Nováčci si vydupali úlevy

22. prosince 2008, 01:00 - Libuše Frantová
22. prosince 2008, 01:00

Evropský parlament dal zelenou ambicióznímu plánu na snížení emisí skleníkových plynů.

Oproti původním plánům nebude takzvaný energeticko-klimatický balíček pro firmy tolik bolestivý. Podnikatelé přesto nejsou výsledkem jednání příliš nadšeni.

Europoslanci se minulý týden dohodli na podobě takzvaného energeticko-klimatického balíčku, který by měl přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Evropský parlament schválil kompromisní návrh Evropské rady, k němuž členské státy dospěly ve druhém prosincovém týdnu na summitu v Bruselu. Evropská unie se již před časem dohodla, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o pětinu v porovnání s rokem 1990 a zvýší podíl obnovitelné energie na dvacet procent. Balíček je pouze nástrojem, jak toho dosáhnout. Jeho zavedení však přinese firmám značné náklady. Toho se mnozí bojí zvláště dnes, kdy se Evropa ocitá ve vážné finanční a hospodářské krizi.

Oproti původnímu návrhu Evropské komise, s nímž nesouhlasili zejména noví členové Unie, je finální dohoda méně radikální. Zohledňuje totiž podmínky energetiky, která je ze šedesáti procent závislá na uhlí. Premiér Mirek Topolánek tvrdí, že kompromisní návrh oproti původnímu přinese Česku miliardové úspory. Elektrárenské společnosti v nových členských zemích včetně České republiky si totiž nakonec nebudou muset kupovat od roku 2013 všechny emisní povolenky na vypouštění oxidu uhličitého, jak původně navrhovala Evropská komise.

Podle dohody dostanou v roce 2013 sedmdesát procent povolenek zdarma. Množství povolenek, které si budou muset elektrárenské firmy nakupovat, bude postupně stoupat až do roku 2019, v roce 2020 je budou muset zaplatit všechny. „Návrh dokonce umožňuje jít za rok 2020, pokud o to členský stát na základě kvalitního odůvodnění požádá,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Nyní podniky většinu povolenek, z nichž každá představuje tunu CO2, které může firma vypustit do ovzduší, dostávají zdarma.

„Kompromisu se podařilo dosáhnout a Česká republika je s výsledkem jednání velmi spokojena. Dohoda umožní naplnit původní cíl balíčku, což představuje snížení emisí CO2 o dvacet procent v roce 2020 oproti roku 1990 a současně zohlední rozdílné výchozí podmínky jednotlivých členských zemí,“ tvrdí Bartovský. Úspěch považuje za významný i proto, že jen několik dní před Evropskou radou byl návrh pro českou elektroenergetiku méně příznivý. „Během jednání došlo k zásadnímu posunu v náš prospěch. Výsledná dohoda je také dobrou zprávou pro náš energeticky náročný průmysl, protože nejnáročnější odvětví budou moci využívat v zásadě sto procent povolenek zdarma,“ vysvětluje.

Je to výhodnější, ale ne zas tak moc

Podle klimatologa Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu je sice konečná podoba balíčku výhodnější než původní návrh, ale ne zas tak moc. „Osmdesát osm procent celkových povolenek se rozdělí úměrně pro všechny členské země podle dosaženého snížení emisí od roku 2005. To pro nás není moc výhodné, protože náš průmysl i energetika hodně investovaly do nových technologií v 90. letech,“ upozorňuje Pretel.

Úlevy při obchodování s povolenkami získaly Česko, Polsko a další státy, které vyrábějí více než 30 procent energie z pevných paliv (především uhlí) a jejichž hrubý domácí produkt na hlavu v tržních cenách nepřesahuje padesát procent unijního průměru. Rozdělí se mezi ně dalších deset procent povolenek. Zbylá dvě procenta povolenek si podělí nové členské státy, které od roku 1990 do roku 2005 dosáhly snížení emisí nejméně o dvacet procent. „Do této skupiny spadá i Česká republika. Ale z těchto dvou procent získáme čtyři procenta, Polsko například 27 a Rumunsko 29 procent. To je zanedbatelné množství. Mnohem výhodnější pro nás by bylo, kdyby se všechny povolenky rozdělovaly podle snížení emisí od roku 1990,“ dodává klimatolog.

Nastavená kritéria kritizují i zástupci podnikatelů. „Považuji to osobně za největší špinavost celého navrhovaného systému,“ říká člen představenstva Svazu průmyslu a viceprezident Asociace českého papírenského průmyslu Josef Zbořil. Navíc v roce 1997 byl přijat Kjótský protokol, v němž se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procenta. Kdo emise snížil, je dnes v nevýhodě proti těm, kteří závazek neplnili. A další snižování emisí bude podle Zbořila moci plnit jen za cenu omezování výroby.

„Od roku 1997, kdy byl přijat Kjótský protokol, je původní evropská patnáctka na stejné úrovni vypouštění emisí skleníkových plynů, naopak nové členské státy za tu dobu emise snížily o sedm procent,“ konstatuje klimatolog Pretel.

Důvod k radosti má hlavně ČEZ

Radovat se může zejména elektrárenský polostátní gigant ČEZ, který je nejziskovější českou firmou. Podle původního záměru Evropské komise by si musel všechny povolenky kupovat už v roce 2013. Firma by v takovém případě zdražila ceny zhruba o třetinu, nyní by to ale mělo být méně. „Přijetí kompromisního řešení je velmi důležité zvláště v současné době, kdy je evropská ekonomika zasažena probíhající finanční krizí,“ uvádí mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková. Podle Pretela na konečné dohodě ČEZ „slušně vydělal“. „Nejsem přesvědčen, že zcela oprávněně. Kdyby alespoň investoval do opatření na snižování emisí a do modernizace svých zdrojů, ale investuje spíš do expanze formou nákupu albánských a rumunských elektráren, které tak ve formě energie zaplatí každý daňový poplatník,“ namítá.

Klimatolog nesdílí ani optimistická očekávání některých politiků, že se ceny energií nebudou díky dohodnutým úlevám tolik zvyšovat. „Vzhledem k tomu, že sedmdesát procent povolenek budou zdarma dostávat energetici ve všech starých i nových členů Unie, nevidím důvod k nižším cenám u nás než v západních zemích,“ říká Pretel. Podle zástupce Svazu průmyslu a dopravy Zbořila nemusí dojít k výraznějšímu nárůstu cen energií přibližně do roku 2015, ale není to jisté, protože ceny elektřiny se stanovují na základě nabídky a poptávky. „Takže celkem logicky musíme očekávat růst cen elektřiny po překonání a odeznění krize. V roce 2013 mohou být ceny dost vysoko nad současnou úrovní,“ míní.

Ale Hospodářská komora rozhodnutí Evropské rady a Evropského parlamentu vítá a očekává, že čeští výrobci energie takto „ušetřené“ prostředky využijí na investice do nových zdrojů a čistších technologií a nebudou zvyšovat ceny energií. I mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu ujišťuje, že ušetřené prostředky budou z velké míry investovány do rekonstrukcí elektráren a zavedení nových čistých technologií.

Úlevy získává i energeticky náročný průmysl

A na co se mohou těšit ostatní průmyslové firmy? „Pokud jde o průmyslový sektor, v roce 2013 bude nakupovat dvacet procent povolenek v aukcích, v roce 2020 sedmdesát procent a výhledově v roce 2020 až 2027 sto procent. V této oblasti není stanoven téměř žádný rozdíl mezi novými a starými státy Evropské unie,“ vysvětluje klimatolog Pretel. Ale to není podle něj tolik podstatné, protože energetika pokrývá 70 procent potřeby povolenek z celého množství, které dostává Česká republika.

Obavy měly zejména firmy v energeticky náročných odvětvích. Pokud by si měly kupovat povolenky v aukcích, přišly by o desítky miliard korun. To by se odrazilo v tržbách výrobců a situace by se promítla i do cen jejich zboží. Zranitelné je zejména teplárenství, výroba vápna a cementu, metalurgie i chemický průmysl. „Výsledná dohoda je dobrou zprávou také pro naše průmyslové podniky z ohrožených sektorů, neboť budou moci využít sto procent povolenek zdarma,“ slibuje Bartovský.

Skeptičtější k výslednému balíčku jsou představitelé Svazu průmyslu a dopravy. „Z hodně špatného se to trochu vylepšilo. Ale zástupci zpracovatelského průmyslu výsledky příliš nadšeni být nemohou, problémy jsou spíš odsunuty, některé se snad podaří eliminovat později, ale zjevně to nebude úplně nejjednodušší,“ komentuje schválenou podobu balíčku zástupce Svazu průmyslu Josef Zbořil. „Takže žádný velký jásot. Částečně a dočasně je odvráceno likvidační monstrum pro evropskou, ale i pro českou hospodářskou sféru. Otázka je, zda se postupem času podaří největší rizika eliminovat úplně. Zatím to rozhodně není v dohledu,“ říká Zbořil.

Schválený kompromis vítá i ministerstvo životního prostředí. „I kdyby asi vypadal jinak, pokud by se na něm domlouvali pouze ministři životního prostředí sedmadvacítky, nicméně i tak je to zásadní plus pro ochranu klimatu a velký krok směrem k energeticky efektivní nízkouhlíkové ekonomice,“ prohlásil mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Faktem ovšem zůstává, že pokud se ke snaze Evropy nepřipojí další země, zejména největší světoví znečišťovatelé, bude evropský balíček jen minimálním příspěvkem ke globální změně klimatu. Už dnes produkují rozvojové země více emisí skleníkových plynů než průmyslové státy. Například státy Evropské unie se podílejí na celosvětových emisích jen patnácti procenty. Od doby, kdy byl v roce 1997 přijat Kjótský protokol, se ve světě zvýšily emise o dvacet procent. Ve vyspělých ekonomikách se zvedly emise o šest, v rozvojových zemích o 41 procent.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče