Nové chuťovky na dotačním menu

04. června 2007, 00:00 - admin
04. června 2007, 00:00

STRUKTURÁLNÍ FONDY Start plného čerpání evropských fondů sice stále vázne, malí a střední podnikatelé ale mohou od počátku června podávat žádosti do dalších čtyř programů. Šanci mají inovativní projekty a investice do ekologičtější energie. Rodinka otevřených programů, kterou zatím tvořily pouhé tři kousky, se opět rozrostla.

STRUKTURÁLNÍ FONDY Start plného čerpání evropských fondů sice stále vázne, malí a střední podnikatelé ale mohou od počátku června podávat žádosti do dalších čtyř programů. Šanci mají inovativní projekty a investice do ekologičtější energie.

Rodinka otevřených programů, kterou zatím tvořily pouhé tři kousky, se opět rozrostla. Agentura CzechInvest totiž od 1. června přijímá registrační žádosti do

programů Inovace, Potenciál, ICT v podnicích a Ekoenergie. Zlatý déšť přitom znovu směřuje hlavně na malé a střední firmy.

INOVACE

První z programů je zaměřen primárně na podporu zavádění nových nebo inovovaných výrobků, technologií či služeb na trh. „Peníze je možné získat na rozjetí sériové výroby, tedy i na nákup strojů nebo třeba na nezbytné certifikace a homologace,“ ukazuje některé možnosti Magdaléna Štokmanová, vedoucí oddělení inovací CzechInvest.

„Podstatné ovšem je, že musí jít o ukončený vývoj produktu, který chce firma prodávat. Setkáváme se totiž i s žádostmi na podporu samotného vývoje. My ale před schválením žádosti potřebujeme vidět alespoň nějaký funkční prototyp nebo vzorek, poloprovozní zařízení a podobně. Častou chybou je i žádost podaná na pouhou modernizaci vybavení, kterou bohužel nemůžeme uznat“, dodává Štokmanová. Ale ani podnikatel, který za sebou ukončený vývoj nějakého produktu nemá, nemusí zoufat. Podmínky programu se totiž vztahují i na produkci vycházející z koupené licence nebo patentu, využít lze i výsledky výzkumu vysokých škol či vědeckovýzkumných institucí.

Druhou hlavní oblastí, na kterou se program zaměřuje, je podpora inovace procesů uvnitř firmy samotné. Nedochází tady ke změně produktu, ale inovuje se výrobní proces nebo proces poskytování služby. „Typicky je možné zmínit třeba sklářský nebo chemický průmysl, kde je procesní inovace častá. A ze zkušeností víme, že často dochází ke kombinaci obou typů inovace,“ komentuje Magdaléna Štokmanová.

Nabídku celého programu potom doplňuje možnost žádat o prostředky na marketingovou či organizační inovaci. V případě první možnosti to znamená zavedení nějakého nového prodejního kanálu, jako je třeba elektronický obchod. Úspěšný žadatel si může ušetřit výdaje za počítačové i programové vybavení a firmu, která vše zprovozní. Šikovným využitím organizační inovace je zase propojení skladu firmy s dodavatelem materiálu. Elektronická komunikace upozorní na nízký stav zásob a dodavatelská firma automaticky chybějící položky doplní.

Právě poslední dvě aktivity jsou přitom oproti stejnojmennému a velmi oblíbenému programu minulého období příjemnou novinkou. Jejich využití je však svázáno s prvními dvěma cíli programu, nelze o ně žádat samostatně. „Za zmínku navíc stojí jak rozšíření spektra způsobilých výdajů a zvýšení výše dotace, tak i větší důraz na malé a střední podniky,“ uzavírá Štokmanová. Přes očekávaný velký zájem podnikatelů by podle jejích slov mělo být prostředků dostatek a každý projekt splňující kritéria by proto měl dotaci získat.

POTENCIÁL

Ruku v ruce s programem Inovace jde i program Potenciál. Tímto směrem by měli hledět všichni podnikatelé, kteří zvažují investice do vlastních výzkumných a vývojových kapacit.

„Program v zásadě nabízí peníze na vybudování potřebné infrastruktury a pořízení dlouhodobého majetku. Tedy pozemků, budov či strojů nebo i jiného vybavení vývojového centra, včetně licencí a know-how. Jinak řečeno, peníze půjdou nikoliv na výzkum samotný, ale na vybudování podmínek pro jeho fungování. Malé a střední podniky navíc mohou dostat podporu i na poradenské služby a některé provozní náklady, třeba na mzdy vývojářů nebo cestovné spojené s projektem,“ shrnuje základní podmínky Potenciálu projektová manažerka CzechInvestu Monika Smejkalová. „Je ale potřeba, aby výstup výzkumu či vývoje byl využit ve výrobě. Výhodou navíc je, pokud záměr podporuje spolupráci s vysokými školami či ústavy nebo s dalšími firmami,“ dodává.

Podnikatele navíc potěší řada vylepšení, jimiž Potenciál disponuje oproti už fungujícímu bratříčku financovanému ze státních zdrojů, tedy Rámcovému programu pro podporu technologických center a strategických služeb. „Ten byl totiž nedávno novelizován a zpřísněn, takže odpadla možnost čerpat dotaci na majetky,“ upozorňuje Smejkalová. Vzniklou mezeru tak může zaplnit právě Potenciál, který navíc na rozdíl od národního programu není zaměřen na úzkou oblast výzkumu a vývoje hi-tech produktů a technologií. Otevřen je totiž všem projektům, jejichž výstupy se projeví v odvětvích zpracovatelského průmyslu, s výjimkou výroby potravinářských a tabákových výrobků. Umožňuje také s určitými omezeními financovat i zařízení používané na další účely než samotný výzkum. Týká se to například strojů užívaných pro vývojové centrum i pro samotnou výrobu.

I tak si však žadatelé musí pečlivě hlídat jednotlivé podmínky, které jsou pro získání dotace nutné. Ať už jde o přesné zaměření projektu na zpracovatelský průmysl podle klasifikace ekonomických činností OKEČ, minimální spoluúčast ve výši pět milionů korun nebo jeho finanční realizovatelnost.

A podobně jako u předchozího programu ani zde příslušní zaměstnanci CzechInvestu nečekají, že by jejich dveře zarostly pavučinami. Už dnes jich jen na zodpovídání dotazů o programu pracuje trojice.

ICT V PODNICÍCH

Třetí z této vlny otevíraných programů je zaměřen na oblasti komunikačních technologií v rámci firmy samotné. Malý či střední podnik působící ve zpracovatelském průmyslu může jeho prostřednictvím ušetřit při zavádění nebo renovaci informačních systémů využívaných například pro vývoj výrobků a technologií nebo usnadňujících komunikaci a spolupráci dvojice dodavatel - odběratel. Mimo tyto už relativně odborné a specifické záležitosti má podnikatel šanci získat dotaci i na řešení obecnějších problémů typu rozvoje základní technické infrastruktury či programového vybavení firmy.

Užitnou hodnotu zmíněného programu navíc zvyšuje i rozsah výdajů, na nějž je z něj možné čerpat. Mimo nezbytného hardware a software totiž možná dotace zahrnuje i související školení, různé studie, ale třeba i patenty, know-how a licence.

EKOENERGIE

Ze zeleného soudku je poslední otevíraný program, podle odborníků možný tajný podnikatelský favorit celé skupiny. V souladu se svým názvem podporuje snižování energetické náročnosti výroby a spotřebu primárních energetických zdrojů, stejně jako vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Prostředkem k čistšímu životnímu prostředí by měla být finanční motivace malých a středních podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího využití alternativních zdrojů energie.

„V minulém období tuto oblast pokrýval program Snižování energetické náročnosti; ten byl ale kvůli vyčerpání peněz v září 2006 zastaven. Rozhodně by proto měli zbystřit ti podnikatelé, kteří v něm uspěli, ale kvůli nedostatku peněz se k dotaci nedostali. Dnes mají novou šanci,“ upozorňuje projektový manažer pro životní prostředí Pavel Uhlíř ze společnosti Raven Consulting.

Příznivě navíc hodnotí i široké využití tohoto programu. „Počínaje využíváním energie v průmyslových procesech, přes zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla nebo zlepšení tepelně-technických vlastností budov, tady všude je šance využít evropské peníze. Široké spektrum projektů je možno realizovat i v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jde například o malé vodní elektrárny, fotovoltaické systémy, bioplynové stanice a podobně,“ vypočítává Uhlíř. „Na druhou stranu, zklamáni budou ti, kteří by rádi přes tento program financovali výstavbu a provoz různých spaloven nebo projekty v oblasti zemědělství. Tedy třeba pěstování energetických druhů rostlin.“ Podobně Ekoenergie nepodporuje výzkumné, vývojové a pilotní projekty nebo výrobu energeticky úsporných výrobků.

Určité zmatení může způsobit fakt, že implementačním úřadem pro tento program je Česká energetická agentura, nikoliv obvyklejší CzechInvest. I v tomto případě však podávání žádosti probíhá prostřednictvím elektronické aplikace eAccount.

Ani další čtyři programy tedy podnikatele, hlavně ty malé a střední, rozhodně nezklamou. A přestože plné čerpání strukturálních fondů se opět o nějaký ten týden oddálilo, minimálně ve zmíněných případech mohou žadatelé využít bruselských peněz naplno.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče