Nová úprava kontroly internetu

02. října 2006, 00:00 - Martin Levý
02. října 2006, 00:00

* V Profitu č. 35/2006 mne zaujal váš podrobný rozbor možností, jaké má zaměstnavatel při kontrole využívání internetu (e-mailu) svými zaměstnanci. Přináší nový zákoník práce nějaké změny? Nový zákoník práce, účinný od 1. ledna 2007, mírně zlepšuje postavení zaměstnavatelů.

* V Profitu č. 35/2006 mne zaujal váš podrobný rozbor možností, jaké má zaměstnavatel při kontrole využívání internetu (e-mailu) svými zaměstnanci. Přináší nový zákoník práce nějaké změny?

Nový zákoník práce, účinný od 1. ledna 2007, mírně zlepšuje postavení zaměstnavatelů. V paragrafu § 316 totiž výslovně stanoví: „Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení.“

Jedná se tedy o upřesnění dosavadní právní úpravy, která zaměstnancům obecně ukládá povinnost „plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací“ a povinnost „plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly“. Stávající zákoník dále zaměstnancům nařizuje „střežit a ochraňovat majetek firmy před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele“.

Zaměstnavatel si tedy už nemusí dál lámat hlavu se zakomponováním zákazu například do pracovní smlouvy nebo vnitřního předpisu, protože tento zákaz již vyplývá přímo ze zákona. (Vyplýval z něj sice i dosud, ale nyní je ještě výslovnější a pro řadu lidí tedy srozumitelnější). Nový zákoník práce dále uvádí, že dodržování zákazu je zaměstnavatel oprávněn „přiměřeným způsobem“ kontrolovat. O tom, jaká forma kontroly je v praxi přípustná a co už nelze, jsme podrobně psali v Profitu č. 35/2006. Tam jsme rozebírali složitou situaci, kdy zaměstnavatel sice může e-maily monitorovat, avšak současně nesmí zasáhnout do soukromí zaměstnance a narušit listovní tajemství.

Výjimku (připouštějící větší rozsah kontroly zaměstnance) připouští nový zákoník práce v případě, že k tomu má zaměstnavatel závažný důvod spočívající ve „zvláštní povaze jeho činnosti“. Jedná se například o peněžní ústavy, bezpečnostní agentury, softwarové firmy a podobně - tedy takové společnosti, kde jsou zpracovávány závažné a citlivé nebo utajované informace. I tak je ale nutné splnit základní podmínku, že zaměstnavatel musí přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Richard W. Fetter a Jaroslav Novotný, právníci

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče