Nová zbraň v rukou odborářů

09. května 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
09. května 2006, 00:00

VYŠŠÍ KOLEKTIVNÍ SMLOUVY Již téměř rok platí zákon, který zaměstnavatelům přikazuje řídit se celooborovou kolektivní smlouvou. Podnikatel tak musí plnit požadavky odborů, i když v jeho firmě nepůsobí. Většina manažerů však o této povinnosti nemá ani ponětí.

VYŠŠÍ KOLEKTIVNÍ SMLOUVY

Již téměř rok platí zákon, který zaměstnavatelům přikazuje řídit se celooborovou kolektivní smlouvou. Podnikatel tak musí plnit požadavky odborů, i když v jeho firmě nepůsobí. Většina manažerů však o této povinnosti nemá ani ponětí.

Kolektivní smlouva je jakýmsi kompromisem mezi požadavky odborářů a zaměstnavatelů. Od 1. července 2005 je však účinná novela zákona o kolektivním vyjednávání, která v tomto směru přinesla jednu podstatnou změnu: Může zaměstnavatelům přikázat řídit se takzvanou vyšší kolektivní smlouvou, tedy takovou, která se uzavírá pro celý obor.

Podnikatel tak musí plnit požadavky odborů, aniž by v jeho firmě působily. Mnozí to považují za nefér, jiní zase o existenci nových pravidel nemají ani tušení. Jen odboráři jsou zpravidla informováni dokonale.

ROZHODUJÍ O NÁS BEZ NÁS

Podle majitele menší ostravské stavební firmy, který si nepřál zveřejnit jméno, se jedná o klasické rozhodování „o nás bez nás“. Právě tento podnikatel Profit na inkriminovanou novelu upozornil. Nelíbí se mu totiž, že mu cizí odboráři diktují minimální mzdy jeho zaměstnanců. S finančním ohodnocením pracovníků údajně problém nemá, protože stanovené platové tarify jsou rozumné. Vadí mu však samotný princip zasahování do jeho práv. „Proč by mi ve firmě měl někdo jiný diktovat, kolik mám svým lidem platit? Kvůli tomu přece existuje hranice minimální mzdy,“ rozčiluje se.

Marně - vše je v souladu s platným zákonem. „Rozšířit působnost vyšší kolektivní, tedy oborové smlouvy, je možné. Smlouva pak bude mít účinky také na podnikatele, kteří podnikají v oboru, jehož pravidla dotyčná smlouva upravuje,“ vysvětluje Pavel Knebl, právník zabývající se problematikou kolektivního vyjednávání.

Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně totiž mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno, že daná kolektivní smlouva je závazná pro celý obor. Právě to považuje řada podnikatelů za protiprávní.

Právní analýza, o kterou Profit požádal advokátní kancelář Glatzová & Co., však potvrzuje, že na rozšíření okruhu adresátů oborové smlouvy je právní nárok. „To znamená, že pokud organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů, které smlouvu uzavřely, splní formální náležitosti návrhu na rozšíření platnosti vyšší kolektivní smlouvy, a zároveň se jedná o svaz zaměstnavatelů zaměstnávajících největší počet lidí v oboru anebo odborový svaz reprezentující největší počet pracovníků, pak musí ministerstvo práce a sociálních věcí jejich návrhu vyhovět,“ říká Marie Janšová z kanceláře Glatzová & Co.

SMLOUVY K LIKVIDACI FIREM NEPOVEDOU

Podle Jiřího Čecha, místopředsedy Odborového svazu Stavba České republiky, má například stavebnictví tuto smlouvu už od loňského roku. „Někteří podnikatelé nemají přesné informace a v důsledku toho vznikají fámy, že kolektivní smlouvy podnikatele poškozují. Vždyť třeba naše kolektivní smlouva mimo jiné stanovuje dovolenou v menším rozsahu, než se sjednává v podnikových kolektivních smlouvách. To přece není pro zaměstnavatele nevýhodné,“ domnívá se odborář. Zdůrazňuje, že smlouva je poměrně benevolentní. „Obsahuje nejméně 22 ustanovení, kde říkáme, že podniková smlouva může danou záležitost upravit jinak. Kvůli novele jsme však nepodepisovali novou smlouvu jako takovou, ale pouze dodatek k ní, kde jsou stanoveny minimální mzdové tarify. Tyto tarify jsme stanovili tak, aby vyhovovaly i menším firmám,“ tvrdí Čech.

Smlouvy s odboráři podepsal i Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Naše organizace má uzavřeny tyto smlouvy vyššího stupně pro odvětví obchodu a pro odvětví cestovního ruchu. Smlouvy jsou k dispozici na našich internetových stránkách,“ říká zástupkyně svazu Irena Vlčková. Informovanost podnikatelů v těchto oborech je také poměrně slušná. Zato zástupci firem z jiných oborů zpravidla takové štěstí nemají. Málokterý podnikatel tuší, kde by „svou“ oborovou smlouvu měl hledat a zda smlouva vůbec existuje.

KDO JE A NENÍ VE VÝHODĚ?

Podle právníka Pavla Knebla platí vyšší smlouva pro všechny řádné členy zaměstnavatelského svazu bez omezení. Ve stanovách svazu je uvedeno, za jakých podmínek mohou jeho představitelé tento typ smlouvy uzavřít.

Ustanovení nejsou tak přísná, jak se zdají. Také obsahují výjimky, na které zaměstnavatele se nevztahuje. „Platnost vyšší kolektivní smlouvy se například nerozšiřuje na zaměstnavatele s méně než 20 zaměstnanci, zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 procent zdravotně postižených zaměstnanců nebo ty, kteří už jsou vázáni jinou kolektivní smlouvou vyššího stupně,“ vysvětluje advokátka Janšová.

„Novela zákona o kolektivním vyjednávání slouží především k tomu, aby se zabránilo neodůvodněné konkurenční výhodě těch zaměstnavatelů, kteří se kolektivnímu vyjednávání brání,“ vysvětluje Knebl. Výhodu prý dříve měli i ti, kteří sice kolektivně vyjednávali, ale nechtěli poskytovat svým zaměstnancům výhody, které jsou u obdobných zaměstnavatelů obvyklé a přiměřené.

I když celoevropské posilování moci odborů je fakt, na který upozorňují mnozí podnikatelé a odborníci, v případě novely zákona o kolektivním vyjednávání panika zatím není na místě. Kromě odborářů novela prospívá i zaměstnavatelům.

„Jedná se o opatření proti sociálnímu a ekonomickému dumpingu. Stanovením mzdových tarifů mají nyní všichni stejné podmínky. Nevidím v tom vítězství jedné či druhé strany, ale prostě vítězství rozumu,“ potvrzuje Jaroslav Zavadil, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

ZA VŠÍM HLEDEJ PENÍZE

Velká část středních podnikatelů nemá představu o tom, jaká ustanovení vlastně kolektivní smlouvy obsahují a v čem mohou oběma stranám prospět. „Největší problémy při uzavírání podnikových smluv obvykle působí ustanovení o mzdách, zkracování pracovní doby či týdnu dovolené navíc. Samozřejmě, že i v průběhu vyjednávání se vyskytnou nejrůznější problémy, ale nakonec se většina kolektivních smluv uzavře,“ říká Helena Čornejová z ČMKOS.

Důvody sporů při vyjednávání jsou prý různé - od ekonomických až po neochotu se dohodnout. Na další potíže upozorňuje právnička Jana Bartošová: „Problémem bývá také stav zaměstnanosti. Odbory často požadují od zaměstnavatele záruku, že v daném období počet pracovníků neklesne pod určitou úroveň. Zaměstnavatelé naopak bývají vstřícní při vyjednávání nepeněžních benefitů, jako jsou stravenky či poukázky.“ ZA VŠECHNO MŮŽE NEDOSTATEK INFORMACÍ Názory na novelu a některé body kolektivních smluv se různí, ale v jednom se odboráři i zástupci zaměstnavatelských svazů shodnou: Většinu potíží a nedorozumění týkajících se kolektivního vyjednávání způsobuje neinformovanost a chaos v zákonech.

„Osmdesát procent soukromníků o kolektivním vyjednávání a novele nic neví, ba dokonce se o to ani nezajímá. S novým zákoníkem práce ale tuším, že i na nás dojde, a budeme se tím muset zabývat. Připravujeme vzorovou kolektivní smlouvu pro malý podnik do 25 zaměstnanců, kterou chceme našim členům, ale i nečlenům nabízet,“ uzavírá Bedřich Danda ze Sdružení podnikatelů a živnostníků.

CO NAJDEME V KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ 

  • problematiku odměňování (mzdové formy, bonusy, příplatky) 
  •  pracovněprávní podmínky (dovolená, odstupné nad rámec zákoníku práce)
  • sociální podmínky (stravování, penzijní pojištění)
  • ujednání o bezpečnosti práce
  • společné ustanovení vymezující pozici aktérů smlouvy (například vyhrazení místnosti pro odboráře, povinnost odborářů mlčet o údajích o firmě)
  • okruh informací, které se budou zaměstnancům poskytovat

TYPY KOLEKTIVNÍCH SMLUV

  • Smlouvy podnikové: uzavírá je konkrétní zaměstnavatel s odbory ve své firmě. Tyto smlouvy jsou závazné pouze pro dané smluvní strany.
  • Smlouvy vyššího stupně: tento typ smluv stanovuje obecnější rámec pro firmy podnikající v daném oboru, které jsou členy příslušného svazu zaměstnavatelů. Vyšší kolektivní smlouvy uzavírají svazy zaměstnavatelů se svazy odborů a jsou závazné pro členy těchto svazů. Závaznost takových smluv je možné rozšířit i na další zaměstnavatele z oboru.

OBORY S VYŠŠÍ KOLEKTIVNÍ SMLOUVOU

  • stavebnictví
  • silniční hospodářství
  • chemický průmysl
  • energetika
  • textilní průmysl
  • obchod
  • služby
  • kovodělný průmysl
  • dřevařství
  • lesnictví
  • vodohospodářství
  • hornictví

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče