Nová éra vztahů s Íránem?

07. září 2015, 14:39 - Jakub Procházka
07. září 2015, 14:39

Výměnou za omezení íránského jaderného programu plánuje Západ zrušit dlouholeté sankce. Téměř osmdesátimilionový nesmírně perspektivní trh pak otevře brány i českým firmám, pro které může jít o nového klíčového obchodního partnera v regionu.

Hic sunt leones – „Zde jsou lvi“. Tak bývaly v historii na mapách označeny neprobádané končiny. Pro české podniky byl dosud takovým územím Írán.

Například v roce 2013 dosáhl obchodní obrat mezi Českem a Tureckem asi 70 miliard korun, což bylo devadesátkrát více než v případě sousední a podobně lidnaté Íránské islámské republiky.

To se však brzy změní, pokud budou nevyzpytatelní vládci země podmínky dohody o omezení jaderného programu dodržovat. Stát v oblasti Perského zálivu s nesmírným nerostným bohatstvím, který získává miliardy dolarů z prodeje ropy, má nenasycený trh. Peršané budou poptávat vše, od potravin a léčiv přes stroje až po elektroniku.

Česká kancelář

Proto zde na počátku příštího roku otevře svou zahraniční kancelář státní agentura na podporu exportu CzechTrade. „Otevření zahraniční kanceláře v Í ránu je plánováno na začátek roku 2016 právě proto, abychom českým exportérům mohli co nejrychleji nabídnout asistenci při vstupu na nový a perspektivní trh. Zahraniční kancelář se soustředí na vyhledávání nových partnerů a poptávek pro české firmy,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„Zaměříme se primárně na obory s vysokým potenciálem, mezi které patří stavebnictví, zemědělství, strojírenství a energetika. To jsou oblasti, po kterých je v teritoriu velký hlad, zároveň jsou české firmy v těchto sektorech silné a mají reálnou šanci na úspěch,“ doplňuje.

Jaký je tedy potenciál vzájemného obchodu do budoucna? Írán se může v dané oblasti stát pro Česko, přes překážky spojené s hospodářstvím řízeným státem a s vládou tamního autoritářského režimu, klíčovým trhem.

„Očekáváme zde dynamický růst díky předpokládaným příjmům z ropy a především díky chuti po modernizaci životního standardu, služeb i výrobních kapacit,“ prohlašuje Doležal.

Historicky dobré jméno

České firmy jsou sice na trhu známé i díky historickým vazbám, nicméně sankce a napjaté vztahy Íránu s demokratickým světem vzájemný obchod udusily. Doposud byl český vývoz do této oblasti minimální a pohyboval se pouze ve stovkách milionů korun ročně. „V tuto chvíli ani nedokážeme identifikovat reálná čísla, protože byl často realizován přes Spojené arabské emiráty, obzvláště Dubaj, a Turecko,“ upozorňuje Doležal.

Cesta ke zrušení sankcí
Rada bezpečnosti OSN v červenci podpořila dohodu světových mocností a Teheránu o íránském jaderném programu. Schválená rezoluce obsahuje sérii opatření vedoucích ke zrušení sankcí přijatých v roce 2006.

Komplikací může být pouze neochota Teheránu dodržovat dohodu, jejímž cílem je znemožnit zemi výrobu jaderných zbraní. Definitivní konec postihů bude záviset na stanovisku Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta potvrdí, zda Írán všechny své závazky dodržuje. Kdy dojde ke dni D, záleží především na ochotě íránské strany spolupracovat a na míře její kooperace.

Zástupci českého státu se už ovšem na tuto variantu připravují. Evropská unie se dohodla, že vypracuje dlouhodobou strategii vztahů s Íránem, ostrá debata se očekává v americkém Kongresu. Velkým zastáncem oteplení vztahů je prezident Barack Obama, který chce vetovat jakékoli rozhodnutí amerických zákonodárců, jež by dohodu ohrozilo. Významným kritikem zůstává Izrael. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka jde o velkou šanci na zlepšení vztahů.

„Bude se ukazovat v průběhu nejbližšího půl roku, jaké je odhodlání držet všechny principy, které byly do dohody zakotveny,“ řekl Zaorálek České televizi.

České firmy by mohly využít historických vazeb zejména ze 60. a 70. let minulého století. Výrobky ze země v srdci Evropy zde mají tradičně dobrý zvuk.

Značka „Czechoslovakia“ se stále těší v Í ránu relativně vysoké popularitě, a to paradoxně i díky dlouholeté uzavřenosti trhu. Není výjimkou, že se v zemi stále používají stroje z bývalého Československa z doby před íránskou revolucí.

Perspektivní stavebnictví

Mezi nejperspektivnější odvětví pro české exportéry bude patřit stavebnictví. „Stavebnictví v Í ránu zaznamenává obrovský boom ve spojení se zvyšováním počtu obyvatel. Írán prahne po nových technologických postupech a materiálech. Velký důraz je kladen na odolnost proti zemětřesení a energetickou efektivitu budov,“ prozrazuje Doležal.

Stávající stavební postupy v zemi je podle jeho slov možné přirovnat k české panelákové výstavbě ze sedmdesátých let. Především kvůli klimatickým podmínkám – metropole Teherán, která leží 1200 metrů nad mořem, zaznamenává teplotní výkyvy mezi létem a zimou až v rozsahu padesáti stupňů – musejí existující stavby projít modernizací a správným zaizolováním, což opět představuje příležitost pro české podniky.

„Povede to ke snížení energetické náročnosti budov, stejně jako k úsporám díky méně častému využívání klimatizačních jednotek a topení. Další příležitostí, kde mohou být české firmy velmi silné, je oprava památek a infrastrukturní projekty,“ dodává ještě generální ředitel CzechTradu.

Nekonečné šance

„Zajímavou příležitostí, kde se bude potkávat íránská poptávka s českou nabídkou, je zemědělství, protože Írán trpí nedostatkem zemědělských strojů a techniky. Velký hlad se dá očekávat i v sektoru strojírenství. Írán byl v této oblasti odkázán v zásadě sám na sebe, a stal se proto výrobní ekonomikou. Předpokládáme poptávku nejenom po strojích a technologiích, ale také po modernizaci stávajících výrobních provozů,“ popisuje Radomil Doležal.

Írán má v současnosti nedostatečné energetické kapacity, výstavba elektráren je pro zemi jednou z priorit. Dle agentury CzechTrade sice projekty velkých elektráren pravděpodobně získají silnější hráči, potenciál pro české podniky ovšem zůstává u menších dílů a subdodávek.

„Pro další vývoj platí, že íránská ekonomika zůstane řízená státem, a proto bude podpora českého státu, ministerstev a agentur velmi důležitá. Poskytne totiž potřebnou záštitu a váhu,“ shrnuje Doležal.

Tání ledu už začalo

To, že se vztahy mezi Západem a Persií uvolní, je jasné už několik měsíců. Zachytili čeští exportéři tání ledu včas? Skutečnost, že si s předstihem uvědomili příležitost a nový potenciál vzájemných obchodních vztahů, dokazují již uskutečněné podnikatelské mise z roku 2014 a z dubna a září 2015.

„Startovní čára je v tuto chvíli pro všechny v zásadě stejná. CzechTrade se na potenciál íránského trhu zaměřil už v roce 2014, kdy jsme například začali s vyhledáváním možných veletrhů, které by CzechTrade mohl podpořit. Výsledkem byla mimo jiné velmi vydařená akce stavebního veletrhu Project Iran, která přinesla českým podnikům desítky kontaktů,“ prozrazuje generální ředitel CzechTradu. Důležitou pomocí pro české vývozce jsou i obnovené aktivity Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která opět začíná pojišťovat export do Íránu. Významně se tím snižují rizika pro tuzemské firmy, které se chtějí na tamním trhu uplatnit.

„Chceme tím pomoci zajistit konkurenceschopnost českých vývozců a umožnit přípravu nových obchodních případů tak, abychom po zrušení sankcí byli schopni rychle reagovat a začít pojišťovat nový export,“ doplňuje Jan Procházka, generální ředitel EGAP.

Před zavedením sankcí činila celková aktivita EGAP v Íránu téměř 13 miliard korun, přičemž po zavedení sankcí řeší úvěrová pojišťovna jen jednu pojistnou událost s Bank Saderat. Nezaplacení pohledávky v tomto případě souvisí právě s platností sankcí, které omezují zahraniční platby. Nyní se nicméně rýsuje reálná varianta, jak ve velmi krátké době dořešit i tento případ.

Íránská ekonomika

Po letech stagnace či poklesu loni poprvé rostl íránský hrubý domácí produkt – a to o tři procenta. Také výhled do dalších let je pozitivní. Írán je sice rozvojovou zemí, nicméně jeho HDP je zhruba na úrovni Brazílie. V současnosti vyváží Teherán zhruba jeden milion barelů ropy denně. Íránci se chtějí přiblížit ke čtyřem milionům barelů za den.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče