Nová putinovská generace

07. března 2008, 14:04 - Jason Bush
07. března 2008, 14:04

Ruská mládež vidí ve svém prezidentovi...

Celý podtitul:
Ruská mládež vidí ve svém prezidentovi a jím vyvoleném nástupci Medveděvovi klíč k prosperitě

V předvečer ruských prezidentských voleb, jež se konaly 2. března, neubývalo na právnické fakultě Petrohradské státní univerzity mladistvého nadšení. Má to dobrý důvod. Hned při vstupu do budovy připomínají studentům portréty vynikajících absolventů školy, že jsou součástí privilegované skupiny. Obraz prezidenta Vladimira Putina visí prominentně nad všemi ostatními včetně Lenina. Podobizna Putinova vyvoleného nástupce, vicepremiéra Dmitrije Medveděva, je poblíž. „Rozhodně půjdu volit,“ říká dvacetiletá studentka Anastasija Mirjotinová, „velká část populace podpoří Dmitrije Anatolijeviče a já si myslím, že je to správné.“ I přes autoritativnost současného ruského režimu nehledejte v domovském městě Putina a Medveděva cynickou a rebelantskou mládež. Mladí voliči žijí v období rostoucí prosperity a stability pod vedením odcházejícího prezidenta, což ostře kontrastuje s érou Borise Jelcina a jeho chaotickým experimentem s demokracií a ekonomickou reformou v devadesátých letech minulého století. Mladí Rusové po celé zemi podporují Medveděva a jeho očekávaného předsedu vlády Putina. Průzkumy správně odhadly, že dvě třetiny voličstva přijdou hlasovat a více než 70 procent z nich bude hlasovat pro Medvěděva.

VOLBA STABILITY V Rusku, jež se koupe v ropném bohatství, není podpora mládeže Putinovi překvapivá. Tito mladí lidé vidí v Putinovi a Medveděvovi garanty svých vlastních zářivých ekonomických perspektiv. „Volím stabilitu,“ říká Alexander Sidrov (18), který studuje v Petrohradu a jehož cílem je stát se programátorem. Od převzetí prezidentského úřadu Putinem v roce 2000 ekonomika rostla v průměru o sedm procent ročně. Luxusní zboží plní obchody, nová auta ulice, do země proudí cizí měny. Nadnárodní společnosti Ford Motor, Mars či Citibank tam investovaly miliony a společně vytvořily desítky tisíc pracovních míst. Dokonce i Royal Dutch Shell, který byl nucen postoupit kontrolu svého velkého projektu na zemní plyn Sachalin II státu, hledá jak získat další miliardy na sibiřských nalezištích.
Tohle všechno jsou vítané zprávy pro mladší generaci. „Těším se, že budu pracovat v Rusku, nikoliv v cizině,“ říká Jelena Lipčenková (21), studentka managementu na Petrohradské státní univerzitě, kde společnosti formátu Coca-Coly, Gilette či Procter and Gamble dělají nábory. Zaměstnavatelé zachytili nové postoje mezi ruskými mladými. Na rozdíl od svých rodičů většina studentů cítí, že jejich vlastní snažení, nikoli pomoc od státu jim pomůže jít kupředu. „Naše země nám dává mnoho příležitostí, domnívá se Lipčenková.
Jistě, ne všichni mladí Rusové mají taková velká očekávání. V kontrastu se vzkvétajícími velkoměsty ta menší čelí mnohem tvrdším ekonomickým a sociálním podmínkám. Přesto je „dorost“ v Rusku nejoptimističtější demografickou skupinou, což vysvětluje jeho naprostou podporu současnému statu quo. Ruský sociologický institut hlásí, že 64 procent lidí ve věku sedmnácti až 26 let říká, že „se jim líbí život“ v Rusku proti 46 procentům před deseti lety. Pouze 45 procent Rusů nad 40 let s nimi souhlasí.
Nicméně, jsou tu varovná znamení viditelná v prokremelském mládežnickém hnutí. V některých skupinách podpora Putina přechází až v kult. „Potřebujeme silnou ruku, vůdce, který umí lidi 'chytit za ucho a přitáhnout je k práci',“ myslí si studentka Anastasija Kiričenková (22), která vede v Petrohradu pobočku hnutí Naši. Skupina má zřetelně nacionalistický a protiamerický tón a připomíná mnohým Rusům komsomolce ze sovětské éry. Zatímco členové prokremelského hnutí Naši představují pouze zlomek mládeže Ruska, Putinovi kritikové říkají, že konzervativní postoje mezi mladší generací se zvýrazňují podle toho, jak jim byl vymýván mozek. Hlavním nástrojem, tvrdí, je kontrola televize Kremlem. Na 80 procent Rusů získává politické informace pouze ze dvou programů státní televize, uvádí Levada Center, moskevská instituce na průzkumy veřejného mínění.
Pravdou je, že Medveděv se v předvolebním televizním zpravodajství těšil bezproblému obrazu. Každý večer ukazovaly zpravodajské relace klidného, dvaačtyřicetiletého bývalého profesora práv, jak navštěvuje nemocnice, školy, továrny a farmy. Města napříč Ruskem byla polepena obřími billboardy představujícími Putina a Medveděva se sloganem „Společně vyhrajeme!“. Dalšími kandidáty proti Medveděvovi byli předseda Komunistické strany Gennadij Zjuganov, nacionalista Vladimir Žirinovskij a bezvýznamná veličina Andrej Bogdanov. Michail Kasjanov, kritik Kremlu a bývalý předseda vlády, byl odstaven, když úřady oznámily, že politikovi příznivci zfalšovali podpisy na arších k podpoře jeho kandidatury. Šachový šampion Garri Kasparov, který se stal opozičním vůdcem, od kandidatury odstoupil a prohlásil, že mu úřady znemožnily pořádat setkání s příznivci.
Řada studentů poznala, že prezidentské volby nejsou v pořádku. Na 51 procent lidí ve věku osmnácti až 24 let řeklo agentuře Levanda Center, že volba bude „pouze nápodobou soutěžení“. Ale málokdo o to dbá. „Ano, lidé říkají, že úřady jsou nepříjemné, že je zde cenzura, ale já to necítím. Jako poslušný občan jsem absolutně spokojený se svým životem a se svou zemí,“ křičí Sergej Karasov (21) přes ječící kytary v petrohradském rockovém klubu - jednom ze stovek nočních podniků, které vyrostly ve městě jako houby po dešti.
Mnozí mladí lidé věří, že Rusko zažívá pouze dočasné bolesti na svém přechodu k demokracii. A valná většina si je jistá, že má perspektivy světlejší, než by byly za sovětských časů. „Naše změny jsou pozitivní,“ říká studentka Julija Dudčenková (21) z Petrohradu, „kdo řekl, že demokracie bude jednoduchá? Žijeme v demokratickém systému teprve patnáct let.“

SOUVISLOSTI Studená válka 21. století?
Autoritářská mentalita a zkorumpovaný kapitalismus moskevské vládnoucí třídy podkopávají globální bezpečnost, varuje Edward Lucas ve své knize Nová studená válka: Putinovo Rusko jako hrozba Západu (The New Cold War: Putin's Russia and the Threat to the West). Bývalý šéf moskevské kanceláře časopisu The Economist se domnívá, že ruské kybernetické útoky na sousedy a hrozby přerušení dodávek zemního plynu jsou zaměřené na poničení vztahů s Evropou. Také obviňuje lidi z byznysu, že chtějí být zadobře s energetickým gigantem Gazpromem.

Foto1:
Medveděv a Putin ozdobou na tradičních matrjoškách

Foto2:
Medveděv ovládá davy na politickém mítinku ve městě Kazaň ležícím na řece Volze

BOX v černé
64 procent Rusů ve věku sedmnácti až 26 let říká, že jsou se svým životem spokojeni, totéž tvrdí 45 procent lidí starších 40 let
Pramen: Sociologický institut

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Marjánka Růžičková

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče