Notebooky k nakousnutí

RENATA BARTOŠKOVÁ 30. července 2007, 00:00
30. července 2007, 00:00

Své první čokoládové figurky začal Jindřich Fikar vyrábět teprve před pěti lety. Loni už měla jeho společnost obrat čtyřicet milionů, třetinu produkce vyváží. Podnikatel z Kuřimi dokázal využít díry na trhu také při svém předchozím podnikání v jiných oborech.

JINDŘICH FIKAR Své první čokoládové figurky začal Jindřich Fikar vyrábět teprve před pěti lety. Loni už měla jeho společnost obrat čtyřicet milionů, třetinu produkce vyváží. Podnikatel z Kuřimi dokázal využít díry na trhu také při svém předchozím podnikání v jiných oborech.

Golfové míčky, housle i klávesnice notebooku - to vše může být vyrobeno z čokolády. Kuřimská společnost Fikar je navíc důkazem, že podobné netradiční výrobky jsou na trhu úspěšné. Dobře se prodávají v obchodech, jsou s oblibou využívány jako propagační předměty.

Čokoládovna začínala v roce 2002 výrobou polev a dutých figurek. V prvních letech se nedalo mluvit o vysokých výdělcích. Vloni už ale činil obrat firmy čtyřicet milionů korun. Letos bude podle jejího zakladatele a majitele Jindřicha Fikara ještě vyšší.

„Začínali jsme v době, kdy společnost Nestlé zrušila výrobu čokoládových figurek v závodě Maryša v Rohatci u Hodonína. Dozvěděl jsem se o tom od rodiny, která tam žije. Přišlo mi to jako šance,“ vzpomíná Jindřich Fikar.

ÚSPĚCH PŘIŠEL S KLÁVESNICÍ Zpočátku společnost vyráběla spíše levnější věci. „Vstoupit na trh jako neznámá čokoládovna s drahými výrobky by byl nesmysl. Snažili jsme se proto prosadit cenou,“ vypráví Fikar. V prvních letech na trhu pomohla nové české značce slabá koruna. „Ale v poslední době koruna posiluje, a to nahrává dovozům. Například adventní kalendáře se dnes dovážejí až o čtyřicet procent levněji než v době, kdy jsme začínali,“ konstatuje Fikar.

Pravý vzestup čokoládovny ovšem přišel až po zahájení výroby originálních předmětů. První z netradičních zakázek byl podle Fikara adventní kalendář ve tvaru pohovky pro nábytkářskou společnost Kika. Poté ho oslovila reklamní agentura zastupující společnost Dell, která chtěla vyrobit papírovou repliku notebooku s čokoládovou klávesnicí. Zakázka následně přitáhla pozornost dalších firem. Dnes už můžeme tento výrobek najít v samoobsluhách, kde sklízí úspěchy především v předvánočním období.

Také díky této úspěšné zakázce se na čokoládovnu začali obracet další klienti. „Pro společnost T-Mobile jsme vyráběli čokoládové mobilky. V O2 zase na Velikonoce rozdávali naše čokoládová vajíčka. Našimi zákazníky jsou například společnosti Deloitte, Siemens nebo DHL,“ vyjmenovává podnikatel.

ZAPLNĚNÉ MEZERY NA TRHU

Úspěch Jindřicha Fikara je o to zajímavější, že se před výrobou čokolády věnoval úplně jiné profesi. „Začínal jsem v roce 1990 s pekárnou v Kuřimi. Napadlo mě to na vojně. Jeden můj kolega měl švagra, který byl zástupcem francouzského výrobce pekáren. Dlouhé hodiny jsme si povídali o pečení a technologiích, až mě napadlo, že bych to mohl zkusit,“ vypráví.

Ještě na vojně zašli s otcem na veletrh, kde nakoupili české pece a technologie. „Tím jsme získali náskok před všemi, kteří naletěli na reklamu a kupovali německé či španělské zařízení za čtyřnásobné ceny,“ vzpomíná podnikatel na svůj první úspěch. Pekárnu, která byla po roce 1989 teprve třetí soukromou v republice, má Fikar dodnes.

Nezůstalo ale jen u pečení. Po rozdělení Československa zmizela na chvíli z českého trhu vlnitá lepenka. Jindřich Fikar si toho všiml a začal se pídit po příčině. „Zjistil jsem, že lepenka se doposud dovážela ze slovenského Štúrova. Napadlo mě, že bych ji mohl vozit sám,“ vzpomíná podnikatel. Vydal se tedy do továrny ve Štúrově s návrhem, že bude do České republiky dovážet pět vagonů lepenky měsíčně. „Slováci se smáli, jako by to byl úplný nesmysl. Prý, že pokud bych měl takový odběr, dají mi zastoupení na půlku Česka. Nakonec jsme v nejlepších časech měsíčně vozili těch vagonů šedesát,“ usmívá se Fikar.

ČOKOLÁDOVNA NA LEASING

Když začaly české kartonážnické podniky výrobu stíhat a hlad po lepence se utišil, porozhlédl se Fikar po novém podnikání. V roce 1996 začal vozit obaly pro tabákový průmysl a pro čokoládovny do zemí bývalého Sovětského svazu. „A zase nás doběhlo posilování koruny. Turci a Poláci byli najednou o dost levnější a pro nás se trh zavřel,“ vzpomíná.

Věrný dosavadnímu stylu zvolil Fikar pro podnikání opět úplně jiný obor - čokoládovnu. „Musel jsem zjistit, jak se vlastně čokoláda vyrábí. Vědělo to asi dvacet lidí v republice. Pomohl mi známý, který předtím pracoval v Maryše. Významnou roli měl v začátcích také můj otec, jehož stavební firma mi pomohla postavit výrobní prostory. Na leasing jsem pak zakoupil potřebné technologie,“ vzpomíná podnikatel.

Fikar dnes k výrobě používá dvě suroviny. Levnější variantou je takzvaná kakaová cukrovinka. Od té ale společnost pomalu ustupuje. „Stále více používáme kvalitní belgickou čokoládu. Dříve jsme zákazníkům dávali na výběr mezi levnější a dražší variantou, ale dnes už nemáme zapotřebí vyrábět z levnější suroviny. I pro reklamní účely mají firmy většinou zájem o skutečnou kvalitu,“ vysvětluje podnikatel.

TELETUBBIES BYLI PROPADÁKEM

Portfolio výrobků nyní již známé čokoládovny začíná u klasických mincí, přes vánoční figurky a velikonoční vajíčka pokračuje k hudebním nástrojům či automobilům. Vznikaly zde podobizny lidí, televizní postavičky Teletubbies i adventní kalendáře podle předlohy Adolfa Borna. Ne vše ale sklízí úspěchy. „Máme tu i bedny figurek, které se nelíbily. Například ty Teletubbies, to byl propadák,“ vzpomíná Fikar.

Výrobky putují kromě tuzemského trhu také do Anglie, Belgie, Holandska, Španělska, Švýcarska či na Slovensko. „O jeden náš výrobek teď projevil zájem německý obchodní řetězec. Jsme ve fázi vyjednávání, takže bych nerad něco prozrazoval. Pokud by to vyšlo, putovalo by kolem padesáti procent naší produkce na vývoz,“ konstatuje Fikar. Zatím firma vyváží kolem třiceti procent výrobků.

ZAMĚSTNANCI NA SEZONU Objem prodejů se řídí jakousi čokoládovou sezonou. První je v období Velikonoc, na které se vyrábí zhruba od ledna. V dubnu pak začne příprava na Vánoce. „Ve špičce pro nás pracuje kolem stovky lidí,“ říká Fikar. Na balení figurek najímá společnost družstvo invalidů z Hodonína.

V době mezi výrobními sezonami zaměstnává firma třeba jen deset lidí. „Zaměstnanci mají smlouvu na dobu neurčitou, ale pravidelně s nimi dohodou tento poměr rozvazujeme. Dva měsíce pak bývají na pracovním úřadě a následně se k nám vracejí,“ vysvětluje podnikatel. „Vím, že to zní drsně, ale jinak to v tomto oboru nejde. To, že se k nám ti lidé vracejí ale ukazuje, že jsou spokojeni,“ dodává.

STAVBU PRÝ BRZDÍ ÚŘEDNÍK

Čím dál tím větší množství zakázek s sebou nese také potřebu skladovacích prostor. „Vyrábíme třeba pro vánoční prodeje do supermarketů. Výrobky musíme skladovat až do chvíle, kdy zákazník zavolá a požaduje najednou dovést stovky kusů nějakého výrobku. Zatím skladujeme u jednoho kamaráda ve firmě,“ vysvětluje Fikar.

Zlepšení situace má přinést nová budova. Společnost už má vypracovaný projekt, koupené pozemky i schválený úvěr. Vázne ovšem stavební povolení.

„Chybí už jen razítko jednoho úředníka z městského úřadu, který to celé bezdůvodně zdržuje. Už půl roku to kvůli němu stojí,“ stěžuje si podnikatel. Nová hala má vyrůst v Kuřimi stejně jako dosavadní budova. Měla by ale být zhruba čtyřnásobně větší.

KONKURENTI Na sladké a mimo jiné i čokoládové reklamní předměty se zaměřila například pražská firma Belgium’s Best CZ nebo brněnské společnosti Roggi a Premiera Sweet. Vánoční i jiné figurky do Česka dováží například společnost Inportex.

Musíte si přečíst

Trumpovy donátory přivedl ke „králi realit“ tvrdý…

Komentář: jak ulehčit facebookové generaci

Vltavu v Praze čekají miliardové investice

Neunesla zátěž. Kapitál nejstarší banky se v testu…

Nabídka pro SABMiller je konečná. Předsednictvo ji…

Turismus v Turecku chřadne. Propad je největší za 17…

Ondřej Krátký: Vlastními auty se bude jezdit čím dál méně
S jak velkou podporou se setkává sdílená ekonomika u politiků? A jak se daří startupům v Česku? O tom mluvil v pořadu Euro TV Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago, který chce přinést alternativu k vlastním autům v centrech měst.
Zhlédnout další videa