Nové srdce českých biověd

03. května 2010, 17:13 - Martin Rychlík
03. května 2010, 17:13

Ve Vestci u Prahy má vzniknout biotechnologický klenot

Prý to není vzdálená a čirá utopie; dočkáme se do několika let. Čeho? Léků „šitých“ na míru. Protinádorových látek a nových antivirotik. Lepších tkáňových náhrad. Rozklíčování genů odpovědných za různé nemoci srdce, jater i nedoslýchavost. Tím vším by se mělo zabývat vznikající Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), jež hodlá ve Vestci u Prahy zbudovat šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy. „Právě rozvoj biotechnologií, které byly v ČR zanedbávány, je naším hlavním záměrem. Máme na to špičkové lidi. Vysoká úroveň vědců, kteří projekt připravují, byla v mezinárodních panelech ministerstva školství, jež o přidělení evropských peněz spolurozhodují, hodnocena nejvýše,“ řekl týdeníku EURO Václav Pačes, vědecký koordinátor Biocevu a někdejší předseda AV ČR. Centrum excelence by mělo vzniknout do roku 2013.

„Torzo“ za tři miliardy?

BIOCEV od počátku usiloval o částku 3,25 miliardy korun z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zdá se, že svůj požadavek bude muset – stejně jako ostatní projekty – redukovat. Právě nyní se vyjednává s ministerstvem školství. Původně bylo určeno 1,2 miliardy na výstavbu budovy, něco přes 1,5 miliardy na přístrojové vybavení a 550 milionů korun na start-up granty. „Nedovedu si představit, kdyby nám dali za úkol zkrátit BIOCEV o třicet procent, jak bychom pak mohli zachovat naše členství v evropských infrastrukturách EuroBioImaging a InfraFrontier, zaměřených na fenogenomiku a zobrazovací metody. Centrum je sestaveno komplexně. Trochu se obáváme, že by pak zůstalo jen torzo,“ tvrdí profesor Pačes. Dle informací týdeníku EURO se však projekt neobešel bez četných výhrad. Prý v prezentaci příliš spoléhá na Pačesovu osobnost a připravenost měla být důkladnější.
„Výtky k vědeckému programu nebyly. Kritika to byla spíše formální, týkala se třeba nastaveného kariérního řádu a podobně,“ oponuje expředseda. Ohledně úspor vedl i jednání se zástupci podobně koncipovaného, leč rivalského centra CEITEC v Brně (EURO 15/2010), hlavně s profesorem Jaroslavem Kočou – garantem za oblast živých věd. „Dohodli jsme se, že přístroje, které budou mít oni, my pořizovat nebudeme. Byla to férová jednání,“ říká Pačes. V budoucnu jsou možné i synergie s dalším obřím projektem, laserem ELI v nedalekých Dolních Břežanech. Právě na umístění obou center jen kousíček za cedulí Hlavní město Praha se s pozdvihnutým obočím dívají soupeři z regionů – Praha se totiž tohoto operačního programu EU nesměla zúčastnit.

Myší klinika jako základ

Vestecké středisko sestává z pěti základních pilířů. Těmi jsou funkční genomika, buněčná a strukturní biologie, biomateriály a vývoj léčebných i diagnostických postupů. „Velmi sázíme na funkční genomiku, takzvanou myší kliniku a součást projektu InfraFrontier, kde se mapuje genom modelových živočichů – myší a potkanů. Organizuje se celá evropská síť, již má u nás na starost docent Radislav Sedláček, vědec na slovo vzatý,“ říká profesor Václav Hořejší, řešitel projektu BIOCEV a ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Tento výzkumný program je zaměřen na geny důležité pro funkci specializovaných fyziologických systémů. Umožňuje ověření jejich využití pro vývoj léků – třeba týkajících se onemocnění jater, kardiovaskulární dysfunkce, vývoje diabetu a metabolických poruch. Zásadní má být i oblast buněčné biologie a virologie, jejímž garantem je parazitolog Jan Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK. Takový výzkum má veliký potenciál pro medicínu a vývoj antiparazitárních i protinádorových látek či antivirových vakcín. Program zacílený na biomateriály má zase vést ke tkáňovým náhradám z kmenových buněk, umělým srdečním chlopním, chrupavkám a kostem, ale také k systémům umožňujícím cílenou dopravu léčiv. Kdo by to nepodpořil!

Od mikroskopů k léčivům...

„Je to už tak trochu klišé, ale v ČR opravdu chybí spojnice mezi základním výzkumem a produkcí výsledků – ať již lékařských produktů nebo procesů. Je to odtržené. I tomu bychom chtěli napomoci,“ říkají Pačes s Hořejším. Zkušenosti již Ústav molekulární genetiky má. Jednak byl jedním z iniciátorů vzniku biotechnologického klastru CzechBio, ale vzešly z něj i čtyři spin-off firmy: Exbio, Apronex, rEcoli a TopBio. Všechny sídlí také ve Vestci, kde Akademie věd již dříve zakoupila vhodné pozemky. Zájem spolupracovat s Biocevem na úrovni letter of intent projevilo asi dvacet subjektů, mezi nimiž nechybějí farmaceutické nebo biotechnologické společnosti (Zentiva, Beznoska, GeneTiCa, Bio-Skin, Vidia, Gel-Med či Elmarco). Kolik bude stát roční provoz centra? „Číslo zatím nechceme upřesňovat, ale jde o stovky milionů ročně,“ říká projektový manažer Jan Rajnoch. Peníze mají plynout z domácích i zahraničních grantů, ale též ze smluvního výzkumu.
Vazby mají akademici i s nedalekým Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Krči, neuzavírají se však nikomu. „Jsme zcela otevřeni spolupráci. Zájem má třeba pražská VŠCHT, což je náš dlouhodobý partner,“ říká Hořejší. Díky zajímavým podmínkám a lákavé fenogenomice by do Vestce mohli přicházet i vědci zpoza hranic. „To je hrozně důležité. Když se podíváte na podobné centrum v Holandsku, cizinců je tam spousta. Chceme rovněž, aby se vedoucím Biocevu stala nějaká mezinárodně respektovaná osobnost. Bude připraven konkurz, případně i odborný search committee,“ doplňuje uznávaný imunolog, dle něhož je jedinou cestou internacionalizace. A tedy angličtina na všech úrovních.

Biotechnologický superkomplex

Vzniknout by mělo i zhruba 500 kvalifikovaných pracovních míst – včetně postů pro vědce a doktorandy, ale také laborantky nebo ošetřovatele zvířat. „Máme již územní rozhodnutí. Do konce letošního července chceme získat stavební povolení. A pak budeme čekat na závěrečné rozhodnutí komise z Bruselu, které by mohlo přijít na přelomu roku, abychom mohli počátkem roku 2011 začít stavět,“ doufá manažer Rajnoch. Pamatováno je i na dopravu z Prahy. Naplánováno bylo autobusové spojení, které výhledově naváže na plánovanou trasu metra do Písnice. A zbudovány mohou být i ubytovací kapacity. „Projekt má naši plnou podporu. Obci přinese pracovní místa i zajímavý potenciál,“ řekl týdeníku EURO Miroslav Pašek, starosta Vestce. Hned vedle zvolené lokality pro BIOCEV má totiž vyrůst i další výzkumné středisko – Národní biotechnologické a biomedicínské centrum. Jde o záměr Středočeského kraje, na nějž má jít asi 300 milionů korun z operačního programu Podnikání a inovace. Zdaří-li se obé, nový biokomplex by měl výrazně promluvit do české vědy, medicíny i vývoje léčiv.

*
BOX
Programová pětka**
1. Funkční genomika
2. Buněčná biologie a virologie
3. Strukturní biologie a proteinové inženýrství
4. Biomateriály a tkáňové inženýrství
5. Vývoj léčebných a diagnostických postupů
Pramen: týdeník EURO

Nálepka:
http://www.biocev.cz/

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít