Notářů je málo a k jejich práci jsou výhrady

16. února 2004, 00:00 - Dvoustranu připravil JAKUB KNĚZŮ, reportér ČT
16. února 2004, 00:00

SEHNAT NOTÁŘE NENÍ V ČESKÉ REPUBLICE SNADNÉ. ZAHRANIČNÍ PODNIKATELÉ NAVÍC VŮBEC NECHÁPOU, PROČ BY SE K NIM MĚLI OBJEDNÁVAT.

Zvýšení DPH může služby notářů ještě zdražit

SEHNAT NOTÁŘE NENÍ V ČESKÉ REPUBLICE SNADNÉ. ZAHRANIČNÍ PODNIKATELÉ NAVÍC VŮBEC NECHÁPOU, PROČ BY SE K NIM MĚLI OBJEDNÁVAT.

Mezi advokáty kolují až neuvěřitelné historky o tom, jak „poctivě“ pracují čeští notáři. Hovoří se o ruskojazyčných mafiích, nosících s sebou na důležitá jednání přímo notářská razítka, která používají bez přítomnosti jejich majitelů. Mluví se o notářích specializujících se na zápisy z valných hromad nebo ověřování zvyšování základního jmění, kteří jsou za větší odměnu ochotni podepsat snad cokoliv.

OFICIÁLNÍCH STÍŽNOSTÍ JE MINIMUM Notáři s kritikou nesouhlasí. Tvrdí, že stížnosti na sebe slýchají především ze strany advokátů docela často. Proto se Notářská komora rozhodla spočítat, kolik a jakých je na její členy stížností. „Každoročně chodí na naše členy zhruba deset stížností, paradoxně však žádná ještě nebyla na jejich nedostupnost. Od roku 1993 ministr spravedlnosti odvolal z funkce pouze jednu notářku. Pak ještě odhadem tři notáři se dostali až ke kárnému řízení, ale místo vyloučení zvolili dobrovolný odchod,“ říká prezident Notářské komory Martin Foukal. Když notář způsobí škodu v souvislosti se sepsáním zápisu v řízení o dědictví, odpovídá žadateli o úkon stát, který má pak následně plné právo vyžadovat škodu na notáři. V případě jakýchkoli jiných aktivit odpovídá svému klientovi za způsobenou škodu přímo notář. Proto musí být pojištěn. Ze statistik vyplývá, že za deset let fungování Notářské komory v ČR pojišťovny za chyby notářů vyplatily poškozeným pouze 2, 5 milionu korun. ČASTO NEJSOU K DISPOZICI Problémem, na který advokáti také poukazují, je nízký počet notářů. Martin Foukal z Notářské komory však tvrdí, že současný počet - 441 notářských úřadů rozmístěných po celé republice - bohatě pokryje veškeré objednávky, které řadoví občané i advokáti vůči notářům mají. Notářská komora podle Foukala umí s určitým předstihem, zhruba pěti dnů, zajistit služby notáře v každé oblasti jejich činnosti. Stačí se prý zkontaktovat s tajemnicí pražské kanceláře Komory. Pražský advokát Viktor Bedrna je ale se současným systémem nespokojený: „Rozhodně nelze říct, že je snadné sehnat notáře. Především mám problémy, když potřebuji jejich služby pro své zahraniční klienty, kteří sem přiletí třeba jen na pár dnů. Vůbec nechápou, proč by se měli k notářům objednávat.“ Jeden z významných brněnských advokátů, který si nepřál být jmenován, je ve své kritice ještě ostřejší: „Drží si svůj numerus clausus (státem omezený počet notářů) a nikoho do tohoto velmi lukrativního byznysu nepustí. Uvedený fakt je doložitelný tím, že zaměstnávají řadu notářských kandidátů a koncipientů, kteří v jejich kancelářích pracují za paušální plat a vydělávají tak svým šéfům velké sumy, protože oni si účtují své úkony podle tabulek. Navíc mezi notáři, především na malých městech, přežívají lidé, kteří tuto profesi dělají už desítky let. O jejich odborné způsobilosti bych s úspěchem pochyboval. Už ani snad nemá smysl mluvit o těch případech, se kterými jsem se také setkal, kdy notáři záměrně protahují texty různých smluv a zápisů, čímž sledují svůj zájem dosáhnout na vyšší honorář.“ Notáři se nyní naopak obávají dalšího ztížení výkonu svého povolání, a to v souvislosti se změnou daňového zatížení jejich služeb. Od 1. května - vstupu České republiky do Evropské unie - budou muset platit 19procentní DPH. Proto nyní leží na ministerstvu spravedlnosti návrh na snížení notářského tarifu, který by měl důsledek předpokládaného poklesu poptávky zmírnit. (Výši odměn pro notáře stanovuje vyhláška ministerstva spravedlnosti nebo příslušný soud. Smluvní odměna není možná.) Časté výtky na nízký počet notářů Martin Foukal odmítá. Podle statistik, které má k dispozici, vychází na každého notáře v průměru vyřízení jednoho zápisu a jednoho dědictví denně. Přitom by prý byli členové Komory schopni pracovat daleko více. „Rozhodně se nedá mluvit o tom, že je nás málo,“ zdůrazňuje Foukal. MÉNĚ NEŽ JINDE Například v okrese Tábor je celkem šest notářů, v okrese Olomouc se lze obrátit na osm notářů, v Praze jich je nepoměrně víc, osmdesát. Pro srovnání: ve Francii je registrováno přes 8000 notářů, kteří pracují celkem v 4529 kancelářích a mají přes 45 000 spolupracovníků. Z internetových stránek francouzské komory (www.notaires.fr) lze zjistit i to, že z celkového počtu notářů jsou 1453 ženy a průměrný věk je 49 let. Každoročně se u notářů zastaví zhruba 20 milionů Francouzů. Když poměříme tamní počet notářů k počtu obyvatel se stejným poměrem u nás, jsou na tom Francouzi s dostupností služeb notářů nesrovnatelně lépe. Podle Martina Foukala z Notářské komory je však vyšší počet francouzských notářů způsoben také jejich širšími kompetencemi. Vystupují na rozdíl od svých českých kolegů i v rolích realitních makléřů. Podle internetových stránek (www.bnotk.de) je v Německu ještě více notářů než ve Francii, zhruba 10 000. NOTÁŘI VE ŠPATNÉM SVĚTLE Z historie české ekonomické kriminality je známa řada případů, kde svoji podstatnou roli sehráli notáři. Šlo přitom o majetky v hodnotách miliard korun. Kauzou, kde ale není role notáře ještě jednoznačně zjištěna, je například spor pražského advokáta Věslava Nemetha s Československou obchodní bankou. Nemeth tvrdí, že IPB, která později přešla pod ČSOB, využila jeho nápadu sekuritizace aktiv, tedy jejich vyvádění mimo banku. Za zneužití svého schématu požadoval nejdříve zhruba 3,5 miliardy korun, posléze však nárok kvůli úrokům zvýšil na celkem šest miliard korun. Část ze směnek, se kterými sumu uplatňuje, převedl na některé další firmy. Sám vymáhá na ČSOB 600 milionů korun. ČSOB v tomto vleklém sporu tvrdí, že v účetnictví IPB se nenašel ani jediný originální dokument (jako by například byla smlouva mezi Nemethem a IPB), který by dokládal Nemethův nárok na miliardy. „Jediným dokumentem, jenž je ČSOB znám, je kopie smlouvy s notářským razítkem na zadní straně a poznámkou, že byla ověřena na základě nespojitých listů. Není tedy záruka, že tato smlouva nebyla změněna výměnou či vložením listů,“ uvedl již dříve mluvčí ČSOB Milan Tománek. POSVĚTIL ZMĚNU MAJITELE BEZ DOKLADŮ Dalším příkladem, ve kterém se zřejmě v negativním světle projevila práce notáře, byly CS fondy - další z velkých kauz, která se dostala do povědomí širší veřejnosti. Fondy spravovala finanční skupina Motoinvest, která nejdříve prodala veškeré akcie a shromáždila na účtech přes jeden a čtvrt miliardy korun. Zainteresovaný notář přitom posvětil změnu majitele fondů, ačkoliv k tomu neměl náležité doklady. (Selhala také Plzeňská banka, která jako depozitář fondů měla pokus o převod tak vysoké sumy nahlásit finančně analytickému útvaru ministerstva financí, specializujícímu se na boj proti praní špinavých peněz.) Dalšími případy jsou změny sídel dvou společností - Union banky a brněnské Zbrojovky. Také tehdy se mluvilo o odpovědnosti notáře, ale jeho provinění není ještě prokázáno. V obou případech se sice média věnovala spíše nechvalně známému ústeckému soudci Jiřímu Berkovi, ale do vývoje událostí zasáhla i notářka Alena Zahradníková, která ověřovala průběh valné hromady Zbrojovky. Ze zákona má každá firma povinnost oznámit konání valné hromady v tisku. V případě Zbrojovky však byl tento inzerát falešný. Notářce Zahradníkové postačila k ověření oznámení o konání valné hromady pouze kopie inzerátu. „Do zápisu jsem dvakrát zdůraznila, že mám jen kopii inzerátu, a že pokud nebyla valná hromada svolána řádně, je neplatná,“ odmítá odpovědnost. Veškeré doklady jí dodal člen představenstva Zbrojovky Miroslav Novák. „O valné hromadě nic nevím, já ji nezajišťoval. To, že jsem člen představenstva, neznamená, že musím vše vědět,“ zbavuje se jakékoli viny i on. Podvody, do kterých jsou zatahováni i notáři, se dějí všude ve světě. Podle Pottengala Mukundana z Mezinárodní obchodní komory nejsou žádné komerční vztahy jištěny proti podvodu. V nadsázce řekl, že pokud by měl platit neustálý systém zajištění, nedalo by se přes všechna potvrzení obchodovat. „V poslední době hrají stále větší roli advokáti a notáři, kteří pro podvodníky zakládají fiktivní společnosti,“ dodává Mukundan. NOTÁŘSKÝ SLIB

„Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle,“ to je slib notáře, který hraje významnou roli v českém právním systému. Slova nestrannost a nezávislost z textu slibu však v této exkluzivní kastě v některých případech znějí jako prázdná klišé. Notáře z jeho funkce přitom ministr spravedlnosti odvolává pouze v případě, že je odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo když se ve své pozici dožije sedmdesátky. V případě, že je notář pouze vyšetřován, záleží na ministrovi, zda ho odvolá, nebo ne. NOTÁŘSKÁ KOMORA Notářskou komoru České republiky tvoří regionální komory se sídly v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, v Praze a Ústí nad Labem. Každý notář je přitom členem příslušné regionální komory. Každá z nich musí podle zákona dohlížet na výkon notářského povolání, tedy například na etickou stránku práce notáře. Komora také vyhlašuje a organizuje konkurzy na uvolněné či zřízené notářské úřady. Jejími volenými orgány jsou sněm, prezidium, prezident, revizní a kárná komise. Adresa: Notářská komora ČR Ječná 11, 120 00 Praha 2 Tel. 224921258, 224921126 E-mail: notarkom@mbox.vol.cz ÚKOLY NOTÁŘE Notář je fyzickou osobou, která podle zákona sepisuje veřejné listiny o právních úkonech, osvědčuje právně významné skutečnosti a prohlášení, přijímá listiny do úschovy nebo přijímá peníze a listiny do úschovy s tím, že budou vydány dalším osobám. Dále je úkolem notáře zaznamenávat protesty směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva. Také zapisuje průběh valných hromad a schůzí právnických osob. Kromě toho má v kompetenci i přece jen trochu více laické úkony - například ověření, že je někdo naživu. Notář také může být správcem konkurzní podstaty. Nesmí však kromě své notářské praxe vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost kromě vědecké, tlumočnické nebo znalecké. Notáře do jeho funkce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Notářské komory. Odměna za sepsání notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby

**z prvních 100 000 Kč tarifní hodnoty 2,5 %

z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnoty 1,5 %

z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnoty 0,8 %

z přebývající částky až do 3 000 000 Kč tarifní hodnoty 0,4 %

z přebývající částky až do 20 000 000 Kč tarifní hodnoty 0,2 %

z přebývající částky až do 30 000 000 Kč tarifní hodnoty 0,1 %

z přebývající částky až do 100 000 000 Kč tarifní hodnoty 0,05 %

nejméně 2500 Kč

Nelze-li tarifní hodnotu určit nebo ji lze určit jen s

nepoměrnými obtížemi 3000 Kč

Pozn.: Částka nad 100 000 000 Kč se do základu tarifní hodnoty nezapočítává. Pramen: Vyhl. 196/2001 Sb., Notářský tarif ze dne 29. 5. 2001

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče