Nový celní režim má zádrhely

17. května 2004, 00:00 - ZDENĚK KUBÍN, JANA HÁJKOVÁ
17. května 2004, 00:00

MNOHÉ DEKLARANTSKÉ FIRMY NEVYUŽILY MOŽNOST PŘIPRAVIT SE NA ZMĚNY VČAS Přestože informace o novinkách po vstupu do EU byly podle Celní správy dostupné včas, řada firem nechala vše na poslední chvíli. To vedlo ke zdržení celního řízení i k dalším komplikacím.

MNOHÉ DEKLARANTSKÉ FIRMY NEVYUŽILY MOŽNOST PŘIPRAVIT SE NA ZMĚNY VČAS Přestože informace o novinkách po vstupu do EU byly podle Celní správy dostupné včas, řada firem nechala vše na poslední chvíli. To vedlo ke zdržení celního řízení i k dalším komplikacím.

První květnové dny byly na českých celnicích mnohdy hektické. Celní správa se však brání: Již od poloviny loňského roku vydávala prostřednictvím tisku a svých internetových stránek průběžné informace o změnách, které dnem vstupu ČR do EU v celní problematice nastanou. Sama (nebo společně s regionálními hospodářskými komorami a profesními svazy a sdruženími) pak na toto téma organizovala celou řadu odborných seminářů.

POČÁTEČNÍ POTÍŽE

Podle vyjádření Celní správy bylo na dotčených podnikatelských subjektech, aby se do dne vstupu České republiky do EU hlouběji a dostatečným způsobem s avizovanými novými skutečnostmi seznámily. To by již od pondělí 3. května 2004 významně přispělo k bezproblémovému celnímu projednávání jejich podání na celních úřadech. Firmy také měly možnost v dostatečném předstihu nakoupit nové softwarové aplikace pro celní řízení. Mnohé deklarantské firmy však tuto možnost - údajně z ekonomických důvodů - nevyužily, což se nyní projevuje mimo jiné právě na délce zdržení při celním projednávání. Celní správa zároveň upozornila, že někteří deklaranti nebyli a nejsou dostatečně připraveni aplikovat nové intrakomunitární předpisy. Předkládají pak celním orgánům chybně vyplněné dokumenty, případně neúplné. Ovšem ani Celní správa není na delším projednávání celních záležitostí zcela bez viny. Sama připouští některé dílčí potíže v oblasti informatiky, konkrétně při nastartování některých aplikací softwaru celního projednávání, jež v prvních dnech po vstupu do EU způsobily dvou a vícehodinové čekací doby při celním projednávání.

AUTONOMNÍ SNIŽOVÁNÍ CELNÍCH SAZEB

Ke vstupu ČR do EU se mimo jiné musel upravit systém autonomního snižování celních sazeb a stanovování celních kvót (autonomous tariff suspensions and quotas) uplatňovaných nad rámec mezinárodních závazků podle mechanizmu používaného EU. Celní správa ČR zveřejnila již před vstupem stručný popis systému platného v Evropské unii:

* Požadavek na autonomní snížení celních sazeb nebo stanovení celních kvót podávají firmy na stanovený úřad členské země (v ČR ministerstvo průmyslu a obchodu). Předložená žádost má stanovenou formu a musí obsahovat příslušná odůvodnění. Předepisuje to sdělení Komise č. 98/C 128/02. Jestliže mají některé z podkladů (údajů) poskytovaných firmou charakter tajných či důvěrných informací, jsou dále poskytnuty Komisi s upozorněním na tento charakter informací.

* P ro podání žádostí členskými zeměmi do Komise stanovuje legislativa EU pevné termíny. První termín je stanoven k 15. 3. (aby mohly být snížení celní sazby nebo celní kvóta uplatňovány k 1. 1. následujícího roku), druhý termín pak k 15. 9. (aby mohlo uplatňování začít k 1. 7. následujícího roku.)

* Žádost o autonomní snížení celní sazby nebo stanovení celní kvóty po posouzení předkládá členský stát jménem firem s uvedením jména firmy do Komise. V žádosti má např. být popsána situace na trhu a sdělení, jaké výrobky se firma snažila sehnat na trhu EU. K posouzení se berou v úvahu jen žádosti, které splní podmínku, že nevybrané clo (za tuto konkrétní žádost) by převýšilo částku 20 000 eur ročně. Vzhledem k této podmínce je možné, aby více firem (i z různých členských států EU) předkládalo společnou žádost, aby stanovený limit splnily.

* Žádosti posuzuje Komise v příslušné pracovní skupině, kde jsou zastoupeny všechny členské země. Jednotlivé členské země mohou k předloženým žádostem vznášet námitky.

* Autonomní snížení celních sazeb a stanovení celních kvót je navrhováno na základě posouzení podrobného ekonomického odůvodnění. To znamená například, zda jsou v dostatečném množství vyráběny stejné, podobné či nahrazující výrobky v EU, nebo jsou takové výrobky dováženy na základě preferenčního zacházení a především, jestli žádající členská země či firmy o těchto výrobcích vědí. Dále je posuzováno, není-li případné požadované snížení v rozporu s uplatňovanou politikou EU (např. ochranná opatření atd.). Pokud je v EU výroba příslušného nebo obdobného výrobku, ale nepokrývá potřeby, je pak navrhována tarifní kvóta na určité množství výrobků.

* Autonomní snížení celních sazeb a stanovení celních kvót je na závěr schvalováno Radou (kvalifikovanou většinou) na základě návrhu zpracovaného a předloženého Komisí.

* V EU jsou pak vydávány nařízení Rady, která uvádí seznam snížení sazeb a kvót pro příslušné období.

NÁVOD PRO ČESKÉ FIRMY

Dnem vstupu převzala ČR celní sazebník EU bez přechodného období. Vzhledem k tomu, že již před vstupem uplatňovala ČR v souladu s Evropskou dohodou v celním sazebníku kombinovanou nomenklaturu EU (systém třídění a klasifikace zboží), změnily se vlastní celní sazby. To znamená, že u některých podpoložek celního sazebníku zůstaly celní sazby stejné, u některých došlo ke zvýšení, u jiných ke snížení a u dalších došlo ke změně typu celní sazby - z valorické na kombinovanou. Také toto porovnání smluvních celních sazeb mezi celním sazebníkem ČR a EU je možné nalézt na webu celní správy. Celní správa dále považuje za důležité upozornit na tyto skutečnosti:

* Tam, kde dochází ke změně typu celní sazby z valorické na kombinovanou, nelze jednoduše porovnat, zda dochází ke zvýšení, snížení nebo zachování výše celní ochrany. Dá se předpokládat, že u většiny případů to povede spíše ke zvýšení.

* P ři posuzování, zda se u konkrétních podpoložek celního sazebníku se vstupem ČR do EU zvýšila celní sazba nebo ne, je nutné vzít v úvahu další opatření, která ovlivňují výši konečně uplatněné celní sazby při propouštění zboží do volného oběhu, např. preferenční zacházení, GSP, celní kvóty, ochranná opatření, licence atd. Pro ověření, zda u příslušných podpoložek celního sazebníku v EU existují nějaká opatření, je opět možné využít webovou stránku Celní správy.

* Před sepsáním a podáním žádosti na autonomní snížení celních sazeb nebo stanovení celních kvót je nutné, aby si firma prověřila skutečné podmínky při dovážení příslušného zboží (výši cla, preferenční zacházení, ochranné opatření atd.).

Problematice celních kvót po vstupu do EU se budeme v Profitu brzy zabývat.

Web Celní správy ČR: www.cs.mfcr.cz (všechny dostupné informace související s celním řízením a novými předpisy)

foto: archiv

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče