Novela zákoníku práce: Zatím jen kosmetické změny

26. března 2007, 00:00 - PETR KUČERA
26. března 2007, 00:00

ANALÝZA PROFITU Odstranění největších chyb zákoníku práce je cílem „technické“ novely, kterou minulý týden poslal do připomínkového řízení ministr Petr Nečas. Co konkrétně navrhuje? Paragrafované znění změn zákoníku práce dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

ANALÝZA PROFITU Odstranění největších chyb zákoníku práce je cílem „technické“ novely, kterou minulý týden poslal do připomínkového řízení ministr Petr Nečas. Co konkrétně navrhuje?

Paragrafované znění změn zákoníku práce dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh v minulém týdnu odešel do připomínkového řízení, kterého se účastní i zástupci podnikatelů. „Vláda by pak měla o novele jednat na konci dubna nebo začátku května,“ říká mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.

Podle ministra Petra Nečase (ODS) směřuje návrh jen k odstranění největších legislativně technických chyb. Na nich se již vloni v podstatě shodli jak zastánci, tak odpůrci nového zákoníku práce. Jedná se například o odkaz na neexistující antidiskriminační zákon, zákon o zdravotní péči či rozpor se zákony o registrovaném partnerství, sociálních službách či advokacii.

Nový zákoník práce, účinný od začátku letošního roku, prosadila před loňskými parlamentními volbami sociální demokracie s podporou komunistů i přes veto Senátu a prezidenta republiky. Proti byly jak středové a pravicové strany, tak zástupci podnikatelů.

BEZ POLITICKY SPORNÝCH BODŮ

ODS a zástupci zaměstnavatelů vloni na podzim nabídli odborům odložení účinnosti zákoníku o tři měsíce, aby se stihly opravit největší legislativně technické chyby. Odborářům by za toto posunutí dali záruku, že se již nebudou otevírat věcně ideové změny. Odbory však tehdy odmítly a společně s ČSSD a komunisty trvaly na co nejrychlejším přijetí nového zákoníku, přestože o chybách a nedostatcích věděly. Zároveň však vyjádřily ochotu jednat o technických změnách během dalších měsíců.

Výhrady, o nichž se mluvilo na tripartitě již vloni na podzim, ministerstvo nyní zpracovalo do konkrétního návrhu. Podle ministra Nečase neobsahuje konfliktní ustanovení nebo koncepční změny uvedené v programovém prohlášením vlády.

A paragrafované znění, které má Profit k dispozici, potvrzuje, že jde skutečně jen o „technickou novelu“.

JASNĚJŠÍ VYMEZENÍ ZKUŠEBNÍ DOBY Jen několik bodů z návrhu upřesňuje skutečně významné nejasnosti, které firmám v praxi působily problémy. Jde například o zmatek kolem přesného počítání zkušební doby na začátku pracovního poměru. Od ledna totiž nově platilo, že zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. To vedlo k interpretaci, že například zkušební doba u pracovního poměru začínajícího 1. ledna končí až 1. dubna (včetně), zatímco podle „starého“ zákoníku práce končila 31. březnem. Technická novela nyní vrací počítání zkušební doby do zažitých pravidel. Přesněji stanoví, že nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební doba začínající 1. lednem tedy končí 31. března. NEJMÉNĚ, NEBO NEJVÝŠE? Nečasův návrh také odstraňuje pár opravdu zásadních omylů, které text přijatý ČSSD a KSČM obsahuje. Současné znění paragrafu 170 uvádí: „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba déle než šest hodin, nejvýše však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné v poloviční výši této sazby zahraničního stravného, a ve čtvrtinové výši této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky nejméně šest hodin, avšak alespoň jednu hodinu. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než jednu hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.“ Z kontextu tedy bylo zřejmé, že kurzivou vyznačený text je omyl. Technická novela nyní chybu odstraňuje a mění text na správných šest hodin a méně. Podobně nelogické bylo ustanovení odstavce 5 zmíněného paragrafu: „Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn zahraniční stravné ve výši základní sazby krátit až o 25 procent za každé uvedené jídlo nebo až o 35 procent, jde-li o zahraniční stravné v poloviční výši základní sazby, anebo o 70 procent, jde-li o zahraniční stravné ve čtvrtinové výši základní sazby.“ Zatímco u základní a poloviční sazby jsou tedy procenta uváděna jako maximum a je ponecháno na vůli zaměstnavatele, aby sám určil výši krácení, u čtvrtinové výše neměl zaměstnavatel možnost odchýlit se od striktně stanovených sedmdesáti procent! Technická novela nyní zřejmou chybu odstraňuje, když před výraz o 70 procent přidává slovíčko až. PRACOVNÍ ÚRAZ JEN PŘI PRÁCI Další podstatnou chybu současného zákoníku obsahuje paragraf 380. Definuje totiž pracovní úraz jako „poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“. To teoreticky znamená, že pracovním úrazem je jakékoliv poškození zdraví zaměstnance, které si on sám nezpůsobil. Nejen v zaměstnání, ale také třeba během dovolené, při sportu nebo cestě za víkendovými nákupy. Zákoník stanovil pouze jedinou výjimku: Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Technická novela chce tuto podstatnou mezeru v zákoně odstranit a doplňuje, že k uvedenému poškození zdraví (či smrti) musí dojít „při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. CO JE DISKRIMINACE Ministr Nečas navrhuje také doplnit ustanovení o zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích. Současný zákoník sice stanoví, že v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, podrobnější definici pojmů jako „přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování“ a podobně ale nechává na zvláštním právním předpisu - na antidiskriminačním zákoně. Ten ale zatím sněmovnou neprošel. Na dosud neexistující normu odkazuje zákoník i ohledně prostředků ochrany před diskriminací. Nečasova technická novela nyní v několika odstavcích definuje zmíněné základní pojmy. Obsahově jsou prakticky totožné s paragrafy „starého“ zákoníku práce, účinného do konce roku 2006. Například sexuálním obtěžováním se rozumí „jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede k narušení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů“. Přímo součástí zákoníku by se nyní měla stát i ustanovení o možnostech ochrany před diskriminací: Zaměstnanec má právo se domáhat, aby od diskriminace bylo upuštěno, byly odstraněny její následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Jestliže byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady by určil soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. POČÍTÁ SE I S REGISTROVANÝM PARTNEREM Další velká skupina změn se týká rozšíření ustanovení, hovořících o manželích, také o partnery podle zákona o registrovaném partnerství. Ten byl schválen během projednávání zákoníku práce, aniž by se to však v přijatém znění zákoníku projevilo. Příkladem je doplnění ustanovení, že „jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci; to platí i pro manžela nebo partnera zaměstnance“. Registrovaný partner se považuje za člena rodiny třeba i pro účely cestovních náhrad. Výbornou ilustrací faktu, že Nečasův návrh představuje skutečně pouze technickou novelu, je paragraf 318. Slovo partner bylo pouze doplněno k dosavadnímu znění, aniž se novela pokouší o přesnější definici poněkud kostrbatého zákazu. Ten by po novele zněl: „Pracovněprávní vztah nemůže být mezi manželi nebo registrovanými partnery.“ Ani po novele tedy z uvedeného ustanovení nebude jasné, jak mají postupovat manželé (či registrovaní partneři) oddaní před účinností nového zákoníku práce, tedy před 1. lednem 2007. Předchozí zákoník totiž stanovil, že pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manželi. Pokud však nejdříve vznikl pracovněprávní vztah a teprve potom došlo k uzavření manželství, nebylo to v rozporu se zákonem. Nový zákoník ale zákaz zpřísnil a dotýká se tedy zpětně i manželství uzavřených „legálně“ podle dřívějšího zákoníku. Už ale neříká, zda se pracovněprávní vztah mezi manželi na začátku letošního roku automaticky zrušil či jaké jim hrozí sankce za nedodržení tohoto ustanovení. (Podrobněji jsme o problému psali v Profitu č. 44/2006). JEN NAHRAZENÍ POJMŮ Na mnoha místech novela zpřesňuje pojmy. Jde ale jen o legislativnětechnické „drobnosti“, nikoliv třeba o výstižnější definici některých základních pojmů. Cílem je, aby terminologie zákoníku práce odpovídala zákonům, přijatým během jeho dlouhého projednávání. Příkladem je navrhovaná změna pojmu „utajované skutečnosti“ na „utajované informace“ tak, aby odpovídala novému termínu používanému v zákoně o ochraně utajovaných informací. Zdánlivě jde o pouhou změnu slov. Ale zatímco utajovaná informace je přesně definována zákonem, za utajovanou skutečnost by mohlo být považováno cokoliv. Mimochodem, ani návrh technické novely není důsledný, když na některých místech (související novela zákona o inspekci práce) výraz „utajované skutečnosti“ ponechává. Další skupina změn nahrazuje pojem „pracovně lékařská péče“ výrazem „závodní preventivní péče“. V reakci na přijatý zákon o sociálních službách se také na mnoha místech zákoníku má pojem „sociální péče“ změnit na „sociální služby“. Jiná zpřesnění, mnohdy jen ve formě poznámek pod čarou, se týkají odkazů na příslušné unijní směrnice. O TROCHU MÉNĚ POVINNÝCH PARAGRAFŮ

Poměrně nenápadnou změnou je vyškrtnutí několika paragrafů, od nichž se účastníci pracovněprávních vztahů „nemohou odchýlit“ a dohodnout se tedy odlišně. Právě to by se mohlo stát předmětem sporů s odbory.

Novela mimo jiné navrhuje, aby ze seznamu těchto neměnných ustanovení vypadlo pravidlo, že mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má zaměstnanci příslušet. Nově už by ani nebylo povinné, aby se výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování sjednávaly přímo v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.

MOŽNOST ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ZŮSTÁVÁ

Technická novela zatím - poměrně překvapivě - vůbec neřeší spornou otázku odstoupení od pracovní smlouvy, kterou jsme podrobně rozebírali v Profitu č. 7/2007. Tato možnost se do zákoníku dostala zřejmě nepozorností levicových stran a odborů. Je ukryta pod odkazem na občanský zákoník, z něhož vyplývá i možnost odstoupení od (pracovní) smlouvy „z důvodů stanovených zákonem nebo dohodnutých ve smlouvě“.

Zaměstnavatelé (ale i zaměstnanci) tak od ledna získali daleko pružnější možnost ukončit pracovní poměr. Při odstoupení od smlouvy totiž nemusí přihlížet k výpovědním důvodům stanoveným zákoníkem práce. Neplatí zde ani ustanovení o výpovědní lhůtě nebo odstupném. V praxi tak nový zákoník obsahuje skulinu, která umožňuje přenést do pracovní smlouvy jednu z výhod takzvaného švarcsystému - tedy možnost pracovní poměr kdykoliv snadno a levně ukončit.

Odstoupení od pracovní smlouvy se blíží spíše „rozvázání pracovního poměru dohodou“ než „výpovědi bez udání důvodu“, protože s možností odstoupení musí už při uzavření smlouvy souhlasit obě strany. Jenže řada právníků i politiků připomíná, že zaměstnanci často pracovní smlouvu ani nečtou, nebo ji čtou nepozorně. Podepíší tak paušální souhlas s budoucím možným odstoupením a zaměstnavatel později může pracovní poměr okamžitě ukončit, nezávisle na skutečné vůli zaměstnance.

Podle odborářů však odstoupení od pracovní smlouvy -nehledě na současné znění zákoníku - není přípustné ani teď. „Docházelo by tím k obcházení neměnné právní úpravy skončení pracovního poměru,“ vysvětluje místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková.

Právě kvůli odlišným názorům na interpretaci tohoto ustanovení by odbory považovaly za užitečné, aby technická novela výslovně konstatovala nepřípustnost odstoupení od pracovní smlouvy podle občanského zákoníku. „Myslím, že by to bylo možné považovat za legislativně technickou úpravu směřující k odstranění teoretických pochybností a zvýšení právní jistoty účastníků pracovněprávních vztahů,“ vysvětluje Kubínková.

Proti možnosti odstoupení jsou nejen odbory a levicové strany, ale také zastánci pružnějšího pracovního trhu v čele s ODS. Jen důvody jsou jiné. „Pokud dojde k odstoupení od pracovní smlouvy podle občanského zákoníku, ruší se tato smlouva od počátku. Na vztah se pak pohlíží tak, jako by pracovní smlouva vůbec nebyla uzavřena. To je výrazný zásah do právní jistoty obou stran,“ varuje profesor Miroslav Bělina, největší tuzemský odborník na pracovní právo a autor ústavní stížnosti podané pravicovými poslanci. Podle něj hrozí nejistota a chaos například v oblasti zdravotního a sociálního pojištění.

USPOKOJTE ZAMĚSTNANCE Další ilustrací, že jde skutečně jen o technickou novelu a ne o odstranění socialistického charakteru kodexu, je paragraf 224. I v něm Nečas zatím navrhuje jen kosmetické změny. V zákoníku tak například zůstane povinnost zaměstnavatelů „vytvářet zaměstnancům podmínky pro uspokojování kulturních a rekreačních potřeb a zájmů“. Oproti původnímu znění vypouští technická novela pouze tělovýchovné potřeby. ZÁSADNÍ ZMĚNY AŽ POZDĚJI

Po odstranění největších chyb by ministr Nečas rád připravil i koncepčnější změny zákoníku, směřující k větší liberalizaci a pružnějšímu trhu práce v souladu s evropskými trendy. „S koncepčnějšími změnami však počkáme až do rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud by nějaká ustanovení dosavadního zákoníku prohlásil za neústavní, určitě bychom to do návrhu zapracovali,“ vysvětlil Nečas v rozhovoru pro Profit. Takovou změnu pravděpodobně předloží až v příštím roce.

U Ústavního soudu čekají již dvě stížnosti na nový zákoník. Jednu podala Hospodářská komora společně s několika senátory, druhou pak skupina pravicových poslanců. „Tato dvě podání soud sloučil do jednoho řízení, budou tedy projednávána společně,“ řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Žádnou podrobnější zprávu o osudu stížnosti či předpokládaném termínu rozhodnutí však nemá.

Přestože by se na technické novele mohly shodnout všechny strany, pravděpodobně by vstoupila v účinnost až od ledna 2008. Podle neoficiálních vyjádření několika pravicových politiků i zástupců podnikatelských svazů není kam spěchat. Zaměstnanci si už prý pomalu začínají uvědomovat, že za zhoršení jejich situace může předchozí levicová vláda. Za pár měsíců by tedy dosavadní zastánci zákoníku mohli ještě více „vyměknout“ a svolit k zásadnějším změnám směrem k pružnosti pracovního trhu. Navíc by se pak technická novela dala rovnou spojit s koncepčnějšími změnami.

Otevřeně o budoucím jednání s odbory hovoří také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl: „Odboráři by už s námi dneska rádi jednali, ať jim pomůžeme změnit některá nesmyslná ustanovení zákoníku. Samozřejmě s nimi jednat budeme. Jenže teď už je jiná doba než vloni na podzim. Odbory tu naši vstřícnou ruku rok a půl odmítaly. A když dneska vidí, že se zákoník obrací i proti nim, tak se chtějí vrátit za jednací stůl. Máme teď šanci navrátit to nesmyslně vychýlené kyvadlo. Teď už nám nejde jen o odstranění největších legislativních chyb. Proto na tripartitu znovu přineseme všechny naše připomínky,“ řekl Míl v lednovém rozhovoru pro Profit.

ODBORY JSOU ZATÍM PRO

Na návrhu technické novely se zatím podíleli jen experti z ministerstva práce a sociálních věcí. Odbory a podnikatelské svazy ji obdržely až před pár dny v rámci připomínkového řízení.

„Jsme ochotni jednat o všech technických vylepšeních zákoníku. Neměly by to být však změny, které by zásadně a věcně měnily obsah nového kodexu práce,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Zároveň si posteskl, že odbory dostanou až paragrafované znění, a nikoliv věcný záměr.

NAVRHOVANÉ ZMĚNY

  • přesnější pravidla pro počítání zkušební doby
  • nahrazení zřejmých omylů v textu ohledně cestovních náhrad
  • doplnění mezery v definici pracovního úrazu
  • doplnění zásad pro zákaz diskriminace
  • reakce na přijetí zákona o registrovaném partnerství
  • změna terminologie tak, aby odpovídala současnému znění jiných zákonů CO V

NÁVRHU NENÍ

  • změna možnosti odstoupení od pracovní smlouvy
  • kroky směrem k pružnějšímu pracovnímu trhu
  • skutečná liberalizace pracovněprávních vztahů (naplnění zásady „co není zakázáno, je dovoleno“)
  • oslabení silné role odborů a konec diskriminace firem, kde odbory nepůsobí
  • upřesnění zákazu zaměstnávání manželů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče