Nový bič na zahraniční dlužníky je tu

12. března 2009, 04:05 - Anna Szabová a Michaela Šerá, advokátní kancelář Hájek Zrzavecký
12. března 2009, 04:05

Do vymáhání drobných pohledávek v zahraničí se podnikatelé příliš nehrnou. Kvůli složité proceduře je raději odepíší. Od 1. ledna se jim však do rukou dostává nový nástroj – takzvané formulářové řízení. Nároky, jejichž hodnota nepřevýší dva tisíce eur, je díky němu možné u většiny evropských soudů uplatňovat levněji a snadněji.

Když se jeden pražský obchodník s vínem rozhodl vymáhat pohledávku za svým italským obchodním partnerem, neočekával nejmenší potíže. Žaloba podaná u milánského soudu mu měla zajistit, že svých 25 tisíc korun dostane co nevidět zpět. Skutečnost však byla poněkud odlišná. Řízení před italským soudem první instance a posléze soudem odvolacím se protáhlo na 18 měsíců. Pražský obchodník v něm sice svou pohledávku vysoudil, ovšem ve finále byl chudší o 35 tisíc korun. Tolik totiž zaplatil na soudních poplatcích, nákladech na pořízení překladů desítek soudních podání a povinném zastoupení milánským advokátem.

Výše popsaný případ dobře ilustruje dosavadní realitu ve vymáhání drobných přeshraničních pohledávek. Podnikatelé nad menšími částkami, které jim dluží jejich zahraniční obchodní partner, často pouze mávnou rukou. Představa komplikovaného a drahého soudního sporu v zahraničí je natolik odpuzující, že svou pohledávku raději oželí. Nyní však mají k podnikatelé dispozici nový nástroj, který jim cestu k vlastním penězům může výrazně usnadnit. Od 1. ledna je totiž účinné nařízení, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (nařízení Evropského parlamentu 861/2007). Mělo by pomoci občanům a firmám z členských států Evropské unie, kteří se chystají vést přeshraniční spor o nárok, jehož hodnota nepřesahuje částku dva tisíce eur. Toto nařízení nově nabízí rychlou a levnou alternativu ke standardnímu soudnímu řízení. Netýká se ovšem Dánska, které se unijních aktivit v oblasti justiční spolupráce v civilních věcech tradičně neúčastní.

Spor dražší než pohledávka Pokud se na nás klient obrátí s žádostí o právní poradenství při vymáhání pohledávky, kterou má vůči dlužníkovi v zahraničí, samozřejmě ho nejdříve seznámíme s podmínkami postupu. Zejména s různými aspekty vedení sporu s takzvaným cizím prvkem. Ještě loni jsme klienta museli upozornit především na náklady, které mohou při vymáhání takové pohledávky vzniknout. Ty totiž bývají obvykle poměrně vysoké, především kvůli povinnému právnímu zastoupení ve státě soudu a s tím související nutnosti kooperace českého advokáta s cizím advokátem. Nejednoho člověka tato informace přivedla k rozhodnutí dluh v zahraničí vůbec nevymáhat. Pokud se přece jen rozhodl pohledávku u soudu cizího státu uplatnit, náklady byly vždy poměrně vysoké. U pohledávek nižší hodnoty dokonce často přesáhly i výši žalobou požadované částky. Nařízení by mělo napříště takovéto případy eliminovat. Od letošního roku má věřitel možnost volby. Má-li za svým zahraničním partnerem pohledávku občanskoprávní nebo obchodněprávní povahy, jejíž výše bez příslušenství nepřesahuje částku dva tisíce eur, může se rozhodnout mezi standardním řízením a evropským řízením o drobných nárocích. Přitom platí, že přeshraniční povaha sporu je dána, jestliže alespoň jedna ze stran má bydliště, respektive sídlo v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba. Z působnosti nařízení jsou pak vyloučeny věci veřejnoprávní (celní, daňové a správní) a dále například spory z oblasti rodinného práva, věci dědické, pracovněprávní nebo spory týkající se úpadku. Dalšími výjimkami jsou nároky vyplývající z rozhodčího řízení, z nájmů nemovitostí (pokud se nejedná jen o peněžité nároky) a nároky z porušení práv na ochranu osobnosti či soukromí. Formuláře se mohou vyplatit Tím, co umožňuje rychlost a nenákladnost nového řízení, je jeho formálnost. V podstatě veškerá komunikace mezi soudem a účastníky řízení se totiž uskutečňuje písemnou formou, prostřednictvím pouhých čtyř formulářů. Věřitel zahájí řízení podáním žaloby u příslušného soudu na vzorovém formuláři a v jazyce, který je pro stát soudu přípustný. Formuláře mají být dostupné u všech soudů, které jsou způsobilé vést řízení o drobných nárocích, či na internetu. Žalobní formulář obsahuje podrobné pokyny pro vyplňování. To znamená, že používání formulářů by nemělo činit větší potíže ani laikům. Po obdržení žaloby soud zahájí standardizovanou proceduru. Její rychlý a efektivní průběh mají za úkol zajistit časové limity pro jednotlivé úkony. Ty jsou stanoveny nejen pro účastníky, ale i pro soud. Ten musí například do čtrnácti dnů od obdržení žaloby odeslat žalovanému její kopii spolu s výzvou k vyjádření. Dlužník má zase třicetidenní lhůtu na to, aby na uvedenou výzvu reagoval. Výzva zároveň obsahuje poučení o tom, že pokud tak neučiní, bude bez dalšího vydáno rozhodnutí o žalobě. Dlužník může na věřitelův žalobní návrh odpovědět také vzájemnou žalobou. Pokud je však jím uplatněný vzájemný nárok vyšší než dva tisíce eur, celé řízení se přetransformuje do standardního (vnitrostátního) sporného řízení. Soud by měl ve věci rozhodnout do třiceti dnů od obdržení odpovědi žalovaného. Tak by tomu mělo být v ideálním případě. To znamená tehdy, když bude možné rozhodnutí vydat na podkladě žaloby a k ní připojených listinných důkazů. Bude-li soud považovat za nezbytné nařídit ústní jednání, provést dodatečné dokazování či získat další informace od účastníků, vydání rozhodnutí se pochopitelně oddálí. Nařízení však taková opatření předpokládá jen za výjimečných okolností a soudu ukládá povinnost rozhodnout ve věci co nejdříve a s maximální úsporou nákladů řízení. Snaha co nejvíce snížit náklady řízení se promítá i do rozhodování soudu o jejich náhradě procesně úspěšnému účastníkovi. Takovému účastníkovi totiž soud nepřizná náhradu nákladů řízení v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo přiměřené ve vztahu k uplatňovanému nároku. Možnosti obrany zůstávají**

Obě strany sporu se mohou proti nepříznivému rozhodnutí bránit speciálním opravným prostředkem předvídaným v nařízení nebo vnitrostátním opravným prostředkem přípustným v daném členském státě. Žalovaný má možnost požádat neprodleně o přezkum rozhodnutí příslušným soudem členského státu, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozsah přezkumu je ale omezen na posouzení, zda v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, bylo dodrženo právo žalovaného být slyšen. Shledá-li soud, že tomu tak nebylo, rozhodnutí je od počátku neplatné. V opačném případě zůstává v platnosti. Informace o přípustných vnitrostátních opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání sbírá a zveřejňuje Evropská komise. Například v Česku lze uvažovat o možnosti podání odvolání. Je však nutné zdůraznit, že vydané rozhodnutí lze v zásadě vykonat bez ohledu na případné podání opravného prostředku, neboť jeho podání nemá takzvaný odkladný účinek.

Bylo-li žalobě vyhověno, získal věřitel exekuční titul nejenom ve státě, jehož soud o žalobě rozhodoval, nýbrž ve všech členských státech Evropské unie (s výjimkou Dánska). Výkon rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích již není podmíněn jeho prohlášením za vykonatelné. K nařízení výkonu postačí ověřená kopie rozhodnutí a osvědčení o rozhodnutí, které na žádost žalobce bez vynaložení dalších nákladů vydá na vzorovém formuláři soud, který ve věci rozhodoval. Osoba, proti níž byl výkon rozhodnutí nařízen (takzvaný povinný), se může bránit tím, že proti rozhodnutí podá op
ravný prostředek.

Speciální proceduru, umožňující jednoduše a s minimálními náklady vymoci drobnou pohledávku, znají národní právní řády přibližně třetiny členských států Evropské unie. Český civilněprocesní kodex, tedy občanský soudní řád, takovou úpravu zatím neobsahuje. Od účinnosti nařízení mohou nicméně čeští věřitelé očekávat, že alespoň jimi popsané přeshraniční pohledávky budou vymoženy rychleji než ve standardním občanském soudním řízení před českými soudy. Doufejme, že výše komentovaná komunitární právní úprava bude inspirací pro české zákonodárce. Obdobná právní úprava by se pak mohla stát i součástí českého civilního procesu. Podobně vymezený typ pohledávek by tak bylo možné vymáhat rychleji a jednodušeji i v rámci vnitrostátních sporů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče