tamní firmy, zbytek společnosti ze zahraničí. Ani jednou se jim tenhle cíl nepodařilo naplnit, s ohledem na současné světové výrobní kapacity to ani nelze. Nechybí pouze výrobní kapacity, ale též odborníci v energetice, jako jsou třeba projektanti, projektoví manažeři či najížděči, a to jak v Asii, Evropě, tak i Rusku. Dle současného vývoje má však Rusko oproti ostatním k naplnění svých plánů nejblíže.

EURO: Z čeho pramení váš optimismus? MUSIL: Převážná většina energetických bloků byla postavena v 50. nebo 60. letech minulého století, poté se jen opravovaly. Za posledních dvacet let bylo v Rusku uvedeno do provozu pouze šestnáct procent dnešního disponibilního výkonu. Jejich účinnost je však nízká na úrovni mezi 36,5 až 37 procenty, přičemž dobrý standard je 39 až 41,5 procenta. Dle plánu mají do elektroenergetiky do roku 2030 investovat 20 až 25 miliard rublů, z čehož čtvrtina půjde do uhelných elektráren. Zbytek budou hlavně velké paroplyny, jádro, voda a lokální kogenerační jednotky.

EURO: Jak souvisí s aktivitami ČKD Group vaše podpora hokejového klubu HC LEV Poprad, který by se měl letos stát novým účastníkem ruské KHL? MUSIL: Značka ČKD a její dodávky mají na trhu Ruska úctyhodnou tradici a patřičnou vážnost. Naše partnerství vůči hokejovému klubu HC LEV, který usiluje o členství v KHL, s tím souvisí a zároveň má dvě motivace. Chceme podporovat tým převážně s českými a slovenskými hokejisty v soutěži, která přesahuje rámec jedné země a kontinentu, má internacionální charakter a je jednou ze dvou nejlepších hokejových soutěží na světě. Účastí v KHL se ČKD Group chce zařadit mezi firmy, jež jsou partnery KHL, tedy k významných lídrům průmyslových oborů, mezi kterými mohou vznikat vzájemně výhodné obchodní synergie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče