Novinky v exportních úvěrech a pojištění

25. června 2010, 16:30 - Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu sekce zahraničního obchodu MPO
25. června 2010, 16:30

Stát chce srovnat podmínky podpory financování vývozu pro Českou exportní banku a komerční banky. Uvolní letos také více peněz na podporu financování a pojištění vývozu. Kam by měla státní podpora směřovat?

Česká exportní banka má přijít o údajnou konkurenční výhodu oproti komerčním bankám.

Autor: Martin Siebert

V dnešní obchodní praxi je samo­zřejmostí, že vývozci v soutěži o zahraniční zakázky musí být schopni nabídnout nejen dostatečně konkurenceschopný výrobek, pokud jde o jeho kvalitu, technické parametry, dodací podmínky a cenu, avšak také konkurenceschopné financování. Nezřídka se stává, že právě možnost nabídnout úvěr a pojištění rizik je oním rozhodujícím faktorem na pomyslné misce vah, který rozhoduje o úspěchu či neúspěchu na zahraničních trzích. Globální ekonomická krize a s ní spojená podstatně snížená vnější poptávka tuto známou pravdu jenom potvrzují.

Nezastupitelnou roli ve financování exportu musí sehrávat komerční banky. Cokoli jiného by bylo špatně. Na komerční banky připadá prakticky veškeré financování exportu do zemí Evropské unie a na další vyspělé trhy a také část financování do zemí klasifikovaných jako více či méně rizikové. Státem podporované financování vývozu, směřující zejména právě do zemí s vyššími riziky, je doplňkovým faktorem. Slovo doplňkové nechť prosím není vnímáno ve smyslu méně významného, nýbrž jako komplementárního.

Pro mne je ono slovo komplementarita klíčem k budování vztahu spolupráce komerčních bank s institucemi zřízenými za účelem poskytování státem podpořeného financování a pojišťování vývozu, tedy s Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP).

V minulosti se až příliš často objevoval názor, který poukazoval na údajné konkurenční výhody ČEB při poskytování exportních úvěrů za fixní sazby. Od toho se odvíjely i některé více či méně radikální, z mého pohledu však poněkud iracionální názory na další existenci této instituce. Dnes je situace jiná. Určitě platí, že komerční banky mají zájem na transparentním a maximálně konkurenceschopném systému státní podpory financování vývozu.

Rozdíl v úrocích stát dorovná V tomto názoru banky utvrdila nejen krize a s tím související zvýšená potřeba hledání synergií pro společné financování obchodních případů, avšak také přístup státu, který prostřednictvím novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou k tomu vytvořil potřebné legislativní podmínky. Změna spočívá v tom, že dosud uplatňované nástroje státní podpory (pojišťování nebo garantování exportních úvěrů a přímé financování, respektive refinancování vývozu) byly doplněny o nový prvek, o takzvané dorovnávání úrokových rozdílů mezi tržními sazbami a fixními sazbami komerčním bankám. Jeho zavedení umožňuje zvýšit zapojení těchto bank do státem podporovaného financování vývozu, zlepšuje celkovou obslužnost českého exportu a v neposlední řadě také odstraňuje údajnou konkurenční výhodu ČEB při poskytování dlouhodobých úvěrů za fixní sazby. Očekávám, že do takto nově vytvořeného mechanismu budou moci být co nejdříve přihlášeny první úvěry. Ve státním rozpočtu pro letošní rok pro to byly vytvořeny nezbytné rozpočtové předpoklady vyčleněním částky 100 milionů korun. Pak je zde ještě jedna zkušenost z krizového období, která významně přispěla k budování lepšího vzájemného vztahu v oblasti financování exportu ve prospěch české ekonomiky a subjektů v ní podnikajících. Mám na mysli výši pojistného krytí v loňském roce, která se mohla jevit jako nastavená v mezích limitu racionálního. Dočasné zvýšení pojistného krytí na 99 procent vyvolávalo pochybnosti, do jaké míry vývozci a jejich banky budou při tak nízké spoluúčasti nuceny předkládat k pojišťování jen náležitě zajištěné úvěry, a zároveň zvyšovalo rozpočtové nároky na zajištění kapitálové vybavenosti EGAP a také ČEB. Zkušenosti a také čísla svědčící o zvýšení angažovanosti EGAP i ČEB však potvrzují, že se jednalo o správné rozhodnutí, které českým vývozcům umožnilo získat komparativní výhodu a dostat se tak k novým zakázkám. Pro tuzemské komerční banky takto nastavené protikrizové podmínky znamenaly, že se staly více atraktivními v očích jejich matek a byly schopny se uvnitř svých skupin lépe porvat o možnost poskytnout střednědobé a dlouhodobé úvěry právě pro výrobce a vývozce z České republiky. Miliardy pro ČEB a EGAP nejsou bianco šek

Připomínám, že jen ve státním rozpočtu pro letošní rok jsou na zvýšení kapitálové a fondové vybavenosti ČEB a EGAP a zajištění jejich činnosti vyčleněny finanční prostředky ve výši zhruba tří miliard korun. Současně je zajištěna nepřímá forma podpory prostřednictvím zvýšení státních záruk za zdroje ČEB ze 65 miliard korun v uplynulém roce na 70 miliard korun v roce 2010. Záruky za pojistnou kapacitu EGAP jsou zvýšeny ze 150 miliard korun v roce 2009 na letošních 200 miliard.

Chci věřit, že to budou účelově vynaložené finanční prostředky. V žádném případě však nejde a ani nemůže jít o bianco šek. Takto uvolněné rozpočtové prostředky musí být vynaloženy co nejefektivněji, mít multiplikační efekt, přispívat k obnovení růstu českého exportu a celé ekonomiky a podporovat vznik nových pracovních míst, a to nejen u přímých vývozců, ale také v široké síti domácích subdodavatelů. V tomto procesu je role pro všechny zúčastněné, ať už se jedná o stát a jím zřízené instituce ČEB a EGAP, či vývozce a investory do zahraničí, respektive o komerční banky.

ČEB a EGAP musí být instrumentální v prohloubení klientské orientace, v rozšíření nabídky služeb, ve zlepšení monitorování, měření a řízení rizik a v nastavení takových vnitřních řídících procesů, které zjednoduší a zkrátí dobu potřebnou pro schvalování obchodního případu.

Nástrojem je diversifikace Obě instituce musí zároveň diversifikovat své zaměření, což v mém vidění spočívá především ve vyhledávání nových příležitostí a nových trhů, spíše než v administrativním utlumování v současné době vysoké angažovanosti obou institucí ve vztahu k Rusku či jiným zemím SNS. Pro mne je cestou vpřed budování a rozvoj již dosažených pozic a lepší využití možností, jež se rýsují v zemích západního Balkánu, na asijských trzích, zejména pokud jde o Čínu, Indii, Vietnam, avšak i v latinsko-amerických zemích, zejména v Brazílii, Argentině a Mexiku. Obdobně je to s produktovou diversifikací ČEB a EGAP, aby odpovídala komplexnímu pojetí obchodování v dnešním globalizovaném světě. Stát pro ni vytvořil další potřebné podmínky citovanou novelou zákona č.58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. V ní jsme vyšli vstříc trendu, kdy v řadě oborů je vývoz možný pouze za předpokladu trvalé přítomnosti firmy na trhu formou podnikatelského subjektu s místní registrací. Proto jsme změnili přístup z podpory vývozu „národního původu“ na podporu vývozu „v národním zájmu“, což umožňuje, aby o státem podporované pojištění a financování mohly žádat i českými firmami vlastněné dceřiné společnosti v zahraničí. Proto jsme také otevřeli nové možnosti pro financování praktických aplikací výsledků vědy a výzkumu určených pro vývoz, které podporují inovační schopnosti firem a pomáhají jim v zavádění nových výrobků na trh. Malí se dostávají k úvěru hůře

Nemohu se nezmínit o tom, že v minulosti byly obě instituce nezřídka kritizovány za to, že jsou zde pouze pro velké firmy. Faktem je, že v portfoliu ČEB a EGAP má vysoký podíl vývoz velkých investičních celků, jenž je doménou kapitálově silných producentů a exportérů. Zároveň ovšem platí, že malé a střední podniky se podílejí zhruba 40 procenty na celkovém českém exportu, a to jednak jako finální vývozci a jednak jako subdodavatelé vývozců objemově vý­znamných případů.

A jsou to především malé a střední podniky, které se hůře dostávají ke zdrojům nezbytným k provoznímu, střednědobému či dlouhodobému financování vývozních aktivit. ČEB a EGAP jim musí pomoci tuto situaci řešit zrychleným a zjednodušeným přístupem k financování a pojišťování a nabídkou produktů specificky určených pro segment malých a středních podniků. Vnímám, že leccos bylo v této oblasti vykonáno, a to ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a také komerčními bankami. Nesmíme však zůstat v půli cesty.

Na závěr několik slov o našich vývozcích a investorech do zahraničí. Jsou to totiž především oni, kteří jsou primárně odpovědni za kvalitu projektů a bonitu jejich partnerů. Nezřídka se stává, že jsou nabízeny projekty s vysokou mírou rizikovosti, které by neúměrně zatěžovaly rezervní kapacity ČEB a EGAP, o nebezpečích spojených s případným nesplácením úvěru ani nemluvě. Nebo projekty, u nichž je málo patrný důvod pro to, aby byly vynaloženy veřejné zdroje ve formě státní podpory vývozu. Obě instituce proto musí mít nastaveny transparentní mechanismy tak, aby bylo zřejmé, že jsou zde určité principy a podmínky, jejichž splnění vede k získání úvěru či pojištění, a naopak jejichž nesplnění má za následek zřetelné ne.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče