Nové daně, pozor na ně

20. března 2009, 03:14 - Pavel Páral
20. března 2009, 03:14

Držme si peněženky, ministerstvo financí začíná práce na novém zákoně o dani z příjmů. A to bude o strach. Jen rok se těšíme z velmi mírného snížení daní a zaměstnanci i ze zastropování plateb zdravotního a sociálního pojištění.

Autor: Profit - Jakub Stadler

Podnikatelům, kteří měli strop odedávna na zhruba jednom milionu korun, se naopak tento limit zvedl na dvojnásobek, a tak ze změn, které přinesl premiér Mirek Topolánek ve svém pověstném batohu, moc nekřepčili.

A nic nenasvědčuje, že bude líp. Když náměstek ministra financí pro daně Peter Chrenko oznámil, že jeho úřad chce z výplatních pásek vymazat pojem superhrubá mzda, může se mnohým zdát, že jde o racionální krok, který zjednoduší administrativu. Podle toho, jak Chrenko svůj záměr popsal, nejde o nic jiného než o formální převedení toho, co zaměstnavatel zaměstnanci připlácí na zdravotní a sociální pojištění, přímo do hrubé mzdy.

Z neplatičů defraudanti

Je to dobré v tom, že zaměstnavatel bude mít zjednodušené počty a zaměstnanec ještě jasněji než dosud uvidí, kolik vydělává a jaký díl odevzdává státu. Každé další vládě se bude obtížněji vysvětlovat zvýšení rozhodně nezanedbatelných odvodů daní a pojistného. Je zde však i jeden problém. V okamžiku, kdy se pojištění placené zaměstnavatelem stane součástí hrubé mzdy, tak jeho firemní neplatiči se z obyčejných dlužníků správy sociálního zabezpečení stanou defraudanty části mzdy svého zaměstnance se všemi důsledky.

Jsou zde však i jiné otázky, které bude nutné si v nastávající diskuzi o záměrech nového daňového zákona položit. Ministerstvo financí chce vytvořit jednotný základ, z něhož se bude vypočítávat daň i pojistné. To by měly zbystřit zejména osoby samostatně výdělečně činné, neboli podnikatelé – fyzické osoby, protože ony mají základ pro výpočet pojistného oproti základu daně poloviční. Při vědomí toho, co jim s pojistným Topolánek s ministrem financí Kalouskem provedli před dvěma lety, by to mohlo řadu lidí vylekat.

A obzvláště, pokud si k tomu přidáme to, že Kalousek chce zavést výdajový paušál pro zaměstnance. To je samo o sobě správné, a pokud to nahradí nesmyslné daňové úlevy na stravenky, režijní jízdenky a další zaměstnanecké benefity, není možné toto opatření nepochválit. Leč zavedení takového paušálu může být těžko rozpočtově neutrální. Na zaměstnanecké benefity dnes dosáhne jen někdo. Jsou skupiny zaměstnanců, například železničáři, k nimž je stát extrémně štědrý, zatímco v některých menších firmách dosáhnou sotva na nejlevnější stravenky. Nový paušál si od daní odečte každý. A zrovna železničáři sotva budou ochotni připustit omezení svých prebend čerpaných ze státní kasy.

A to bude znamenat výpadek rozpočtových příjmů, které bude chtít ministerstvo financí někde nahradit. Zejména v době, kdy krize ujídá z rozpočtových příjmů opravdu velkými sousty. Živnostníci tak budou první na řadě, protože jde o skupinu, která nekřičí a neorganizuje protivládní demonstrace. Nakonec jsou na tom podobně jako zaměstnanci s vysokými příjmy. Těm chce nyní vláda pod záminkou krize sebrat i onen strop na sociální a zdravotní pojištění, který jim s takovou slávou v naprosto nepřiměřené výši dala po vyhraných volbách. Jakoby ty dvě tři miliardy nešlo ušetřit ve výdajích na státní správu.

Hledání daňového ráje

Také nové sliby o snížení DPH pro restaurace a některé další služby budou vyžadovat kompenzaci na jiném místě příjmů, a to vyvolává u opatrného a poučeného pozorovatele obavy z toho, co se šije. Jako by slib malého a levného státu a nízkých a jednoduchých daní z příjmů pro ty, kteří táhnou ekonomiku dopředu, přestával platit. Z návrhů, které nyní vládní politici předkládají, není zrovna zřejmé, že by si byli vědomi toho, kdo jim svými hlasy pomohl do křesel. Nebo si myslí, že stejně nemají koho jiného volit.

Z tohoto omylu by měli rychle procitnout. Oni totiž jejich tradiční voliči k volbám nemusí, protože mohou sebrat notebook a účetní a odstěhovat daňový domicil někam úplně jinam. Stačí se podívat na statistiky zveřejněné minulý týden, podle nichž počet firem, které se z Česka vystěhovaly do daňových rájů, dosáhl již téměř devíti tisíc a stále velmi dynamicky roste. Zdaleka nejde jen o velké finanční skupiny a obchodníky. Daňově příznivé podmínky přitom nabízejí i některé země v Unii, například Lucembursko, Nizozemsko, Kypr či Velká Británie. Náklady na provoz takového daňového domicilu se vyplatí už při nevelké výši daňové povinnosti. A přitom lze s takovou firmou podnikat po celé Unii, včetně Česka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče