Article, show

Nové daně, pozor na ně

20. března 2009, 03:14 - Pavel Páral
20. března 2009, 03:14

Držme si peněženky, ministerstvo financí začíná práce na novém zákoně o dani z příjmů. A to bude o strach. Jen rok se těšíme z velmi mírného snížení daní a zaměstnanci i ze zastropování plateb zdravotního a sociálního pojištění.

Autor: Profit - Jakub Stadler

Podnikatelům, kteří měli strop odedávna na zhruba jednom milionu korun, se naopak tento limit zvedl na dvojnásobek, a tak ze změn, které přinesl premiér Mirek Topolánek ve svém pověstném batohu, moc nekřepčili.

A nic nenasvědčuje, že bude líp. Když náměstek ministra financí pro daně Peter Chrenko oznámil, že jeho úřad chce z výplatních pásek vymazat pojem superhrubá mzda, může se mnohým zdát, že jde o racionální krok, který zjednoduší administrativu. Podle toho, jak Chrenko svůj záměr popsal, nejde o nic jiného než o formální převedení toho, co zaměstnavatel zaměstnanci připlácí na zdravotní a sociální pojištění, přímo do hrubé mzdy.

Z neplatičů defraudanti

Je to dobré v tom, že zaměstnavatel bude mít zjednodušené počty a zaměstnanec ještě jasněji než dosud uvidí, kolik vydělává a jaký díl odevzdává státu. Každé další vládě se bude obtížněji vysvětlovat zvýšení rozhodně nezanedbatelných odvodů daní a pojistného. Je zde však i jeden problém. V okamžiku, kdy se pojištění placené zaměstnavatelem stane součástí hrubé mzdy, tak jeho firemní neplatiči se z obyčejných dlužníků správy sociálního zabezpečení stanou defraudanty části mzdy svého zaměstnance se všemi důsledky.

Jsou zde však i jiné otázky, které bude nutné si v nastávající diskuzi o záměrech nového daňového zákona položit. Ministerstvo financí chce vytvořit jednotný základ, z něhož se bude vypočítávat daň i pojistné. To by měly zbystřit zejména osoby samostatně výdělečně činné, neboli podnikatelé – fyzické osoby, protože ony mají základ pro výpočet pojistného oproti základu daně poloviční. Při vědomí toho, co jim s pojistným Topolánek s ministrem financí Kalouskem provedli před dvěma lety, by to mohlo řadu lidí vylekat.

A obzvláště, pokud si k tomu přidáme to, že Kalousek chce zavést výdajový paušál pro zaměstnance. To je samo o sobě správné, a pokud to nahradí nesmyslné daňové úlevy na stravenky, režijní jízdenky a další zaměstnanecké benefity, není možné toto opatření nepochválit. Leč zavedení takového paušálu může být těžko rozpočtově neutrální. Na zaměstnanecké benefity dnes dosáhne jen někdo. Jsou skupiny zaměstnanců, například železničáři, k nimž je stát extrémně štědrý, zatímco v některých menších firmách dosáhnou sotva na nejlevnější stravenky. Nový paušál si od daní odečte každý. A zrovna železničáři sotva budou ochotni připustit omezení svých prebend čerpaných ze státní kasy.

A to bude znamenat výpadek rozpočtových příjmů, které bude chtít ministerstvo financí někde nahradit. Zejména v době, kdy krize ujídá z rozpočtových příjmů opravdu velkými sousty. Živnostníci tak budou první na řadě, protože jde o skupinu, která nekřičí a neorganizuje protivládní demonstrace. Nakonec jsou na tom podobně jako zaměstnanci s vysokými příjmy. Těm chce nyní vláda pod záminkou krize sebrat i onen strop na sociální a zdravotní pojištění, který jim s takovou slávou v naprosto nepřiměřené výši dala po vyhraných volbách. Jakoby ty dvě tři miliardy nešlo ušetřit ve výdajích na státní správu.

Hledání daňového ráje

Také nové sliby o snížení DPH pro restaurace a některé další služby budou vyžadovat kompenzaci na jiném místě příjmů, a to vyvolává u opatrného a poučeného pozorovatele obavy z toho, co se šije. Jako by slib malého a levného státu a nízkých a jednoduchých daní z příjmů pro ty, kteří táhnou ekonomiku dopředu, přestával platit. Z návrhů, které nyní vládní politici předkládají, není zrovna zřejmé, že by si byli vědomi toho, kdo jim svými hlasy pomohl do křesel. Nebo si myslí, že stejně nemají koho jiného volit.

Z tohoto omylu by měli rychle procitnout. Oni totiž jejich tradiční voliči k volbám nemusí, protože mohou sebrat notebook a účetní a odstěhovat daňový domicil někam úplně jinam. Stačí se podívat na statistiky zveřejněné minulý týden, podle nichž počet firem, které se z Česka vystěhovaly do daňových rájů, dosáhl již téměř devíti tisíc a stále velmi dynamicky roste. Zdaleka nejde jen o velké finanční skupiny a obchodníky. Daňově příznivé podmínky přitom nabízejí i některé země v Unii, například Lucembursko, Nizozemsko, Kypr či Velká Británie. Náklady na provoz takového daňového domicilu se vyplatí už při nevelké výši daňové povinnosti. A přitom lze s takovou firmou podnikat po celé Unii, včetně Česka.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Transfăgărășan s Mazdou MX-5 je zážitek, na jaký se jen tak…
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První majitelé se dočkají v říjnu
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Technologie
Velká aktualizace ovladačů u AMD. Mnohé novinky pro hráče, GPU Profiler pro vývojáře
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít